Ing. Jiří Vychopeň - strana 64

Společnost s ručením omezeným, vložila v roce 2005 jako základní jmění nepeněžitým vkladem pozemek jednatele společnosti nakoupený v roce 2002 za 1 000 000 Kč. V posudku byl pozemek znalcem oceněn na 1 250 000 Kč, zapsán byl ale pouze v hodnotě 200 000 Kč. V jaké hodnotě máme majetek zaúčtovat a na jaké účty a kam účtovat rozdíly mezi účetní a daňovou hodnotou pozemku?

Předmětem dotazu jsou zásoby v kuchyni v pohostinství, kde se běžně denně vaří, s obratem - tržby v kuchyni za rok 170000 (prodej. ceny). Jedná se o fyzickou osobu vedoucí daňovou evidenci. Je povinnost vést skladové karty těchto zásob v nákupních cenách, tj. evidence nákupů a spotřeby dle kalkulací, které by se musely ovšem často aktualizovat dle různých nákupních cen? Pro malého podnikatele, který nemá příslušný SW - propojení pokladny se skladem - je to dost obtížné. Existuje proto taková povinnost a o jaký právní předpis se opírá? Pokud výše uvedené není nutné, musí asi v každém případě majitel pohostinství provést inventuru k 31. 12. s uvedením nákupních cen (to zn. dohledávat každou položku v dokladech o nákupu)?

Žádám o vysvětlení pojmu \"Kontrola korunou\" u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci a má prodejnu s drobným zbožím. Pokud možno na konkrétním příkladě.

Jsme společnost s ručením omezeným a máme dům, ve kterém podnikáme. V roce 2007 bychom chtěli provést opravu sociálního zařízení v celém domě, v částce cca 100 000 Kč. Můžeme v roce 2006 dát do rezerv částku 40 000 Kč, která bude daňově uznatelným nákladem? MD 552 -D 451.

Firma je s. r. o., měsíční plátce DPH a vede podvojné účetnictví. Dne 15. 12. 2006 koupila nový osobní vůz kategorie M1, v hodnotě cca 2 180 000 Kč, z toho DPH činí cca 348 000 Kč. Jak zaúčtovat celý tento případ, zda uplatnit odpočet DPH, jak provést zaúčtování odpisů do které odpisové třídy, a zda za celý nebo jen za polovinu prosince roku 2006 nebo i za delší období (vozidlo bylo ve stavu k 31. 12. 2006), lze uplatnit odpis například za celý rok 2006 nebo pouze za poměrnou část a to jakou? A to do jaké výše ceny vozu? Zda DPH vstupuje do odpisované pořizovací ceny pokud firma nemá nárok na odpočet DPH. Dále v souvislosti s tímto případem, zda zaplatit silniční daň za rok 2006 a to v jaké výši?

Můj klient poskytuje služby fyzickým i právnickým osobám, které fakturuje jednorázovou fakturou. Po aktivaci těchto služeb mu platí jeho zákazníci měsíční paušál. Je možné na tyto měsíční paušály vystavit doklad ve formě smlouvy, kde bude uvedeno, že se obě strany na měsíčních splátkách dohodly, bude zde uvedena výše splátky, razítko a podpisy obou zúčastněných stran, nebo je nutné fakturovat tyto měsíční paušály fakturou každý měsíc? Pokud je nutná faktura, je možné ji zasílat e-mailem (nebude na ni razítko a podpis).

Jsem fyzická osoba, plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Pronajala jsem si 2 místnosti s výlohou v bývalé prodejně Jednota. Tyto prostory jsem zařídila a vybavila na kadeřnickou činnost. Jelikož nejsem vyučena v tomto oboru, pronajímám kadeřnicím křesla. Kdo je povinen udržovat a pojistit př. proti uklouznutí prostory před výlohou a chodník? V žádné smlouvě nemáme o tomto zmínku. Majitel budovy nebo nájemce - já nebo kadeřnice, které zde na své IČO podnikají?

Nový společník s. r. o. (převod obchodního podílu po 4 letech utlumené činnosti s. r. o.) má k dispozici pouze daňová přiznání za poslední tři roky vč. účetní uzávěrky (jsou na O daň. povinnost) - jiné účetnictví nemá. Z účetní závěrky vyplývají zůstatky na účtech: 311, 411, 421, 429 a 365. Jak se s těmito zůstatky vypořádat? Lze: 1) u účtu 311 provést nedaňový odpis na 546/311? 2) Ztráta ve výši 735 tis. - daňově nelze uplatňovat dle § 38na ZDP, neboť došlo k podstatné změně ve vedení - u nás 100% změna společníků. Účetně - nutno doplňovat z vytvořeného zisku? 3) U účtu 365- půjčka pův. společníka (899 tis.) provést nedaňový odpis 365/648? 4) Účty 411-základní kapitál a 421-zákon. rezerv. fond zůstávají beze změny.

Společník s. r. o. prodává svůj podíl ve výši 50 000 Kč v této s. r. o. (podíl bude prodán za 30 000 Kč). Tato částka představuje splacený vklad do ZK společnosti zapsaný do OR. Mimo to, ještě společník vložil do společnosti zásoby v hodnotě cca 300 000 Kč. Těchto 300 000 Kč mu bude nyní při prodeji obchodního podílu vyplaceno zpět v hotovosti. Bude těchto 300 000 Kč podléhat u společníka dani z příjmu fyzických osob?

Mám dotaz k účtování výdajů před vznikem s. r. o.: plátce, vede účetnictví. Tzv. zřizovací výdaje (nájemné před vznikem, kolky, právník..) zaúčtuji dnem vzniku na účet 011xxx - v případě, že nepřekročí 60 000 Kč. Přeúčtuji do nákladů 518xxx? Nákup zboží na sklad, nárokuji si DPH (přiložím soupis zboží ke dni vzniku)? Ostatní výdaje (police, regály, kancelářské potřeby, mycí prostředky..) - mohu dát do výdajů a případně nárokovat DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede DE a provozuje restauraci. Žádám o postup, jak evidovat nespotřebované potraviny, např. maso. Nevede se přímo skladová evidence, ale v evidenci daňové mám na každý nákup \"analytiku\", tedy pro každý druh zboží extra číselník. např. nákup maso, nákup potraviny (vedeno jako nákup materiálu), nákup pivo... tzv. ztratné se řeší až při daňovém přiznání? Nevím jak správně postupovat.

Společnost používá stálý kurz pro účetní operace v cizí měně. Je možné přepočítat došlou zahraniční fakturu stálým kurzem a k tomu přidanit DPH (19 %)? Nebo je nutno používat pro přidanění DPH denní kurz ČNB platný v den uskutečnění zdanitelného plnění?

Jednatel společnosti se rozhodl vložit peněžitý dar do společnosti ve výši 1 mil. Kč na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je možné toto účtovat jako příjem peněz proti účtu 413-ostatní kapitálové fondy, tzn. nezdaňovat daní z příjmů právnických osob ani daní darovací? V případě, že je toto možné, žádám o sdělení konkrétního ustanovení právního předpisu, který toto umožňuje.

Jsem fyzická osoba a vedu daňovou evidenci. Z roku 2000 mám pohledávku. U firmy, u které mám pohledávku proběhl konkurz, ale žádné peníze na mě nezbyly. Jakým způsobem se mám s touto pohledávkou účetně vypořádat? Budu muset peníze, které jsem nedostal danit? Co když v budoucnu bude moje firma účtovat v podvojném účetnictví, budu muset dodatečně pohledávku dodanit?

Dva podnikatelé - fyzické osoby A a B chtějí provozovat menší restauraci. Obrat v této restauraci by pravděpodobně dosáhl 1,5 až 1,8 mil. Kč ročně, což by znamenalo povinnou registraci k DPH. Tito podnikatelé se dohodnou tak, že po určitou dobu, např. 6 měsíců bude tuto restauraci provozovat podnikatel A, osoba B bude u něj zaměstnána. Po těch 6 měsících se role vymění a provozovat restauraci bude podnikatel B, a tak dál dokola. Samozřejmostí je, že oba mají na tuto činnost živnostenské oprávnění, veškeré zboží a služby bude odebírat vždy ten podnikatel, který zrovna restauraci provozuje, ten druhý na tuto dobu přeruší podnikatelskou činnost a bude v zaměstnaneckém poměru k prvnímu. Je to sice administrativně trochu náročnější, ale dle mého názoru se tím vyhnou povinné registraci k DPH, což jim ušetří desítky tisíc korun ročně. Je tento postup obhajitelný před správcem daně? Popřípadě na co si ještě dát pozor, aby obhajitelný byl?

Jedná se o účetnictví, spol. s r. o. Společnost má v majetku užitkový automobil, došlo k nehodě. Společnost najala opraváře, který provedl opravu, vyfakturoval ji a po dobu opravy zapůjčil náhradní vozidlo uvedené společnosti. Na faktuře jsou uvedeny tyto údaje: 1) materiál a práce 32 116,50 Kč 2) půjčovné náhr. vozidla 6 910 Kč 3) DPH 19 % 7 415 Kč fa celkem 46 441,50 Kč Po dohodě opraváře se společností a pojišťovnou je náhrada od pojišťovny vyplacena přímo na účet opraváře. Náhrada od pojišťovny činí 38 222 Kč (na základě oznámení od pojišťovny: pojistné plnění poskytnuto bez DPH, z částky za pronájem vozidla byly odečteny pevné náklady za ujeté kilometry). Fa celkem 46 441,50 Kč Náhrada od pojišťovny 38 222 Kč Společnost doplatila opraváři 8 219,50 Kč (DPH + rozdíl) Žádám o radu, jak zaúčtovat tento případ?

Podnikatel - fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Osobní automobil zařadil do majetku firmy a hodlá jej využívat jak k podnikání, tak i pro soukromé účely. Jak postupovat v případě nákupu PHM a v případě nákladů na opravy, údržbu, nákup vybavení a ostatních režijních nákladů z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH? Který náklad je daňově účinný a který nedaňový, případně které náklady je potřeba krátit v poměru služební a soukromé jízdy? Jak postupovat u odpočtu DPH, když poměr služebních a soukromých jízd je podnikatel schopen zjistit nejdříve po skončení měsíce za příslušné měsíční období? Uvádí se nákup tohoto ojetého osobního automobilu z EU do některého řádku daňového přiznání pro DPH?

Naše společnost A (s. r. o, PÚ) uzavřela Smlouvu o nájmu nebytových prostor se společností B (s. r. o, PÚ). V souladu s § 56 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty jsme se rozhodli uplatňovat daň na výstupu. Ve Smlouvě máme smluveno, že nájemné je splatné dopředu, vždy k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Z důvodu správného odvodu daně na výstupu Vás žádáme o stanovení, ke kterému dni dochází k uskutečnění zdanitelného plnění.

Pronajímatelé zdaňující své příjmy z pronájmu jsou manželé - oba důchodci. Příjmy podle § 9 ZDP zdaňuje ve svém daňovém přiznání pouze manželka. Příjmy plynoucí pronajímatelům se skládají z platby za nájem a z platby za zálohu na služby, která je po uplynutí roku zúčtovatelná. Jako zdanitelný příjem účtujeme příjem pouze za nájem a zálohu na služby vedeme v nedaňových příjmech. K tomu na druhé straně vedeme \"nedaňové\" výdaje, které se týkají těchto zúčtovatelných služeb. Kauci na nájem jako určitou \"jistinu\" v případě neplacení nájmu účtujeme jako nezdanitelný příjem, do zdanitelného příjmu ji rozpouštíme až v případě nezaplaceného běžného nájemného, kdy si touto kaucí nezaplacený běžný nájem pokryjeme. Myslím si, že náš postup při účtování příjmů a výdajů zúčtovatelných služeb je správný. Postupujeme podle Pokynu D-190. Setkala jsem se, ale s případem, kdy pronajímatelé, občané - důchodci zdaňující své příjmy z pronájmu také podle § 9 ZDP celý příjem z pronájmu včetně zúčtovatelné služby mají zahrnut ve svých zdanitelných příjmech a výdaj na tyto zúčtovatelné služby mají ve svých \"daňových\" nákladech (tedy v nákladech s vlivem na zisk). Smí se tento poustup uplatnit?

Podnikáme (rodina) a budova ve které podnikáme - velkoobchod i maloobchod patří z jedné šestiny bratrovi, kterému platíme nájemné. Nyní budeme zvětšovat oplocení pozemku (zatím byl neoplocen), který je v našem vlastnictví i podílem vlastnictví bratra. K jeho oplocení dal bratr souhlas, ale zároveň uvedl, že na nákladech se nebude podílet. Je k tomu ze zákona oprávněn - nepodílet se na financování a jak by se to event. promítlo při prodeji jeho šestiny?