Ing. Jiří Vychopeň - strana 62

Společnost s. r. o. vznikla v roce 2007 odštěpením. Aktiva jsou vedena v individuálním ocenění dle posudku znalce a zahajovací rozvahy. V pasivech byla převzata ze zahajovací rozvahy rezerva oceněná znalcem na 500 tis. Kč, daňová výše převzaté rezervy dle § 23c) zákona č. 586/1992 Sb. je 2mil. Kč. V roce 2008 je realizována oprava nemovitosti, na kterou byla rezerva tvořena ve výši 2,2 mil. Kč. Jak správně proúčtovat čerpání rezervy? SU 451/552 pouze ve výši 500 tis. Kč? Neúčtuje se event. proti kapitálovým fondům? Rozdíl v účetní a daňové výši rezervy zohlednit pouze v daňovém přiznání roce 2008 snížením základu daně o 1,5 mil. Kč? Na kterém řádku v přiznání uvést? Není tento navržený postup v rozporu s některým ustanovením daňových zákonů?

Dovoluji si požádat o vysvětlení problematiky stanovení kurzu při vystavení dobropisu obchodnímu partnerovi (plátci DPH) na Slovensko příklad 1: Na Slovensko jsme dodali zboží v lednu, daňový doklad byl vystaven v EUR, pro DPH byl přepočet na Kč proveden kurzem z ledna. Nyní došlo ze strany slovenského partnera k reklamaci a v srpnu bude naše společnost nucena vystavit dobropis opět v EUR. Prosím, napište mi jaký kurz je třeba použít pro správný přepočet na DPH na vystaveném dobropisu v srpnu. (zda původní z ledna, tady shodný s kurzem na původním daňovém dokladu nebo kurz aktuální tedy srpnový). příklad 2: Je obdobou příkladu 1, ale zajímá mě způsob stanovení kurzu pro došlý dobropis ze Slovenska. (zda kurz z původní došlé faktury ke které se došlý dobropis vztahuje nebo zda je nutné použít kurz aktuální k datu vystavení dobropisu).

Společnost s r. o., plátce DPH, podvojné účetnictví, zakoupila od společnosti ze SRN (také plátce DPH) následující položky: 1. Licenci na prodej technologie za 1 400 EUR (obsahuje software, školení, certifikát). 2. Vzorový kufřík s komponenty této technologie za 2 400 EUR. 3. Zboží − komponenty technologie, určené k další distribuci (obnáší projekt, programování, montáž a dodání komponentů) za 5 000 EUR. Jak účetně postupovat z pohledu DPH a následně z pohledu ZDP při přijmu těchto položek a při prodeji technologie zákazníkovi?

Zaměstnanec firmy (dobrovolný hasič) pomáhal při likvidaci větrné kalamity v pracovní době. Na základě potvrzení účasti při zásahu bude firma fakturovat Městskému úřadu náhradu mzdy (refundaci mzdy), která mu byla vyplacena. Podléhá tato refundace DPH? Pokud ano, platí sazba 19 %?

Živnostník, plátce DPH, vyřadil nemovitost z podnikání k 31. 12. 2007. Nyní chce nemovitost pronajímat neplátci DPH. Jak má postupovat z hlediska daně z příjmů a DPH a jak má účtovat nájemci energie?

FO účtující v PÚ dne 31. 7. ukončí podnikání (§ 7 ZDP) a od 1. 8. bude mít pouze příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP). Z toho důvodu prodá 31. 7. všechny svoje zásoby zboží. Kromě pohledávek a závazků, které jsou bežným způsobem zaúčtovány a budou zdaněny dle § 7 ZDP, má ještě v OM nemovitost a nákladní automobil. U tohoto HM si uplatní poloviční odpis. Pokud by uplatňovala i z pronájmu skutečné výdaje, pokračovala by v odepisování. Uplatnila by tedy druhou polovinu odpisů, nebo je pokračování myšleno jinak? Domnívám se, že FO musí i nadále zůstat plátcem DPH, protože bude i nadále vykonávat ekonomickou činnost. Požádat o zrušení registrace by mohla, až jí klesne obrat za posledních 12 měsíců pod 1 mil. Kč. Nemovitost i automobil bude i nadále používat pro svoji ekonomickou činnost (pronájem), nebude se proto na ni vztahovat § 13, odst. 4a, resp. 5 ZDPH a nebude tudíž nic dodaňovat. Dále vlastní HM pořízený v době, kdy nebyla plátcem DPH, nebyl tedy u tohoto majetku uplatněn odpočet daně a nebude proto dodaňován DPH. Z hlediska daně z příjmů nebude u tohoto odepsaného majetku žádný dopad. Ten by byl až při prodeji do 5 let od vyřazení z OM, příjem by byl dle § 10, a to i při prodeji např. 1. 8. Kromě toho vlastní FO drobný majetek, který byl při pořízení účtován přímo do nákladů a nikdy přes účtovou tř. 0 a všechen je v používání – myslím si, že se nejedná a nikdy nejednalo o OM (HM to není vzhledem k ceně a zásoba to není vzhledem k používání). Ukončení činnosti tedy nebude považováno za vyřazení z OM. Následný prodej těchto věcí by byl dle § 4, odst. 1c ZDP osvobozen od daně z příjmů, protože nebyly zahrnuty do OM poplatníka. Ovšem nejsem si jistá,jak tuto moji úvahu ovlivní různé výklady o nutnosti evidence drobného majetku v různých letech. Z hlediska DPH by také nebyly dodaňovány, protože § 13, odst. 4a se týká jen hmotného majetku. Pokud se mýlím, a jedná se o hmotný majetek z hlediska DPH, prosím o vysvětlení článku 74 v 6. směrnici – a sice: pokud se nepoužije kupní cena zboží (myslí se tím cena podle znalce dle našeho zákona?), „použije se nákladová cena k okamžiku použití nebo ponechání si zboží“ (formulaci nerozumím). Je to cena, za kterou se kdysi majetek pořídil, nebo cena zůstatková? Nedokázala jsem dotaz jakkoli rozdělit, aby nebyl porušen jeho kontext, pokud byste ho přesto považovali za několik dotazů a nemohli jste na něj tedy odpovědět najednou, odpovězte mi prosím jen na část týkající se drobného majetku z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Ostatním jsem si celkem jistá, jen jsem chtěla shrnout tuto

Můj klient – plátce DPH, koupil v loňském roce nákladní vůz v EU od fyzické osoby, ve zvláštním režimu, bez nutnosti dopočtu (následně odpočtu) DPH. Vůz jsem zařadila do majetku firmy a začala odpisovat, zůstatková cena je nyní 520 000 Kč. V letošním roce by tento vůz chtěl prodat, domnívám se , že bude nutné odvést DPH z celé prodejní ceny, že nelze použít způsob, který je běžný u obchodníků s ojetinami, kteří DPH odvádějí pouze ze zisku. Domnívám se však, že by bylo možné tento vůz např. již v lednu t.r. přeřadit do osobního vlastnictví a následný příjem z prodeje zdanit pod § 10, v tomto případě by snad mělo být možné se transakci s DPH vyhnout. Prosím o Váš názor.

Bytové družstvo, neplátce DPH, vede účetnictví. Představenstvu bytového družstva je vypláceno měsíčně 2 000 Kč, rozsah prací pro družstvo nepřesáhne 150 hod. ročně. Může představenstvo bytového družstva uzavřít s družstvem dohodu o provedení práce na práce spojené se správou družstva nebo nemůže? Jestli nemůže, na jakém právním základě je jejich pracovní vztah z hlediska povinnosti odvodů na pojistné?

Na valné hromadě a. s. bylo schváleno rozdělení zisku za rok 2007, s tím, že se budou vyplácet za rok 2007 dividendy v celkové hodnotě 1 000 000 Kč. Akcionáři jsou jak fyzické, tak právnické osoby. Jak se o dividendách bude účtovat? Jaká sazba daně má být odvedena a do kdy?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, dostala fakturu na vybavení autoservisu v celkové hodnotě 81 190 Kč (jedna položka přesahuje částku 40 000) plus DPH, avšak zaplatí pouze DPH. Hodnota základu je hrazena z Bonus programu a firma na tuto částku dostala dobropis (bez DPH). Je možné toto vybavení autoservisu nějak evidovat, případně i odpisovat?

Fyzická osoba vede účetnictví. Zabývá se prodejem ojetých automobilů. Část vozů prodává na leasing. ČSOB leasing fakturuje prodejci takzvané poukazy na služby ve výši 8 500 Kč, které má prodejce při splnění určitých podmínek předat kupujícímu ojetého auta. V ceně vozu se tato částka neobjeví. Jak tyto poukazy účtovat z pohledu přijetí od leasingové firmy a následně při předání kupujícímu?

Jsem osoba samostatně výdělečně činná, účtuji v daňové evidenci, jsem plátce DPH. Mám sjednanou dohodu s Úřadem práce na poskytnutí příspěvku na nové volné pracovní místo pro účetní po dobu 6ti měsíců. Zajímá mě, jak tento příspěvek účtovat a zda jeho příjem podléhá dani z příjmu?

Valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodla o darování nemovitého majetku-pozemku, oceněného dle znaleckého posudku na částku 220 000 Kč společníkovi, vlastnící 50 % této společnosti. Uvedený majetek figuruje v účetní rozvaze společnosti šestým rokem v pořizovací hodnotě 160 000 Kč a není již využíván k podnikatelské činnosti. Nabyvatel společník zaplatí darovací daň z ceny 220 000 Kč u osob zařazených do III. skupiny. Vyplývají z tohoto převodu nějaké další daňové povinnosti pro darující společnost z titulu DPPO či nabyvatele, jako osobu blízkou? Jak správně v účetnictví společnosti proúčtovat tento převod za shora uvedených podmínek?

Zaměstnavatel poskytuje měsíčně zaměstnancům příspěvek na telefon ve výši 1 500 Kč. Kupuje telefonní kupóny, o kterých účtuje jako o ceninách a zúčtovává měsíčně jejich spotřebu. nákup kupónů: 213/321 Kč 10 000 měsíční spotřeba: 518/213 Kč 8 403 DPH 343/213 Kč 1 597 Účet 518 je daňově uznatelný pro firmu a hodnota telefonní karty není zdanitelným příjmem pro zaměstnance. Je tento postup správný?

Řeším problém, zda podnikatel z Polska podnikající na živnostenský list jako fyzická osoba, je zahraniční osoba a tudíž musí vést účetnictví, anebo stačí, když povede daňovou evidenci, popřípadě jen evidenci příjmů a výdaje uplatní % z příjmů?

Blíží se doba ročního zúčtování daně a pracovníci nám nosí doklady. V letošním roce u životních pojištění v některých případech je označena platba v eurech. Eura nejsou naší měnou, jak máme v těchto případech postupovat?

Firma má na leasing majetek (strojní linku), který sama nepoužívá, ale na 20 let ho pronajala (má souhlas leasingové firmy) jiné firmě. Stanovení ročního nájmu na tak dlouhý časový horizont však znamená, že po dobu běhu leasingu je tato činnost ztrátová, protože roční náklady spojené s leasingem jsou vyšší než roční nájem, až po skončení leasingu bude tato činnost pro pronajímatele výrazně výdělečná. Společnosti jsou spřízněné, leasing byl uzavřen na tu firmu proto, že již delší dobu existuje a od leasingové společnosti má výhodnější podmínky jako věrný zákazník. Je v tom nějaký daňový problém?

Na budově zařazené v 5. odpisové skupině, vlastníkem jsme od 2/2007, plánujeme opravu střechy v roce 2013. Rozpočet na opravu 3600 tis. Kč. Mohu tvořit rezervu na tuto opravu již v roce 2007 a potom léta následující 2007 - 2012 tj. 6 období po 600 000 Kč. Musí být rezerva rovnoměrná? V případě, že k opravě dojde dřív, ne však v roce 2008, budu při konečné fakturaci čerpat vytvořené rezervy za období 2007 -.... např. 2009. Je postup správný. Termín opravy nelze přesně stanovit. Víme jenom, že do roku 2009 z fin. důvodů nebude realizován.

FO, daňová evidence, plátci DPH. Jelikož se názory různí, žádám o radu: Máme s manželem sdružení od 1. 2. 2007 - ve smlouvě, která je i na FÚ, máme vypsány všechny ŽL (zednictví, provádění staveb, vedení daňové evidence, nákup a prodej, zprostředkování). Všechno děláme dohromady. Od 1. 2. vedu jeden peněžní deník knihu FV a FP, bez ohledu na to, jestli doklad je manžela nebo na mě. Veškeré příjmy, nákupy, výdaje za auta, opravy aut (obě jsou v majetku), telefony, počítač, platby VZP a OSSZ máme v jedné evidenci. Máme jeden společný podnikatelský účet, kam chodí všechny platby. Daňovou evidenci vedu já pro nás, DPH uplatňuje manžel a já vždy 0. Můžeme vůbec tímto způsobem podnikat z hlediska daní? Já třeba pod hlavičkou sdružení s mým jménem vystavím fakturu za vedení daňové evidence pro jinou firmu, a pro jinou firmu zase fakturu za stavební dozor, který jsem dělala. Jinou osobu ve sdružení nemáme a DPFO chceme dát 50 : 50.

Jsme společnost s ručením omezeným, která podniká jako projekční kancelář a stavební firma. Nejsem si jistá, jak postupovat při účetní uzávěrce na konci roku, máme totiž spoustu nedokončených zakázek, které je třeba nějak časově rozlišit. Zakázky jsou většinou vyfakturované dopředu (daňovým dokladem) a jejich dokončení je začátkem příštího roku, v příštím roce tak máme pouze náklady na danou zakázku. Nevím, zda na tyto doklady vytvářet v běžném roce dohadné položky nebo výdaje příštích období, nebo naopak celou rozpracovanou zakázku ocenit a zaúčtovat jako nedokončenou výrobu. Vím, že druhý způsob je asi správný, ale jedná se o dosti vysoké částky a zisk by se tak přesunul do následujícího roku. Dále pak u stavebních zakázek jsou fakturovány dílčí plnění, které jsou stanoveny dohodou a není předem jasné jaké práce zahrnují. Nejsem si pak jistá, jestli by nás FÚ nenařkl, že tímto přesouváme zisk jak se nám to hodí. Předání projektové dokumentace totiž není nijak zdokumentováno.