Ing. Jiří Vychopeň - strana 61

Jedná se o fyzickou osobu, vede daňovou evidenci, je plátcem DPH. Vzhledem ke změně definice obratu v novele zákona o DPH od 1. 1. 2009 prosím o informaci, co se započítává u fyzických osob do obratu rozhodného pro vedení PÚ tedy do částky 25 mil. Kč. Prosím ukázat na příkladu, co započítávat a co ne. V roce 2009 budou v deníku zaevidovány příjmy za neuhrazené faktury z roku 2008 (částky uvádím bez DPH) 8 mil. Kč. V roce 2009 vydá fyzická osoba faktury v celkové hodnotě 20 mil. Kč. Z toho budou uhrazené a zaevidované v deníku příjmy 16 mil. Kč. Neuhrazené k 31. 12. 2009 budou 4 mil. Kč. Dále dostává fyzická osoba formou přijatého dobropisu od dodavatele finanční bonus za množství odebraného zboží a včasnou platbu. Dobropis ve výši 100 000 Kč nepodléhá DPH. Tento přijatý dobropis je při úhradě v deníku zaevidován jako minusový výdaj nebo je jeho úhrada provedena zápočtem? (Nevím, zda od 1. 1. 2009 bude tento dobropis také bez DPH).

Daňový poplatník v roce 2003 nakoupil pozemek od Pozemkového fondu. V kupní smlouvě je uvedeno, že se jedná o pozemek ve zjednodušené evidenci - druh pozemku trvalé travní porosty (dále TTP). Tento pozemek při nákupu splňoval charakteristiku TTP - byl na něm obhospodařovaný TTP. Poplatník tento pozemek zařadil v daňovém přiznání do kultury TTP a řádně odváděl z tohoto pozemku daň z nemovitosti. V roce 2007 u něho proběhla kontrola daně z nemovitosti a správce daně usoudil, že tento pozemek daňový poplatník nesprávně zařadil do kultury TTP a že měl být tento pozemek zařazen do kultury orná, neboť pozemek je veden ve zjednodušené evidenci v rámci jiného pozemku, který je veden v kultuře orná. Toto tvrzení se mi zdá nesprávné, neboť katastrální úřad uvedený pozemek převedl na nového vlastníka dle kupní smlouvy, kde se uvádí, že Pozemkový fond tj. stát prodává novému vlastníkovi TTP.

Mám dotaz jak správně účtovat a zdanit operace v tomto případě: Společník půjčil v prosinci 2007 společnosti A s. r. o. 2 mil. korun (bezúročně). Tyto 2 mil. ihned A s. r. o. půjčila společnosti B s. r. o., a to na jeden rok (splatnost jistiny 1. 12. 2008). Úrok byl dohodnut výrazně vyšší než je 140 % diskontní sazby ČNB a splácen měl být vždy k 1. v měsíci. Poskytnutí půjčky je pro A s. r. o. pouze příležitostnou činností. Smlouvu podepsali jednatelé obou s. r. o., je potvrzena notářem. Jsou v ní termíny splatnosti jistiny i úroků, je dohodnuta jednorázová smluvní pokuta a také úroky z prodlení. Platby úroků probíhaly v pořádku až do srpna 2008, kdy společnost B s. r. o. přestala úroky platit. Poté se A s. r. o.dozvěděla, že jednatel B s. r. o. utrpěl vážný úraz při dopravní nehodě, byl zbaven svéprávnosti a vedení společnosti převzala jeho manželka. Ta odmítá akceptovat výše zmíněnou smlouvu, dokonce odmítá vrátit jistinu. Co vše musí A s. r. o. v souvislosti s touto situací zaúčtovat a zdanit v roce 2008?

Společnost v listopadu překročí limit 1 milionu Kč. K 15. 12. 2008 se zaregistruje. První daňové přiznání bude podávat za únor 2009. V tomto přiznání si uplatní odpočet při změně režimu za 12 měsíců předcházejících datum 15. 12. 2008. Při odpočtu bude postupovat dle zákona platného do 31. 12. 2008 nebo platného od 1. 1. 2009? Na školení nám bylo sděleno, že od 1. 1. 2009 bude možné uplatnit odpočet i u drobného majetku daného do používání a za software do 60 000 Kč, což do 31. 12. 2008 nešlo? A jak je to s majetkem nakoupeným v období od 15. 12. 2008 do 31. 1. 2009, kdy ještě není plátcem, zde si neuplatní odpočet?

Máme pohledávky za dlužníkem (k dnešnímu dni po splatnosti 10 – 14 měsíců), s nímž bylo zahájeno insolvenční řízení. Pohledávky jsme v průběhu řízení přihlásili u příslušného soudu. Nyní bylo insolvenční řízení zrušeno kvůli nedostatkům v insolvenčním návrhu. Pravděpodobně však bude návrh po opravě podán znovu, ale nevíme, zda ještě letos. V jaké výši můžeme v této situaci vytvořit k 31. 12. 2008 opravné položky? Domnívám se, že pouze 20 % dle § 1 odst. 8a,. Nebo je možno postupovat podle § odst. 2 8a,? Má vůbec smysl přihlašovat pohledávky dříve než soud rozhodne o konkurzu?

Jsme s. r. o.-plátci DPH, vedeme účetnictví. Máme zaměstnance, který si vzal úvěr na pořízení RD 20. 8. 2008. Přinese po konci roku potvrzení ze stavební spořitelny Wustenrot na zaplacené úroky z překlenovacího úvěru a spoření. Při ročním zúčtování mu uplatníme jako nezdanitelnou částku zaplacené úroky, maximálně do výše 300 000 Kč:12x5. Má manželku a 2 děti, které žijí ve společné domácnosti. Manželka pracovala do května 2008 a nyní je nezaměstnaná. Vzala si také úvěr na pořízení RD. Pokud si nevydělala v r. 2008 – 38 040 Kč, může si na ni zaměstnanec uplatnit slevu(24 840 Kč : 12x7). Asi si zaměstnanec nemůže za manželku uplatnit zaplacené úroky z úvěru, když je tento 2. úvěr psán na manželku?To by znamenalo, že o tuto nezdaněnou částku vlastně jako rodina přijdou. Zaměstnanec má dosti vysoký příjem, pokud by si manželka podala sama přiznání, protože si málo vydělala, neměla by tyto úroky z čeho odečíst. Pokud by si mohl zaměstnanec uplatnit i manželčiny zaplacené úroky, zvyšuje se limit na 2 x 300 000 Kč : 12x5?

Mám zaměstnat pracovníka z EU – Slovenska. Jaké mám povinnosti vůči OSSZ , zdravot. poj. , úřadu práce? Jaký bude postup při výpočtu mzdy – hrubá mzda, odvody na soc. poj., zdrav. poj. a daně? Stejný jako u zaměstnanců z ČR? Smí se při podepsání prohlášení uplatnit sleva na poplatníka 2 070 Kč? Co znamená povinné zahraniční pojištění? Roční zúčtování daně, při požádání pracovníka, je povinnost zaměstnavatele nebo zaměstnance?

Veřejná obchodní společnosti, dva společníci. Ve společenské smlouvě si společníci dohodli, že vloží do společnosti určitou peněžní částku, a to tak že ji složí na bank. účet. Mezi sepsáním společenské smlouvy a založením společnosti uběhlo ale několik měsíců. Společníci platili ze svých soukromých financí zřizovací výdaje, které překročily částku odpovídající dohodnutým vkladům. Je možné, aby nemuseli skládat na firemní účet další peníze – dohodnutý vklad: aby ke dni vzniku společnosti sepsali se společností smlouvu o půjčce, kterou by společnosti půjčili na zřizovací výdaje? Pokud ano, může být tato půjčka bezúročná? Mohou následně uzavřít dohodu o zápočtu pohledávky z půjčky a závazku z vkladu? Nebo mohou peníze jako vklad vložit do pokladny hotově (i když bylo dohodnuto, že je složí na účet) a následně si je vyplatit jako splacení zřizovacích výdajů? Pokud ano, musí si navzájem vystavit „Prohlášení o splacení vkladu\\\"?.

Jsme veřejná vysoká škola. Zaměstnanec si přes internet zaplatí sám členský poplatek např. ve vědecké organizaci v USA. Po uskutečnění platby si pouze vytiskne z internetu potvrzení o provedené platbě. 1. Jiné potvrzení nemá. Co vše je nutné, abychom zaměstnanci mohli uhradit výdaj? Lze např. tento doklad doplnit jeho prohlášením a pak proplatit? 2. Musíme použít kurz ČNB nebo můžeme proplatit skutečnou částku v Kč, kterou zaměstnanec zaplatil?

Jedná se o půjčku peněz od jediného společníka, jednatele, zaměstnance, a to vše v jedné osobě své firmě – s. r. o. na nákup traktoru ve výši 350 000 Kč. Dříve mohla být tato půjčka bezúročná, což bylo uvedeno ve smlouvě spolu s ostatními podmínkami. Prosím, sdělte mi, zda toto trvá, nebo jaké jsou podmínky úročení z pohledu obou stran jak s. r. o. tak věřitele.

Člen představenstva naší společnosti(a. s., plátce DPH) – cizí státní příslušník, má ve smlouvě stanoveno, že mu firma zajistí a uhradí ubytování v ČR. Za tím účelem si firma pronajala byt s měsíčním nájemným cca 20 tis. Kč, kde člen představenstva má výhradní právo k jeho užívání. Postupujeme správně, když nájemné pokládáme z hlediska podniku za daňově uznatelné a na straně člena představenstva přidaňujeme měsíčně 16,5 tis. Kč? Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním?

Společnost s r. o. pořídila 12. 4. 2000 os. auto na leasing – AL-LEASING. -4 000 000 Kč v roce 2000 zaúčtovala do nákladů 121 810 Kč poměrná část. V r. 2001 68 790 Kč, tj. měsíční splátky, ale je do 6/2001 práva a pov. společnosti AL-Leasing převzala 16. 10. 2000 MJT FINANCE, pak BENELEASING, asi v r. 2003 – do konkurzu, protože v tom roce 2001 vznikly nějaké spory spol. MJT Finance a ČSOB, s. r. o. rozhodlo a přestalo leas. splátky platit a od 7/2000 neúčtovalo ani do nákladů. Z původního závaz. vztahu je tedy v účetnictví: závazky 115 000 Kč ze zaúčt. a neuhrazených splátek /účet 321, pohledávak 35 000 Kč záloha /účet 314 celkově ovšem dle splát.kalendáře dluží cca 274 000 Kč. − se správcem konkurzní podstaty došlo k dohodě o narovnání,tj. auto nám prodá za 56 520 Kč bez DPH a přeúčtuje cenu za znalecké ocenění 2 000 Kč a původní závazky budou vyrovnány. Jak zaúčtovat a zdanit tyto účetní případy: Závazky na účtě 321 ve výši 115 000 Kč vůči původní AL Leasing, Pohledávka na účtě 314 35 000 Kč za AL Leasing, Faktura za auto 56 520 Kč, Faktura za znalec. ocenění 2 000 Kč.

Česká s. r. o. mimo jiné provádí montáže v Německu, k této činnosti si pronajala automobil od německé firmy. Německá firma poslala fakturu České s.r.o., která zahrnuje 6měsíční leasing, silniční daň, pojištění a opravu. Je česká firma povinna uplatnit srážkovou daň dle § 22 zákona o daních z příjmů?

Dnešního dne jsme obdrželi z Německa fakturu na servisní služby provedené na zařízení našeho zákazníka v ČR dne 28. 8. 2007. Servis byl objednán jako záruční, ale technik zjistil, že se nejde o záruku a jedná se o díly které podléhají opotřebení. Tuto skutečnost jsme se však dozvěděli až nyní z faktury kterou jsme obdrželi po roce od provedení opravy. Servisní oprava provedena dne 28. 8. 2007. Faktura od dodavatele vystavena až 15. 8. 2008. Jak máme správně postupovat při zaúčtování tohoto dokladu zvláště s ohledem na daň z příjmů a DPH (ReverseCharge)? Můžeme tento servisní zásah vlastně po roce přefakturovat na našeho zákazníka?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme účetnictví. Naše s. r. o. v r. 1996 vložila do jiné s. r. o. vklad 160 tis. Kč. V r. 2001 tato jiná s. r. o. přestala fungovat (jednalo se o prodejnu potravin – byla uzavřena). Usnesení KS dne 21. 12. 2001 byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku obchodní společnosti – zapsáno do obch. rejstříku 18. 2. 2002. Dosud je však společnost vedena na OR – nebyl proveden její výmaz. Naše společnosti v r. 2002 vytvořila opravnou položku k tomuto vkladu, z důvodu, že s. r. o. (prod. potravin) již není funkční a ani nebude její činnost obnovena. Můžete mi poradit, co dál – jak a kdy lze zrušit vklad do s. r. o. a následně i opravnou položku k tomuto vkladu.? Stále máme vedeno v účetnictví, přestože již uplynulo tolik let, co s. r. o. neexistuje. Kdy účetně – kdy daňově?

Člen představenstva (ČP) naší společnosti (a. s., plátce DPH) – cizí státní příslušník – má ve smlouvě stanoveno, že mu firma poskytne osobní automobil pro soukromé i služební účely a že mu bude hradit cesty z místa ubytování v ČR do místa výkonu funkce (tj.do firmy, cca 20 km). U automobilu mu budeme přidaňovat 1 % vstupní ceny vč. DPH. Jak máme postupovat u cest do firmy a zpět? Můžeme hodnotu proježděného benzínu pokládat za daňově uznatelnou (tj. jakoby šlo o služební účely) s možností uplatnění DPH na vstupu a u ČP tuto hodnotu PHM vč.DPH přidanit, a nebo máme u něj postupovat podobně jako u ostatních zaměstnanců, kteří užívají auta pro soukromé účely, tj.chtít po něm náhradu spotřebovyných PHM (vč. DPH) a odvést toto DPH a členu představenstva vyplatit a přidanit náhradu ceny obvyklé např. v autobusové či vlakové dopravě a tuto z hlediska podniku pokládat za daňově uznatelnou. A jak by tomu mělo být z hlediska sociálního a zdravotního pojištění?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, se rozhodla darovat společníkům finanční hotovost. Dar není vázán na výkon funkce, zaměstnání. a) zdanění u společnosti b) zdanění u společníků c) napadnutelnost této formy příjmů, ze strany FU pro jeho účelovost. Např. vyhnutí se zdanění podle § 6 atd.

Přepravní firma poškodila při své činnosti svodidla v areálu svého klienta. Zajistila opravu a za tu obdržela daňový doklad. První část dotazu se týká účtování. Může být u přepravní firmy účtováno na účet 511 (zvláštní analytiku), pokud se jedná o opravu cizího majetku? Domnívám se, že vhodnější by bylo použití účtu například 548. Druhá část dotazu se týká daňové uznatelnosti tohoto nákladu pro přepravní firmu a to z pohledu DPH i daně z příjmů.

Společnost s. r. o. vznikla v roce 2007 odštěpením. Aktiva jsou vedena v individuálním ocenění dle posudku znalce a zahajovací rozvahy. V pasivech byla převzata ze zahajovací rozvahy rezerva oceněná znalcem na 500 tis. Kč, daňová výše převzaté rezervy dle § 23c) zákona č. 586/1992 Sb. je 2mil. Kč. V roce 2008 je realizována oprava nemovitosti, na kterou byla rezerva tvořena ve výši 2,2 mil. Kč. Jak správně proúčtovat čerpání rezervy? SU 451/552 pouze ve výši 500 tis. Kč? Neúčtuje se event. proti kapitálovým fondům? Rozdíl v účetní a daňové výši rezervy zohlednit pouze v daňovém přiznání roce 2008 snížením základu daně o 1,5 mil. Kč? Na kterém řádku v přiznání uvést? Není tento navržený postup v rozporu s některým ustanovením daňových zákonů?

Dovoluji si požádat o vysvětlení problematiky stanovení kurzu při vystavení dobropisu obchodnímu partnerovi (plátci DPH) na Slovensko příklad 1: Na Slovensko jsme dodali zboží v lednu, daňový doklad byl vystaven v EUR, pro DPH byl přepočet na Kč proveden kurzem z ledna. Nyní došlo ze strany slovenského partnera k reklamaci a v srpnu bude naše společnost nucena vystavit dobropis opět v EUR. Prosím, napište mi jaký kurz je třeba použít pro správný přepočet na DPH na vystaveném dobropisu v srpnu. (zda původní z ledna, tady shodný s kurzem na původním daňovém dokladu nebo kurz aktuální tedy srpnový). příklad 2: Je obdobou příkladu 1, ale zajímá mě způsob stanovení kurzu pro došlý dobropis ze Slovenska. (zda kurz z původní došlé faktury ke které se došlý dobropis vztahuje nebo zda je nutné použít kurz aktuální k datu vystavení dobropisu).