Ing. Miroslava Kočová - strana 18

Jsme s. r. o., plátci DPH. Jaké je správné zaúčtování cigaret, které dostáváme za pouhou 1 Kč 10 kusů z důvodů platby za umístění stojanu s cigaretami na naší provozovně? Mohu tyto cigarety následně použít jako dárkový předmět pro naše obchodní partnery nebo je musím prodat za plnou cenu?

Jsme společnost s r. o. V roce 1994 jsme zakoupili akcie Agrobanky v hodnotě 200 000 Kč. Účtování 063000 / 321000 200.000 Jelikož tyto akcie byly dle sdělení RM Systému neobchodovatelné vytvořili jsme v roce 2001 účetní opravnou položku - nedaňový náklad Účtování 579 900 / 096000 200.000 v roce 2002 na základě změny metody účtování akcií došlo k těmto účetním operacím zrušení opravné položky - nedaňový příjem a snížení vlastního kapitálu účet 096000 / 681 900 414000 / 063000 200.000 Kč 200.000 V letošním roce však došlo k přijetí konečného návrhu na uzavření dohody s GE Money A za všechny akcie v hodnotě 200.000 Kč jsme obdrželi 20.000 Kč Jak zaúčtovat jejich prodej a odpis z vlastního kapitálu? Je tento odpis daňově uznatelný?

Jak se zaúčtuje odměna členů věřitelského výboru?

Společnost s ručením omezeným vlastní pozemky, které nabyla na základě kupní smlouvy v ceně 3 mil. Kč a takto jsou vedeny na účtu 031 - pozemky. V tomto roce chce tato společnost založit 100% dceřinou společnost (forma s. r. o.) formou nepeněžitého vkladu - těmito pozemky - do základního kapitálu nové společnosti. Znalec pro účely vkladu stanovil ocenění těchto pozemků ve výši 5 mil. Kč. Jakým způsobem zaúčtuje založení dceřiné společnosti mateřská společnost a s jakým ev.daňovým dopadem? Jak zaúčtuje dceřiná společnost tento vklad?

1. Domníváme se správně, že v případě vystavení faktury na hotovost např. 20 000 Kč, není potřeba vystavit příjmový pokladní doklad a tento předat zákazníkovi, neboť postačuje uvedení podpisu na faktuře, že hotovost byla převzata. Pokud by existovala povinnost vystavit příjmový pokladní doklad společně s fakturou a oba dokumenty předat zákazníkovi, který předpis toto upravuje? 2. Domníváme se správně, že faktura může zároveň sloužit jako dodací list? (např. na faktuře je uvedeno „faktura také slouží jako dodací list“)

Zahraniční osoba má ŽL a je zapsaná v OR musí vést v roce 2010 a 2011 účetnictví. A pokud ano může si uplatnit výdaje paušálem.

Při výrobě výrobků používáme hliníkové plechy, ze kterých vznikne odpad (různé odstřižky plechů), který pak prodáváme do kovošrotu. Spotřeba plechů je účtována na účet 501. Zajímalo by mne, jak nejlépe zaúčtovat tržbu z prodeje hliníkového odpadu. V současnosti je to účtováno jako tržba z prodeje materiálu, ale na účtu prodaný materiál není žádný pohyb. Je tento postup správný?

Firma v prosinci 2009 uzavřela smlouvu na reklamní inzerce 2010 v časopise E15. Celková částka ze smlouvy činí 995 058 Kč bez DPH (původní cena 1 326 744 Kč sleva 25%). Částka ze smlouvy nebyla hrazena, ale hradila se vždy až v období, kdy přišla fakturu za inzerce např. 1/2010. Měla být částka na základě smlouvy zaúčtovaná v roce 2009 a jak by vypadalo případné zaúčtování + částky? Domnívám se, že se jedná o časové rozlišení. Nevím, do jaké účetního období dát náklad, když smlouva se vztahuje na rok 2010. Dívala jsem se do účetnictví 2009, ale o této smlouvě nebylo účtováno? Je možné to opravit v roce 2010, aby to bylo účetně v pořádku? V roce 2010 dle faktur byla inzerce účtována přímo do nákladů?

1) Společnost s r. o., plátce DPH, vede účetnictví, evidence zásob způsobem B, hlavní činnost - provoz čerpací stanice PHM. Společnost s r. o. nakupuje dálniční známky, které jsou určeny k dalšímu prodeji jako zboží. Faktury zní: 100 ks známek, kus bez DPH:1 200 Kč, celkem bez DPH: 120 000 Kč DPH: 0, celkem:120 000 Kč, Provize 100 ks, ks bez DPH: 21,60 Kč, celkem bez DPH: -2 160 Kč DPH: -432 Kč, celkem: -2 592 Kč. Celkem k úhradě 117 408 Kč. Jakým způsobem zaúčtovat? Lze pořiz. cenu snížit o provizi a zaúčtovat na 504, tzn. 504/321 116 976 Kč a 343/321 432 Kč celkem 117 408 Kč. Do systému skladové evidence oceněno v ceně snížené o provizi. 2) S. r. o., plátce DPH, účetnitví, účtování zásob - B, činnost čerpací stanice PHM. Jak v návaznosti na předešlý dotaz k nákupu dálničních známek účtovat následný prodej. Program poskytuje měsíční sumu tržeb s nulovou sazbou DPH.

Společnost s r. o. uhradila dne 31. 12. 2010 elektronicky pojištění vozidla s chybným kódem banky. Tento příkaz se nedal zrušit, uhradila jsem dotyčnou částku se správným kódem banky znova. Takže platbu mám v roce 2010 odečtenou z našeho účtu 2 x . V roce 2011 se platba 1 x na účet vrátila. Jak zaúčtovat chybnou platbu v roce 2010. Účet 395 musí být nulový.

Výrobce (plátce DPH) poskytuje svým odběratelům slevu z ceny výrobků ve výši 5 % buď za určitou výši obratu nebo jako věrnostní zákazník. Považují se tyto slevy z ceny jako zdanitelné plnění a sníží se odvod DPH nebo je to finanční plnění a výrobce odvede původní výši DPH? Tato sleva je uvedena již na vydané faktuře. Cena: základ DPH 12.800 Kč, DPH 1.280 Kč, celkem 14.080 Kč. Sleva 5% základ DPH -640 Kč, DPH -64 Kč, celkem k úhradě 13.376 Kč.

Chtěli bychom číslovat doklady v naší firmě následovně. - Jedna řada faktur vydaných a dodacích listů pro každého zákazníka např.: 1. ZÁKAZNÍK – FV 1001, 1002, 1003,….. / DL 1001, 1002, 1003,…… 2. ZÁKAZNÍK - FV 2001, 2002, 2003,….. / DL 2001, 2002, 2003,….. 3. ZÁKAZNÍK - FV 3001, 3002, 3003,….. / DL 3001, 3002, 3003,….. - pro doklady na přijatou úplatu vytvořit vlastní řadu, opět pro jednoho zákazníka jedna řada 1. ZÁKAZNÍK – PU 11001, 11002, 11003,….. 2. ZÁKAZNÍK – PU 12001, 12002, 12003,….. 3. ZÁKAZNÍK – PU 13001, 13002, 13003,….. Faktury vydané budeme v software účtovat do jedné řady vydaných faktur. Doklady na přijatou úplatu do jedné řady dokladů na přijatou úplatu (jiná řada než u FV). Postupujeme správně?

Právnická osoba - s. r. o., plátce DPH, účetnictví. Právnická osoba - s. r. o. (A) chce fakturovat jiné s. r. o. (B). Jednatel ve firmě A je zároveň jednatelem firmy B. Je fakturace za těchto podmínek možná?

Právnická osoba, plátce DPH. Prosím o konkrétní ukázku účtování následujícího příkladu. Faktura zní na částku 7.200 Kč (6.000 nákl. + 1.200 DPH). Z toho je 5.000 Kč náklad firmy za služební hovory a 1.000 Kč za hovory soukromé, které budou zaměstnancem uhrazeny. Jaké bude saldo DPH po zaúčtování ze soukromých hovorů?

Pracuji ve společnosti, která se zabývá správou a odkupem pohledávek. V rámci tohoto se na Vás obracím, zda dražební jistota jako vstup na aukci pohledávek je možné považovat za daňový náklad a zaúčtovat do nákladů jako služby na účet 518/xxx?

Mám dvě firmy. Majiteli první firmy jsou dvě fyzické osoby, každá má podíl 50 %. Také v druhé firmě jsou podílníky, ale pouze každý z 25 %. Oba jsou současně jednatelé obou firem. První firma zajišťuje pro druhou firmu péči o zákazníky a řešení určitých technických problémů. Proto by tato první firma chtěla druhé firmě vyfakturovat určitou částku za tuto péči. Zajímalo by mě, zda tuto fakturu mezi sebou mohou vystavit, či zda je nějaký problém, když jsou spolumajiteli v obou. První firma je česká, druhá slovenská.

Jsme spol. s r. o., plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Postiženému hradíme kompenzační pomůcku dle faktury 10.000 Kč a DPH 10% 1.000 Kč. a) Budeme účtovat na 543-dary nedaň. a 343-přijatá plnění a v daň. přiznání částka za dar bude snižovat daň. základ. b) Budeme účtovat na 543-dary (projeví se ihned v hospodářském výsledku) a 343-přijatá plnění.

Účetní jednotka, plátce DPH, provádí na základě smlouvy o dílo pro tuzemského odběratele pilotní testy čištění odpadních vod. Smlouva o dílo obsahuje mj. i následující ujednání: „Cena díla celkem bez DPH xxx Kč“ „Pokud zadavatel písemně odsouhlasí, že zhotovitel může použít naměřená data pro své interní účely k výzkumu použití aplikovaných procesů, bude cena pilotáže snížena o xxx Kč“. Lze tuto situaci posoudit jako poskytnutí slevy a vyfakturovat odběrateli k DUZP cenu sníženou o uvedenou slevu a nebo se jedná o poskytnutí služby odběratelem služby ve smyslu ustanovení § 14/1/b) nebo d) a měla by být fakturována cena nesnížená o slevu a odběratel by měl vystavit dodavateli na takto „poskytnutou“ službu daňový doklad.

Prosím o informaci jak zaúčtovat tuto operaci: Společnost s r. o., podvojné účetnictví, ne plátce DPH ukončila k 30. 4. 2009 předčasně leasingovou smlouvu na osobní automobil. 0 akontace. Smlouva trvala od 01. 07. 2008. Rok 2008 úhrada 6 splátek 41.095,61 Kč. Rok 2009 úhrada 4 splátek 32.876,64 Kč. Na základe ukončení smlouvy dostali fakturu od leasigové společnosti na náhradu škody v celkové výši 321.777,31 a doklad na finanční vypořádání na základě předčasného ukončení leasingové smlouvy prodejní cenu vozu 211.764,71 Kč. Náklady spojené s ukončením smlouvy 10.374 Kč. Výsledná částka finančního vypořádání 112.167,44 Kč.

V 7/2007 uzavřel podnikatel (Fyzická osoba,vedoucí Daňovou evidenci) leasingovou smlouvu na auto, na 36 měsíců (pořizovací cena včetně DPH 740.000 Kč, celková cena leasingu včetně DPH 975.355 Kč).V 6/2009 došlo k totálnímu poškození předmětu leasingu. Smlouva byla předčasně ukončena a byla uzavřena dohoda o převodu vlastnictví ke zcela zničenému vozidlu. U podnikatele, ale nebylo úmyslem tento majetek uvést do stavu způsobilém k provozu ve smyslu § 7odst.1 vyhlášky MF č.500/2002Sb.,a nelze tudíž předpokládat,že by se jednalo o odprodej dlouhodobého majetku za 0 Kč dle § 24 odst. 5 ZDP. Dále bylo provedeno vyúčtování předčasného ukončení smlouvy, v kterém pronajímatel vyčíslil škodu ve výši 290.788 Kč, kterou kompenzoval s přijatým pojistným plněním 194.392 Kč. Zbytky vraku podnikatel prodal za 221.009 Kč. Z první navýšené splátky zůstalo časově nerozlišeno 249.146 Kč. Jaké daňové dopady vyplývají z tohoto ukončení leasingové smlouvy a jak daňově řešit nerozlišenou 1. navýšenou splátku?