Ing. Miroslava Kočová - strana 21

Příspěvková organizace zřízená městem, provozující pouze hlavní činnost, pro kterou byla zřízena. Dotaz: jak postupovat při účtování odměn zaměstnanců? Jde mi o to, zda při zúčtování odměn vždy tyto čerpat z fondu odměn (911/648) anebo až při překročení nákladů na platy? Zákon č. 250 § 32 o tom blíže nepojednává jen, že se hradí z f. odměn odměny. A jak je to s odvody z odměn? (SP, ZP, příděl do FKSP) Mohou se čerpat z prostředků na platy nebo z f. odměn, popř. z f. rezervního (při překročení prostředků na platy)?

Dobrý den, vedu účetnictví příspěvkové organizaci, knihovně, zřízené městským úřadem. Není mi jasná vazba mezi účty časového rozlišení např. účet č. 381 a čerpáním rozpočtu. Knihovna platí předplatné časopisů, novin koncem běžného období na další rok. Používá účtu 381, ale prostředky čerpá z provozní dotace běžného období.

Příspěvková organizace zřízená městem, sídlí v domě, který je ve vlastnictví města. Příspěvková organizace ani nemá tento dům ve správě. Nyní si pořídila přísp. organizace okenní žaluzie v ceně 3 577,14 Kč. Nejsem si jista, zda žaluzie nejsou posuzovány jako součást budovy, a proto, zda si vůbec může dovolit tento náklad uskutečnit. Ev. zda by neměl žaluzie zaplatit vlastník, tj. zřizovatel organizace, anebo uskutečnit náklad se souhlasem zřizovatele.

Olomoucký kraj v rámci SROP 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – veřejné subjekty a neziskové organizace uskutečnil projekt Marketing cestovního ruchu v Olomouckém kraji. V září 2008 obdržel refundaci z EU v rámci grantového schématu. Vzhledem k tomu, že projekt byl veden na samostatném účtu došlo k následující situaci: 1. Příjem refundace byl zaúčtován na pol. 4116 s ÚZ 17453 na grantovém schématu Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – veřejné subjekty a neziskové organizace oproti účtu 217 10. 2. Ve výdajích byla refundace vyplacena jako pol. 5323 ÚZ 17453 oproti účtu 218 10. 3. U samostatného bankovního účtu na projekt Marketing cestovního ruchu v Olomouckém kraji byla částka přijata pod pol. 4122 oproti účtu 217 10. Po zaúčtování všech účetních operací do účet. systému jsme zjistili, že máme částku v příjmech, tj. účet 217 10 načtenou dvakrát. Mohli byste nám potvrdit správnost našeho postupu.

Jsme veřejná výzkumná instituce. S několika dalšími v. v. i. jsme založili zájmové sdružení právnických osob. Jak zaúčtovat peněžitý i nepeněžitý vklad do tohoto sdružení? Jsou příspěvky do sdružení daňově uznatelné z pohledu daně z příjmů?

Jsme občanské sdružení, vedeme účetnictví. Našim posláním je organizování volného času mládeže, pořádání kreativních kurzů. V průběhu roku jsme zorganizovali 2 akce, které vyplývají z našeho poslání. Jednou byl dětský den – celkové výnosy z této akce činily 12 300 Kč, celkové náklady na tuto akci byly 10 300 Kč. Tzn. „vydělali“ jsme 2 000 Kč. Druhou akcí byl kreativní kurz barvení triček, kde celkové výnosy činily 4 000 Kč a celkové náklady byly 6 500 Kč. Tzn. „prodělaly“ jsme 2 500 Kč. Celkově tedy z obou akcí celkové náklady převýšily celkové výnosy o 500 Kč. Jsou některé z těchto příjmů (12 300 Kč resp. 4 000 Kč) předmětem daně z příjmu? Pokud ano, které?

Jak zaúčtovat interaktivní tabuli, lze úhradu faktury rozúčtovat mezi zřizovatele a školu (učební pomůcky)? Interaktivní tabule – 37 900,31 + výukový software – 36 591,31 + dataprojektor + PC. Je možné zaúčtovat položky jinak než investiční soubor? Zatím naše paní účetní zaúčtovala z prostředků zřizovatele a výukový software z rozpočtu školy, jako učební pomůcku. Dataprojektor i PC je mobilní záležitostí, kterou lze používat odděleně a v různých třídách. Faktura byla rozúčtována jako DHIM.

Je možné za součást ocenění dlouhodobého majetku považovat i služby grantové agentury, která pro příspěvkovou organizaci zajišťuje podání žádosti o dotaci z EU, a také výběrové řízení na dodavatele?

Příspěvková organizace v kultuře buduje novou stálou muzejní expozici. Celkový objem prací v příštích letech bude činit cca 3 mil. Kč. Expozice se bude skládat z několika různých vitrín s osvětlením, každá v ceně okolo 90 tis. Kč., zavěšeného stropního sádrokartónového podhledu se symbolikou hvězdného nebe (více než 40 tis. Kč), audiovizuální sestavy (cca 200 tis. Kč). Pro potřeby expozice bude natočeno také cca 15 naučných videopořadů v ceně do 20 tis. Kč. Nedílnou součástí zprovoznění expozice budou aranžérské práce v hodnotě cca 400 tis. Kč. V letošním roce již bylo vynaloženo 70 tis. Kč na architektonický návrh celé expozice. Jak správně zaúčtovat náklady na architektonický návrh v letošním roce? Jakým způsobem účtovat o celé akci – jako o investičním celku a nebo o jednotlivých investičních částech (aranžérské práce účtovat do provozu)?

Jsme příspěvková organizace přímo řízená MŠMT. Je možno ze státní dotace od MŠMT (peněžní prostředky ONIV) hradit náklady našich pracovníků, kteří se zúčastní programu TEAMBUILDING?

Je povinnost vést účetnictví pro sdružení bez právní subjektivity (není dosud založeno) i pro fyzické osoby – jeden je zaměstnanec, který však zároveň podniká na vedlejší činnosti na ŽL, druhý je OSVČ, nejsou zapsáni v OR a jejich roční obrat nepřekročí 2 mil Kč? Pouze jeden z nich je plátcem DPH. OSVČ nyní zvažuje změnu, nástup do PP a ponechání si ŽL na vedlejší činnost.

Ráda bych zjistila, zda je povinností (ze zákona) provádět předkontaci jednotlivých dokladů?

Jsem fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku, plátce DPH, vedeme účetnictví. Prosím o ukázku účtování na straně dodavatele (to je naše firma) a na straně odběratele (podnikatel), kterým poskytneme věcný bonus bez úplaty např. za 5 000,00 fotograf za to,že udělal velkou tržbu v určitém období. Jedná se mi o to, jak zaúčtujeme jako dodavatelé nákup těchto věcných bonusů, co musíme odvést – DPH, daně apod.,jestli evidovat komu jsme bonusy poskytli a za co, jestli vést skladovou evidenci. Účtujeme o zásobách B, jestli bonus uvádět na fakturách apod. Dále bych potřebovala vědět, jak se bude účtovat na straně odběratele. Nejedná se o reklamní předměty ani spotřebitelské soutěže ani dary, ale poskytování věcných bonusů např. za velkou tržbu.

Naše firma eviduje z předchozích let promlčené pohledávky (r. 1995 až 2003). U žádných z pohledávek nebylo sepsáno uznání závazku, na základě kterého lze max. o deset let prodloužit splatnost pohledávky. Jedná se o větší i menší pohledávky za občany. Jak tyto pohledávky vyčistit, tj. odepsat pro nedobytnost, jelikož jsou promlčené, tudíž nemohu tvořit opravné položky, mohu tedy odepsat 546/311? Musím tyto pohledávky vést v podrozvahové evidenci? Dále prosím o radu, jak efektivně řídit pohledávky? Sepisovat uznání závazku, využívat opravné položky u nižších pohledávek a odepisovat je jednorázově (pohledávky v celkové rozvahové hodnotě u jednoho odběratele 30 000 tzv. nevýznamné pohledávky). Při vytváření zákonných (daňově uznatelných) opravných položek, je možné vytvořit OP, odepsat pohledávku a zrušit OP v jednom roce?

FO, plátce DPH, účetnictví. V roce 2004 jsme vystavili fakturu na částku 5 322 Kč, tato byla celá bankovním převodem uhrazena. V bance je vše v pořádku, v pohledávkách však zůstalo nezaplacených 10 Kč z této faktury až do letošního roku. Nechápu, jak tento rozdíl mohl zůstat „nepovšimnut“, ale převzala jsem účetnictví a ráda bych uvedenou „pohledávku“ dala do souladu se skutečností. Můžete mi prosím poradit se správným zaúčtováním?

Jsme veřejná výzkumná instituce. V rámci vedlejší činnosti máme optickou dílnu, která pracuje na zakázkách pro externí odběratele. Během roku se stává, že některé z vědeckých oddělení (hlavní činnost) používá ve své činnosti čočky, které byly při pořízení zaúčtovány rovnou do spotřeby, a potřebuje od optické dílny čočku nějak opracovat. Čočka, která není evidována na zásobách, je tedy opracována jiným oddělením a vědecké oddělení ji poté dále používá. Cena opracování musí být nákladem (obvykle se jedná o mzdy) jednoho střediska a výnosem optické díly. Jak tuto situaci zaúčtovat?

Jsme tuzemská s. r. o. Mateřská společnost z Německa nám darovala strojní zařízení. Zaúčtovali jsme MD 042/D 413, MD 022/D 042, MD 551/D082. Momentálně toto zařízení prodáváme – účtujeme: MD 082/D 022, 541 daňově? (082). Jak naložit s účtem 413? Na tomto účtu budu vykazovat zůstatek i po vyřazení tohoto dlouhodobého majetku?

Prosím o radu, jak postupovat při oceňování, zařazování a účtování darovaného majetku (jsme příspěvková organizace žřízena ÚSC)? Př. 1: Mobilní operátor nám fakturuje dotovaný tel. přístroj za 1 Kč (přičemž plná cena přístroje je 3 900 Kč). Jak zavést majetek, jako DDHM za 3 900 Kč (na účet 028) nebo jako tzv. operativní evidenci za 1 Kč (na podrozvahu)? Př. 2: K objednaným knižním titulům jsme obdrželi jako bonus výukové DVD za 0 Kč. Mám DVD jako učební pomůcku zavést za 0 Kč nebo zjistit reprodukční cenu a podle toho zavést? Př. 3: Fyzická osoba nám daruje např. PC, v darovací smlouvě však neuvede cenu daru. Mám zjistit reprodukční cenu (např. v bazaru) a takto majetek zavést?

Jsme veřejná vysoká škola, vedeme účetnictví, jsme plátci DPH. Poskytovatel dotace při kontrole zjistil, že část dotace byla v roce 2006 čerpána neoprávněně a tuto část musíme nyní v roce 2008 vrátit do státního rozpočtu. Jak správně zaúčtovat a postupovat - z pohledu účetnictví i z pohledu daní z příjmů?

Jedná se o sportovní klub, vede daňovou evidenci (r. 2007), neplátce DPH: 1) Přijatý sponzorský dar - předpokládám, že není předmětem daně z příjmu, ale nenašla jsem v zákoně o dani z příjmu podporu. Podle jakého ustanovení postupovat? 2) Přijatá dotace od sportovní unie - předpokládám, že se jedná o příjem, který není předmětem daně dle § 18 odst. 4b), tedy zřejmě z rozpočtu kraje? 3) Jaká jsou pravidla pro r. 2008 a další roky - za jakých podmínek může vést nezisková organizace dále daňovou evidenci a za jakých podmínek účetnictví?