Ing. Miroslava Kočová - strana 22

Příspěvková organizace zřízená ÚSC, má z minulých let nastřádané finanční prostředky ve FO. Vzhledem k tomu, že jí zřizovatel nevymezil finančním vztahem objem prostředků na platy v absolutní výši, postupuje při odměňování zaměstnanců podle vládního nařízení č. 447/2000 Sb. § 5 odst. 1 písm. b): podílem mimotarifních složek platu k platovým tarifům stanovených pro zjištění přípustného objemu prostředků na platy. Aby PO vystačila s každoročním příspěvkem zřizovatele na provoz, je nutné držet platy zaměstnanců na přijatelné hranici v rámci celého rozpočtu organizace, tzn. že mimotarifní složky platu (os. hodnocení a odměny) nikdy nepřesáhnou povolených 25 %. Tím se finanční prostředky ve FO stávají pro organizaci nedosažitelné a navíc každoročně narůstají povinným odvodem z kladného HV. Jakým způsobem je možné FO použít? Je možné, aby zřizovatel nařídil organizaci odvod finančních prostředků FO, které by pak následně vrátil ve formě příspěvku na provoz?

Jsme odborová organizace s právní subjektivitou, účtujeme v podvojném účetnictví, nejsme plátci DPH a naše příjmy tvoří členské příspěvky, úroky prostředků na tzv. běžném účtu, úroky z termínovaných vkladů a finanční příspěvek (dar od jiné právnické osoby doložený darovací smlouvou) obdržený od zaměstnavatele na podkladě kolektivní smlouvy. Dar poskytuje zaměstnavatel (právnická osoba) v souladu zákona č. 586/1992 Sb. § 20 odst. 8 v platném znění a naše základní organizace uplatňuje postup dle zákona č. 357/1992 Sb. § 20 odst. 4; tj. postup osvobození daru od daně darovací podáním příslušného podání správci daně. Prostředky (dar) používá naše odborová organizace účelově dle zákona na pokrytí nákladů vyjmenovaném v zákoně; tj. na činnosti v souvislosti se vzděláváním, na činnosti humanitární, charitativní, sociální, kulturní, tělovýchovné a sportovní našich členů a dle kolektivní smlouvy také ostatních zaměstnanců. Problematika a dotaz: Doposud jsme zaúčtovali příjem daru od zaměstnavatele na účet 221 oproti 682, náklady na nákladové „500“ účty v analytickém členění dle účelu a výdaje přes účet 211 nebo 221. Nová situace pro nás však nastala za účetní rok 2007, kdy jsme poprvé nevyčerpali finanční prostředky daru účelovými náklady dle zákona číslo 357/1992 Sb. tj. do výše obdrženého daru. Dle zákona však můžeme čerpat náklady oproti daru (až do jeho vyčerpání) v následujících třech účetních obdobích (kalendářních rocích). Zajímá nás, zda je možné pro přehlednější evidenci v účetnictví prostředky přijaté jako dar účtovat na účet 221 oproti 381, náklady účtovat stále na účty „500“ proti účtům 211 nebo 221 a odepsání výdajů z účtu 381 na straně má dáti pak proti účtu 682 na straně dal. Lze takto dar účtovat a tím využít možnou následnou i tříletou lhůtu na vyúčtování daru? V případě, že oprávněný odborový orgán rozhodne o požití části prostředků z daru a tyto náklady nesplňují podmínky pro osvobození příjmu od daně darovací (jde tedy o užití prostředků z daru nad rámec § 20 odst. 4 písm. a/ zákona o dani darovací, a takto použitá část podléhá dani darovací dodatečným daňovým přiznáním) lze považovat za rozhodný termín, od kterého se počítá lhůta podat správci daně dodatečné daňové přiznání v souladu s § 41 odst. 1 zákona č 337/1992 Sb. termín rozhodnutí oprávněného orgánu nebo termín zaúčtování účetního případu?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Na konci roku účtujeme dohadné položky. Bohužel si nevím rady se zaúčtováním nevyčerpané dovolené za rok 2007. Bude mít zaúčtování souvislost s čerpáním dotace poskytnuté na úhradu přímých výdajů na vzdělávání (tj. použití účelového znaku 33353 - hrubá mzda, odvody, 2 % do FKSP)? Prosím o podrobnou odpověď včetně postupu účtování v roce 2007 a pak v roce 2008.

Jak správně zaúčtovat dohadné položky? Jedná se o příspěvkovou organizaci, která vede podvojné účetnictví. Příklad: 31. 12. 06 byla zaúčtována dohadná položka na teplo 502100/389 ve výši 20 000 Kč. V průběhu roku přišla faktura za r. 2006 ve výši 18 000 Kč, byla zrušena dohadná položka r. 2006 a do nákladů zaúčtováno 18 000 Kč, čili zůstatek účtu 502100 = -2 000 Kč. Plánované náklady za teplo r. 2007 jsou 18 000 Kč. Máme zaúčtovat k 31. 12. 07 do nákladů za teplo 502100/389: 18 000 (výsledek bude 16 000 v nákladech), anebo 20 000 tak, aby výsledek na účtu nákladů za teplo se rovnal předpokládaným nákladům r. 2007?

Jsme střední škola. Máme uzavřenu smlouvu o umístění mikrovlnného zařízení pro přenos signálu na naší střeše. Nájemné je stanoveno na 3 000 Kč ročně včetně energií. Jak ošetřit DPH? A jak o tomto účtovat?

Dodavatel zaslal příspěvkové organizaci zboží spolu s fakturou, na které je napsáno: zboží do komisního prodeje, vyúčtovat k 31. 12. 2007. Jak správně zaúčtovat příjem zboží a jeho následné vyúčtování?

Jsme v. v. i., plátci DPH, žádám o konkrétní odpověď: Je vstupenka (vytištěná na terminálu Sazky) daňovým dokladem? Je vstupenka (vytištěná na terminálu Sazky) účetním dokladem?

Jakým způsobem (na jaký majetkový účet) by měla příspěvková organizace zřizovaná krajem, zařadit do účetnictví interaktivní tabuli SMARTBOARD včetně ovládacího SW prostředí v celkové částce 68 996 Kč (z toho činí interaktivní tabule 39 746 Kč, notebook 19 266 Kč a ozvučení pro SMARTBOARD 9 984 Kč)? Jedná se o prostředek výpočetní techniky a pořízení je financováno z prostředků grantového projektu.

Občanské sdružení (letecký klub), plátce DPH se v letošním roce rozhodl uspořádat Letecký den. Na tuto akci má připraveny vstupenky k prodeji i volné vstupenky pro významné osobnosti. A) Vstupenky k prodeji (zahraniční návštěvníci platí Eury!) 1. Můžeme si sami stanovit přepočtový kurz pro prodej vstupenek se zohledněním případného kurzového rozdílu a poplatků při následné směně Eur v bance? (např. kurz 27,50 Kč/Eur ... vstupenka v hodnotě 150 Kč by stála 5,50 Eur, vstupenka v hodnotě 80 Kč by stála 2,90 Eur). 2. Můžeme vracet na Eura české koruny stejným kurzem, tj. 27,50 Kč/Eur? 3. Z jaké částky odvádíme DPH a daň z příjmů? a) z hodnoty prodaných vstupenek (a vybraný rozdíl je potom rozdílem kurzovým?) příklad.: za Eura prodány 3 ks á 150 Kč ... 450 Kč 2 ks á 80 Kč ... 160 Kč hodnota prodaných vstupenek celkem 610 Kč ... výnos 580,96 Kč DPH 5 % …29,04 Kč (vyinkasovaný rozdíl mezi příkl. a) a b) činí 15,29 Kč = kurz. zisk?) nebo b) ze skutečně vybrané částky po přepočtu aktuálním kurzem ČNB ke dni prodeje příklad.: za Eura prodány 3 ks á 5,50 Eur ... 16,50 Eur 2 ks á 2,90 Eur ... 5,80 Eur celkem 22,30 Eur x např. 28,04 Kč/Eur (aktuální kurz) = 625,29 Kč ... výnos 595,53 Kč DPH 5 % …29,76 Kč? B) volné vstupenky - účetní hledisko 1. Jak zaúčtovat pořízení volných vstupenek - jako pořízení služby (úč. 518) nebo pořízení materiálu (úč. 501)? 2. Jaká je nutná evidence volných vstupenek z účetního hlediska? C) Volné vstupenky - daňové hledisko 1. Je možné náklad na pořízení všech volných vstupenek uznat jako daňový, i když bude rozdána pouze část? Je možné uplatnit DPH při pořízení volných vstupenek? 2. Odvádí se z rozdaných volných vstupenek DPH a daň z příjmů, nebo by se mohla volná vstupenka považovat za propagační předmět z hlediska zákona o daních z příjmů i zákona o DPH? (vstupenka je opatřena názvem občanského sdružení a v budoucnu by mohla pomoci zajistit příjmy z podobných akcí). 3. Jaká je nutná evidence volných vstupenek z hlediska daně z příjmů a DPH? Je nutné vést jmenný seznam držitelů volné vstupenky?

V rámci stavební investice Město D. financovalo rekonstrukci info centra. Součástí investice bylo vybavení IC tj. PC, nábytek. Vše se účtovalo na MD 042/D 321, MD 321/D 232, MD 021/D 042. Celá akce byla financována investiční dotací, která byla takto vyúčtována. Může být takto účtováno v rámci jedné investiční akce?

Jsme základní škola - příspěvková organizace, zřizovatel je město, užíváme budovu na základě příkazní smlouvy (podle § 724 OZ), odpisy neprovádíme, budovu evidujeme v podrozvahové evidenci. Dostali jsme investiční dotaci 300 000 Kč na zřízení a vybavení jazykové učebny. Součástí investice bude vybavení dataprojektorem (35 000 Kč) a počítačem (20 000 Kč). Jak správně dotaci zaúčtovat a jak provést evidenci dataprojektoru a počítače, když jsou součástí investice? Kdo bude provádět odpisy?

Mám dotaz ohledně koeficientu pro rozpočítání nákladů mezi hlavní a doplňkovou činnost. Jsme příspěvková organizace, neplátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Jde o náklady, které není možné rozdělit žádným přesným výpočtem (např. právní služby), dělíme je proto tedy pomocí koeficientu = poměr výnosů z obou činností. 1) Ve vyhlášce č. 505/2002 Sb. je koeficient stanovený jako \"poměr výnosů docílených v hospodářské činnosti k výnosům docíleným v hlavní činnosti včetně dotace nebo příspěvku poskytovaného na tuto činnost příspěvkové organizaci\". To znamená, že náklady, které se mají podělit mezi tyto dvě činnosti by se násobily poměrem: výnosy z doplňkové činnosti/výnosy z hlavní činnosti včetně dotace. Není ale logičtější při výpočtu nákladů, které mají být ve stejném poměru jako výnosy, vycházet z poměru: výnosy z doplňkové činnosti/výnosy celkem (včetně dotace)? 2) Dosud jsme do koeficientu dotaci nezahrnovali a počítali jsme pouze s výnosy z vlastní činnosti (hlavní i doplňkové). Myslíte, že je to velký problém dotaci do koeficientu nezahrnovat? Koeficient se při zahrnutí dotace, která tvoří 80 % výnosů hlavní činnosti, příliš sníží.

Je podnikatel, který vede daňovou evidenci, při vystavování zálohových faktur (při přijetí platby) povinen vystavit fakturu včetně DPH? V časopise Účetnictví v praxi č. 9/2006, oddíl \"Problémy z praxe\", článek Zálohy v účetnictví - Ing. Miroslava Kočová, bylo v odstavci Zálohy a DPH uvedeno, že osoby, kterým nevzniká povinnost přiznat daň při přijetí platby - vedou daňovou evidenci - nejsou povinni odvádět daň na výstupu z přijatých zálohových plateb a nesmí vystavit daňový doklad k přijaté platbě. Osoba, která zálohu poukázala, nemá nárok na odpočet DPH při uskutečnění této platby. Ve stejném časopise, ale č. 11/2006 byly uveřejněny informace Ministerstva financí ČR ze dne 29. 9. 2006 (str. 23) - \"Informace k uplatnění DPH při platbě předem ... ), kde je uvedeno, že osoba (plátce DPH), která uskutečňuje zdanitelné plnění ..., přijme od osoby, pro kterou zdaň. plnění uskutečňuje, platbu předem před uskutečn. zdaň. plnění, je povinna z této přijaté platby přiznat daň. Zajímá mě, který výklad je správný. V roce 2006 u podnikatele - vede daňovou evidenci - došlo k situaci, že na přijaté platby předem vystavil daňový doklad, ve kterém vyčíslil i DPH - v měsících 03-11/2006 a toto DPH odvedl a zaplatil finančnímu úřadu. Osoba, pro kterou tyto doklady vystavil, si DPH odpočítala. Ve 12/2006 vystavil konečnou fakturu, ve které byly zálohové faktury odpočítány a odveden pouze rozdíl DPH, tj. výsledná částka po odpočtu DPH ze záloh od celkové částky DPH ke dni zdaň. plnění. Může toto takto zůstat v daňové evidenci r. 2006, nebo má provést případné opravy. Může mu dát finanční úřad pokutu za to, že porušil zákon o DPH, i když vlastně to DPH zaplatil, ale dříve než bylo DUZP?

Jsou povinni vést neziskové organizace od 1. 1. 2007 pouze (podvojné) účetnictví, či platí pro tyto organizace výjimka?

Jsme příspěvková organizace, zřizovatelem je kraj, vedeme podvojné účetnictví. Finanční úřad vyměřil penále a odvod za porušení rozpočtové kázně, odvolali jsme se a požádali o posečkání v placení. Vzhledem k tomu, že se jedná o velkou částku, zaúčtováním předpisů plat. výměrů do nákladů, vzniká i velká ztráta v hospodaření za rok 2006 a odvolání nebude zřejmě do konce roku vyřízeno tak, ani tak, mohli bychom platební výměry přeúčtovat - třeba jako náklady příštích období a v příštím roce, po vyřízení odvolání, v případě jeho neúspěchu, účtovat teprve v nákladech?

Naše organizace je příspěvkovou organizací, jejíž zřizovatel je krajský úřad. Nejsme plátci DPH. V důsledku živelné pohromy (záplava) v letošním roce byly způsobeny škody naší organizaci na dlouhodobém hmotném majetku a drobném dlouhodobém hmotném majetku. Dlouhodobý hmotný majetek je svěřen organizacím, zřizovaných krajským úřadem, do správy. Na základě vyčíslených škod na majetku způsobených touto živelní pohromou, obdrželi jsme náhradu škody od České pojišťovny. Žádáme o vaše vyjádření, zda tuto náhradu škody na dlouhodobém hmotném majetku, lze pojmout jako zdroj Investičního fondu s ohledem na § 31 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jelikož finanční prostředky jsou určené a budou použity k investičním účelům jako náhrada za zničené předměty živelní pohromou.

Naše organizace je příspěvkovou organizací, zřizovaná krajským úřadem. Nejsme plátci DPH. Jak se správně účtují karty CCS na nákup PHM? Jsou na to různé výklady. Jde o charakter cenin, kdy by se účtovalo na účet 263-Ceniny a v jaké výši, když počáteční jistina se účtuje na účet 314-Poskytnuté provozní zálohy. Měsíční zálohy k vyúčtování na základě nákupů dle obdržených faktur se účtují rovněž na účet 314. Poplatek za provedené vyúčtování a fakturaci se účtuje na účet 518-Ostatní služby. Karty vydávané společností CCS jsou na SPZ (jde o značný počet) a v naší organizaci jsou svěřeny do užívání jednotlivým pracovníkům, kteří obstarávají nákup PHM (naftu, benzin a olej).

Nezisková organizace vede účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českých účetních standardů č. 401 až 414. Není plátce DPH. Organizace v roce 2005 vykázala ztrátu cca 400 000 Kč. Ztráta po schválení účetní závěrky zřizovatelem byla zaúčtovaná MD 932/D 931. V roce 2006 organizace obdržela dar na pokrytí ztráty r. 2005. Jak správně zaúčtovat tento \"účelový dar\"? MD 221/D 682 a po vykázání zisku k 31. 12. 2006 proúčtovat MD 931/D 932? Nebo je možné dar na úhradu ztráty r. 2005 zaúčtovat přímo MD 221 (s použitím ú 901) na účet D 932?

V časopise Účetnictví v praxi č. 10/2006 jste na straně 26 v článku o fakturách uvedli, že za okamžik vyhotovení účetního dokladu je možné považovat datum vystavení faktury. Před časem jste v rozboru k této problematice uváděli, že okamžikem vystavení je nejen datum, ale je nově nutno psát i okamžik, tj. hod. a min. Sdělte mi, zda tedy stačí datum nebo je nutno uvádět i čas.

Jsme příspěvková organizace řízená ÚSC. Máme dotaz ohledně zaúčtování poplatků za zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, které fakturujeme firmám, přihlášených do řízení. Máme účtovat na tržby nebo na jiné ostatní výnosy?