Ing. Pavel Matějka - strana 10

Účetní jednotka nerozúčtovala náklady časově na 4 roky a vše zaúčtovala do roku 2011 (cca 300 000 Kč). Správce daně zahájil za rok 2011 daňovou kontrolu a upozornil účetní jednotku, že s ní může být zahájeno trestní řízení z důvodu krácení daně a uložena pokuta do výše 50 000 Kč (viz § 240 a dále Trestního zákona). Opravdu je možné za chybné účtování uložit tuto pokutu? Dále správce daně odmítl účetní jednotce podat dodatečné přiznání za rok 2011, protože za tento rok byla provedena daňová kontrola. To se domnívám, že není správně a daňový subjekt může podat dodatečné přiznání po uzavřené kontrole.

V roce 2009 vznikla firmě na DPPO ztráta. Od roku 2010, tedy roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013 má již firma zisk. Ztrátu z roku 2009 firma uplatnila v roce 2010 a 2011 vždy polovinou jako odčitatelnou položku od základu daně. Podle zákona lhůta pro stanovení daně z příjmů za zdaňovací období kalendářních let 2009 až 2014 uplyne až ke dni, kdy uplyne lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období kalendářního roku 2014, tj. dne 2. 4. 2018. Správce daně tedy může až do této doby provést kontrolu roku 2009. Kdy skončí běh lhůty pro roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013, když byly tyto roky ziskové? Daňová přiznání byla podána vždy v řádném termínu.

Nejsem si jista, zda počítám správně lhůty dle § 38 r, odst. 2 ZDP. Poplatník měl v roce 2009 ztrátu. DP podal v roce 2010. Další roky vč. roku 2013 má zisk. Část ztráty uplatnil v roce 2010 při podání DP v roce 2011, za rok 2011 ztrátu neuplatnil a zbytek ztráty uplatnil v DP roku 2012, které podal v roce 2013. Je správná domněnka, že je na uplatnění ztráty 5 let, tedy do 31. 12. 2014 a bez ohledu na to, které roky byla ztráta uplatněna může správce daně kontrolovat VŠECHNY ROKY 2009 až 2014 včetně kdykoliv do 31. 12. 2017 (3 letá lhůta od 1. 1. 2015)? Které nejstarší období může správce daně kontrolovat daň z přidané hodnoty (u měsíčního plátce), když nejsou s poplatníkem žádné problémy, žádné výzvy, daně platí řádně a k vysokým výstupům nemá na DPH skoro žádný vstup?

Je možné podat přiznání za rok 2010 do konce března 2014? Podle § 148 daňového řádu tříletá lhůta počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání a dnem, kdy se daň stala splatnou. Na FÚ tvrdí, že lhůta skončila 31. 12. 2013. Za rok 2010 byla ale lhůta pro podání do 31. 3. 2011, tak by lhůta pro podání měla končit 31. 3. 2014. Jak to tedy je?

Společnost s. r. o. měla pohledávku za dlužníkem v insolvenci. Pohledávku přihlásila. Soud povolil dlužníkovi reorganizaci. V rámci reorganizace byla pohledávka uznána insolvenčním správcem jako oprávněná a byla zařazena do seznamu závazků. IS uznal celou jistinu, přihlášené úroky z prodlení jen v částečné výši. Na základě tohoto stavu k 31. 12. tvořila společnost zákonnou opravnou položku dle § 8 odst. 1 ZoR ve výši jistiny (k úrokům z prodlení nebyla zákonná OP tvořena). Při daňové kontrole správce daně vyloučil opravnou položku z daňových nákladů s odůvodněním, že reorganizací pohledávka nezaniká a od ukončení reorganizace běží nová lhůta splatnosti původní pohledávky. Je tedy možné uplatňovat jako daňový náklad opravnou položku za dlužníkem, který má povolenou reorganizaci nebo ne? Chápu dobře, že při reorganizaci není možné aplikovat § 44 Zákona o DPH a provést opravu daně, protože nedošlo k prohlášení konkursu na majetek dlužníka? V případě, že správce daně vyloučil daňový náklad neoprávněně jak se bránit?

Daňový subjekt, plátce DPH, podal v řádném termínu daňové přiznání k DPH za 7. měsíc 2013, kde vznikl nadměrný odpočet. Správce daně nadměrný odpočet v zákonné lhůtě a ani po jejím uplynutí nevrátil, nezahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 DŘ, ale zahájil (ještě ve lhůtě pro vrácení nadměrného odpočtu) přímo daňovou kontrolu podle § 85 a násl. DŘ (nutno dodat, že správce daně za předchozí zdaňovací období zahájil postup na odstranění pochybností, který není ještě ukončen). Otázka je, zda je vůbec možné na nevyměřenou daň zahájit daňovou kontrolu a z jakého důvodu, resp. na základě jakého ustanovení DŘ správce daně nadměrný odpočet nevrací, tzn. zda je uvedený postup správce daně v souladu se zákonem.

Daňový subjekt měl od roku 2011 trvalé bydliště s místní příslušností v působnosti samostatného Finančního úřadu A. Požádal o delegaci k Finančnímu úřadu B a bylo mu vyhověno. V letošním roce došlo ke změně organizační struktury Finančních úřadů, kdy z FÚ A i B se stala územní pracoviště. A i B se nachází v rámci jednoho nově zřízeného Finančního úřadu. Nyní se subjekt přestěhoval a místní příslušností spadá pod územní pracoviště C, které se však opět nachází v územní působnosti toho samého Finančního úřadu. Jen pro doplnění Úz.pr.A je organizačně řízeno úz.pr.B. Daňový subjekt je místně příslušný ke všem daním u jednoho správce daně. Dotaz: jak se chová popsaná situace s delegací nyní? Delegace automaticky zanikla se změnou organizační struktury fin. úřadů k 1. 1. 2013 nebo musí být nějak administrativně zrušena? Pokud má být administrativně zrušena, tak z úřední povinnosti správce daně nebo na žádost poplatníka? Má na přesun spisu na úz.pr. C delegace nějaký vliv. Jaký má být zákonný postup v popsané situaci?

Doručování hraje v oblasti správy daní velmi významnou roli. Správné chápání této problematiky je významné jak pro správce daně, tak i pro osoby zúčastněné na správě daní. Tento článek je věnován jednotlivým formám doručování písemností, přičemž používá řady praktických příkladů. Pro přehlednost a rychlejší orientaci v dané problematice je doplněn o schémata. Po přečtení tohoto článku by měl být čtenář schopen rozlišit základní formy doručování od doručování prostřednictvím zásilky a jejich jednotlivá specifika, dále mu je blíže vysvětlena otázka doručování do vlastních rukou, doručování zástupci a zvláštních forem doručování. Je zde řešena též problematika uložení písemnosti, účinků doručení a institutu určení neúčinnosti doručení. Na závěr se článek zabývá též oblastí prokázání doručení.

Správce daně v roce 2011 zahájil kontrolu silniční daně za roky 2008, 2009 a 2010 a DPFO 2008 a 2009. Kontrola byla zahájena jedním protokolem pro všechny výše uvedené daňové povinnosti. V roce 2013 správce daně sepsal zprávu o kontrole silniční daně, projednal jí a kontrolu ukončil. Ve zprávě o kontrole není žádná zmínka o zjištěních na DPFO. Zároveň vystavil platební výměry na daň silniční. Nyní správce daně zaslal „výsledek kontrolního zjištění“ na dani z příjmu a snaží se pokračovat v daňové kontrole jako by nikdy nebyla ukončena.

Musí být přijaté daňové doklady z hlediska uznatelnosti do daňových nákladů originály?

Musí být přijaté daňové doklady z hlediska uznatelnosti do daňových nákladů originály?