Ing. Pavel Matějka - strana 8

Nově vzniklá s. r. o. hned po založení spolu s povinnou registrací k dani z příjmů poslala na FÚ dobrovolnou registraci k DPH. Důvodem k registraci byla skutečnost, že společnost plánuje obchodovat s plátci DPH, kteří chtějí podepisovat kontrakty s plátcem. Společnost plánuje podnikat v oblasti internetové reklamy, tvorby webových stránek a zprostředkování v těchto oblastech. Činnost vykonává přímo jednatel z domova, sídlo společnosti je virtuální. FÚ poslal DS výzvu k odstranění pochybností v registračních údajích dle § 128 DŘ. Ve výzvě žádali vypracování podrobného podnikatelského záměru včetně uvedení kdo, kde a jak bude činnost vykonávat, doložení smlouvy o vedení účtu, faktur a smluv s dodavateli a odběrateli a doložení již uskutečněných transakcí. V odůvodnění stálo, že vznikli pochybnosti o tom, že DS je osobou povinnou k dani. Má FÚ právo toto vyžadovat? Nicméně ve lhůtě 15 dnů DS poslal FÚ smlouvu o vedení účtu a informaci o tom co je předmětem činnosti, jaké má plány, proč potřebuje registraci a informaci o tom, že činnost vykonává jednatel z domova a že zatím žádné faktury ani smlouvy nejsou, protože podmínkou pro jejich uzavření je plátcovství DPH. FÚ na to reagoval zamítnutím registrace k DPH s odůvodněním, že při místním šetření (na které DS nebyl přizván) bylo zjištěno, že sídlo firmy je virtuální a k žádné faktické činnosti zde nedochází (což je pravda, protože činnost není fakticky provozována v sídle o čemž byl FÚ informován) a že tudíž správce daně nabyl přesvědčení, že DS není osobou povinnou k dani, což DS věrohodně neprokázal. Má FÚ právo zamítnout dobrovolnou registraci k DPH? Má právo požadovat prokázání, že s.r.o. je osobou povinnou k dani? Pokud je postup správce daně v rozporu s DŘ lze podat stížnost dle § 261 DŘ? Komu stížnost adresovat - šlo o místně příslušný FÚ pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 2? Nutno podotknout, že s podobnou praxí ÚzP pro Prahu 1 a 2 se setkalo již několik daňových subjektů a vyřízení dobrovolné registrace k DPH je prakticky nemožné z jakéhokoliv důvodu a to i pro již fungující firmy.

Nově vzniklá s. r. o. hned po založení spolu s povinnou registrací k dani z příjmů poslala na FÚ dobrovolnou registraci k DPH. Důvodem k registraci byla skutečnost, že společnost plánuje obchodovat s plátci DPH, kteří chtějí podepisovat kontrakty s plátcem. Společnost plánuje podnikat v oblasti internetové reklamy, tvorby webových stránek a zprostředkování v těchto oblastech. Činnost vykonává přímo jednatel z domova, sídlo společnosti je virtuální. FÚ poslal DS výzvu k odstranění pochybností v registračních údajích dle § 128 DŘ. Ve výzvě žádali vypracování podrobného podnikatelského záměru včetně uvedení kdo, kde a jak bude činnost vykonávat, doložení smlouvy o vedení účtu, faktur a smluv s dodavateli a odběrateli a doložení již uskutečněných transakcí. V odůvodnění stálo, že vznikli pochybnosti o tom, že DS je osobou povinnou k dani. Má FÚ právo toto vyžadovat? Nicméně ve lhůtě 15 dnů DS poslal FÚ smlouvu o vedení účtu a informaci o tom co je předmětem činnosti, jaké má plány, proč potřebuje registraci a informaci o tom, že činnost vykonává jednatel z domova a že zatím žádné faktury ani smlouvy nejsou, protože podmínkou pro jejich uzavření je plátcovství DPH. FÚ na to reagoval zamítnutím registrace k DPH s odůvodněním, že při místním šetření (na které DS nebyl přizván) bylo zjištěno, že sídlo firmy je virtuální a k žádné faktické činnosti zde nedochází (což je pravda, protože činnost není fakticky provozována v sídle o čemž byl FÚ informován) a že tudíž správce daně nabyl přesvědčení, že DS není osobou povinnou k dani, což DS věrohodně neprokázal. Má FÚ právo zamítnout dobrovolnou registraci k DPH? Má právo požadovat prokázání, že s.r.o. je osobou povinnou k dani? Pokud je postup správce daně v rozporu s DŘ lze podat stížnost dle § 261 DŘ? Komu stížnost adresovat - šlo o místně příslušný FÚ pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 2? Nutno podotknout, že s podobnou praxí ÚzP pro Prahu 1 a 2 se setkalo již několik daňových subjektů a vyřízení dobrovolné registrace k DPH je prakticky nemožné z jakéhokoliv důvodu a to i pro již fungující firmy.

Obdrželi jsme fakturu od českého subjektu za poskytnutí licence /sw který běžně používáme /. S firmou ale je domluveno, že na nás bude fakturovat navíc i licence, které dále my prefakturováváme do zahraničí propojeným osobám. Nyní jsme tedy vystavili fakturu do Polska za použití této licence. Domníváme se, že musíme uplatnit srážkovou daň z poskytnuté licence ve výši 10 %. Na fakturu jsme nic nepsali. Po zákazníkovi ale vyžadujeme o 10 % nižší platbu za tuto fakturu. Těchto 10 % budeme vyžadovat od našeho FU pote co v Polsku tuto část zaplati místnímu FU. Je tento postup správný? Máme uplatnit tuto srážkovou daň z licence? Dostali jsme odpověď od zákazníka, kterému jsme vystavili fakturu, že nám chce zaplatit plnou cenu, protože má licenci jen pro své účely.

Společnost s ručením omezeným obdržela dodatečný platební výměr na DPPO za rok 2009 na základě daňové kontroly, proti kterému se odvolala. Odvolací orgán nevyhověl podanému odvolání. Daňový subjekt podal podnět k přezkumu a také správní žalobu a současně požádal o posečkání platby. Finanční úřad vyhověl s posečkání platby do konce roku 2015. V případě, že nebude podnět ani žaloba úspěšná, může subjekt požádat o splátkování daně po skončení posečkání a současně o to požádat zpětně dle § 156 odst. 4 DŘ (ohledně výše úroku). Ke kterému dni zpětně je to v tomto případě možné?

Správce daně vydal výzvu k odstranění vady podání přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO), kterou však předmětné DPPO neobsahuje. Na výzvu jsme pouze argumentovali příslušnými ustanoveními zákona, domnělou vadu jsme však neodstranili. Následně správce daně vydal vyrozumění o neúčinnosti podání DPPO. Jakým způsobem je možné se bránit, resp. jaký obranný prostředek dle daňového řádu je možné použít proti vydané výzvě a následnému vyrozumění?

Vedu účetnictví zákazníkovi a všimla jsem si, že u vydaných faktur nedodržuje časovou posloupnost. Například číslo vydané faktury 120 má datum vystavení 15. 9. 2014 s DUZP 10. 9. 2014 a číslo faktury 121 má datum vystavení 27. 8. 2014 a DUZP 20. 8. 2014. Jedná se o čtvrtletního plátce. Vím, že daň bude odvedena za 3Q správně, ale vadí mi ten časový nesoulad. Hrozí mu z hlediska zákona o DPH nebo nějakého jiného zákona pokuta?

Problematika stanovení a počítání lhůt je při správě daní velmi důležitá, a to jak z pohledu osob zúčastněných na správě daní, tak i z pohledu správce daně. Pro osoby zúčastněné na správě daní jsou lhůty důležité z hlediska ochrany práv a oprávněných zájmů. Pro správce daně jsou významné především lhůty procesní, které slouží k dosažení hospodárnosti a efektivity řízení. Lhůty obecně jsou upraveny v § 32 až 38 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “).

1)      Podávali jsme dodatečné daňové přiznání 7. 9. 2014, jaký den nabývá právní moci toto dodatečné DAP? 2)      Mohu se v měsíci podání dodatečného DAP odvolat (podat nové)? 3)      Jak se prosím počítá úrok z prodlení (vzoreček)? REPO sazby platné k jakému datu mám zahrnout do tohoto výpočtu? 4)      Když mi přijde do datové schránky dokument od FÚ, tak kdy nabývá právní moci?

Společnost s ručením omezeným podniká od roku 1992, vždy se ziskem. V roce 2009 měla poprvé ztrátu, další roky až dosud má opět zisk. Ztrátu si odečetla v roce 2011 a zbytek v roce 2012. Všechny roky splnila nemalou daňovou povinnost. Daňové přiznání odevzdávala v termínu vždy v březnu. Jednatelku by zajímalo, do kterého roku musí počítat, že by mohla přijít kontrola FÚ. Měla vliv na začátek a konec uplatnění ztráty změna zákona správy daní a daňového řádu?

V rámci probíhající daňové kontroly správce daně vyžaduje dodání kopie pojistné smlouvy na životní pojištění, které uzavřel zaměstnanec s pojišťovnou. Zaměstnanec splnil všechny další podmínky pro oprávněné zpracování ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Co se týče uplatnění nezdanitelné části daně, uplatnil zaplacené pojistné na životní pojištění, a to tak, že zaměstnavateli předložil k nahlédnutí pojistnou smlouvu a dále předal k založení zaměstnavateli originál potvrzení o zaplaceném pojistném. Kopii smlouvy si zaměstnavatel neudělal, pouze ověřil, zda smlouva splňuje podmínky pro uplatnění nezdanitelné části daně. V zákoně je uvedeno, že poplatník prokazuje plátci dané dokumenty (§ 38l), nenašel jsem ale nikde, že plátce má povinnost mít smlouvu založenou ve svém spise. Naopak se několikrát (např. § 38l, odst. 5) zmiňuje, že poplatník "pouze" předkládá plátci, nikoliv že má doložit. Je tedy oprávnění správce v souladu se zákonem, resp. mohu tímto způsobem argumentovat s tím, že jsem si údaje ze smlouvy ověřil a pokud chce smlouvu vidět, ať si jí jako důkazní prostředek obstará u pojišťovny?

Společnost s. r. o., plátce DPH: fakturuje prodej zboží do EU (plátce plátci) i vývoz zboží do třetí země a to tak, že na faktuře jsou položky prodávaného zboží plus položka, kterou firma požaduje jako náhradu za náklady, které měla spojené s přepravou daného zboží. Prodej zboží do zemí EU je osvobozen dle §64 zákona o DPH a vývoz dle § 66. Jak je to s položkou za náhradu nákladů souvisejících s přepravou daného zboží? Přepravu dodavateli zboží zajišťují jiné firmy, které mu ji i fakturují a on následně na faktuře odběrateli vyfakturuje veškeré náklady, které měl s přepravou prodávaného zboží jako poslední položku faktury, kterou zboží prodává (zahrnuje to přepravné, balné, manipulaci plus malou marži). Má být na dokladu odkaz na osvobození vztahující se pouze ke zboží nebo tam musí být další vztahující se k těmto výnosům? Na jaký řádek přiznání k DPH patří tyto výnosy za náhradu přepravních nákladů v případě fakturace do EU a na jaký v případě fakturace do třetí země? Jaký kurs máme v tom kterém případě pro DPH použít? U vývozu nám bylo FÚ řečeno, že na řádek 22 daň. přiznání patří pouze částka za prodej zboží (bez ost. výnosů - bez dopravy) a to ve výši "statistické hodnoty" uváděné na vývozních dokladech tzn. nepoužívat náš účetní kurs. Kam tedy patří v přiznání k DPH částka za tyto "manipulační" výnosy a jakým kursem? Prosím o vysvětlení obou variant tzn. u vývozu zboží i u prodeje zboží do EU.

V rámci prováděné daňové kontroly v naší společnosti byl správcem daně vyslechnut svědek. Zástupce naší společnosti se výslechu svědka neúčastnil. Nyní jsme požádali správce daně o opis protokolu o výslechu svědka. Správce daně nám jej odmítl předat (zatím tedy pouze ústní sdělení). Máme na opis protokolu právo, jak případně argumentovat?

Ráda bych vás požádala o názor týkající se náležitostí opravného daňového dokladů. Konkrétně se jedná o "rozdíl mezi opraveným a původním ZD" a "rozdíl mezi opravenou a původní daní". Znamená to, že se uvede pouze samotný rozdíl např. vráceného zboží (dodáno 100 kg, následně vráceno 20 kg, tzn. oprava by byla na -20 kg nebo je možné uvádět původní hodnotu -100 kg a novou hodnotu +80 kg, tak jako při opravě např. změny sazby daně? Ve výsledku se dostaneme ke stejné hodnotě, jen jde o náležitosti daňového dokladu. Musí být uvedeny původní a opravené hodnoty, nebo stačí uvést pouze samotný rozdíl? Je toto na rozhodnutí účetní jednotky? Jak je posuzována z pohledu FÚ chybějící náležitost daňového dokladu?

Náš klient (čs. FO, plátce DPH) poskytuje vzdělávací kursy na základě akreditace od MPSV. Tyto kurzy jsou poskytované pro zdravotnický personál, poskytovatele sociálních služeb, domovy důchodců ap. Dosud svou činnost vždy fakturoval s DPH, ale před měsícem ho jeden odběratel upozornil, že došlo od 1. 1. 2014 ke změně - viz materiál MPSV-Doporučený postup č. 7/2013 k § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. I když je materiál původně pro potřebu obecních úřadů apod., z dalšího obsahu vyplývá, že se týká všech poskytovatelů těchto služeb. Náš klient vede některé kursy sám (osobně přednáší), na dost jiných má lektory, kteří akreditaci MPSV nemají. Z těchto lektorů jsou někteří plátci (dosud fakturovali s DPH) a jiní zatím neplátci. V případě, že by tento doporučený postup opravdu platil, tak si všichni odběratelé našeho klienta půl roku neoprávněně uplatňovali odpočet DPH. Navíc náš klient nevedl žádné osvobozené plnění, takže nekrátil žádné vstupy apod. Prosíme o pomoc a radu, jak dál fakturovat a pokud je "Doporučený postup" platný, co dělat s měsíci 1-7/14.

V roce 2008 daňový subjekt zaplatil v hotovosti vyšší částku, než 15 EUR. Při daňové kontrole prováděné v roce 2012 to zjistil FÚ 2. 3. 2012. Vydal rozhodnutí o uložení pokuty v řízení dle zák. 500/2004 Sb. Podal jsem odvolání z důvodu neodůvodněné výše pokuty (cca 7 000 Kč). Dne 11. 5. 2012 Odvolací orgán rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání FÚ 21. 2. 2014. Podal jsem žádost o náhradu škody 23. 6. 2014 FÚ vydal nové rozhodnutí o pokutě ve výši 10 000 Kč (v prvním rozhodnutí 7 000 Kč) s odůvodněním, že v roce 2008, kdy k porušení zákona došlo, je minimální výše pokuty 10 000 Kč. 1)      Posuzuje se výše pokuty podle znění zákona v roce, kdy k porušení došlo nebo dle znění zákona, kdy bylo porušení zjištěno? 2)      Dle § 5, zák. 235/2004 od 1. 1. 2011 se při porušení zák. fyzickou osobou jedná o přestupek. Ke zjištění došlo po tomto datu. Udělení pokuty se tedy řídí zákonem o přestupcích, kde je promlčecí doba 1 rok nebo správním řádem?

Prosím o kompetentní informaci vzhledem k rozdílným formulacím: Budou mít povinnost v roce 2015 fyzické osoby podávat daňové přiznání za rok 2014 a rovněž tak plátci DPH v roce 2015 (již bez výjimky) vše elektronicky - buď zřízením datové schránky, nebo elektronický podpis, rovněž tak přehledy na OSSZ a ZP? A co osoby, které podnikají na vedlejší činnost?

Jsem OSVČ a podávám daňové přiznání. Žádám v Rakousku o pozůstalostní důchod po manželce, která tam pracovala. Ve spolupráci se sociální správou ČR jsem vyplnil potřebné formuláře podle směrnic EU. Součástí těchto formulářů je uvedení příjmů za roky 2012 a 2013. Příjmy (základ daně) jsem uvedl z daňového přiznání za tato období. Teď mi přišel z Rakouské správy sociálního zabezpečení dopis, kde mě žádají o doložení uvedených příjmů. Existuje v rámci EU mezinárodní formulář, který mi potvrdí FÚ nebo jiná státní správa. Případně jakou jinou formou mohu své příjmy doložit, aby to rakouské úřady považovali za legislativně v pořádku.

Poplatník se dohodl s daňovým poradcem na zpracování a podání daňového přiznání na daň z příjmu za rok 2013 v prodlouženém termínu do 1. 7. 2014, protože měl vysokou daňovou povinnost. V červnu se přestěhoval do jiného města a tam si našel nového daňové poradce, kterému dal hned gen. plnou moc. Původnímu poradci to neřekl, takže ten zjistil až při podání daňového přiznání, že jeho plná moc je neplatná. Nově získaný daňový poradce zjistil až po podané plné moci, že přiznání v řádném termínu podáno nebylo. Je nějaká možnost tuto situaci napravit? Domnívám se, že podle původního zákona o správě daní to možné bylo.

Pokud vystavím fa po termínu dle § 28 odst. 3 ZDPH tj. po 15 dnech ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, tak jaké nám hrozí pokuty (sankce) od FÚ (např. DUZP máme 1. 5. 2014, vystavení je 10. 6. 2014)? Jedná se o porušení zákona nepeněžní povahy? Musí být s námi zahájeno správní řízení (právní řízení)? Jaká je vůbec pravděpodobnost, že to FÚ bude řešit?

Podnikatel, fyzická osoba, příjmy z podnikání zjednodušeně cca 100 000 Kč  ročně opravy automobilů, 800 000 Kč, pronájem nemovitosti - sklad. prostor plátci DPH. V § 9 pronájem pozemku 200 000 Kč ročně. Bohužel jsme nevěděli, že příjmy z pronájmu v § 9 vstupují do limitu 1mil. Kč pro povinnou registraci k DPH. Nyní se nám ohlásil FU na místní šetření právě z tohoto důvodu. Požadují tržby od r. 2010. Mají na to nárok? Jaký postih nás čeká - mohou doměřit DPH i z pronájmu - který je osvobozený a plátce se může rozhodnout, zda jinému plátci uplatní daň?