Ing. Pavel Matějka - strana 7

Společnost s. r. o. plátce DPH pořídí osobní automobil z Německa od osoby registrované k DPH v DE (ne od obchodníka s použitým zbožím – není použit zvláštní režim zdanění přirážky). Auto je vyrobeno v r. 2007. Jaká je povinnost pro českého pořizovatele OA z hlediska DPH a je nárok na odpočet DPH? Objeví se pořízené OA v přiznání k DPH?

Jaký je postup při změně adresy podnikání u FO podnikatele? Stačí změnu oznámit na Živnostenském úřadě a změna pak proběhne automaticky u CSSZ a zdravotní pojišťovny? Nebo se musí změna nahlásit individuálně u každého úřadu? Přiznání k DPH se pak podává od daného měsíce u nového finančního úřadu?

Jsme střední škola, příspěvková organizace. Pro své zaměstnance vedeme pro účely zúčtování daně z příjmů fyzických osob "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti", včetně požadovaných dokladů - např. uplatnění slev na děti apod. Prosím, jak dlouho jsme povinni tyto dokumenty evidovat? Za kolik let je můžeme zlikvidovat?

Praktický lékař odchází do starobního důchodu. Zdravotní sestře skončí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou 30. 6. 2015. Do kdy musí lékař podat na FÚ vyúčtování daně z příjmů ze ZČ a z vyúčtování daně vybírané srážkou (dohoda o provedení práce)?

Rezident ČR, v r. 2012 příjmy z podnikání převážně ze Slovenska, vede daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmu podává na Slovensku, dále podal jako rezident ČR přiznání v ČR. Příjmy z podnikání v ČR zanedbatelné (20 000 Kč). Za týden se má dostavit na FÚ v ČR k zahájení kontroly daně z příjmu FO za rok 2012. Co musí vše předložit českému finančnímu úřadu ke kontrole daně z příjmu? (co se týká podnikání na SK) Co může český finanční úřad kontrolovat?

Jaké postihy hrozí dodavateli, pokud opomene vystavit doklad v režimu daňové povinnosti? Dodavatel kovů přesáhl limit 100 000 Kč za zdanitelné plnění, ale opomněl doklad vystavit bez DPH a ponechal sazbu 21 %. Co hrozí dodavateli a odběrateli? Odběratel tento doklad přijal bez žádných připomínek a nárokoval si DPH. 

Měsíční plátce DPH podává na začátku září 2014 dodatečné přiznání za červen 2014 na vyšší daňovou povinnost o cca 36 000 Kč. Datum zjištění důvodu k podání je rovněž září 2014. Uvedená částka je připsána na účet FÚ 11. 9. 2014. Souhrou náhod neuhrazuje DPH za září 2014 ve stanoveném termínu 25. 10. 2014, ale až o několik měsíců později. (V ostatních měsících 2014 byly úhrady DPH přesně dle předpisů.) Tolik fakta. 18. 2. 2015 vydává příslušný FÚ platební výměr na úrok z prodlení na uvedenou částku 36 000 Kč. Na výměru je uvedeno 117 dnů prodlení: od 25. 7. do 25. 11. 2014. Počet dnů prodlení (117) odůvodňuje tím, že datum splatnosti (nezaplaceného) řádného přiznání za září je 25. 10., a toto datum předchází datu náhradní splatnosti dodatečného přiznání za červen, což je den 31. 10. 2014. Proto platbu 36 000 Kč z 11. 9. přiřazuje na úhradu zářijového DPH, nikoliv na úhradu DPH červnového. Tímto krokem je pochopitelně úhrada dluhu na dani z června odsunuta na další období a výsledem je nárůst penalizovaných dnů až na 117. Dle mého názoru se úroky z prodlení vztahují na dobu, která se váže ke splatnosti původní daně (viz § 252 DŘ, v našem případě datum 25.7.) Nikoliv ke splatnosti dodatečného daň. přiznání. Cituji i z výkladu k daňovému řádu (Poradce č.6/2015, Český Těšín): "Vznik úroku z prodlení je ...odvozován vždy od původního dne splatnosti daně, což se týká i případů, kdy je stanoven náhradní den splatnosti daně. V této souvislosti je zastáván výklad, že k prodlení se pojí doba, nikoli lhůta, jelikož ... vyjadřuje délku trvání tohoto prodlení." Alespoň se domnívám, že Poradce č. 6 i já hovoříme o jednom a tomtéž. Pak by se ovšem měla platba zmíněných 36 000 Kč vztáhnout na nejstarší skutečný nedoplatek daně před mladším (§ 152 DŘ). Při tomto výkladu je samozřejmě počet dnů prodlení podstatně menší.

Společnost každý den nakupuje dle aktuální potřeby několikrát denně kovy, za jeden den dává dodavateli několik objednávek. Dodavatel vystaví fakturu vždy na jednotlivou dodávku. Oba jsou plátci DPH. Od 1. 4. 2015 by se u dodání kovů mezi plátci měla aplikovat přenesená daňová povinnost, pokud hodnota překročí 100 000 Kč. Jednotlivé dodávky tuto hranici nepřekročí, ale v součtu za den je hranice překročena. V Informaci GFŘ k přenesené daňové povinnosti se píše, že finanční úřady budou při kontrolách posuzovat fakturovanou částku za den, a pokud bude v součtu jednotlivých dodávek překročena hranice 100 000 Kč, budou to považovat za obcházení povinnosti aplikovat přenesenou daňovou povinnost. Jak je to v tomto případě?

Prosím o zodpovězení, zda se může postupovat postupem, který je uveden níže a z jakého předpisu je citován čl. 2.1. Pokud lze fakturaci takto provádět, tak mi uniká smysl té stotisícové hranice. „Vážení obchodní partneři, dopisem ze dne 20. 4. 2015 jsme vás informovali, že v souvislosti s rozhodnutím vlády ČR o rozšíření výčtu plnění, kde bude použit režim „Přenesení daňové povinnosti“, došlo k novelizaci zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 361/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Naše společnost musela upravit dosavadní fakturační systém. Ke každé položce na faktuře je přiřazen příslušný kód nomenklatury nebo kapitoly Celního sazebníku, ze kterého vyplývá, zda daná položka spadá do režimu přenesení daňové povinnosti. Na konci faktury následuje shrnutí, kdy je na jednom řádku uveden základ daně pro DPH, vyčíslení DPH a částka celkem s DPH, na druhém řádku je uveden základ daně s přenesenou daňovou povinností, DPH uvedena není a následuje částka celkem bez DPH. Částka k úhradě je pak nižší o nevyčíslenou daň. V Informaci GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je v článku 1.1 řečeno, že přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Toto je povinnost. My jsme konzultovali s GFŘ, zda je možno fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti i v případě, kdy základ daně položek, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, je nižší, než 100 000 Kč. Obdrželi jsme informaci, že to možné je, že můžeme vycházet z čl. 2.1 Právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění. Naše faktury na základě této konzultace vždy zohledňují režim přenesení daňové povinnosti, i když je základ daně položek, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti nižší, než 100 000 Kč. Děkujeme za pochopení této situace. Případné dotazy vám rádi zodpovíme. Ing. Milan Pazour Ing. Jiří Fiala“

Nově vzniklé s. r. o. podalo dne 4. 3. 2015 žádost o dobrovolnou registraci k DPH. Následně bylo vyzváno FÚ k doplnění podnikatelského záměru, odběratelsko- dodavatelských smluv, faktur atd. Ve stanoveném termínu jsme odpověděli na výzvu a dne 30. 4. 2015 přišla další výzva k prokázání skutečnosti. Při telefonickém hovoru se správcem daně jsem zmínila, že budeme uzavírat smlouvu (naštěstí pro nás s neplátcem DPH - nadací) na rozsáhlou instalaci, při které fakturovaná částka bude vyšší jak milion a tím se stejně staneme plátci z titulu překročení obratu. Načež mě paní vedoucí z registračního oddělení zaskočila odpovědí, že při jednorázové fakturaci nad 1 000 000 Kč budeme muset odvést daň, ale dál potom budeme stejně neplátci. Můžete mi prosím objasnit, co tím myslela, kde to najdu v zákoně? Mám za to, že když se během 12 kalendářních měsíců překročí milion a není podstatné, z kolika uskutečněných plnění, tak se stáváme plátci DPH dle §6 odst. 1.

Právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, podniká v oblasti distribuce a dodávek elektrické energie. V roce 2010 přijala jednorázovou dlouhodobou zálohu, která má být podle smlouvy zúčtována v posledním zúčtovací faktuře za dodávku a distribuci elektrické energie. Z této zálohy byla odvedena DPH v platné sazbě. Jak postupovat v následujících situacích, kdy by mělo dojít k opravě základu daně a daně (§ 42 ZDPH – v níže uvedených případech konkrétně § 42/1/f) a § 42/1/e), ale jsme již po 3 leté lhůtě (§ 42 odst. 5, který byl právě s ohledem na přijaté zálohy novelizován)? (i) V roce 2015 byla po dohodě s odběratelem část této zálohy použita na úhradu smluvní sankce. (ii) V roce 2015 došlo po dohodě s odběratelem k vrácení této přijaté zálohy. Obecně lze tuto problematiku shrnout do situace, kdy jsou přijímány dlouhodobé zálohy, ze kterých je odvedena DPH a následně dojde k situacím, které předvídá § 42 odst. 1 písm. e)+f), ale tyto skutečnosti nastanou až po uplynutí 3 leté lhůty pro opravu základu daně a výše daně (§ 42 odst. 5)? Pokud není oprava základu daně a výše daně možná, je alespoň možné částku odpovídající odvedené DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu ZDP?

Na Vašem portálu jsem našel informaci ohledně ukončení plátce DPH a drobného majetku: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d26231v34596-dph-z-drobneho-majetku-pri-ukonceni-podnikani/ Postupoval jsem dle Vašeho doporučení tak, že jsem nesnížil odpočet u drobného majetku, protože mi zákon o DPH neříká, jak to mám udělat.  Finanční úřad ale přišel s tím, že drobný majetek musím dodanit a to dle § 74-77 zákona o DPH a též vše, co jsem měl zaúčtováno jako režii! Vytiskl jsem např. reklamní letáky, dal jsem to do režie, ale oni chtějí doložit, kolik jsem jich rozdal a ze zbytku vrátit zpět DPH. Je jejich výklad správný? Totéž chtějí u drobného majetku. Argumentují tím, že z hlediska zákona DPH se jedná o veškerý majetek, který slouží pro ekonomickou činnost. Co se týká drobného majetku, mohu si stanovit sám limit pro jeho evidenci, a pokud si zvolím třeba 20 000 Kč, pak vše níže již neeviduji. V tom případě už to není majetek a nemám proč z toho odvádět zpět DPH.

Může správce daně vydat výzvu k odstranění vad podání dle § 74 daňového řádu nebo zahájit postup k odstranění pochybností dle § 89 daňového řádu i telefonicky? Považuje se taková výzva za doručenou dnem uskutečnění telefonátu? Pokud ano a správce daně nesdělí ani v jednom případě lhůtu k odstranění vad či k odstranění pochybností, jaký to má vliv na takovou výzvu?

Obdrželi jsme řádný daňový doklad. Máme pochybnosti o sazbě účtované DPH. Bylo účtováno 15 %, my se domníváme, že by mělo být 10 %. Pokud uplatníme dle dokladu 15 % a při možné následné kontrole FÚ se zjistí, že mělo být 10 %, kdo nese odpovědnost (a následky), ten, kdo chybně vystavil, nebo ten, kdo chybně "uplatnil"? Můžeme "preventivně" uplatnit z takového dokladu 10 % DPH? Dodavatel trvá na svých 15 %.

Jak postupovat v případě uplatnění opravy výše daně podle výše uvedeného ustanovení v případech kdy pohledávky subjektu, který poskytnul původní zdanitelné plnění, přešly z právního hlediska v souvislosti s přeměnou společnosti formou rozdělení s odštěpením, na odštěpovanou společnost (jiné DIČ). Uplatní nárok na opravu výše daně již odštěpená společnost, tj. společnost s odlišným DIČ od společnosti, která poskytla původní zdanitelné plnění?

Odeslala jsem přiznání k DPH ve formátu xml datovou schránkou, a výpis z evidence pro daňové účely přes daňový portál bez podpisu (program neumí do xml) - tedy do 5 dnů odeslala papírové potvrzení. Je to dle zákona možné podat takto? (prý volali z finančního úřadu, že musíme vše datovkou).

Podnikatel - fyzická osoba - v roce 2010 nakoupil zboží a uplatnil si DPH, v roce 2011 založil sdružení fyzických osob, které skončilo ke dni 31. 12. 2011. Při kontrole chce FÚ doměřit DPH a daň z příjmů z podílu zásob připadajícího na druhého společníka v bezúplatném plnění. Kontrola byla zahájena v létě roku 2014. Je tento postup oprávněný?

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?