JUDr. Eva Dandová - strana 21

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, plátce DPH. Naši zaměstnanci pobírají za práci fixní plat. Může mzdová účetní zaměstnance s kratším pracovním úvazkem (pracuje na 0,4 úv. např. 2 dny v týdnu po 8 hodinách) evidovat v evidenci docházky a pro účely výpočtu mzdy a nároku na dovolenou rovnoměrně denně (tj. při 0,4 úvazku pracuje průměrně 3,2 hod. denně)?

Máme zaměstnankyni, která by měla 7. 1. 2009 nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství. Vznikne této zaměstnankyni nárok na poměrnou část dovolené za rok 2009? Je možné, aby si zaměstnankyně vyčerpala tuto dovolenou v období od 2. 1. 2009 do nástupu tj. do 6. 1. 2009? Předpoklad, že splní podmínky nároku na dovolenou za kalendářní rok tj. trvání PP po celý rok a odpracuje alespoň 60 dnů (peněžitá pomoc v mateřství) je.

Naší zaměstnankyni končí k 3. 2. 2008 podpůrčí doba a zajímá jí, jak se vypočítává výše ČID. A poté pokud by dostala ČID, kdy může nastoupit do práce. A zda, pokud vydrží chodit do práce 6 měsíců v kuse, zda má pak jako ČID nadále podpůrčí dobu 365 dnů, nebo pouze 81 dnů.

Zaměstnankyni končí podpůrčí doba 3. 2. 2008. Zajímá jí, jak se vypočítává výše částečného invalidního důchodu. Dále kdy může nastoupit do práce. A pokud vydrží pracovat déle jak 6 měsíců, jaká podpůrčí doba se na ní vztahuje 365 nebo 81 dnů? A pokud jí bude prodloužena podpůrčí doba třeba o 3 měsíce, ona se po dvou vrátí do práce, další nemoc která jí bude proplacena do 6 měsíců od uschopnění bude proplacena v rámci toho zbývajícího jednoho měsíce?

Jsme ZUŠ – příspěvková organizace zřizovaná krajem. Pedagog ve svém volném čase (v sobotu a neděli) na základě své dobrovolnosti absolvuje metodickou vzdělávací akci (semináře v Metodickém centru na JAMU). Je možné, aby škola ze svých provozních prostředků určených na DVPP pokryla část nákladů na účastnický poplatek akce? Jedná se o finančně náročnější formu prohlubování kvalifikace. Pokud by učiteli uhradila část účastnického poplatku, bylo by to považováno za vyslání organizací? Jaké další výdaje by v tomto případě musela škola pedagogickému pracovníku uhradit?

Zaměstnanec odjel na služební cestu v 9 hod. a na místo určení dorazil ve 14 hod. Tento den už neměl žádné jednání. Jak se má správně postupovat při stanovení odpracovaných hodin pro mzdové účely za tento den, když zaměstnanec má pravidelnou pracovní dobu 8 hod./den, plný úvazek?

Můj dotaz se týká vedení účetnictví. Matka chce vést své dceři, která si založila malé s. r. o. účetnictví. Jak ošetřit, aby tato práce mohla být bez honoráře a bez smlouvy? Domnívám se, že pokud by byla smlouva na vedení účetnictví, musela by zde být uvedena odměna v ceně obvyklé. Matka nemá živnostenský list. Účetnictví vede v zaměstnaneckém poměru jiné firmě. Pokud toto lze, mohla by potom podepisovat doklady, že zaúčtovala?

Jsme příspěvková organizace řízená krajem a máme dotaz ohledně osobního příplatku. Konkrétně nás zajímá zda existuje nějaký právní nebo metodický předpis jak postupovat při změně nebo jeho odebrání. Zda stačí pouze nový platový výměr a zaměstnance ústně seznámit s důvodem změny. Je dostačující podepsaný platový výměr jako seznámení se změnou, nebo je třeba, aby zaměstnavatel ještě písemně změnu nebo odebrání zdůvodnil?

Náleží příplatek školníkovi za dělenou směnu, pokud má 1. úvazek na 8 hodin jako školník a 2. úvazek jako topič na 4 hod? Se zaměstnancem jsou podepsané 2 prac. smlouvy. Rozvrh pracovní doby: 5.30 – 6.30 školník 6.30 – 10.00 topič 10.00 – 12.00 školník 12.00 – 17.00 školník 19.00 – 20.00 topič. Jsme příspěvková organizace, zřizovatelem je městský úřad v obci.

Prosím o radu, jak dostát zákonu č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a jeho prováděcím vyhláškám. Zpracovávám několika malým příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi (základním a mateřským školám) účetnictví, mzdy, personalistiku. Tyto práce vykonávám externě na základě smluvního vztahu, tudíž nemám s nimi uzavřený pracovněprávní vztah. Ředitelé těchto PO nemohou dostát zákonu o finanční kontrole, protože v organizaci nemají potřebné pracovníky (někdy je tam jen ředitelka, učitelka, kuchařka a školnice), kteří by byli schopni vykonávat správce rozpočtu a hlavní účetní. Já tyto funkce vykonávat také nemohu, protože podle školitelů musí být tito pověření pracovníci s organizací v PP vztahu. Kontrola z krajského úřadu začala tuto skutečnost ředitelům vytýkat a nutí je, aby s externími účetními navázali PP vztah. Co podniknout? Snažím se školám vyjít vstříc jsou s mou prací spokojeni. Uzavřít se všemi PP vztah se mi jeví pro ně neekonomické (dělení všem mé náklady na provoz, odvody na pojistné, atd.) a pro mne nemožné.

Za jakých podmínek může vedení dětského domova (zařízení pro výkon ústavní výchovy) poslat děti z DD do letního tábora, do kurzů, na sportovní soustředění apod.? Je nutné uzavřít mezi dvěma subjekty smlouvu? Je nutné aby děti doprovázeli na výše uvedené akce pedagogičtí pracovníci dětského domova? Jsme Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, příspěvková organizace.

Na základní škole si paní učitelka, která učí na 2. stupni, doplňuje vysokoškolské vzdělání dálkovým studiem (učitelství pro 1. stupeň ZŠ na PF UK Praha). Rádi bychom věděli na kolik dnů volna (konkrétní počet dnů na přednášky a zkoušky ) má paní učitelka nárok. Neumíme si správně vyložit vyhlášku č. 140 /1968 a zákoník práce . Jakým způsobem je toto volno placeno?

Dohoda o skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel a zaměstnanec níže uvedeného dne uzavřeli tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru: I. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na rozvázání pracovního poměru dohodou podle § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, tak, že pracovní poměr skončí dne 30. 9. 2008. II. Pracovní poměr se končí z důvodů organizačních změn, pro které náleží zaměstnanci odstupné podle § 67 zákoníku práce. Odstupné ve výši 10násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance bude zaměstnanci vyplaceno spolu s jeho poslední mzdou. Odvádíme z 10násobku průměrného měsíčního výdělku zdravotní a sociální pojištění? Viz výše uvedené ukončení prac. poměru.

Na jaký účet má účtovat příspěvková organizace startovné? A z jakých prostředků zda z ONIV nebo z provozu? Musí pedagogové vést docházku od do nebo stačí vykázat jen 8 hod za den?

Chtěla bych se zeptat na odškodnění pracovního úrazu. Náš zaměstnanec měl pracovní úraz 5. 12. 2007 a „marodil“ do 16. 3. 2008. Z jakého rozhodného období se bude počítat náhrada? Prosím o výpočet např. 30% náhrady škody.

Existuje závazná norma k vyplňování pedagogické dokumentace podobně jak je tomu u vysvědčení? (Třídní kniha, výkaz, ...)

Potřebovala bych poradit ohledně platu. Jsme příspěvková organizace. Někteří naši zaměstnanci jdou mimořádně v sobotu do práce. Poskytneme jim příplatek za sobotu, noční (pokud jsou i po 22 hodině), příplatek za přesčas neposkytujeme, jsme dohodnuti na náhradním volnu. Jedná se mi o to, že jsme odměňování v časové mzdě. Jak mám ve výplatě zohlednit, že pracují třeba 5 hodin za měsíc po 22 hod.? Postupuji tak, že vezmu platový výměr, podělím to FPD za příslušný měsíc, tímto získám průměr na hodinu a ten vynásobím počtem odpracovaných hodin za noční. Postupuji správně?

Přísluší vedoucímu zaměstnanci ve ŠJ příplatek za vedení od 1. dne nástupu do práce, nebo je možné přiznat tento příplatek dejme tomu až po 3 odpracovaných měsících?

Základní škola – příspěvková organizace, zřizovatelem je obec. Magistrát města (majitel budovy školy) schválil na letošní rok účelovou dotaci na rekonstrukci školní kuchyně. Ta měla proběhnout o letních prázdninách. K dnešnímu dni však nedošlo na obci ani k „otvírání obálek“. Tím pádem se akce posune minimálně o dva měsíce a naše organizace bude muset řešit otázku pracovních poměrů s kuchařkami. Od září bude pro naše žáky vařit jiná škola, zaměstnanci obdrží stravenky. Protože se počet obědů sníží na nulu, magistrát nám poníží limit pracovníků a dotaci na mzdy. Názor nadřízeného je, že máme s kuchařkami rozvázat pracovní poměr a po rekonstrukci je opět uzavřít. Jen se dvěma z nich uzavře pracovní poměr po dobu rekonstrukce škola, která bude vařit našim žákům. Dle mého názoru se však jedná o překážku na straně zaměstnavatele dle § 207 1a).

Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, ve které má stanovenu hodinovou sazbu. Je možné kromě této dohodnuté sazby vyplatit tomuto zaměstnanci i mimořádnou odměnu?