PhDr. et Mgr. Jiří Valenta - strana 3

Na naší škole zaměstnáváme asistenta pedagoga, který se stará o žáka na vozíčku. Chtěla bych se zeptat na jeho zastupitelnost při jeho dočasné pracovní neschopnosti - žádného jiného asistenta nezaměstnáváme. Můžeme za něho poslat k našemu žáku jiné pedagogické zaměstnance v rámci např. práce související s přímou pedegogickou činností - učitele, vychovatele? Snažili jsme se sehnat na "záskok" jiného asistenta pedagoga, ale bohužel neúspěšně. 
Vydáno: 30. 03. 2017
Žáci 82 M oborů musí dle RVP vykonat komisionální zkoušku v každém ročníku. Tuto zkoušku upravuje také § 69 odst. 4 školského zákona a stručně § 6 vyhlášky o středním vzdělávání. Více tato zkouška není nikde rozepsána. Tato zkouška musí být vždy součástí hodnocení nějakého konkrétního odborného předmětu. Známka z této komisionální zkoušky se tedy má závěrečném hodnocení začleňovat mezi ostatní známky daného předmětu (u ostatních komisionálních zkoušek to takto není, známka z komisionální zkoušky je známka konečná na vysvědčení). Vyvstává tedy otázka, co když dostane žák z této zkoušky známku nedostatečnou. Jen se prostě začlení mezi ostaní známky konkrétního odborného předmětu a už to nemá další jiný dopad? Čili, žák musí komisionální zkoušku absolvovat, ale je jedno s jakým výsledkem? Je to tak? 
Vydáno: 30. 03. 2017
Od září 2005 zaměstnáváme učitelku anglického jazyka. V září 2005 získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Učitelství pro střední školy – obor anglický jazyk a obor hudební výchova a jako čerstvá absolventka nastoupila na naši školu. V souběhu s pětiletým prezenčním studiem na vysoké škole učila na základní umělecké škole hudební výchovu – po dobu tří let. Při sjednávání pracovního poměru v naší škole tuto praxi v ZUŠ neuvedla do dotazníku (tehdejší ředitel jí při vstupním pohovoru sdělil, že jí praxi v ZUŠ neuzná do započitatelné praxe, a proto ji ani neuvedla). Nyní – téměř po 12 letech trvání pracovního poměru učitelka požádala o započtení praxe v ZUŠ, praxi doložila potvrzením o zaměstnání. Lze praxi během denního studia započíst a je nynější ředitel povinen praxi znovu přehodnotit?
Vydáno: 21. 03. 2017
Vycházím z nařízení vlády č. 75/2005 Sb., § 4 odst. 2. Ve škole máme 16 tříd na obchodní akademii a 3 studijní skupiny na vyšší odborné škole. Mám jednu statutární zástupkyni, která má na starosti záležitosti vztahující se ke všem třídám na obchodní akademii i vyšší odborné škole, tj. dohromady k 19 třídám a skupinám, učí tudíž 6 hodin týdně. Druhý zástupce jmenovaný pro obchodní akademii má na starosti 16 tříd OA a učí proto 8 hodin týdně, třetí zástupce jmenovaný pro vyšší odbornou školu má na starosti tři studijní skupiny VOŠE a řadu provozních nepedagogických záležitostí, učí proto 14 hodin. Je možné to takto nastavit?
Vydáno: 21. 03. 2017
Máme zaměstnance, kterému jsme dali smlouvu na 37,5 hod týdně, ale zaměstnanec to neodpracuje. Chybí mu vždy na konci měsíce cca 20 hod. Neodpracuje to, protože tolik práce není. Je možné mu dát na tu dobu neplacené volno? Chyba je na naší straně, že nemáme tolik práce, ale on si je toho vědom a nechce po nás, aby jsme mu platili to, co skutečně neodpracoval. Co s tím? 
Vydáno: 24. 02. 2017
Jak vyřešit problém se zaměstnancem, který nám nastoupil do pracovního poměru dne 1. 12. 2016. Od 23. 12. 2016 do 30. 12. 2016 je nařízeno čerpání dovolené pro všechny zaměstnance školy (čerpání dovolené na rok 2016 bylo projednáno a schváleno ředitelkou školy s odborovou organizací v prosinci 2015). Zaměstnanec nezíská nárok na dovolenou ani za odpracované dny a my bychom chtěli, aby si požádal na tyto dny o neplacené volno. Zaměstnanec naopak tvrdí, že se jedná o překážku na straně zaměstnavatele a chce po nás náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Chtěla bych Vás požádat o odpověď, která z variant je správná. 
Vydáno: 23. 01. 2017
Musí obsahovat název školy i právní formu organizace? Co musí obsahovat název školy? Škola je zřizovaná obcí.
Vydáno: 12. 12. 2016
Máme studenta, který k nám dochází na praxi. Musíme mu jako zaměstnavatelé vyplácet nějakou odměnu nebo mzdu? Můžete nám, prosím, popsat oba případy, kdy je student vyslán školou, a kdy školou vyslán není - je to jen jeho aktivita. 
Vydáno: 31. 10. 2016
Co je rozhodující pro to, aby pracovník v základní škole, která je zřízena obcí, byl zařazen na pozici školníka - údržbáře nebo na pozici domovníka, je rozdíl v platové třídě u těchto dvou pracovních pozic? Konkrétní příklad: pracovník má 17 let praxe, jehož dřívější pracovní náplň byla oprava strojů, zařízení a budov, v současné době je ve škole na pozici domovníka, ale pracovní náplň je stejná jako v předcházejících letech. To znamená provádí opravy a údržbu veškerého zařízení ve škole, neměl by být zařazen spíše na pozici školníka - údržbáře než domovníka? Jaká jsou prvidla pro zápočet praxe u těchto pracovních pozic?
Vydáno: 10. 10. 2016
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Chceme přijmout do pracovního poměru učitelku, která má aprobaci pro biologii a matematiku pro střední školy. Dosavadní praxi však vykonávala na základních školách. Můžeme jí tuto praxi na základních školách plně započítat pro praxi na střední škole?
Vydáno: 21. 09. 2016
Ve škole pracuje ve funkci výchovného poradce pedagog, který vystudoval funkční studium a pobírá za práci VP vyšší plat (13. platovou třídu) + specializační příplatek a má i méně hodin. Vedení školy míní provést změnu na této pozici. Nový VP je rovněž plně kvalifikovaný a měl by být zařazen do 13. platovou třídy + příplatek a úprava počtu hodin. Je v pořádku náš postup, když s ohledem na vykonávanou práci a v souladu s Katalogem prací odvolanému VP snížíme platovou třídu na 12. platovou třídu a odebereme specializační příplatek? Zakládá pouhé studium právo na zařazení do vyšší (tedy 13.) třídy? Je náš výklad správný, když odvolaného VP zařadíme jako ostatní pedagogy, tedy 12. platová třída?
Vydáno: 22. 08. 2016
Lze povolit v souladu s § 18 školského zákona individuální vzdělávací plán studentce SŠ, která je na rodičovské dovolené a má představu, že by se do školy dostavovala pouze na plánovaná přezkoušení?
Vydáno: 28. 07. 2016
Jaké má mít vzdělání zástupce ředitele pro odborný výcvik a jaké má být jeho platové zařazení?
Vydáno: 22. 07. 2016
Ve sboru máme paní učitelku, která v současné době nemá dostatečnou kvalifikaci, ale studuje nyní 2. ročník PdF obor 1. stupeň. Po dokončení by získala potřebnou kvalifikaci. Pracovní poměr má na dobu neurčitou. Je možné tuto paní učitelku propustit, pokud se na tuto pozici nyní hlásí plně kvalifikovaná učitelka?
Vydáno: 24. 06. 2016
Paní učitelka vystudovala Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc obor optoelektronika. Byla přijata na naší školu a vzhledem k tomu, že neměla k 1. 1. 2015 kvalifikaci, začala studovat. Smlouvu s ní pan ředitel nesepsal. Má tedy hodiny nahrazovat?
Vydáno: 16. 06. 2016
Paní učitelka bude příští rok studovat třetí rok pedagogickou fakultu. Doplňuje si vzdělání. Nebyla s ní sepsána smlouva. Má si hodiny nahrazovat nebo má nárok na volno s náhradou mzdy? Je paní Mgr. kvalifikovaná pro první stupeň základní školy, pokud má vystudovanou pedagogickou fakultu, obor Speciální pedagogika pro učitele? Státní závěrečná zkouška z pedagogiky, psychologie, psychopedie, strategie ve vzdělávání dětí a žáků se SVP.
Vydáno: 14. 06. 2016
Ke zřizovateli (obci) základní školy, která je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou, přichází od rodičů stížnosti na výuku jedné paní učitelky z 1. stupně základní školy. Zřizovatel vše projedná s ředitelem školy, který však tvrdí, že je vše v pořádku a dál nic nechce řešit. Nespokojenost rodičů narůstá a zřizovatel dostává signály od některých rodičů, že své dítě chtějí přihlásit na jinou školu. Starosta obce požádá člena Školské rady, aby připravil dotazník, který je předán jednotlivým rodičům, aby se mohli konkrétně vyjádřit, co je důvodem jejich nespokojenosti. Z celkových výsledků získaných z navrácených dotazníků je patrné, že dvě třetiny rodičů mají vážné výhrady k výuce paní učitelky. Starosta poskytne celkové výsledky řediteli školy, ale ten opět celou věc bagatelizuje. Starosta tedy pozve k rozhovoru paní učitelku, ke které mají rodiče výhrady. Má na tento způsob zjišťování informací od rodičů zřizovatel právo? Jaké má další možnosti, pokud ředitel školy tuto situaci nechce řešit a obec má zájem na tom, aby rodiče své děti nepřehlašovali do jiných základních škol?  
Vydáno: 10. 06. 2016
Stala jsem se před rokem po řádném konkurzu ředitelkou malé venkovské školy s oběma stupni, společně s mateřskou školou. V současnosti jsem v situaci, kdy jsem si pro výkon funkce zástupce ředitele vybrala po delším rozhodování, a po vyhodnocení dalších kandidátů, vlastního bratra. Ten splňuje veškeré předpoklady odborné kvalifikace (vystudoval VŠ pedagogického směru), vystudoval výchovné poradenství v rámci předepsaného studia, pracuje dosud jako výchovný poradce a metodik IT ve své současné škole, je autorem řady projektů, je ceněný pedagog. Pro moji školu bude nepochybně vzhledem ke svým organizačním schopnostem skutečným přínosem. Můžeme vést školu společně, či brání naší společné práci nějaký legislativní rámec či předpis? Jsou totiž hlasy, které hovoří o tom, že přímí příbuzní nemohou společně ve škole pracovat ve vztahu přímé podřízenosti.
Vydáno: 09. 06. 2016
Naše škola bude mít z rozhodnutí zřizovatele zrušen jeden obor vzdělání, a to gymnázium. Ve školním roce 2015/2016 se na naší škole vzdělávala poslední třída tohoto oboru, tzn. že již 3. rok již do tohoto oboru nepřijímáme žáky. V září 2016 nebo v r. 2017 dojde k vyřazení tohoto oboru v zařazovací listině naší školy. Žák naší školy může konat maturitní zkoušku do 5 let od ukončení 4. ročníku. Jedna naše žákyně bude konat maturitní zkoušky až v podzimním termínu. Nemůžeme vyloučit, že některý žák v jarním termínu některou zkoušku nevykoná úspěšně a bude zkoušku někdy do 5 let opakovat. Platí pro naši školu nějaká omezení, která se týkají maturitních zkoušek v oboru, který již škola nemá zařazen? Personálně je škola dostatečně vybavena pro to, aby maturitní zkoušku v daném oboru mohl žák konat.
Vydáno: 09. 06. 2016
Nastoupil jsem jako nový ředitel na SŠ, kde učitelka (narozena 20. 10. 1952) absolvovala v r. 1978 studium na Filozofické fakultě UK - ruština s nediplomním oborem novořečtina, učitelství pro školy II. cyklu. Ve školním roce 1991-1992 absolvovala celoroční kurz angličtiny organizovaný Pedagogickým ústavem hl. m. Prahy (154 hodin). V roce 2002 konala na Jazykové škole hl. m. Prahy státní základní jazykovou zkoušku z jazyka anglického. Žádné jiné vzdělání pro výuku anglického jazyka nemá. Nejdříve učila na základní škole, až od 25. 8. 1997 do 31. 7. 2000 učila na PB – Vyšší odborná škole a Střední škole managementu, s. r. o., od 1. 8. 2000 - dosud vyučuje pouze anglický jazyk na obchodní akademii a VOŠ. Můj předchůdce ji považoval jako plně kvalifikovanou pro výuku anglického jazyka, ale já mám pochybnosti. Prosím o upřesnění.
Vydáno: 03. 05. 2016