JUDr. Marcela Smutná - strana 2

Firma splňuje všechny podmínky čerpání antivirus C pro snížení pojistného (sociálka). Lze o toto snížené pojistné zažádat i za zaměstnance, který končí pracovní poměr dohodou, dle § 49 ZP k 31. 7. 2020, do počtu zaměstnanců ANO, a ke snížení odvodu VZ pojistného též? Nebo se bude postupovat stejně jako u zaměstnance s výpovědí? 
Vydáno: 27. 07. 2020
Zaměstnankyně si po skončení mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené, nárok 26 dní. Mateřská dovolená byla ukončena 21. 6. 2020 - za červen vyčerpala 7 dní. Za měsíc červenec má nárok na zbylých 19 dní. Jak je to se svátkem 6. 7. 2020 - má nárok na proplacení svátku + 19 dní dovolené? Zaměstnankyně je na HPP, fixní mzda. 
Vydáno: 23. 07. 2020
Pokud má zaměstnanec v dohodě o provedení práce sjednáno místo výkonu práce Česká republika, co uvádím do přílohy k Vyúčtování daně ze závislé činnosti pro finanční úřad? 
Vydáno: 23. 07. 2020
Pokud má zaměstnanec překážky v práci z důvodu zaměstnavatele (dostal výpověď a ve výpovědní době pro něj zaměstnavatel nemá práci), dostane standardní měsíční mzdu, anebo se mzda propočte hodinovým průměrným výdělkem podle počtu hodin připadající na daný měsíc? 
Vydáno: 05. 03. 2020
Je možno, a pokud ano, co je k tomu zapotřebí, zaměstnat osobu na funkci pedagogického pracovníka, která by v rámci vlastního volna ráda pracovala na základní škole na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody po dobu jednoho měsíce bez nároku na plat. Podotýkám, že by tak činila z vlastní vůle, aby se seznámila s pedagogickou praxí na naší škole a současně by ušlou mzdu věnovala jako finanční dar škole. Jak by se na tuto skutečnost nahlíželo, kdyby šlo o osobu, která je vedena na Úřadu práce a pobírala by podporu v nezaměstnanosti? Byla by ohrožena výplata podpory v nezaměstnanosti? 
Vydáno: 19. 02. 2020
Podnikatel, 55 let, je několik let OSVČ, platí zákonem stanovený min. odvod SP, ZP. Bude muset na nějaký čas přerušit výdělečnou činnost z důvodů zdravotních problémů. Má tento podnikatel vůbec nárok na dávky podpory v nezaměstnanosti, případně nějaké jiné dávky, a pokud ano, z čeho se počítají? Jak dlouhou dobu může být registrován/pobírat dávky z Úřadu práce? Má nějaké další povinnosti? 
Vydáno: 18. 02. 2020
Jediný společník a jednatel v s. r. o. pracuje pro s. r. o. jako řidič mezinárodní dopravy. Může jednatel a zaměstnanec v jedné osobě uzavřít pracovní smlouvu na řidiče mezinárodní dopravy? Bude mít z tohoto titulu nárok na tuzemské a zahraniční diety? Má mít také uzavřenu smlouvu na výkon funkce jednatele? Jak ošetřit, aby byl nárok na případný pracovní úraz (na silnici hrozí stále)?
Vydáno: 17. 02. 2020
Zaměstnanec pracuje 2 dny v týdnu jako hlavní prac. poměr a 3 dny jako OSVČ (vedlejší - přesahuje ročně 70 000 Kč, takže platí zálohy na soc. zabezpečení). Samozřejmě tento režim má celý měsíc. Nyní má před sebou nástup do lázní, 3-4 týdny a stojí před problémem, co bude výhodnější? Nemocenská nebo dovolená? Jak je to s nárokem nemocenské v tomto případě, nebo bude pro něho lepší vzít si dovolenou? 
Vydáno: 13. 02. 2020
Jaký vliv má zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. 1. 2020 na výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance? Konkrétně zaměstnanec onemocní v lednu. Jeho zaručená mzda v lednu činí 106,40 Kč/ hod. Průměrný výdělek za 4. kvartál roku 2019 činí 105 Kč. Bude náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti počítaná z částky 105 Kč/hod ?
Vydáno: 06. 02. 2020
Z důvodu zvýšení minimální a tedy zaručené mzdy byla zaměstnancům zvýšena hodinová mzda od 1. 1. 2020. Průměr pro náhrady se vypočítal z výdělku za 4. čtvrtletí 2019. Tento průměrný výdělek je nižší než zaručená hodinová mzda pro rok 2020. Mohu použít průměr pro náhrady za 4. čtvrtletí 2019 nebo mám průměr pro náhrady přepočítat? 
Vydáno: 06. 02. 2020
Musí mzdový list obsahovat i údaje o poskytnutých stravenkách? Já se domnívám, že ne a oporou mi je § 38j zákona o daních z příjmů odst. 2 písm. f) věta 2. Vzhledem k tomu, že stravenky jsou benefit, nejedná se o mzdu a dle věty 2 se neevidují. Bohužel máme spor, kdy se i v obdobných materiálech uvádí opak dle stejného paragrafu. Můžete nám poradit, co je správně?
Vydáno: 03. 02. 2020
Jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato smlouva se neřídí zákoníkem práce, jen zákonem o zákonem o obchodních korporacích. Výše odměny je v dané smlouvě sjednána tak, že náleží jednateli v případě, že „odpracuje“ v daném měsíci alespoň 15 dní a v každém tomto dni alespoň 3 hodiny. Může společnost tomuto jednateli poskytnout za dané "odpracované" dny příspěvek na stravování v podobě stravenky? Pokud ano, jak je to s daňovou uznatelností nákladů na danou stravenku?
Vydáno: 16. 01. 2020
Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?
Vydáno: 16. 01. 2020
Zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu k 31. 1. 2019 na dobu určitou do 31. 12. 2019. Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce. Byl jí předepsán nárok dovolené na 11 měsíců poměru tedy 18,5 dne. Zaměstnankyně řádně odpracovala všechny pracovní dny v rozmezí od 31. 1. do 4. 3. 2019 (tedy 23 dní). Od 5. 3. do 31. 12. byla soustavně nemocná. K 31. 12. 2019 jí rovněž skončila pracovní smlouva, kterou dále neobnovuje. V jaké výši má skutečný nárok na dovolenou?
Vydáno: 14. 01. 2020
V březnu 2020 by končila rodičovská dovolená učitelce z mateřské školky, neboť jejímu dítěti budou 3 roky. Nyní si požádala o prodloužení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte a u svého zaměstnavatele o neplacené volno do 31. 7. 2020. Poté by nastoupila opět do zaměstnání. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala na plný úvazek 5 dní v týdnu. Nyní by měla od srpna zkrácený úvazek a pracovala by 3 dny v týdnu. Jaký bude mít v roce 2020 nárok na dovolenou?
Vydáno: 10. 01. 2020
Zaměstnanec má mzdový výměr při plném úvazku např. na 14 000 Kč. K tomu dostává pohyblivou složku mzdy v podobě bonusu. Vždy dosáhne minimální mzdy včetně bonusu stanovené pro letošní rok, tedy 14 600 Kč. Je to v pořádku? Není v rozporu, že nemá ve mzdovém výměru 14 600 (dostává např. 14 000 Kč + 600 Kč odměna)?
Vydáno: 09. 01. 2020
Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 
Vydáno: 08. 01. 2020
Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.
Vydáno: 31. 12. 2019
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od července 2019, pracovní poměr končí výpovědí zaměstnance 31/12/2019. Vznikl mu nárok na dovolenou ve výši 10 dnů. V říjnu zaměstnavatel nařídil celofiremní prosincovou dovolenou v délce 4 dnů. Zaměstnanec do října již čerpal 8 dnů. V listopadu mu zaměstnavatel z důvodu neomluvené absence krátil dovolenou o 2 dny (které mu zbývaly), nyní nemá k čerpání nic. Jak tedy v prosincové mzdě uvést ty 4 nařízené dny, když na ně zaměstnanec nemá nárok - jako neplacené volno? 
Vydáno: 11. 12. 2019
Náš spolek pořádá vzdělávací semináře. S lektory, kteří na seminářích vyučují, uzavírá dohody o provedení práce. Tyto DPP bychom chtěli uzavírat na celý kalendářní rok. Ve smlouvě bude uveden pracovní úkol „Lektorská činnost na seminářích“. Jeden ze seminářů je však výrazně méně náročný, a zde tedy chceme sjednat nižší odměnu. Pokud bychom na tento seminář uzavřeli další DPP, porušili bychom ZP (dvě pracovní smlouvy na shodný druh práce). Bylo by tedy možné, abychom do jedné DPP, uzavřené na období kalendářního roku sjednali odměnu např. 200 Kč/hod za činnost lektora na obvyklém semináři a 150 Kč/hod na jednom konkrétním semináři s nižší náročností ? 
Vydáno: 03. 12. 2019