JUDr. Marcela Smutná - strana 49

Jsme soukromý subjekt. Máme dotaz ohledně stanovení hodinové minimální mzdy u zaměstnance, který pracuje na hlavní pracovní poměr, stanovenou pracovní dobu má jen ve středu v rozsahu 4 hodin a ve čtvrtek v rozsahu 6 hodin. Ostatní dny v týdnu nepracuje. Nevíme, zda můžeme vycházet, že za každou opracovanou hodinu vyplatíme zaměstnanci 48,10 Kč, tj. za týden 10 x 48,10 Kč. Nebo musíme vycházet z výše minimální mzdy za hodinu pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin (ostatní zaměstnanci pracují dle tohoto rozsahu) a budeme vycházet podle vzorce: minimální hodinová mzda 48,10 x 40/stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele. Tj. zaměstnanec by měl nárok na 48,10 x 40 / 10 hod = 192,40 Kč 1 hod.

Kolik si můžou vydělat v roce 2006 invalidní důchodci (plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod) a ženy na placené mateřské dovolené, a na další mateřské dovolené, které pobírají rodičovský příspěvek?

V době čerpání rodičovské dovolené jsme s naší zaměstnankyní rozvázali pracovní poměr dle § 46 odst. 1 písm. a) ZP. Záležitost se dostala k soudu a ten rozhodl, že pracovní poměr byl rozvázán neplatně. Žádnou náhradu za neplatně rozvázaný pracovní poměr nestanovil. Na základě rozhodnutí soudu jsme tedy zaměstnankyni vyzvali k navrácení odstupného. Má je navrátit v hrubé nebo čisté výši? O jaký paragraf daňového zákona se mohu opřít?

Platí stále nějaká maximální částka, kterou si může žena na rodičovské dovolené přivydělat bez toho, že by o tento rodičovský příspěvek přišla? Např. na dohodu o provedení práce?

Budeme-li zaměstnávat pracovníky přes agenturu práce, jaké máme povinnosti v oblasti mezd? Kdo bude pracovníky vyplácet? Kdo bude mzdu vypočítávat?

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají v průměrném ročním přepočteném počtu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru se vztahuje na všechny podnikatelské subjekty, tedy i na naše s. r. o., které je nestátním zdravotním zařízením? Výše podílu jsou 4 %?

Naše zaměstnankyně čerpala dovolenou do pátku 30. 6. V neděli 2. 7. nastoupila na mateřskou dovolenou. Je třeba doplatit za sobotu 1. 7. sociální a zdravotní pojištění, pokud ano - kdo a v jaké výši?

Existuje nějaký závazný seznam profesí pro zařazení zaměstnanců do tarifních stupňů? Nebo o tom rozhoduje pouze zaměstnavatel?

Kolegyně dne 29. 5. 2006 spadla ze schodů, zlomila si nohu a je v pracovní neschopnosti - pracovní úraz. PN není do dnešního dne ukončena, protože půjde ještě na podzim na další operaci. Kolegyně by měla dne 20. 8. 2006 nastoupit na řádnou mateřskou (6 týdnů před porodem). Bude se jí platit současně i PN a mateřská? Jak mám postupovat?

Učeň, který se letos vyučil, má slíbené místo začátkem října. Do té doby se od 1. září nahlásí na úřadu práce. Měli bychom pro něj nepravidelnou práci. 1) Může si přivydělat, když je hlášen na ÚP? A kolik. 2) Jak je to s VZP, SP kdo to za něj hradí? 3) Jakou daň % bude odvádět?

Jsme právnická osoba (s. r. o.), plátce daně a vedeme účetnictví podle vyhlášky pro podnikatele. S platností od 1. 1. 2007 upravuje vyplácení cestovních náhrad nový zákoník práce místo dosud platného zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Z textu nového zákoníku práce a na něj navazujících ustanovení některých dalších zákonů vyplývá několik podstatných změn nebo nejasností. 1. Z textu § 166 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec zaměstnavatele, který není státem apod., má po dobu pobytu v zahraničí nárok jak na stravné v Kč tak na zahraniční stravné v cizí měně. V zákoníku práce není nikde řečeno, že se stravné týká jen pracovní cesty v tuzemsku. Důvodová zpráva v textu k § 163 v prvém odstavci sice hovoří o stravném \"na území České republiky\", ale ve čtvrtém odstavci k témuž paragrafu uvádí, že \"stravné se v zásadě poskytuje po celou dobu trvaní pracovní cesty\". Pracovní cestou je dle formulace zákoníku práce i zahraniční pracovní cesta. Byla tato změna skutečně záměrem zákonodárce, např. jako náhrada za zrušené kapesné u zaměstnanců podnikatelské sféry, nebo jde jen o nepřesnost v zákonném ustanovení? 2. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, v části čtyřicáté druhé týkající se změn zákona o daních z příjmů, stanoví text § 24 odst. 2 písm. j) bod 5., kterým se definují výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy daňově uznatelné náklady, takto: \"5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,\". Je u zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod. pro zaměstnavatele daňově uznatelné stravné jen 58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč nebo i vyšší v případě, že toto vyšší stravné je stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou, případně jak vysoké stravné je ještě u zaměstnavatele, který není státem apod., daňově uznatelné? 3. Je daňově uznatelné stravné při pracovních cestách zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod., kratších než 5 hodin a kapesné, pokud by tyto náhrady byly zahrnuty do vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy? 4. Může zaměstnavatel, který není státem apod., stanovit vnitřním předpisem výši stravného a zahraničního stravného a nezávisle na něm s některými zaměstnanci sjednávat individuální výši stravného a zahraničního stravného? Je takto sjednaná individuální výše stravného a zahraničního stravného daňově uznatelná, případně do jaké výše? 5. Týká se ustanovení o zdaňování příjmů fyzických osob zařazené zákonem č. 264/2006 Sb. do § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2007 \"jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,\" též zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod.? V kladném případě by se mohlo vztahovat na stravné za pracovní cestu kratší než 5 hodin, částky stravného převyšující základní stravné (58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč) a základní zahraniční stravné a případně i kapesného při zahraničních pracovních cestách. 6. Jsou příjmy zaměstnanců podle dotazu č. 5 důvodem k tomu, že daňové přiznání k dani z příjmu nemůže za zaměstnance předkládat zaměstnavatel, že daňové přiznání k dani z příjmů musí předkládat vždy jen zaměstnanec?

Zaměstnankyně je od 23. 1. 2006 na mateřské dovolené. Za leden 2006 odpracovala 15 pracovních dní. Od 7. 8 bude čerpat dovolenou v délce 20 pracovních dnů. Tato dovolená se bude platit z pravděpodobného výdělku. Pokud hrubou mzdu za 1/2006 podělím počtem odpracovaných dní, pak bude průměr nadhodnocen. Jak vypočítat denní a hodinový průměr?

Dle rozhodnutí zřizovatele se ruší v naší škole k 31. 7. 2006 školní jídelna a bude zřízena výdejna, kterou bude provozovat jiný právní subjekt. Pracovnice ŠJ (ved.) rušící se ŠJ dostala výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) ZP a bude jí ze zákona vyplaceno dvouměsíční odstupné. Protože tato pracovnice 5 let přesluhuje, nastoupí dnem 1. 8. 2006 do starobního důchodu. Zaměstnancům odcházejících do starobního důchodu vyplácíme odměnu při prvním skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle § 10 nařízení vlády č. 330/2003 Sb. (odměňujeme podle zákona č. 143/92 Sb. a nařízení vlády č. 330/2003 Sb.). Má tato pracovnice nárok i na odměnu při odchodu do starobního důchodu (o starobní důchod pracovnice zažádala až po obdržení výpovědi)? Domnívám se, že pracovnici bude vyplaceno pouze odstupné.

Zaměstnáváme účetní, která zpracovává celkovou mzdovou a účetní agendu, je zařazena do 10. platové třídy a má středoškolské vzdělání - gymnázium s ekonom. zaměřením a věk je do 40 let. Je u nás zaměstnána od roku 1997. Od 1. 1. 2004, kdy začalo platit nařízení vlády č. 330/2003 Sb. a § 14 - kdy se nemusela stávajícím zaměstnancům přepočítávat praxe z důvodu přechodu na 16 platových tříd jsme účetní zařadili do 10. platové třídy. Vztahuje se zde či nikoliv, že když nesplňuje vzdělání na 10. platovou třídu, může zde být zařazena jen po dobu 4 let a měla by začít studovat, nebo se zde vztahuje i na toto již zmíněný § 14 nařízení vlády a účetní může být v této třídě déle než 4 roky? Žádám o podání informace a popř. kde by mohla začít studovat - bydlí v okolí Benešova.

Co se týká cestovních náhrad je nám jasné, ale ve vykazování pro odměňování máme neustále spory. Pracovníci jedou na pracovní cestu - začátek cesty ve 3 hod., konec cesty ve 23 hod. téhož dne, pravidelná pracovní doba od 6 do 14,30 hod. Cesta na místo výkonu trvá 3 hod. a zpět rovněž. Řidič se podílí i na vlastním výkonu práce stejně jako ostatní pracovníci. Jde mi o čas strávený cestou, tzn. „jinak“, před začátkem výkonu a po skončení, tj. 3 až 6 hod. ráno a 20 až 23 hod. u ostatních pracovníků, kteří se „vezou“. Jsou vyslání organizací a práci provádějí na příkaz organizace. Je to práce přesčas?

Pracuji jako správce bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Dlouhodobě se potýkám s otázkou správného zařazení odměn předsedům těchto právnických subjektů. Názory odborných poradců se různí. Většinu těchto tzv. odměn za práci předsedy vedu formou dohody o provedení práce se srážkovou daní do 5 000 Kč hrubého. Podle výše odměny jsou tyto dohody vystavovány buď čtvrtletně nebo měsíčně (činnost je v každé dohodě popsána jiná, aby nebyla tzv. opakující se). Takže, co se týká zdanění je mi vše jasné. Nevím však, pokud bych se nezatěžovala dohodami o provedení práce a přímo účtovala o poskytnutí odměny, jestli by to nebylo chápáno jako odměna ze závislé činnosti a funkčních požitků, která podléhá navíc odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Jaký je váš názor na odměňování těchto funkcionářů, kteří tyto odměny mají vlastně za činnost pro družstvo, kterou dělají navíc ve svém volném čase, po svém zaměstnání atd.

Stavební a montážní firma má zakázky po celém území ČR. Naši zaměstnanci každodenně vyjíždějí na pracovní místa jiná než je sídlo firmy čímž jim vzniká nárok na cestovní náhrady. Dle zákona č. 119/1992 Sb. § 2 odst. 3 o cestovních náhradách se píše, že u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (což naše firma splňuje), je možno jako pravidelné pracoviště dohodnout i místo pobytu. Jakým způsobem by tato místa měla být vyjádřena a ošetřena v pracovní smlouvě zaměstnance pro co nejsnadnější následný výpočet cestovních náhrad? V současné době dostávají stravenky za každý odpracovaný den.

V září 2005 jsme přijali p. učitelku, která splňuje kvalif. předpoklady pro výuku našich žáků na 1. stupni ZŠ, a to na dobu určitou do 30. 6. 2006. Můžeme s touto učitelkou uzavřít novou smlouvu na dobu určitou a to od 28. 8. 2006 - 30. 6. 2007 s tím, že pokud se osvědčí není problém v dalším roce uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Tato učitelka ukončila v roce 2004 pg. fakultu, poté pracovala jako recepční v hotelu a současně 3 měsíce učila v jiné základní škole - máme ji považovat za absolventa? Jsme málotřídka, kde je z pg. pracovníků pouze ředitelka, učitelka a vychovatelka, proto potřebujeme kvalitního člověka, kterého chceme nejdříve důkladně poznat a především jeho schopnosti, neboť nějaké reference či doporučení od předchozího zaměstnavatele nejsou - vzhledem ke krátké praxi.