JUDr. Marcela Smutná - strana 3

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce konkrétní adresu sídla zaměstnavatele. Náleží mu cestovní náhrady, pokud se ve městě, kde sídlí zaměstnavatel, zúčastní: školení, má schůzku s obchodním partnerem nebo stráví den ve škole (má podepsanou kvalifikační dohodu)? Je zaměstnanec povinen vyplnit na tyto aktivity příkaz ke služební cestě? Náleží mu stravné, i když mu byl při uvedených aktivitách poskytnut oběd? Náleží mu stravné, i když v průběhu jednoho dne netrvá každá uvedená aktivita 5 hodin, ale v součtu ano?
Vydáno: 29. 11. 2019
Na 2. 12. 2019 plánuje zaměstnavatel opravu odsávání a musí uzavřít provozovnu, zaměstnanci v ten den nebudou moci vykovávat svou práci. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby šli do práce 7. 12. 2019 a 2. 12. 2019 zůstali doma (čerpali volno, které by si napracovali 7. 12. 2019)? 
Vydáno: 12. 11. 2019
Zaměstnanec pracuje ve firmě od 1. 1. 2017. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 8 hodin denně 5 dnů v týdnu. Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost 23. 1. 2019 a ukončil pracovní neschopnost 31. 5. 2019. Jaký mu vznikl k 11. 11. 2019 nárok na dovolenou?
Vydáno: 11. 11. 2019
Jak stanovit fond pracovní doby pro zaměstnance na DPČ, který má 0,5 úvazku? Lze do fondu měsíční pracovní doby počítat státní svátek? Práce ve svátek není v samotné DPČ specifikována, je pouze uveden rozsah 20 hod. týdně. Jedná se o administrativní pozici, která nepracuje na směny atd. Lze uznat výkaz, kde např. v měsíci 04/2019 vykazuje 88 hodin (fond pracovní doby včetně svátků je 176 hodin), či měl maximálně vykázat 80 hodin (fond pracovní doby bez svátků)? Odměna je stanovena hodinovou sazbou.
Vydáno: 04. 11. 2019
V dotazu ze dne 22. 11. 2016 DAUC ID 17255 je v odpovědi JUDr. Marcely Smutné uvedeno, že aby bylo osobní ohodnocení součástí min. zaručené mzdy, musí být stanoveno jako nárokové. V dotaze ze dne 3. 5. 2019 ID 23269 JUDr. Marcela Smutná odpovídá na podobný dotaz, ve kterém uvádí, že "Jiné složky mzdy, například prémie nebo odměny, se do mzdy zahrnují." Zde již není podmínkou, že např. prémie musejí být stanoveny jako nárokové, aby byly zahrnuty do min. zaručené mzdy. Došlo za tuto dobu k nějakému výroku soudu či změnily se postupy, že dnes jakékoli odměny, prémie, osobní ohodnocení automaticky jsou započítávány do min. zaručené mzdy? Domnívali jsme se, že do zaručené mzdy spadají pouze nárokové složky mzdy.
Vydáno: 23. 10. 2019
Máme zaměstnankyni na dlouhodobé nemocenské. Její práci si dočasně rozdělili kolegové, ale už je to pro ně neúnosné. Rozhodli jsme se na její místo přijmout nového zaměstnance. Pokud se po ukončení nemocenské rozhodneme pro nového kolegu a uznáme, že zaměstnankyni, která se vrátila z nemocenské, už nebudeme chtít a nebudeme mít pro ni ani jiné vhodné pracovní místo, můžeme ji propustit pro nadbytečnost? 
Vydáno: 02. 10. 2019
Stavební firma zabezpečuje svoji činnost prostřednictvím autorizovaného inženýra, kterého zaměstnává na dohodu o provedení práce. Má dohodnutou fixní měsíční částku a firmu nezajímá, kolik hodin v měsíci odpracoval, aby splnil úkol. Jakým způsobem dostojí firma povinnostem vyplývajícím ze zákoníku práce, kterými jsou např. evidence pracovní doby a sledování počtu odpracovaných hodin, aby nedošlo k překročení 300 hod limitu za rok?
Vydáno: 30. 09. 2019
Maminka je na rizikovém těhotenství a pobírá nemocenskou, reps. dále mateřskou. Je možná si sjednat např. dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem např. na několik hodin v měsíci ačkoliv pobírá tyto dávky? Je možné vykonávat činnost OSVČ - vždy jí měla jako činnost vedlejší, v souběhu s čerpáním nemocenské, resp. mateřské nebo to možné není a činnost OSVČ vykonávat nesmí - nesmí-li - stačí činnost nevykonávat, nebo musí svou činnost úplně přerušit nahlášením na úřadech? Činnost je pouze okrajová, např. 2 hod za měsíc.
Vydáno: 30. 09. 2019
Ve firmě máme rovnoměrně rozvrženou i nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, vyrovnávací období je 3. měsíční. 1. Jedna zaměstnankyně se na konci srpna dohodla se zaměstnavatelem, že v září přejde zpět na rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že původní plán směn počítal s tím, že bude celý třetí kvartál na nerovnoměrně rozvržené pracovní době - nastala situace, kdy odpracovala všechny naplánované směny, ale odpracovaná doba za část třetího kvartálu (za měsíce červenec a srpen) je 356 hodin. Když ale přepočítávám, kolik by měla mít odpracováno (počet týdnů x 40 hodin) - docházím k číslu 360 hodin. Mohu to nechat tak nebo je nutno nějak vyřešit ony 4 hodiny? 2. Pokud se stane, že plán směn se během vyrovnávacího období upravuje podle potřeby práce a u některého zaměstnance není naplánovaný počet směn, který odpovídá celkové pracovní době připadající na vyrovnávací období - je způsob vyřešení pouze překážka na straně zaměstnavatele - prostoj nebo jiná překážka v práci?
Vydáno: 12. 09. 2019
Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?
Vydáno: 11. 09. 2019
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 
Vydáno: 22. 08. 2019
Lze zaměstnanci s jeho souhlasem posílat výplatní lístek na mail, který si písemně určí? Je třeba, aby souhlas zaměstnance byl písemný? Je třeba, aby byl mail odesílatele (mzdové účetní) opatřený elektronickým podpisem? Jak postupuje zaměstnavatel, který standardně výplatní lístky předává zaměstnancům v listinné podobě na mzdové účtárně a zaměstnanci si je nevyzvednou? Je povinen je zaměstnancům poslat (a případně je tam lhůta)? 
Vydáno: 16. 08. 2019
Jak je to s nárokem na dovolenou v následujících případech? 1) Zaměstnanec nastoupil dne 1. 4. 2019 na 40hodinový úvazek, zaměstnavatel poskytuje 20 dní dovolené. Od 1. 8. 2019 se zaměstnanci zkrátil úvazek na 32 hodin s pracovní dobou Po-Čt 8 hodin denně, v pátek 0 hodin. Jaký nárok zaměstnanci vznikne do konce roku a jak se bude počítat v dalších letech? 2) Zaměstnanec pracuje Po-Pá 4 hodiny denně. Krátí se v tomto případě nárok na dovolenou? 
Vydáno: 12. 08. 2019
Je možné uzavřít s zaměstnancem dohodu o rozvázaní pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti? Dohoda je na základě § 49 zákoníku práce. V dohodě bude uveden důvod nadbytečnosti s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, včetně zmínky o organizační změně (rozhodnuti o zrušení pracovního místa). Datum ukončení pracovního poměru by byl stejný, jako při výpovědi (pracovní poměr ještě bude trvat 2 měsíce), a bude určen v dohodě (například dohoda ze dne 15. 8. 2019, pracovní poměr končí ke dni 31. 10. 2019), odstupné v zákonné výši. Dle zaměstnankyně úřadu práce taková dohoda může byt pouze v případě, kdy zaměstnanec trvá na kratší výpovědní lhůtě. Prý pokud doba trvání pracovního poměru po sepsání dohody je stejná, jako by byla v případě výpovědí, slučujeme výpověď a dohodu do jednoho, a to nelze. Pokud by takový postup přece nebyl v rozporu se zákonem, nebude krácená podpora v nezaměstnanosti dotyčného zaměstnance na 45 %? 
Vydáno: 07. 08. 2019
Jednatel má odměnu ve výši 2 500 Kč - odvádíme zdravotní pojištění a zálohově daň z příjmů - předpokládám, že tak je to správně. Sociální pojištění neodvádíme? Je to tak správně? Jednatel podepsal prohlášení. Zdravotní pojištění je odvedeno z částky 13 350 Kč, protože svoji podnikatelskou činnost bude provozovat jako vedlejší - je to tak správně? Jak je to prosím s dovolenou - musí dle zákona nějakou mít nebo ne? Funkci vykonává maximálně 2 hodiny týdně. Má odměna jednatele nějaký vliv na jeho podnikatelskou činnost?
Vydáno: 02. 07. 2019
Zaměstnankyně je nemocná od 10. 8. 2018, zůstatek dovolené za rok činí 10 dnů. Nemoc byla ukončena 4. 7. 2019 a zároveň byl ukončen pracovní poměr. O kolik dnů se bude krátit dovolená z roku 2018? Je nárok na dovolenou za rok 2019? Nárok u nás je 25 dnů. 
Vydáno: 27. 06. 2019
Zaměstnankyně má pracovní dobu stanovenou na 7,5 hodin denně, 5 dní v týdnu, na 1 směnu. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je stanoven na 20 dní. V období od 20. 2. 2019 do 19. 6. 2019 byla v pracovní neschopnosti. Jinou nepřítomnost v roce 2019 doposud neměla. Jak se takovému zaměstnanci určí délka dovolené a kdy se určení provádí? Na konci roku, kdy budou známy všechny nepřítomnosti? 
Vydáno: 26. 06. 2019
Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci v přímé péči mají nepřetržitý pracovní režim a pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. Směny jsou naplánovány v rámci vyrovnávacího období. Zaměstnankyně měla směnu naplánovánu mimo jiné i ve svátek v sobotu 6. 7. 2019. Požádala o čerpání dovolené od 28. 6. 2019 do 8. 7. 2019. V den svátku 6. 7. však čerpat dovolenou nemůže a budou jí v tento den chybět odpracované hodiny. Mohla by si v tento den vybrat náhradní volno za svátek (pracovala 8. 5.)? Dle nařízení zřizovatele naši zaměstnanci za práci ve svátek čerpají náhradní volno.
Vydáno: 14. 06. 2019
Jaký nárok dovolené vznikl v roce 2018 a jaký v roce 2019 zaměstnankyni, která byla od 24. 9. 2016 na rodičovské dovolené s prvním dítětem a původně ji chtěla čerpat do 24. 9. 2019? Před nástupem na rodičovskou dovolenou vyčerpala všechnu dovolenou. Během rodičovské dovolené znovu otěhotněla a porodila 11. 12. 2018 druhé dítě, přičemž čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte změnila na dobu do 31. 10. 2018. Peněžitou pomoc v mateřství u druhého dítěte čerpala od 26. 10. 2018 do 10. 12. 2018. Jak se postupuje v případě vzniklého nároku na dovolenou, který zaměstnankyně nevyčerpala před nástupem na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Pracovní poměr má na dobu neurčitou, nastoupila v roce 2012. Mateřská dovolená u druhého dítěte byla od 26. 10. 2018 do 9. 5. 2019, na rodičovskou dovolenou nastoupila 10. 5. 2019.
Vydáno: 13. 06. 2019
Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?
Vydáno: 12. 06. 2019