JUDr. Marcela Smutná - strana 5

Se zaměstnancem jsme měli uzavřenu v roce 2016 a 2017 dohodu o pracovní činnosti - vždy na kalendářní rok. V roce 2018 jsme uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2018. Mohu v roce 2019 uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou - a zdůvodnit jako vážný provozní důvod zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou konkrétní zaměstnankyně? Nebo už musím uzavřít poměr na dobu neurčitou?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody? 

Zaměstnanci nemají klasický třísměnný provoz (nestřídají se na jedné lince: ranní – odpolední - noční). Máme zaměstnance na noční směny, kteří začínají svou první směnu v neděli. Pokud na středu připadne státní svátek, tak tito zaměstnanci odpracují 4 dny + svátek (započítáno do odpracované doby - měsíční mzda). Stejně jako ti, co mají ranní nebo odpolední směnu. Ale pokud připadne svátek na neděli, kdy oni začínají směnu - půjdou v neděli ve svátek do práce pouze, když firma bude chtít, aby na tento svátek šli, a dostanou za to 100% příplatek? Jinak by do práce v neděli ve svátek nešli (stejné jako by svátek připadl např. na středu) a odpracovali by 4 dny + svátek v měsíční mzdě, i když je to neděle? Oproti směně ranní a odpolední by odpracovali v daném týdnu skutečně o jednu směnu méně - nebo by jim směna za nedělní svátek chyběla. Zajímalo by mne, co je správně. Pak by mne zajímalo správné proplácení odpracované doby ve svátek - 100% příplatek. Jsou správné dva postupy odměňování práce ve svátek? PŘÍKLAD: Svátek připadne na středu. Noční směny. a) Když jde zaměstnanec na noční z úterý na středu, dostane 100% příplatek za 00:00-6:00 (minus přestávka). Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostal by zaplaceno 22:00-00:00. To, co skutečně odpracoval ve svátek. b) Pokud by šel z úterý na středu - nedostane nic. Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostane 100% příplatek za celou svou odpracovanou směnu. Jsou oba způsoby správné a je jen na firmě, který způsob odměňování zvolí? Musí si to uvést v pracovním řádu nebo kolektivní smlouvě? 

Zaměstnanec je již měsíc v pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů. O víkendu byl několika svědky, včetně zaměstnavatele, viděn na nákupech cca 50 km od svého bydliště. V nákupním centru byl viděn několik hodin. Je možné přistoupit k okamžité výpovědi zaměstnance? Jakým způsobem má být výpověď zaměstnanci předána, pokud je i nadále v pracovní neschopnosti?

a) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy dlouhodobě nemocnému zaměstnanci v průběhu roku – např. 2 měsíce? b) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy dlouhodobě nemocnému zaměstnanci, jehož pracovní nemoc v době výdeje vitaminu trvá (např. nemoc delší než 1 rok)? c) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy zaměstnanci, který je ve výpovědi? d) Může organizace krátit příspěvek na vitaminy zaměstnanci, který je ve výpovědi a současně v pracovní neschopnosti, a je za něj v organizaci přijatý nový pracovník? Lze krátit tomuto novému pracovníkovi příspěvek na vitaminy? e) Lze poskytnout zaměstnancům různé výše příspěvku na penzijní připojištění a za jakých podmínek? f) Lze poskytnout zaměstnanci vyšší měsíční příspěvek na penzijní připojištění, než je měsíční splátka penzijní připojištění konkrétního zaměstnance? g) Lze krátit příspěvky v souvislosti s nižším pracovním úvazkem (např. úvazek 0,5)?

Máme zaměstnance, kterému se v rámci měsíce změnilo rozvržení pracovní doby z jednosměrného provozu, kdy týdenní fond pracovní doby činil 37,5 hodiny, na nepřetržitý provoz, kdy týdenní stanovený fond pracovní doby činí 34 hodin. Změnila se i základní mzda ze 17 000 Kč na 20 000 Kč. Tato změna proběhla k 3. 10., tzn. do 3. 10. byl jednosměrný provoz za 17 000 Kč a od 4. 10. trvá nepřetržitý provoz za 20 000 Kč. Prosím o sdělení, jaký výše měsíční mzdy bude za měsíc říjen. 

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 17. 8. 2018 na dobu určitou, a to do 17. 2. 2019. Zkušební doba je sjednána na dobu 3 měsíců. Kdy končí zkušební doba? Končí 16. 11. nebo až 30. 11.? Je v tomto případě splněna podmínka § 35 odst. 5 zákoníku práce, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina doby pracovního poměru?

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

Zaměstnankyně dne 30. 4. 2018 přerušila rodičovskou dovolenou s prvním dítětem, a to z důvodu, že od 1. 5. 2018 do 12. 11. 2018 čerpá peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě. Ve firmě máme nárok na dovolenou ve výši 25 dnů. Dnes 6. 11. 2018 nás požádala písemně o vyčerpání nároku na dovolenou, před nástupem na rodičovskou dovolenou, která poté bude trvat do 3 let věku dítěte. Bude se ji tato nároková dovolená krátit, nebo bude mít nárok celých 25 dnů? 

Jak je to s čerpáním dovolené při nástupu na mateřskou dovolenou? Má na ni zaměstnankyně při mateřské nárok a jak se popř. vypočítá? A jak se řeší to, když zaměstnankyni zůstane nevyčerpaná dovolená ještě před nástupem na mateřskou, kdy se jí má vyplatit? Můžete mi rozebrat následující případ z praxe? Máme zaměstnankyni, která u nás nastoupila 1. 4. 2018. Od 22. 5. 2018 do 15. 9. 2018 byla práce neschopnou a od 16. 9. 2018 nastoupila na mateřskou dovolenou. Má tato zaměstnankyně nárok na čerpání dovolené, když odpracovala jen asi měsíc a půl? Jak se vlastně počítá zaměstnanci nárok na dovolenou za dny, kdy byl v pracovní neschopnosti?  

Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně? 

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?

Jaké kurzy používat pro přepočet u zaměstnanců, kteří pracují trvale v zahraničí (řešeno např. Nařízení vlády č. 62/1994 Sb. Nařízení vlády o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí). Podklady pro přepočet nám zasílají ze zahraničí cca jednou měsíčně (působí v Kolumbii, Argentině atp. vyhlašován denní kurz, nebo měsíční pro exotické země). Náklady, které níže píši, jsou oprávněné. - proplácení jízdenek v zahraničí - nejedná se o pracovní cestu, ale zaměstnanec jezdí např. na výuku, kde přednáší a má jednotlivé jízdenky - použít kurz k datu použité jízdenky nebo např. kurz, kdy počítáme náhradu zde v ČR, viz i odkaz v nařízení vlády (v případě denních kurzů)? - pokud se jedná o exotickou zemi - kurz vyhlášen jednou měsíčně. cestuje zaměstnanec např. 1. 8, doručí nám k proplacení do ČR dne 10. 8. kurz za srpen je vyhlášen až na konci měsíce. máme použít kurz za červenec, poslední známý a nebo počkat na kurz za srpen? - nákup toneru, papíru, tisk atp. - někdy doloží bankovní výpis o úhradě z CZK účtu, někdy účet v zahraničí měně bez kurzu - jaký kurz zde použít? k datu faktury, k datu nákupu (u paragonu), datum propočtu - nákup letenky - pokud nedoloží bankovní výpis o úhradě v CZK? použít kurz k datu nákupu, k datu faktury, k datu letu (může mít ale letenku na půl roku dopředu), kurz k datu propočtu zde v ČR? 

Pokud proplácíme cestovní náhrady zaměstnancům, kteří mají pravidelné pracoviště v zahraničí, zaokrouhlujeme propočet na CZK? zaměstnanci působí trvale v zahraničí a dodávají cca jednou za měsíc k proplacení jednotlivé jízdenky (např. dojíždění na výuky apod.).Nemají cestovní příkaz, každá jízdenka se propočítává zvlášť. Jsou financovány tzv.zvýšenými životními náklady a jsou jim propláceny dle nařízení vlády jízdenky (Nařízení vlády č. 62/1994 Sb.) Pokud nám dodají výpis s úhradou zahraničních jízdenek v české měně - pak máme zaokrouhlit, nebo můžeme proplatit dle výpisu? Jednotlivé jízdenky za daný měsíc, které přepočítáváme kurzem, pokud nedodali bankovní výpis, také zaokrouhlit (všechny propočteme na CZK, sečteme a výsledek zaokrouhlujeme na CZK nahoru)? 

Spadá návštěva soukromé kliniky asistované reprodukce pod překážky na straně zaměstnance, za které náleží náhrada mzdy? 

Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 

Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?

Zaměstnavatel ukončí svou činnost k 31. 10. 2018. Zůstává mu poslední zaměstnankyně, která je nyní na mateřské a od 16. 10. bude na rodičovské dovolené. Jak ukončit pracovní poměr? Pokud by nedošlo k dohodě a byla dána výpověď (ještě do konce září), tak pracovní poměr skončí až 30. 11. 2018, i když zaměstnavatel už v tu dobu nebude existovat? Jak potom udělat odhlášky na sociální a zdravotní pojištění? A nebo zaměstnavatel nemůže skončit, pokud má zaměstnankyni ve výpovědní době? 

Zaměstnankyně nastoupila dne 3. 9. 2018 po rodičovské dovolené zpět do práce. Na kolik dnů dovolené má nárok za letošní rok? Zaměstnanci u nás mají 25 dnů dovolené za kalendářní rok.