JUDr. Marcela Smutná - strana 46

Zaměstnanec měl v roce 2006 nárok na 20 dnů dovolené, od 9. 6. 2006 je však práce neschopný až do současnosti. V 5/2006 neomluveně zameškal 1 pracovní den. O kolik dnů se dovolená s ohledem na nemoc a neomluvenou absenci bude krátit?

Jak budeme odměňovat ředitele obecně prospěšné společnosti? Může být normálním zaměstnancem a mít mzdu ze závislé činnosti?

Ráda bych se informovala na správnost postupu při následujícím výpočtu mzdy: Jedná se o zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání 9. 5. 2007 - do té doby byl zcela bez příjmů a bez registrace na úřadu práce. Zaměstnanec podle pracovní smlouvy je zaměstnán na 1/2 úvazek a základní plat 4 000 Kč. Fond pracovní doby zahrnuje svátky (za květen 21+2, tj. 92 hodin). Odpracoval v 5/07 17 pracovních dní (tj. 68 hodin). Průměrný výdělek: 4 000/23 = 173,92 Kč/den, tj. 173,92/4 = 43,48 Kč/hodina Hrubý výdělek činí tedy 173,92 x 17 = 2 957 Kč Ale program uvedl další částku do hrubé mzdy - jako dopočet hodin do minimální mzdy - ve výši 869 Kč. Celkovou hrubou mzdu mi tedy program vyčíslil na 3 826 Kč? Podle mého výpočtu by tato částka měla činit 1 043 Kč. Prosím, o posouzení vypočtené částky, dopočtu hodin, a stanovení postupu výpočtu. Dále bych se chtěla informovat ohledně odvodu zdravotního pojištění za tohoto pracovníka. Stanovili jsme poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, tj. (23/31) x 8 000 = 5 936 Kč a z toho odvod 13,5 % tj. 802 Kč Může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout písemně, že poměrnou část odvodu do minimálního vyměřovacího základu bude hradit zaměstnavatel? Zaměstnanec si samozřejmě odvede z hrubého výdělku. Poslední otázka je na správnost výpočtu dovolené pro tohoto zaměstnance. Samozřejmě v případě, že odpracuje příslušný počet dní, aby mu vznikl nárok na řádnou dovolenou. Výpočet: (28/12) x 7 = 16,5 dne?

Vychovatelka školní družiny na speciální základní škole, má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30. 6. 2010. Nastupovala jako nekvalifikovaná, proto má v pracovní smlouvě podmínku doplnit si potřebné vzdělání. V únoru roku 2007 studium úspěšně dokončila, kvalifikační požadavky pro výkon práce vychovatelky nyní tedy splňuje. Má právo na změnu pracovní smlouvy na dobu neurčitou?

Jsem ředitelka mateřské školy. Krátí se mi příplatek za vedení v době čerpání dovolené popř. krátkodobé nemoci?

Se svými zaměstnanci jsem uzavřela dohodu, o jiném místě výkonu práce - výkon práce stanoven od - do. Tento výkon práce je na odpovědnost zaměstnavatele a na jeho náklady. Jsem povinna proplácet zaměstnancům náklady spojené s dohodou, nebo se těchto nákladů zaměstnanec může vzdát a nepožadovat jejich proplacení?

Zaměstnanec je placen hodinovou mzdou, 8 hodinová pracovní doba je rozložena pravidelně na pondělí až pátek. Na všední den připadne svátek. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na mimořádné práci ve svátek. Jedná se v tomto případě o práci přesčas? Podle mého názoru mají nárok pouze na mzdu za odpracovanou směnu a náhradní volno (popř. po dohodě 100% příplatek) a náhrada za svátek se jim neproplácí. Proti svátku připadajícím např. na sobotu jsou však značně znevýhodněni - v tomto případě jim náleží dosažená mzda + příplatek za práci přesčas + příplatek za sobotu a neděli + náhradní volno (popř. 100% příplatek za svátek). Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde skutečně o dost velký rozdíl, zaměstnanci se ohrazují, že ve všední den šlo o práci přesčas a že jim náleží i příplatek za práci přesčas.

Všichni zaměstnanci naší firmy mají uzavřené pracovní smlouvy s pracovní dobou 37,5 hod/5 dní týdně, ať pracují v dvousměnném nebo jednosměnném provozu. Nyní přišel německý majitel s požadavkem, aby určení vedoucí pracovníci (cca 5), měli týdenní pracovní úvazek 40 hodin. Stanovenou týdenní pracovní dobu dle ZP § 79 tím nepřekročíme, úpravu pracovního úvazku bychom řešili dodatkem pracovní smlouvy, asi by bylo nutné nahlásit změnu úvazku na OSSZ (uvádí se na přihlášce). Prosím o posouzení, zda bychom tímto neporušili nějaký předpis, popř. to nebylo považováno za diskriminaci. Předpokládám, že v pracovní smlouvě lze dohodnout vše, co zákon nezakazuje.

Je možno uzavřít ve vlastní firmě dohodu o provedení práce a) se společníkem s. r. o, který jinak pro společnost nepracuje, b) s jednatelem společnosti na jiný druh práce než je práce jednatele (např. jednorázové mytí oken), c) s vlastním zaměstnancem na práci, která není součástí hlavního pracovního poměru (např. sekání dřeva na otop kanceláře)? Je možno k dohodě o provedení práce sjednat jako další ujednání náhradu cestovních výloh např. za použití soukromého vozidla pro práce uvedené v dohodě?

Jsme příspěvková organizace (SOU zřizované Krajským úřadem) a potřebujeme uzavřít pracovní poměr na funkci domovníka v naší tělocvičně, který má na starosti i zpřístupnění tělocvičny při různých sportovních (i víkendových) akcích. Nevíme, jak stanovit v pracovní smlouvě rozvržení pracovní doby, protože u této funkce záleží na objednání tělocvičny a tyto objednávky lze i zrušit a to 1 den předem. Velice těžko se zde dá naplánovat a rozvrhnout pracovní doba.

Za jakých podmínek lze zařadit nepedagogického zaměstnance (provozní) - hospodářka a zároveň ekonomka do 10. platové třídy, má-li úplné středoškolské vzdělání s maturitou? Musí si doplnit vzdělání nebo začít studium, splňuje-li praxi v oboru nad 15 let a 50 let věku. Za nesplněné vzdělání má odpočet praxe 3 roky.

Jsme společnost s ručením omezeným a provádíme montážní práce v tuzemsku i v zahraničí. 1) V § 172 zákoníku práce je uvedeno: bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za dny cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Je možno v případě sjednání místa výkonu práce (pravidelného pracoviště) mimo území ČR poskytnout zaměstnanci a) buď \"pouze\" cestovné do zahraničí a zpět do ČR, b) nebo kromě cestovného do zahraničí a zpět do ČR i diety a kapesné za dobu pobytu v zahraničí? 2) Má vliv doba trvání zahraniční pracovní cesty (např. 1 rok) na daň z příjmů fyzických osob - tzn., zda zaměstnanec platí zálohy na daň z příjmů fyzických osob v ČR, nebo též v zahraničí?

Je rozdíl mezi pojmem odměna jednatele a mzda jednatele? Jednatel pracuje pro společnost a za práci je odměňován. Hrubá mzda podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění. Předpokládám, že je taková mzda daňovým nákladem. Pracovní smlouvu však jednatel nemá, ale dává na VZP a ČSSZ prohlášení o tom, že pracuje pro společnost. Jaké výdaje jsou daňově neúčinné u jednatele, který je též společníkem a u jednatele, který společníkem není a vykonává jen práci pro společnost jako zaměstnanec?

Poskytuje se zaměstnanci s měsíční mzdou, kterému odpadla směna z důvodu svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku? Pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu např. od 1. 5. 2007 s počátkem výkonu práce od 2. 5. 2007, má nárok na proplacení tohoto svátku? Jakým způsobem se stanoví vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojistného? U zaměstnanců s hodinovou mzdou? U zaměstnanců s měsíční mzdou?

Jsme právnická osoba, nejsme plátci DPH a obědy pro nás zajišťuje jiná právnická osoba. Podle § 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., o závodním stravování, má zaměstnanec nárok na oběd za sníženou cenu, pokud mu během směny nevznikne nárok na stravné podle § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (při trvání pracovní cesty 5-12 hod.). Žádám o výklad tohoto ustanovení u učitelů, kteří mají stanovenou pracovní dobu od 7.45 do 16.15 hod. Jejich přítomnost na pracovišti se pak řídí rozvrhem hodin. Příklad: Učitel vyjíždí na seminář ve 12 hodin. Seminář trvá od 13 hod. do 17 hod. Domů přijede zaměstnanec v 18 hod. Lze v rozvrhu hodin na uvedený týden započítat seminář do směny (v rámci dalších prací souvisejících s vyučováním)? Pak by nárok na oběd nebyl, protože by během směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě? V případě, že toto nelze, směna by skončila v 16.15 hod., vznikl by nárok na oběd i na stravné a čas po 16.15 hod. by byl přesčasem?

Odvádí zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a v jaké výši?

Pro neziskovou organizaci zdarma pracují dobrovolní pracovníci. V případě, že práce byla vykonána mimo místo trvalého bydliště dobrovolníka, nezisková organizace s ním uzavřela dohodu o provedení práce, s tím, že práce byla vykonána zdarma a dobrovolník měl nárok jen na úhradu cestovních nákladů (jízdné a ubytování). Je tento způsob možný i od 1. 1. 2007, nebo je vhodnější poskytovat cestovní náhrady pracovníkům jiným způsobem tak, aby to pro dobrovolníky nemělo žádné daňové dopady?

Jde o zaměstnance, který pracuje dlouhodobě v zahraničí, tam onemocní. Vzhledem k zdravotnímu stavu nemůže být hned převezen do ČR, je nějakou dobu v nemocnici a pak v domácím ošetřování v zahraničí. Náleží mu za tuto dobu stravné? My si myslíme, že ne, i když je pořád v zahraničí. V ČR má nárok na nemocenskou.

Je možné zaměstnat cizince, který má již hlavní pracovní poměr, na dohodu o provedení práce? O této možnosti se zmínila pracovnice úřadu práce hlavního města Prahy. Uchazeč má na území ČR pouze dlouhodobý pobyt (vízum VC § 61), proto si vyžádal na úřadu práce povolení k zaměstnání u firmy, která mu k povolení vyhotovila potvrzení, že s ním hodlá uzavřít pracovní poměr. Z tohoto pracovního poměru předpokládám, že je odváděno zdravotní a sociální pojištění (i když uchazeč kartu zdravotního pojištění údajně nemá). Společnost s ručením omezeným má zájem zaměstnat tohoto uchazeče (nejde o totožný druh práce) a rovněž mu dle zákona č. 435/2004 Sb. § 91 vystavila potvrzení o budoucím zaměstnání. Bude moci tento uchazeč pracovat na dohodu o provedení práce, tzn. bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění?

Jsme akciová společnost, plátci DPH, vedeme účetnictví a zaměstnancům proplácíme mzdu dle zákona o mzdě. Zaměstnáváme zaměstnance v nepřetržitém provozu. Mají 11 hod. pracovní dobu a pracují vždy 4 dny v týdnu (dva dny od 6 hod. do 18 hod. a dva dny od 18 hod. do 6 hod.) a další 4 dny mají volno. V době svého pracovního klidu někdy musí jít zastupovat. Jakou náhradou mzdy máme proplácet tyto dny volna? Někdy vyjdou na sobotu a neděli někdy nikoli. Náhradní volno si nikdy nevybírají. Je brán den pracovního klidu na rovinu sobotě a neděli nebo nikoli?