JUDr. Marcela Smutná - strana 47

Fyzická osoba zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance, kteří používají vlastní osobní automobily na služební cesty. Podle nového zákoníku práce se pro určení spotřeby pohonné hmoty použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz dle norem Evropských společenství. Prostudoval jsem technické průkazy nových automobilů, ale nevím, kde se ve velkém technickém průkaze najde výše uvedený údaj, max. je uveden odkaz na normu ES nebo EU, nikoliv však konkrétní výše spotřeby. Jak postupovat v tomto případě správně?

Jedná se o právnickou osobu. Máme jednatele, který u nás nemá jiný zaměstnanecký poměr a práci jednatele vykonává na mandátní smlouvu, jak se mu bude vypočítávat mzda?

Jak zařadit od 1. 1. 2007 pracovníka, který pracuje ve funkci vyučeného číšníka v restauračním zařízení a inkasuje zajištění tržeb. Zda do pracovní skupiny č. 2 bod 3 nebo do pracovní skupiny č. 3 bod 10? Musí být na jednotlivé profese vypracován popis jeho náplně práce s odůvodněním, proč je mu vyplácena tato mzda?

Chtěl bych si ověřit, zda postupuji správně při srážkách ze mzdy: Příklad č. 1 Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má 3 srážky ze mzdy - všechny jsou dohody o srážkách ze mzdy, tj. nepřednostní. 1) srážky ve výši 3 334 Kč 2) 2 778 Kč 3) 10 323 Kč Čistá mzda činí 21 932 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 6 750 Kč (3 856,67 + 2 892,51 /3 x 964,67/) druhá a třetí třetina bude vyplacena povinnému tj. 10 606 Kč (6 750 + 3 856 Kč) 2 x 1928)) Částka 11 326 Kč bude odvedena na dohody o srážkách podle jejich pořadí. Příklad č. 2 Svobodný muž má následující srážky: 1) exekuce na nepřednostní pohledávku celkem 40 tis. 2) exekuce pro FÚ - nedoplatek na daních 20 tis. 3) exekuce pro FÚ - nedoplatek na daních 18 tis. Čistá mzda 17 157 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 3 857 Kč Povinnému se vyplatí částka 5 785 Kč, tj. 3 857 Kč + 1 928 Kč (třetí třetina). Na nepřednostní pohledávku bude odvedena pouze první třetina, tj. 1 928 Kč Zůstatek ve výši 9 444 Kč bude odveden na úhradu první exekuce pro FÚ. Druhá exekuce bude srážena až po doplacení celkové výši ze starší pohledávky pro FÚ. Nepřednostní pohledávka bude srážena ve výši první třetiny až do doby vyrovnání exekucí pro FÚ?

Má nárok zaměstnanec na náhradu mzdy, když jeho družka jde k lékaři a on hlídá doma jejich dítě?

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně do organizace nastoupila 2. 1. 2003 na místo mzdové účetní a předložila dosavadní praxi, kde byla mimo jiné i doba 15 let praxe mzdové účetní. Tehdejší ekonom jí při nástupu (dle mne chybně) krátil celou dosavadní praxi čtyřmi pětinami. Na základě nové vyhlášky č. 564/2006 Sb. platné od 1. 1. 2007 se ji (v rámci přepočtu praxe všech zaměstnanců) její patnáctiletá praxe mzdové účetní (pro zařazení do platového stupně) od 1. 1. 2007 uznala v plné výši. Zaměstnankyně se však cítí být za roky 2003-2006 finančně poškozena a žádá nápravu. Můžeme zpětně za tyto roky vyplatit finanční rozdíl, který vznikl chybným krácením praxe, která měla být uznána v plném rozsahu?

Jsem účetní neziskové organizace. V minulých letech jsme členům společnosti propláceli cestovní náhrady na základě nepojmenované smlouvy. Nyní jsou cestovní náhrady v novém zákoníku práce a nevypadá, že by bylo možné je takto proplácet. Jen popř. na základě DPP. Ale nově zde musí být i školení bezpečnosti práce pokud se jezdí automobilem. Můj dotaz tedy zní, jak CP proplácet lidem co nejsou v pracovním poměru?

Zaměstnavatel sjedná dohodu o provedení práce se starobní důchodkyní (nárazové závěrkové práce, účetní práce apod.) od 1. 1. 2007 - 31. 10. 2007 a v dohodě o provedení práce sjedná nárok na cestovní náhrady, které budou poskytovány při splnění zákonem stanovených podmínek a v prokázané výši s odvoláním na § 155 odst. 2 nemusí být v dohodě o provedení práce sjednáno pravidelné pracoviště pro nárok na sjednání cestovních náhrad, ale tento požadavek vyplývá z toho, že u dohody o provedení práce se předpokládá jednorázový pracovní výkon či činnost krátkodobého charakteru, a proto se nepožaduje sjednávat pravidelné pracoviště. Přitom my máme sjednánu dohodu o provedení práce na delší období. Je toto pro stanovení nároku na cestovní náhrady a nesjednání místa pravidelného pracoviště na závadu?

Společnost s ručením omezeným má 4 společníky, z toho 2 jednatele. Všichni mají uzavřenu mandátní smlouvu podle § 566 obchodního zákoníku. Odměny mají každý měsíc jiné, mzdová účetní je spočítá dle předloženého soupisu, který předkládají každý měsíc. Znění smlouvy: „mandantář podle této smlouvy bude pro mandanta vykonávat funkci jednatele, provádět jednání s obchodními partnery a vykonávat odborné práce (týkající se prací dle ŽL firmy). Bude používat soukromé motorové vozidlo (§ 119/1992 Sb.). Odvody na zdravotní a sociální jsou odváděny, jsou řádně přihlášeni, jiné zaměstnání nemají. Jak je to s minimální mzdou? Některý měsíc ji nedosáhnou. Zdravotní je dopočítáno. Všichni jsou poživateli výsluhových důchodů. Docházkové listy nepředkládají. Jsou považovány tyto plnění jako odměny za výkon funkce, i když evidentně jezdí vykonávat práce související s náplní firmy? Nebo mají mít uzavřenu pracovní smlouvu? Může mít mand. smlouvu uzavřenou i společník? (ne jednatel).

1) Osoba samostatně výdělečně činná, vlastní osobní automobil nezahrnutý do OM. Od září si pořídil další automobil nákladní, zahrnutý do OM, se kterým vyjíždí na asi týdenní práce do Rakouska. Doma zůstává automobil nezahrnutý + manželka. Manželka není nijak podchycena v podnikání, ale jezdí pro podnikatele. Mohla by si uplatnit cestovní náhrady, tj. km+3,80 náhrady za dobu od září do konce roku. K dani silniční jsou registrovány obě vozidla. 2) A ještě ve věci podnikání jezdí bratr podnikatele a to svým automobilem. Tento ale také není nijak podchycen ve vztahu k podnikání. Stačilo by s ním sepsat př. DPP na asi 3 000 Kč za práce řidiče na 1 rok? + náhradu za spotřebovaný benzín na počet ujetých km? On totižto nemůže kvůli nějaké dávce mít příjem, a vyrovnávají se tím, že si navzájem pomáhají.

Zaměstnanec přečerpal dovolenou na zotavenou, zaměstnavatel má právo tuto přečerpanou dovolenou srazit zaměstnanci ze mzdy bez jeho souhlasu. V prosinci 2006 je celý měsíc zaměstnanec nemocný, domnívám se, že z nemocenských dávek nelze zaměstnanci částku za přečerpanou dovolenou srazit, protože se nejedná o mzdu - vykládám si toto správně? Tzn., pokud by zaměstnanec dosáhl určité hrubé mzdy v měsíci prosinci, přečerpanou dovolenou mohu srazit ze mzdy bez souhlasu zaměstnance, ale pokud pobírá po celý měsíc prosinec nemocenské dávky, nemohu bez jeho souhlasu srazit částku za přečerpanou dovolenou, pouze na základě dohody o uznání dluhu vůči organizaci? Pokud dohodu nepodepíše, prakticky je tato částka nedobytná - krom toho, že by zaměstnavatel podal návrh k soudu, ale toto není reálné.

Jsem zaměstnaná jako účetní na hlavní pracovní poměr. Kromě toho mám nabídku na provedení jednorázové práce (cca 14 dní). Mohu na tuto práci uzavřít smlouvu o dílo (v mém případě smlouvu o provedení služby), anebo musím uzavřít dohodu o provedení práce? Pokud bych uzavřela smlouvu o dílo, můj výdělek 10 000 Kč by byl příjem podle § 10, v této výši by byl osvobozený od daně a nemusela bych podat daňové přiznání?

Zaměstnanec je vyslán na služební cestu. Vyjíždí ve 12 hodin a vrací se druhý den ve 20 hodin. 1. den stráví od 7mé hodiny do 12té hodiny v práci a využije také závodního stravování, na které mu zaměstnavatel poskytne příspěvek. Má zaměstnanec nárok 1. den i na stravné, když na služební cestě stráví více jak 5 hodin, ale byl na obědě nebo se mu stravné zkrátí, popř. neposkytne vůbec?

Osoba samostatně výdělečně činná je nyní na rodičovské dovolené, zároveň podniká. Dítě se narodilo v červnu 2005. Na OSSZ se nepřihlásila k platbě NP, hradí pouze DP. Jak se postupuje, v případě, že znovu otěhotní při výpočtu mateřské dovolené. Před nástupem na mateřskou dovolenou je nutná určitá doba pojištění.

Jak určím nárok na dovolenou za rok 2006 naší zaměstnankyně, která byla od 12. 6. 2006 do 24. 12. 2006 na druhé mateřské dovolené a před nástupem na tuto mateřskou byla na rodičovské dovolené. Tato zaměstnankyně je stále v pracovním poměru. O čerpání dovolené si požádala 22. 12. 2006 písemně. Bude čerpat celý nárok za kalendářní rok (tj. 4 týdny)?

Jak vysoká je nově nezabavitelná částka u osamělého pracovníka, čistá mzda 18 000 Kč, proti kterému je nařízena přednostní exekuce z titulu dluhu vůči zdravotnímu a sociálnímu pojištění?

Naše firma se sídlem v ČR zaměstnává v trvalém pracovním poměru pracovníka slovenské národnosti, který má trvalý pobyt na území SR. Byl naší firmou vyslán na pracovní montáž v SR a bylo mu povoleno použít vlastní soukromé vozidlo na cestu z místa přechodného ubytování našich pracovníků - tj., z ubytovny na místo pracoviště. Zároveň vozil s sebou i další naše pracovníky. Při těchto cestách neopustil SR a i tankování pohonných hmot probíhalo na území SR. Jak správně postupovat při uplatnění náhrad za použití vlastního vozidla? Zvláště jakou průměrnou cenu pohonných hmot použít? Zda cenu pohonných hmot platnou v ČR nebo SR? Výši náhrady za použití vlastního vozidla zřejmě použijeme dle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

Žádáme o upřesnění problematiky, preventivních prohlídek - za jak dlouho se provádí a hlavní otázka - zda lékař může vyžadovat od zaměstnance zaplacení preventivní prohlídky a zda škola tento doklad má proplácet?

Jedná se o firmu provozující autodopravu. Získání podkladů pro mzdy u řidičů (získání počtu hodin přesčasů, práce v So + Ne, či práce v noci, získání podkladů pro stravné) je úmorná mnohahodinová práce, neboť vše musíme získat ze stazek, kde jsou uvedeny jednotlivé jízdy. Řidiči navíc jezdí i v zahraničí. Ptáme se proto, zda by se příplatky za přesčas, práci v noci, práci v So + Ne a hlavně stravné tuzemské i zahraniční nedalo nějak paušalizovat, abychom se zbavili té zbytečné a úmorné práce. Jak se toto provádí, aby se minimalizovaly nároky na získání podkladů?

Dohoda o provedení práce je limitována počtem hodin u jedné firmy. Tato podmínka byla dodržena. Hodiny byly odpracovány po cca 20 hod. za 5 měsíců po sobě jdoucích. Kontrola sociálního pojištění toto klasifikovala jako opakující činnost odpovídající dohodě o pracovní činnosti a chce doměřit sociální pojištění. Náš mzdový účetní je přesvědčen, že podmínka opakující se práce již v zákoně není. Jedná se o lékaře, fyzickou osobu, který sepsal DPP s uklizečkou na generální úklid. Další uklizečku, která pracuje na hlavní pracovní poměr má i se SP a ZP. Co je na názoru mzdového účetního pravdy? Jak postupovat, je-li dohodnutý úkol nedefinovatelný, co do času a rozložení určité doby (např. zpracuje projekt ve smluvní ceně x, předpoklad hodin nepřevýší 100 hodin za kalendářní rok), jedná-li se např. o studenta, který nemá živnost ani jinak nepodniká? Kdy odvést srážkovou daň, je-li dohoda za období 2. 11. až 25. 12. a je v listopadu vyplacena záloha. Je povinnost za listopad odvést daň ze zálohy či až za celou dohodu o provedení práce?