JUDr. Marcela Smutná - strana 7

Ve firmě (soukromá – s. r. o.) máme zaměstnance, který podal výpověď, dle § 50 odst. 3 zákoníku práce ke dni 31. 3. 2018, výpovědní doba od 1. 4. 2018 do 31. 5. 2018. Během výpovědní doby počátkem dubna jsme se zaměstnancem dohodli, že pracovní poměr skončí dohodou dle § 49 zákoníku práce z osobních důvodů zaměstnance, a to ke dni 30. 4. 2018 – písemně sepsané (podepsané) – původní výpověď ze strany zaměstnance byla skartována na žádost zaměstnance. Do té doby bylo vše v pořádku, ale zaměstnanec začal vzdorovat, přestal dbát příkazů nadřízeného a odmítl pracovat na základě sjednané práce v pracovní smlouvě. Tudíž jsme přistoupili k překážce na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 s tím, že mu bude vyplacena náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pochopitelně víme o okamžitém oznamování výtek nejlépe v písemné podobě, ale již to zde přesáhlo veškeré hranice slušnosti a jen to narušuje chod celé firmy a budem rádi, kdyby firmu opustil hned, bez přístupu nejen k jakýmkoli datům firmy. Je možné takto postupovat? A pokud se liší náhrada mzdy (o 500 Kč méně), než kdyby pracoval bez překážky na straně organizace, jsme mu povinni ještě něco více doplácet a případně jakou formou?

Zaměstnanec přinesl od svého obvodního lékaře potvrzení, že nemůže nosit námi nařízenou ochrannou obuv. Tato obuv je k jeho výkonu práce nezbytně nutná. Jak máme postupovat? Pokud ho pošleme k našemu závodnímu lékaři, a ten potvrdí totéž, a my víme, že na jinou práci zaměstnance není možné převést, jakým způsobem máte ukončit pracovní poměr a jak je to s případnou výpovědní lhůtou? 

Musí smlouva o výkonu funkce jednatele obsahovat rozsah pracovní doby? V pracovní smlouvě se zaměstnancem máme uveden rozsah pracovní doby za týden. Ve smlouvě o výkonu funkce si nejsem jista, zda je povinnost toto uvádět, dle mě je jednatelem 24 hod. denně, 365 dní v roce.

Naše zaměstnankyně je nyní na rodičovské dovolené a má zájem začít pracovat u nás na 5 hod. za týden. Může v době rodičovské dovolené u nás pracovat na původní pracovní smlouvu s tím, že jí sjednáme dodatkem nižší pracovní úvazek? Tímto zkráceným úvazkem není nijak omezena při čerpání dávek rodičovské dovolené (rodičovského příspěvku)? Má na ni stále nárok? Pokud by znovu otěhotněla do roka, má nárok na novou peněžitou pomoc v mateřství? Ze kterého období se jí počítá nárok na novou peněžitou pomoc v mateřství?

Společník-jednatel pobírá mzdu na základě Smlouvy o výkonu funkce, ve které je i stanoveno, že má nárok na proplácení cestovného. Sídlo společnosti je v Praze, bydliště má společník v Mělníku. Ve smlouvě je stanoveno místo výkonu práce v jeho bydlišti, ve svém domě má místnost - kancelář. Znamená to tedy, že veškeré jeho služební cesty začínají a končí v jeho bydlišti, a tudíž má jednatel za těchto podmínek nárok na proplácení cestovného i v případě, že jede ze svého bydliště do sídla společnosti a zpět?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Jsme jako zaměstnavatel povinni uhradit penále z pozdě uhrazených mezd podle zákona? Pokud ano, v jaké výši, a srážkovou daň hradí zaměstnavatel nebo odvádí zaměstnanec? 

Zaměstnankyně při nástupu obdržela klíče, a čip. Při skončení pracovního poměru nic nevrátila. Je možné to strhnout z platu? Musela se vyměnit celá vložka.

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Dcera naší zaměstnankyně podstoupí přijímací zkoušky na střední školu, a zaměstnankyně by ji chtěla doprovodit. Má nárok na pracovní volno?

Zaměstnanec odpracuje státní svátek 30. 3. 2018 a bude si chtít vybrat náhradní volno. Jak je to s proplacením odpracovaného svátku?

Kolik může zaměstnanec odpracovat sobot, týdně odpracuje 40 hodin a za měsíc má ještě k tomu přesčasy 12,5 hodiny?Odpracoval ještě 3 soboty (3 x 6 hodin). Celkové odpracované směny činily 25 dnů, ale program vygeneroval pouze 24 stravenek s příspěvkem zaměstnavatele a 1 bez příspěvku, kdy by si ji musel hradit plně.  

Zaměstnanec je nemocen od 23. 8. 2017, tedy 89 pracovních dnů, nepočítala jsem do toho státní svátky. Takže nebudu krátit dovolenou. Zaměstnanec je nemocen i nadále v roce 2018, ale ten budu posuzovat samostatně. Je můj závěr správný?

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme organizace poskytující sociální služby - domov pro seniory. Zaměstnanci -3 vrátné - pracují na zkrácený úvazek 6,5 hodiny. 1. vrátná po, út volno, st, čt, pá odpolední směna od 12.00 hod. do 19.00 hod., so, ne volno. 2. vrátná po - pá ranní směna od 6.00 hod. do 13.00. hod., so, ne volno. 3. vrátná po, út odpolední směna od 12.00 hod. do 19.00 hod., st, čt, pá volno, so, ne celodenní směna od 6.00 hod. do 19.00 hod. Domníváme se, že takovýto režim je jednosměnný, pracovní doba nerovnoměrně rozvržená a příplatek za směnnost nenáleží - směny se překrývají. Je naše úvaha správná? 

Počítám správně nárok na dovolenou pro zaměstnance, který má úvazek 0,10 - pracuje vždy jeden den v týdnu na 4 hod - jeho roční nárok činí 4 dny (ve společnosti činí základní výměra 4 týdny), ale protože zaměstnanec u nás v kalendářním roce neodpracuje 60 dnů, tak mu bude náležet za každých 21 dnů 1/12 z jeho celoročního nároku tj. 4 : 12 = 0,333 zaokrouhleno na 0,5 za každých 21 odpracovaných dnů? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Svým zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady při vyhlášených mimořádných směnách dle platných právních předpisů. Zaměstnanci nemají sjednanou smlouvu o používání vlastního automobilu ke služebním účelům, ale v těchto případech (především o víkendech) je využívají se souhlasem nadřízených. Proplácíme jim tedy cenu obvyklou z místa bydliště do místa pracoviště, zjištěnou dle aktuálního ceníku dopravce (autobusová doprava). Mají v těchto případech zároveň nárok (kromě náhrady za meziměstskou dopravu) i na náhradu za použití MHD (např. v rámci Prahy), i když ji skutečně nevyužili, jelikož jeli vlastním automobilem, a jak zapsat takovýto způsob dopravy do cestovního příkazu jako určený dopravní prostředek? (V případě nevyužití vlastního automobilu by předložili jízdenku za MHD a zároveň jízdenku z autobusu.)

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Zaměstnankyně pracovala v měsíci lednu od 1. 1. - 31. 5. 2017. Od 1. 6. do 31. 10. 2017 byla evidována na ÚP. Od 1. 11. nastoupila opět ke stejnému zaměstnavateli, v listopadu odpracovala 22 dnů, v prosinci 17,5 dne + 2 dny svátek + 1,5 dne ŘD. Jaký nárok na dovolenou jí vzniká v obnoveném pracovním poměru?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu od 1. 7. 2016. V lednu 2017 odpracoval 21 směn a v únoru 2017 odpracoval 7 směn. Od 10. 2. 2017 je nepřetržitě na dočasné pracovní neschopnosti. Jaký je jeho nárok na dovolenou v roce 2017?