JUDr. Marcela Smutná - strana 6

1. Společnost s r. o. (jeden majitel) může uzavřít dohodu o provedení práce s manželkou? 2. DPP – do 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele, je omezená hodinová odměna – výše (např. 500 Kč/hod) a je možné k odměně za odpracovanou dobu přidat i mimořádnou odměnu (např. 10 hod po 500 Kč + 4 900 odměna = 9 900 za měsíc)? 3. Je u DPP za 5 dní v práci po 3 hodinách možné dát stravenky? Ty nejsou u dohodářů předmětem daně z příjmů, že? 

Pokud čerpání PPM přesahuje u zaměstnankyně do dalšího kalendářního roku, vzniká zaměstnankyni v dalším roce automaticky nárok na roční výměru dovolené, nebo musí splnit limit 60 pracovních dnů pro vznik nároku na roční výměru dovolené? Podmínku trvání zaměstnání po celý kalendářní rok splňuje. Pokud bude zaměstnankyni končit peněžitá podpora v mateřství 31. 1. 2019 včetně a měla by nevyčerpanou dovolenou 20 dnů z roku 2018, jaký bude nárok na dovolenou za rok 2019? Je předpoklad, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok 2019.

Zaměstnavatel chce přijmout nového zaměstnance a uzavřít s ním dvě souběžné dohody o pracovní činnosti na konání prací, které budou různě druhově vymezeny. Každá dohoda bude mít rozsah práce 15 hodin týdně. Domníváme se, že nic neporušujeme, protože zákon omezuje úvazek pouze u jedné dohody, nikoliv u jejich součtu. Je tento postup možný?

Má při práci na DPP do 10 000 Kč zaměstnanec právo na příplatky za směnu o víkendu nebo ve svátek? Je možné sjednat se zaměstnancem měsíčně fixní mzdu a případně nad rámec fixní mzdy dopočítat odměnu za navíc odpracované hodiny?

Zaměstnavatel se zaměstnankyní dohodl na ukončení pracovního poměru dohodou k 31. 8. 2018, důvodem jsou organizační změny na straně zaměstnavatele, zaměstnankyně se stala nadbytečnou. V roce 2012 nastoupila zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, na kterou navázala rodičovskou dovolenou. V roce 2015 nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem. Druhá rodičovská dovolená končí ke dni 31. 8. 2018. Pokud by zaměstnankyně mohla nastoupil zpět na svou pozici, příslušela by jí měsíční mzda 20 500 Kč. Odstupné bude 3 x 20 500 Kč = 61 500 Kč a nebude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění, pouze bude odvedena záloha na daň z příjmu? Jak určit průměrný hodinový výdělek pro výplatu nevyčerpané dovolené? Tato položku bude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění i zálohy na daň z příjmů? 

Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 15. 1. 2018 do 14. 1. 2019. V květnu 2018 byl poměr dodatkem zkrácen do 31. 8. 2018. Nyní se uvažuje opět o sjednání prodloužení poměru do 31. 12. 2018. V § 39 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. O zkrácení se zde ale nehovoří. Považuje se ta první změna poměru do 31. 8. 2018 za první "prodloužení" poměru, a tedy ono sjednávané prodloužení do 31. 12. 2018 je v pořadí již druhé a konečné, po kterém již musí následovat doba neurčitá? Nebo bude možné případně po 31. 12. 2018 sjednat ještě jedno prodloužení pracovního poměru? 

Zaměstnanec při dechové zkoušce na alkohol nafoukal 0,39 promile. Za toto porušení pracovní kázně mu byl udělen kárný dopis. Může mu být současně za toto snížena nenároková složka mzdy - odměna? Může mít za 1 "prohřešek" 2 "tresty", tedy kárný dopis a např. částečně krácený bonus ?

Máme dohodu o provedení práce sjednanou na dobu určitou od 1. 8. do 31. 8. 2018. Musí se písemně vypracovat ukončení DPP a nechat podepsat zaměstnanci, nebo stačí, když mu jen vystavíme Zápočtový list - potvrzení o zaměstnání?

Zaměstnanec se domluvil se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v délce 10 pracovních dní, které na sebe navazují (10 x 7,5 hod = 75 hodin). Zaměstnanec si chce náhradní volno “napracovat” v předcházejících dvou měsících tím, že po každé řádné směně, kterou odpracuje, zůstane v práci o 4 hodiny déle. Zbytek hodin navíc, které tímto v oněch dvou měsících napracuje, chce proplatit jako přesčasy. Je tento postup možný? Je nějak omezeno množství hodin náhradního volna, které zaměstnanec odpracuje?

Zaměstnavatel zatím nemá žádné stravenky a nyní chce zavést pouze elektronické stravenky, kde nebude platit žádnou provizi. Při sepisování seznamu zaměstnanců a jejich telefonních čísel se ukázalo, že jsou ve firmě i dva zaměstnanci, kteří odmítli platební kartu převzít a používat. Může se tedy zaměstnanec nějakým způsobem vůbec vzdát stravenek (platební karty), pokud je to plošně zavedeno pro všechny zaměstnance? Jak má zaměstnavatel postupovat, když nějaký zaměstnanec stravenkou platební kartu nechce a nepřevezme? Jako důvod uvádí, že kartu neumí používat. Papírové stravenky není možno vydat.

Zaměstnanec má pracovní smlouvu od 2. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Je nutné za leden dovolenou krátit o 1/12? U předešlého zaměstnavatele byl zaměstnanec do 31. 12. 2017. Bylo by to jiné, pokud by pracovní smlouva byla už od 1. 1. 2018? Byl by výpočet jiný, pokud by se jednalo soukromou nebo státní sféru (školství)?

Mzdová účetní zjistí chybu na ročním zúčtování zaměstnance, která vznikla ze strany mzdové účetní - došlo ke špatnému uplatnění slevy na dani a zaměstnanci vznikl nedoplatek na dani z příjmů. Společnost nedoplatek vůči finančnímu úřadu již uhradila a podala opravné roční zúčtování. S finančním úřadem je tedy vše vyřešené. Účtováním opravy vznikla pohledávka za zaměstnancem. Můžeme zaměstnanci dlužnou částku srážet ze mzdy? Jak správně toto provést?

Máme pracovní směny rozvrženy na dny Po-Pá, délka směny je 7,5 hod, směna začíná v 6:00 a končí v 14:00. V případě, že zaměstnavatel přikáže zaměstnanci práci v sobotu, náleží zaměstnanci příplatek za práci přesčas nebo příplatek za práci přesčas a za práci v sobotu? Stejně v případě, když zaměstnavatel přikáže zaměstnanci pracovat do 18:00 hod. - náleží zaměstnanci za 4 hodiny práce přesčas příplatek za práci přesčas nebo příplatek za práci přesčas a za odpolední směnu? Ve vnitřním předpisu společnosti jsou všechny tyto příplatky zmíněny.

Zaměstnanec se domluvil se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna v délce 10 pracovních dní, které na sebe navazují (10*7,5 hod = 75 hodin). Zaměstnanec si chce náhradní volno "napracovat" v předcházejících dvou měsících tím, že po každé řádné směně, kterou odpracuje, zůstane v práci o 4 hodiny déle a náhradní volno si tímto způsobem napracuje. Zbytek hodin navíc, které tímto v oněch dvou měsících napracuje, chce proplatit jako přesčasy. Je tento postup možný? Je nějak omezeno množství hodin náhradního volna, které zaměstnanec odpracuje? 

Všem zaměstnancům přispíváme na penzijní připojištění 1 200 Kč měsíčně (jedná se o daňový náklad firmy). Pokud je jeden ze zaměstnanců dlouhodobě nemocný, můžeme mu i přesto dávat tento příspěvek? 

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Týká se evidence údajů o skutečném majiteli (novela zákona č. 304/2012 Sb.) pouze těch společností, které mají i majitele neuvedené v obchodním rejstříku (tichého společníka, podíl v jiné firmě atd.), nebo se musí v této evidenci evidovat všechny obchodní společnosti bez rozdílu? 

Je možné, aby na dohodu o pracovní činnosti chodila zaměstnankyně méně než 20 hod. týdně a přišla třeba jen 2 týdny v měsíci? Zaměstnavateli to nevadí. Nebo se musí dodržet 20 hod. týdně a zároveň 4 týdny v měsíci?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na částku 2 490 Kč. Dále má na jiný druh práce standardní smlouvu o pracovním poměru. U společnosti (zaměstnavatele) má podepsané prohlášení k dani a v rámci výplaty mzdy je uplatňována sleva na poplatníka. Jak postupovat při zdaňování odměny (vč. odvodů) za výkon funkce 2 490 Kč a co musí obsahovat mzdový list pro daňové účely, resp. může být pro každý typ příjmu samostatný mzdový list? 

Jsem OSVČ - mám volnou živnost na výrobu oděvů. Nyní pobírám rodičovský příspěvek. Uvažuji, že bych přijala zaměstnance na dohodu o provedení práce (nebude mít více než 10 000 Kč za měsíc). Je nějaká povinnost zaměstnance někam k úřadům přihlásit, resp. nahlásit sebe jako zaměstnavatele, případně kam, na jaký úřad? Pokud mi podepíše prohlášení a nebude z DPP odváděno sociální, zdravotní, a tedy ani daň z příjmů - neboť daň po uplatnění slevy vyjde ve výši 0 Kč. Pokud bych přijala někoho kdo má již hlavní zaměstnání kde má podepsáno prohlášení bude zde nějaká povinnost? Dále bych se chtěla zeptat, zda musí být v DPP uvedena povinně odměna za hodiny či za vykonanou práci např. za ušité kalhoty nebo zda může být ve smlouvě uvedeno, že se vždy před zadáním práce dohodneme, neboť nechci dohodnout hodinovou sazbu (je mi jedno, zda zaměstnanec ušije kalhoty za 10 hodin nebo za 15hod - musí být ušity precizně), ale odměnu např. za jednu ušité kalhoty - lze to ve smlouvě nějak specifikovat a popřípadě jak?