Blažena Petrlíková - strana 14

Škola jako příspěvková organizace zřizovaná krajem. Nejsme plátci DPH. U zaměstnance odpovědného za pokladnu bylo zjištěno manko ve výši 400.000 Kč. Musí uhradit zaměstnanec tento schodek v plné výši na základě § 252 zákoníku práce, za předpokladu podepsané hmotné odpovědnosti? Předpokládám, že se na něho nevztahuje úleva škody na základě stanovení náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného výdělku? Jaký by měl být další pracovně právní postup vůči tomuto zaměstnanci a jak se má postupovat v účtování.

Potřebovala bych prosím poradit ohledně účtování grantu od Národní agentury NAEP. Grant nám byl přidělen 20. 7. 2009 ve výši xxx EUR je to na období od 1. 8. 2009 do 31. 7. 2011, obdrželi jsme zálohu ve výši Kč xxx, s tím že doplatek obdržíme po předložení závěrečné zprávy v srpnu 2011. Jedná se o grant Comenius Partnerství škol v rámci Programu celoživotního učení. Já jsem v loňském i v předchozích letech, kdy jsme čerpali tyto granty již 3x, účtovala zálohu na 324xx, čerpání potom 324xx/649xx. Teď mi ale vznikl problém, že účet 324xx jsou krátkodobé závazky a já vůbec nevím na jaký účet mám zůstatek zálohy přeúčtovat a jakým způsobem pokračovat v účtování, aby to odpovídalo novým účetním metodám, výnosový účet bude zřejmě také špatně.

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Dostáváme příspěvek z města na provoz a z kraje na přímé vzdělávání. Kontrola nám vytkla, že jsme zaplatili pracovní sešity pro první třídu, a to konkrétně písanku z přímých nákladů na vzdělávání s námitkou, že mají charakter spotřební a že by je měli zaplatit rodiče žáků. Rodiče to však hradit odmítají s odvoláním na školský zákon, § 27 odst. 3, kde se uvádí: „Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci 1. ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků zákl. vzdělávání jsou povinni tyto učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.“ Na naší škole jsou všechny učebnice pro 1. třídu ve formě pracovních sešitů, mají doložku MŠMT, děti do nich píší a ke konci školního roku je nevracejí. Jak se mám zachovat při účtování v příštím školním roce? Mohu pracovní sešity hradit z krajských prostředků nebo mám hledat jiné zdroje?

Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem - základní umělecká škola. Vysíláme žákyni na třídenní mezinárodní pěveckou soutěž spolu se 2 zaměstnanci - učitelkou a korepetitorkou. Obě budou tedy vyslány na pracovní cestu. Jak však vyúčtovat náklady soutěžící žákyně školy? Můžeme registrační poplatek soutěže vyúčtovat jako položku „startovné“. Ubytování, stravování a cestovné soutěžící žákyně z provozních prostředků nelze? Je jedinou možností pokrýt tyto náklady žákyně příspěvkem ze Spolku rodičů a přátel školy?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC, jsme plátci DPH. Obdrželi jsme fa na zboží, které je určeno pro prodej do školního bufetu. Na této fa bylo též naúčtováno víno ve výši 0,01 Kč jako odměna pro prodavačku za odebrané zboží/výpis z fa: Valtické, DPH 19 %, množ. 1ks, PC bez DPH 0,01, DPH celkem 0, částka 0,01Kč. Jak účtovat o této odměně?

Převzala jsem základní školu, mají podvojné účetnictví, program KEO a zjistil jsem velké rozdíly na účtech 384 a 389, kam zřejmě účtovali nějaké částky tak, aby urovnali nějaké hlídané účty. Je to asi od roku 2003 do roku 2006. Nenašla jsem v účetních souvztažnostech pro příspěvkové organizace účet 688 nebo 588, asi by u této organizace nemělo docházet k nezjištěným chybám, ale zpětně dohledávat již nelze. Kam rozdíly zúčtovat, tak aby to vyhovovalo auditu i finančnímu úřadu?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC, jsme plátci DPH. Obdrželi jsem fa za nákup CD-ROM. Povinnosti mzdové účetní a personalistiky v bodech a přehled s licencí, jak správně zaúčtovat.

Výběry z valutové pokladny se přepočítávají na CZK stejným kurzem, za který byly tyto valuty nakoupeny, nebo kurzem ČNB platným v den výběru? A dále jakým kurzem se přepočítává vrácená nespotřebovaná valutová záloha na cestovné od zaměstnance zpět do pokladny? (Jsme PO řízená ÚSC. Nemáme stanoven pevný kurz pro přepočet valut.)

a) Paragraf 27 písm. ch) - jedná se pouze o daňové odpisy, nebo i o odpisy účetní? b) Jsme nezisková organizace, která dostává dotaci od státu na svoji činnost - domovy pro seniory. Mohu účetní odpisy z darovaného hmotného majetku vyčíslit do nákladů proti této dotaci?

Jsme příspěvková organizace a nabyli jsme bezúplatně dlouhodobý majetek, dlouhodobý drobný majetek a majetek do 3 000 Kč na podrozvahovém účtu. Majetek nakoupila organizační složka státu a žádný majetek nebyl nikdy odpisován. Ani ten do 3 000 Kč. Jak mám zaúčtovat jednotlivé druhy majetku při pořízení a jak při vyřazení? Zřejmě některý majetek bude v takovém stavu, že ho bude nutné rovnou vyřadit. Nemáme k majetku karty, a neznáme rok zařazení do užívání. Známe pouze pořizovací cenu a to, že odpisy nebyly dosud prováděny.

Základní umělecká škola (příspěvková organizace) zřízená městem, sídlí v budově, kterou má pronajatou od města - svého zřizovatele. Musí tuto budovu (tento pronájem) vést na svých podrozvahových účtech a v jaké ceně - ve výši ceny budovy vedené v účetnictví města?

1) Průběžná kontrola dle § 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole - je nutno ji provádět u každé operace, tj. se záznamem o jejím provedení na každém účetním dokladu, nebo ji lze provádět výběrovým způsobem? V případě, že bude nutno ji provádět u každé účetní operace, lze o jejím provedení vyhotovit jeden záznam s uvedením čísel dokladů (od - do), které byly kontrolovány, s podpisem (podpisy) vztahující se k těmto uvedeným dokladům, nebo je nutno podpis toho, kdo prováděl průběžnou kontrolu na každém účetním dokladu? 2) Limitovaný příslib dle § 13 odst. 8 a 9 vyhlášky č. 416/2004 Sb. - lze vyhotovit např. na spotřebu elektrické energie, vody, plynu, i když znám věřitele, neznám však přesně konečnou částku (zálohy + vyúčtování)? Do limitu by byla zapracována částka vyplývající z ročního rozpočtu příspěvkové organizace. Nebo by bylo možno na tuto spotřebu energií (např. plynu) vyhotovit individuální příslib dle § 13 odst. 7 vyhlášky č. 416/2004 Sb., a to na roční období s uvedením věřitele (ve výši záloh) + na částku dle vyúčtování spotřeby vyhotovit další individuální příslib?

Jak má příspěvková organizace postupovat, pokud chce zjistit, zda má finančně kryté fondy? A to s ohledem na stav zásob ve skladu, z nichž některé jsou bezúplatně nabyté (tj. účtováno 1xx – 902).

Jsme ÚSC město D. a nákup DDHM nad 1 000 Kč (máme stanoveno interním předpisem) účtujeme MD 420,10/D 232xx, MD 028/D 901 bez příslušenství tzn., bez dopravy a služeb na faktuře uvedených. Auditor při přezkumu toto vytknul, že vše včetně pořízení patří do ceny DDHM! Je to správné? Nejedná se o DHM, kde součástí pořízení majetku je příslušenství (projekty, studie apod.).

Jsme nestátní zdrav.zařízení, podvojné účetnictví. Přijali jsme dar ve formě movitého majetku (monitor k PC) Na darovací smlouvě je uvedena cena daru, přesné označení a je tam podmínka použití daru v rámci činnosti zdrav zařízení. Jako zdravotnické zařízení všechny dary máme osvobozeny od daně darovací i daně z příjmu.Nevím si rady se zaúčtováním takového daru. V minulosti jsme přijali finanční dary, ty jsem účtovala 221/668, a částku jsem vyjmula z daň. přiznání. Můžete mi poradit jak účtovat v tomto případě? Eviduji drobný majetek od 3.000 Kč.

V letošním roce jsme rekonstruovali rybník, na který jsme dostali příslib dotací z SZIF. V listopadu 2007 jsme rekonstrukci zaplatili z půjčených prostředků od jiné firmy a v lednu 2008 dostaneme od SZIF dotaci ve 100% výši. Jak správně zaúčtovat jak půjčku od jiné firmy, tak i dotaci?

Právnická nezisková organizace - občanské sdružení, vede PÚ. Vedu účetnictví Občanskému sdružení, které má ve své hlavní neziskové činnosti, kromě jiného, vedení ochotnických uměleckých spolků a rukodělných kursů. Není mi úplně jasné, jak správně stanovit daňový základ. Vedeme evidenci nákladů a výnosů na jednotlivé akce a kursy. Při přípravě kursu předem odhadneme výši kursovného na jednu osobu tak, aby byly pokryty náklady. Pokud se sejde v některém kursu více lidí, tak jeden dílčí kurs může být ziskový, jiný ztrátový. Mohu na konci roku sečíst náklady a výnosy ze všech kursů a do daňového základu uvést pouze výsledek? A nebo do daňového základu sečíst dílčí zisky ze ziskových kursů? Další problém mám s představeními našich ochotnických spolků. Vstupné na těchto akcích je vybíráno formou dobrovolného vstupného. Prakticky to funguje tak, že u vchodu je krabice s nápisem \\\"Dobrovolné vstupné\\\" a po skončení představení sečteme tržbu, zavedeme jednorázovým příjmovým dokladem do pokladny a uhradíme event. vzniklé náklady (cestovné, nájem sálu, apod.). Pokud nám zbudou nějaké prostředky, použijeme je buď na režijní provozní výdaje sdružení nebo na přípravu nového představení (např. nákup kostýmů). Kromě obdobného problému jak správně stanovit daňový základ (některé představení může být ziskové), tak mám v tomto případě i problém, zda se vlastně nejedná o veřejnou sbírku ve smyslu zákona č. 117/2001 Sb. a neměli bychom správně postupovat podle tohoto zákona. Při vzniku sdružení jsme na jarmarku, kde naše sdružení předvádělo různé rukodělné techniky, umístili leták o plánech našeho sdružení a pod to opět krabici s textem: \\\"Děkujeme za dobrovolné příspěvky na činnost našeho sdružení\\\". S tímto příjmem si účetně nevím rady (není možno posuzovat jako dar, protože není smlouva s dárcem) a po prostudování zákona č. 117/2001 Sb. mi připadá, že jsme porušili několik paragrafů.

Jsme škola, zřizovatelem je město, nejsme plátci DPH a Krajský úřad nám poskytl investiční příspěvek na novou podlahu v tělocvičně ve výši 100 000 Kč s tím, že naše spoluúčast bude 25 000 Kč. Peníze od KÚ nám již přišly na účet. Budova, ve které se tělocvična nachází patří městu - my jí vedeme v podrozvahové evidenci. Zbytek investice cca 700 000 Kč bude hradit město. Jak mám zaúčtovat předpis, následně příjem inv. příspěvku a pak investici samotnou, včetně příp. proúčtování fondů? Zda to odpisovat, nebo a jakým způsobem to předat-převést na město?

Jsme základní škola - velká organizace. Udělali jsme předběžné výpočty mzdy za prosinec, abychom věděli, jak přesně nám vyjde plnění rozpočtu Kraj. úřadu na mzdy a na odvody z nich (SP a ZP). Co se týče mezd - máme ještě rezervu, ale co se týče odvodů, budeme lehce překračovat. Kdybychom využili všechny prostředky na mzdy, přesáhneme odvody ještě více. Dle mého názoru, rozdíl tvoří vyplacené nemocenské dávky, o které se nám nesníží náklady na odvody, ale ušetříme za vyplacené mzdy. Tím pádem bych překročenou částku nevyplácela z rezervního fondu, ale normálně, neboť jsme částku na odvody vlastně nepřesáhli. Je můj názor správný?

Každý měsíc vybíráme od žáků školní družiny a mateřské školy školné. Tyto peníze navyšují položku náklady. K čemu vybrané prostředky slouží? Jsou určeny pouze pro nákup pomůcek pro žáky ŠD a MŠ, nebo mohou sloužit pro opravy, úhradu za energie atd. pro celou příspěvkovou organizaci? Musíme nějakých způsobem odděleně sledovat přesný pohyb těchto peněz? Jestliže je v daném roce nevyčerpáme, mohou být převedeny do rezervního fondu?