Blažena Petrlíková - strana 11

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Na škole máme sklad náhradních dílů. Účtujeme metodou A. Mimo jiné zde máme zavedenu kartu na kliky ke dveřím. Pokud se poláme klika a my koupíme jednu novou kliku a hned ji u poškozených dveří vyměníme, musíme tuto nejdříve zaevidovat na sklad a pak ji dát teprve do spotřeby, nebo ji můžeme dát do spotřeby přímo?

Jsme mateřská škola zřízená obcí, zajímá nás, jak správně zaúčtovat u zřizovatele a u nás převzetí nemovitého a movitého majetku. A když obec nemá na odpisy, jak zaúčtovat toto? Vede se někde tento majetek v podrozvaze?

Jsme základní škola zřízená obcí, nejsme plátci DPH. Zakoupili jsme nový telefon Sony Ericsson, který se pohybuje na trhu v hodnotě 10 000 Kč. Vzhledem k současnému uzavření smlouvy na paušál je na faktuře uvedena cena za telefon 7 Kč. Jak postupovat v účetnictví a v jaké hodnotě jej zapsat do majetkové evidence. Je správné účtování MD 558/D 321 a následně zařazení MD 028/D 088 ‒ to vše v hodnotě 7 Kč. A tuto hodnotu uvést i do majetkové evidence?

Právnická osoba poskytuje v průběhu roku svým zaměstnancům mimořádné odměny za splnění zvlášť významných pracovních úkolů. V Zákoně č. 250/2000 Sb. § 32 - Fond odměn odst. 3 se píše: Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy). Vl. nař. č. 447/2000 Sb. bylo zrušeno vl. nař. č. 381/2010 Sb. Co z toho vyplývá pro poskytování odměn v právnické osobě, která nemá zřizovatelem určen žádný limit na platy? Je možné vyplácet odměny z provozní částky na platy rozpočtované pro daný rok, a nebo se odměny vyplácejí pouze z fyzických osob? Existují nějaká zákonná omezení pro jejich výplatu?

Firma vede daňovou evidenci, je plátce DPH, její činností je autodoprava. Má starý vozový park a na obnovu nemá finanční prostředky. Chce si zažádat o dotace. Dotaz: Jaké podmínky musí splňovat a zda si vůbec o dotace může požádat? Má nějaké dluhy. Pokud může, tak kam se žádost zasílá a co musí obsahovat?

Na jaké účty správně zaúčtovat předpis členských příspěvků obcí svazku na rok 2012. V roce 2011 jsem účtovala MD 315/D 672, letos však je účet č. 672 přejmenován a nejsem si jista na jaký výnosový účet tedy účtovat.

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. Od dodavatele jsme obdrželi kancelářské potřeby - zakládací fólie, samolepicí štítky a hrnky na kávu jako bonus za odebrané množství v ceně Kč 0. Musíme tento bonus proúčtovat účetním zápisem MD 501/D 649 (zjistit cenu na trhu), pokud máme ve směrnici uvedeno, že kancelářské potřeby a nádobí (nevlastníme jídelnu) nepovažujeme za zásoby? Vše nakupujeme průběžně dle potřeby. Dalším příkladem je poskytnutá sleva na fa na čisticí prostředek. Musíme zaúčtovat v původní ceně zápisem MD 501/D 321 a slevu MD 501/D 649 nebo rovnou MD 501/D 321 v ceně po odečtení slevy? Čisticí prostředky taktéž nepovažujeme za zásoby.

Jsme SŠ, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. Na školení nám bylo sděleno, že se o předpisu zálohové faktury neúčtuje. To tedy v praxi znamená, že došlou zálohovou fakturu nezapíši do KDF (není o ní žádný záznam), ale pouze si ji přiložím k účtování o její úhradě (314/241), tedy k výpisu z běžného účtu?

Třídní učitelky vybírají od žáků ve třídě peníze, za které si žáci od školy něco koupí (např. 30 Kč za studijní průkaz, které škola objednává a nakupuje hromadně). Musí mít třídní učitelka pro tyto úkony (peníze vybere a odevzdá v pokladně školy) podepsánu dohodu o hmotné zodpovědnosti? Neexistuje jiný postup, než že se musí každému žákovi jednotlivě vždy vypsat příjmový pokladní doklad? (Na jakoukoliv částku? Např. žák kopíruje ve školní knihovně jeden list papíru za 2 Kč? Musí obdržet každý takto kopírující žák příjmový pokladní doklad? Jaký má být správný postup při takovém aktu (výběr peněz a následný prodej zboží, který škola hromadně nakupuje)? Při hromadném nákupu průkazů se cena mění např. podle výše množstevní slevy. Škola ale prodává všem žákům průkazy za jednotnou cenu (dnes např. za 30 Kč, když v poslední dodávce vychází jeden průkaz na 28,60 Kč.) Lze nějak zabezpečit tento prodej, aby škola nebyla osočována z neoprávněného obohacování a zároveň z nespravedlivě různé ceny?

Jsme střední škola, plátce DPH, zřízená krajem. Získali jsme projekt EU Op VK. Jednou aktivitou projektu jsou Technické hry pro žáky základních škol z okolí. V rámci těchto her dostanou žáci oběd v naší školní jídelně. Jak toto řešit? Vystavit vnitrofakturu ze střediska školní jídelna na středsko škola? Budeme tam řešit DPH? Myslíme si, že ne, že bude cena stejná jako pro naše žáky s rozdílem, že tam vyčíslíme režii věcnou i osobní, ale dáme to bez zisku a DPH, to by byl rozdíl oproti cizím strávníkům. Z této vnitrofaktury pak uplatníme výdaje jako výdaje projektu. Prosíme o vyjádření k našemu postupu.

Dotace z MŠMT. Nezisková organizace platí náklady ze svých prostředků a uznatelné výdaje následně proplatí ze samostatného bankovního účtu dotačních prostředků na svůj bankovní účet. Omylem do uznatelných výdajů zahrne výdaj, který nesouvisí s daným projektem. Za několik dní svůj omyl zjistí a peníze převede ze svého účtu zpět na grantový účet. Přesto je to považováno za porušení rozpočtové kázně a sankce je ve výši 100 % této platby a penále až do data vyměření penále finančním úřadem. Není tedy lepší počkat, až budou výdaje schváleny a teprve potom převést finanční částku na svůj účet? Je jiný způsob jak zabránit takto tvrdé penalizaci?

Kam správně účtovat školení a ochranné pomůcky zaměstnanců? Jsme střední škola, zřízená krajem. Kde to najdeme?

Jsme SŠ, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. Jak v roce 2012 zaúčtovat pojištění majetku (vlastních movitých věcí, cenností)? V loňském roce jsme účtovali na účet 569 - ostatní finanční náklady. Na školení byl sdělen nově účet 549 - ostatní náklady v návaznosti na novelu 410/2009 Sb. Je toto účtování správné?

Měla bych dotaz ohledně sdružení (přesně TJ). K 1. 1. 2012 toto sdružení přechází z jednoduchého na podvojné účetnictví z důvodu, aby mohlo čerpat dotace. Zajímalo by mne, zda je nutné z daňového hlediska provádět nějaký převodový můstek - např. dodanění závazků a pohledávek k 31. 12. 2011. V § 23/8a v příloze 3 zákona o dani z příjmů se hovoří jen o fyzických osobách, což sdružení není.

Svazek obcí, nezisk. org. --------------------------- Mám dotaz na použití účtu 408 v násl. případech. 1)V r. 2011 jsem nezaúčtovala dooprávkování hmotného majetku. Můžu v r. 2012 postupovat takto? a) dooprávkování - 408/082 (408 namísto účtu 406, který měl být použit v r. 2011) b) odpis 2012 - 551/082 (stejně tak i v dalších letech odpisování) 2) Podle Vyhl. 410/2009 Sb., §26 (2) d) a §69 (1) b) by se měly rozdíly, plynoucí z nepřesností časového rozlišení - např. dohadné položky na teplo (502/389), které jsou vyúčtovány až násl. rok - účtovat na účet 408. Prosím o informaci, s jakou souvztažností? Rozumím tomu dobře?

V roce 2008 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace z fondů EU. Na základě této smlouvy byla zahájena investiční akce, kterou v celé výši předfinancoval zřizovatel. Akce byla dokončena 31. 7. 2010. Vzhledem k tomu, že vznikly pochybnosti o tom, v jaké výši a zda vůbec bude dotace z EU opravdu poskytnuta, byla zkolaudovaná stavba k 1. 8. 2010 zařazena do majetku organizace a bylo započato odepisování (551-081, 401-416). Dne 1. 2. 2012 byla konečně po dlouhém přezkumu připsána dotace z EU na účet organizace, a to ve výši cca 90 % ceny pořízeného majetku. Podle ČÚS č. 708 čl. 3. odst. 3.1 písm. e) byl vypočten transferový podíl a v jeho výši bude od roku 2012 pomocí odpisů dotace z EU postupně rozpouštěna do výnosů (551-081, 403-672). Jak ale naložit s odpisy roku 2010 a 2011 ?

Založili jsme občanské sdružení, vedeme podvojené účetnictví. Ve své hlavní činnosti (neziskové) máme (kromě jiného) pořádání letních dětských táborů. V roce 2011 jsme uzavřeli smlouvu o poskytování služeb s podnikatelským subjektem (spol. s r.o.) podle § 269 odst. 2 zák. 513/1991, obchodní zákoník. Předmětem smlouvy je zorganizování letního dětského tábora pro tuto společnost. Nejedná se tedy o darovací smlouvu, není to ani smlouva o reklamě. 1. Může občanské družení uzavřít takovou smlouvu a být financováno v podstatě za provedenou službu? 2. Bude tato činnost zdaňována v rámci naší hlavní neziskové činnosti, když je takto financována?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Chtěli bychom uspořádat ples maturantů. Vedle školy je také organizace Sdružení rodičů a přátel školy a škola provozuje doplňkovou činnost, mimo jiné hostinskou činnost. Prosím, poraďte, jak nejlépe tento ples vyúčtovat?

Vzhledem k tomu, že hranice pro drobný krátkodobý majetek (majetek do podrozvahy) ve výši 500 Kč se nám už v dnešní době jeví příliš nízká a jako majetek evidujeme každou drobnou rehabilitační pomůcku (např.), rozhodli jsme se od letošního roku zvýšit hranici na 1 000 Kč. Nyní jsme ale v rámci nějakých nákupů ze sponzorských peněz koupili regál (správné označení zní knihovna, prostě police) v hodnotě asi 900 Kč. Je to nepřehlédnutelný kus nábytku, který by nám ovšem tím pádem vypadnul z evidence a zaúčtování jako všeobecný materiál se mi moc nelíbí. Je možné dát si do směrnice hranici 1 000 Kč, ale s uvedením výjimky, že pro nábytek platí cenová hranice 500,- Kč?

Členové výboru společenství vlastníků jsou důchodci. Musí odvádět i oni zdravotní pojištění (+odvod za SV) a v případě, že ano, neexistuje nějaká hranice částky, do které se zdravotní pojištění neodvádí (jako je to u SP 2500,-Kč,). Odměna je měsíční 2 000 Kč. Na SP jsem dostala již odpověď, za kterou děkuji ale u ZP, které bylo v odpovědi také zmíněno, jsem nenapsala, že jde o důchodce.