Tomáš Kemmler

Využití účetnictví pro řízení pomocí KPI 2. část Ing. Tomáš Kemmler Ing. Michal Svoboda Ph. D. 9. Návrh provázání se stávající účetní legislativou 1) Podívejme se nyní na strukturu...

Využití účetnictví pro řízení pomocí KPI Ing. Tomáš Kemmler, Ing. Michal Svoboda, Ph. D. 1. Úvod 1)V našem časopisu vycházely postupně články2), které se věnovaly možnostem a manažerskému potenciálu...

Ministerstvo financí ČR zveřejnilo další informace o práci s ukazateli pro řízení organizačních složek státu (dále jen „OSS“)1). Nic se za rok nezměnilo a ministerstvo tvrdošíjně trvá na ukazatelích, které mají pouze jakýsi popisný charakter. Pravděpodobně je zde ještě velký vliv NERVu2), který původně takové ukazatele navrhl a tím určil směr. Hodnocení je dost jednoduché. Navrhovaný systém má velmi nízkou a v některých případech dokonce zavádějící vypovídací schopnost. Systém nelze k řízení využít.

V sérii článků o využívání KPI ve státní správě jsme se dosud věnovali podstatě měření výkonů, konstrukci a interpretaci ukazatelů, účetnímu základu vstupních dat a informací. To všechno je bez diskusí velmi důležité a nezbytné k tomu, abychom mohli konstruovat skutečně efektivní systém řízení. Navazujeme na 1. část příspěvku v č. 5/2014 časopisu UNES.

V sérii článků o využívání KPI ve státní správě jsme se dosud věnovali podstatě měření výkonů, konstrukci a interpretaci ukazatelů, účetnímu základu vstupních dat a informací. To všechno je bez diskusí velmi důležité a nezbytné k tomu, abychom mohli konstruovat skutečně efektivní systém řízení.

Otázku využívání KPI ve státní správě není možné vyřešit bez velmi pečlivého zkoumání vstupních dat. Jak už bylo v minulých článcích na toto téma řečeno, prvním a v podstatě rozhodujícím krokem k úspěšnosti a smysluplnosti celého systému je měření dosažených výkonů. Bez toho nebude systém prakticky nic platný, výsledky a interpretace budou zavádějící a rozhodovací procesy mohou být až kontraproduktivní.

S KPI (key performance indikators, klíčové ukazatele výkonu) se trochu roztrhl pytel. Zdá se, že všichni odpovědní pracovníci, kteří mají na starost „fungování státu“ se zhlédli v jejich využití ve správních jednotkách státu. A zdá se také, že všichni byli na stejném školení, kde KPI byly sice pojmenovány, ale chyběla druhá část - systémy řízení. Již v předchozím článku KPIS ve státní správě - potenciál využívání1) jsem upozorňoval na to, že samotné KPI nejsou a nemohou být základem řízení, ale jen vhodným doplněním koncepčně vyřešeného a dobře implementovaného systému nepřímého řízení. Až toto nastane, vznikne další, rozhodně už snadnější problém, jehož správným řešením se stane využití KPI skutečnou pomocí při řízení státní správy. Jedná se v podstatě o techniku práce s KPI a jde o jejich správnou konstrukci a interpretační nástroje.

Key performance indikators (dále jen „KPI“) je velmi frekventovaný pojem v současných managerských teoriích a systémech. Bez KPI si dnes už těžko dovedeme představit nějaký ucelenější, alespoň částečně procesně popsaný model řízení. Je to zkrátka prvek řízení, který hýbe dobou. Není tedy divu, že si tohoto prvku začaly všímat i orgány a instituce odpovědné za řízení státní správy a jejích organizačních jednotek. Takový přístup lze jen podporovat. A diskutovat ho, připravovat, promýšlet a znovu ho diskutovat.