JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 7

Náš zaměstnanec má úvazek na 4 dny/týden v rozsahu 32 hod. V měsíci prosinci 2020 od 15. 12. 2020 - 23. 12. 2020 byl práce neschopen, od 24. 12. 2020 - nástup (svátek). Výpočet náhrady od 15. 12. - 18. 12. stanovíme celkem na 32 hod. a v týdnu od 21. 12. - 23. 12. 2020 vypočteme jako náhradu za celkem 16 hodin, když pak následují 2 dny svátky, aby byl dodržen týdenní úvazek 32 hodin?

Jednatel chce zaměstnat příležitostného řidiče vozidla nad 3,5 tuny. Někdy pojede 2 x týdně, jindy 3 x apod. Bude to dle potřeby ZML. Jak sjednat pracovní dobu v pracovní smlouvě? Zamětnanec bude na HPP, u DPČ by asi nemusela vyjít v průměru polovina pracovní doby za vyrovnávací období. Zaměstnanec by byl placen hodinově. 

Pokud na konci tříměsíčního vyrovnávacího období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo kontu pracovní doby vychází přesčas, jakým způsobem ho proplatím? Resp. z jaké mzdy počítám - ze mzdy posledního měsíce nebo ze mzdy za celé vyrovnávací období? Znáte event. nějaký software, který tohle umí řešit? 

Prosím o vysvětlení k § 213 bod 5 zákoníku práce. Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Platí, že na základě tohoto bodu vzniká za práci přesčas a za práci nadúvazek nárok na dovolenou? Níže uvádím různé výklady k tomuto §, se kterými jsme se setkali. 1) Práce přesčas - bez ohledu na rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení směn. Pokud má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 40 hodin a odpracuje 40 hodin přesčas, započítají se tyto hodiny do počtu hodin, za které vzniká nárok na dovolenou a bude mít nárok o 1/52 dovolené více? Započítávaly by se jen hodiny přesčas v součtu přesahující celou týdenní pracovní dobu? Pokud tedy by přesčasové hodiny byly nižší než 40 hodin, k počtu by se nepřihlíželo. 2) Práce nadúvazek Pokud má zaměstnanec kratší pracovní dobu 30 hodin a odpracuje 10 nadúvazkových hodin, započítají se všechny nadúvazkové hodiny do počtu hodin, za které vzniká nárok na dovolenou? Bez ohledu na počet nadúvazkových hodin, zohlední se všechny odpracované nadúvazkové hodiny? 3) Tento bod zákoníku práce se týká pouze případů, kdy je dle rozvrhu směn překročen roční počet směn u nerovnoměrného rozložení směn, vzniká tedy automaticky nárok na odpovídající (vyšší) počet nároku dovolené? 4) Lze na základě tohoto § zohlednit jakékoliv hodiny, jak nadúvazkové tak přesčasové ve výpočtu nároku dovolené? Platí stejný postup u rovnoměrného i nerovnoměrného rozložení směn?

Ve firmě máme nepřetržitý provoz. Směny 12 hodin, z toho hodinová přestávka. Vyrovnávací období máme 3 měsíce (leden až březen). Na leden až březen 2021 má zaměstnanec ve směně A a B naplánovaných 46 směn (46 směn *11 hodin = 506 hodin práce). Náš plán směn není zpracován správně, protože odpracovaných hodin je více a tím zahrnuje tzv. skryté přesčasy. Od 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 je 90 dnů 90/7= 12,86 týdnů, 12,86*37,5=482,25 hodin (hodiny jsem zaokrouhlila na 482 hodin). Máme tedy naplánováno 24 hodin navíc a jedná se práci přesčas. Plánovací kalendář by se měl opravit, například že bych u směny A a B 15. 1. a 16. 1. 2021 udělala v tabulce otazník a byl by to nařízený přesčas a směnu dne 17. 1. 2021 bych zkrátila o dvě hodiny. 1) Postupuji v předchozím výpočtu správně? 2) Pokud by zaměstnanec byl od 14. 1. 2021 v pracovní neschopnosti, tak mu náhradu mzdy začnu vyplácet až od 17. 1. 2021 a pouze za 9 hodin. Dne 15. 1. a 16. 1.2021 by náhradu mzdy neobdržel. 3) Máme vyrovnávací období 3 měsíce, pokud bude mít zaměstnanec v březnu 2021 přesčas, který bude chtít převést do dalšího období, lze to?  4) Mohu proplácet přesčasy každý měsíc? Pokud zaměstnanec za směny A a B odpracuje v lednu 2021 24 hodin, mohu je proplatit ve výplatě za leden 2021?

Zaměstnankyně na neschopence od 20. 1. a bude do 31. 12. 2020. Nemá nárok na žádnou dovolenou? A otázka ohledně minimální mzdy: náš obchodní zástupce má podepsáno ve smlouvě 15 000 Kč plus provizní systém. Jeho skutečná mzda je vždy vyšší než 15 000 Kč hrubého. Pokud bude od ledna minimální mzda 15 200 Kč musíme mu to změnit? Nebo mu můžeme nechat 15 000 Kč plus provize?

Pracovník pracoval ve svátek, připadající na všední pracovní den. Odpracoval 10 hodin, pracovní doba je 7,5 hod. Náhradní volno nečerpá, jde tedy o práci ve svátek a zároveň i přesčas nad rámec stanoveného fondu pracovní doby. Na co všechno má nárok? A ještě: dostane jak náhradu za svátek, tak i 100% příplatek za práci ve svátek?

Ná zaměstnanec má čistou mzdu 22 045 Kč a 3 vyživované osoby. Má hradit výživné 6 500 Kč, ale srážky ze mzdy vycházejí na 4 333 Kč a zbytek mu musí zůstat. Částka 4 333 Kč nepokryje celé výživné. Jak se taková situace řeší? 

Zaměstnanec byl na "překážkách v práci na straně zaměstnavatele" v den, kdy byl darovat krevní plazmu. Do docházky pro výpočet mzdy patří na tento den "náhrada mzdy" nebo "překážka" v práci? 

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 30. 9. 2020., od 1. 10. 2020 mu máme vyplatit po dobu 12 měsíců/měsíčně (do 30. 9. 2021) konkurenční doložku. Ve smlouvě má ujednání: „Zaměstnavatel se zavazuje poskytnou zaměstnanci za dodržování konkurenční doložky, jak je v tomto článku stanovena, peněžité vyrovnání ve výši 100 % průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku." Při stanovení průměrného výdělku budu měsíčně postupovat dle daných dnů v měsíci a vždy z pravděpodobného průměrného výdělku za předešlé čtvrtletí? Pro první výplatu budu brát v potaz průměr za 3Q/2020 (kdy byl ještě v pracovním poměru) a následně od 1. 1. 2021 a dále ne již z 3Q/2020, ale následně z dalšího pravděpodobného výdělku za 4Q/2020?

Lze k uzavřené dohodě o provedení práce, která byla uzavřena do 31. 12. 2020, změnit dodatkem s účinností od 1. 11. 2020 výši odměny (jednalo by se v dodatku o zvýšení odměny s upřesněním vykonávané činnosti)? 

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení o schválení insolvence zaměstnankyně a příkaz ke srážkám. Insolvence se týká dlužníků - naší zaměstnankyně a jejího manžela. Jedná se o přednostní pohledávku. Máme pro výpočet srážek odečíst základní částku povinného 7 771 Kč a také za jejího manžela 2 590 Kč?

Zaměstnanec který měl u nás dohodu o provedení práce, se stal účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil. DPP byla sepsána od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 v rozsahu do max. 300 hodin, odměna ve výši 120 Kč/hod. Harmonogram pracovní doby nebyl stanoven. Zaměstnanec pracoval pouze 3 dny (6. 1., 7. 1., 9. 1.) a odpracoval 15 hodin. DPP tedy v 01/2020 nezakládala účast na nemocenském a zdravotním pojištění (hrubá mzda činila 1 800 Kč). Dopravní nehoda se stala 10. 1. 2020. Na nemocenskou zaměstnanci nárok nevznikl. Nyní zaměstnanec přinesl k vyplnění Potvrzení o ztrátě na výdělku. Pokud bude mít nárok na odškodnění, jak mám vypočítat náhradu na ztrátu na výdělku, když neznám týdenní pracovní dobu zaměstnance?

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru dne 1. 4. 2016, dne 16. 11. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a poté čerpala rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte (do 30. 12. 2019) a následně požádala o neplacené volno do 31. 12. 2020 (do této doby bude pobírat rodičovský příspěvek). Organizace chce se zaměstnankyní k 31. 12. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti. Na kolik měsíců odstupného má zaměstnankyně nárok? Jaký mzdový průměr se použije pro výpočet odstupného. V případě, že půjde na úřad práce nebude nějak krácena na podpoře?

Zaměstnanec zruší pracovní poměr dle § 56 odst. 1b. V době zrušení je zaměstnán u zaměstnavatele 11 měsíců. Náleží mu při zrušení náhrada ve výši průměrného výdělku, který odpovídá délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce). Náleží mu i odstupné ve výši 1 měsíce z důvodu toho, že u zaměstnavatele pracoval do 1 roku?

Zaměstnanec má dceru a uplatňuje slevu na dani. Má ale také insolvenční přikaz a musíme odvádět peníze na učet insolvenční správkyně. Jak to bude s čistou mzdou pro výpočet? Započítá se tam bonus na dítě, nebo ne?