JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 4

Vztahuje se na smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele výkon exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů? V § 299 občanského soudního řádu ji vyjmenovanou nevidím. 

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

Jak vypočítám nárok na dovolenou v hodinách na rok 2021, zaměstnanec - vdovec - v důvodu péče o děti má stanovenou pracovní dobu pondělí - čtvrtek 7 hodin denně, pátek nepracuje?  

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě. 1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka? 2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou? 3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Do kolika dnů má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti? Program nám potvrzení vystavuje až po spočítání posledních mezd, avšak zaměstnanec tlačí na vydání ihned při ukončení pracovního poměru.

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda u rozvázání pracovního poměru. Dohoda je stručná, je pouze uvedeno: Zaměstnavatel určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Dohoda neobsahuje žádný odkaz na ustanovení zákoníku práce, pouze v hlavičce je uvedeno: Odstupné dohodou podle § 49 ZP. Je správný postup, že odstupné bylo zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního pojistného? Jedná se o daňově uznatelný náklad, nebo bude tento náklad (jak odstupné, tak odvody na ZP a SP) při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na řádku 40 vyloučen a zvýší se tak daňový základ?

  Zdravotní personál obdržel za období epidemie koronaviru bonus 75 000 Kč. Nyní řešíme mzdu pracovníků, kteří se na zvládání krize podíleli, ale v současné době nejsou již zaměstnanci. Pracovní poměr řádně ukončen – předán zápočtový list, evidenční list, potvrzení o výši příjmu. Nyní řešíme jejich dotaz, zda i oni obdrží odměnu. Lidsky ano, účetně nemáme řešení. Napadla nás DPP, ale jak vykázat odměnu za práci, která byla provedena v minulém období? Nebo je máme znova přijmou na jeden den, přihlásit, vyplatit, propustit se vším všudy, odhláška, nové ELDP, potvrzení o výši přijmu... nebo nemají prostě nárok?

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

Zaměstnavatelé v ambulantní péči vyplácí svým zaměstnancům odměny, které obdrželi od zdravotních pojišťoven. Ale panují nejasnosti ohledně jejich vlivu na průměrný výdělek. Tvůrci mzdových programů přenášejí odpovědnost na zaměstnavatele, kteří se mají rozhodnout, zda odměny vyplatí dle § 224 odst. 2 nebo dle § 134 zákoníku práce. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR, které je tvůrcem dotačního programu, mají být odměny vyplaceny dle § 224 odst. 2 zákoníku práce-tyto odměny se nezapočítávají do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, a nemají tedy vliv na náhrady za dovolenou, pracovní neschopnost, odstupné atd. Podle Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí se mají odměny vyplácet jako standardní odměna za práci podle § 134 zákoníku práce, která se započítává do průměrného výdělku. Podle kterého ministerstva se mají zaměstnavatelé řídit? Budou tedy odměny vstupovat do průměrného výdělku a navyšovat mzdové náklady zaměstnavatelů v dalších měsících?

Společnost s. r. o. (lékařka s jednou zdravotní sestrou) dostala kompenzaci dle vyhlášky č. 172/2021 Sb. Lékařka i sestra jsou v pracovněprávním vztahu s pracovním úvazkem 40 hodin týdně. Celková odměna je 184 748 Kč. Můžeme ji rozdělit (každé 50 %)? Po odečtení odvodů na soc. a zdrav. poj. nám vyjde odměna v hrubém na 69 039 Kč. Musíme ji vyplatit v jednom měsíci nebo můžeme poměrně dávat do výplat do konce roku 2021 (myslím, že se k tomu vyjadřovala MPSV)? Jestliže vyplatíme najednou v červnové výplatě, jak vypočítáme průměrný hodinový výdělek? Odměna je za rozhodné období 1. 10. 2020 do 28. 2. 2021, tzn. za 5 měsíců? Takže bychom průměr pro náhrady vypočetli na příští čtvrtletí (červenec až září) + 3/5 z vyplacené částky, tj. 41 423 Kč, a pro období 10-12/21 zbývající 2/5, tj. 27 616 Kč? Dne 1. 3. 2021 jsme na HPP přijali další lékařku. Předpokládáme, že té se tato odměna netýká?

Jeden zaměstnanec přechází dle § 338 zákoníku práce od původního zaměstnavatele k novému. Zpracovávám mzdy pro oba tyto zaměstnavatele. Přechod k novému zaměstnavateli se uskutečnil od 1. 6. 2021. Měl by se u nového zaměstnavatele nastavit stejný průměrný hodinový výdělek jako byl u původního, tj. platný u původního zaměstnavatele pro 2. kvartál? 

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane zaměstnanec náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Náhradní volno za nadpracované hodiny se do mzdy v 6 měsíci projeví jako náhrada mzdy spočítána průměrným hodinovým výdělkem (obdobně jako dovolená dle průměru z předchozího čtvrtletí), nebo obdobně jako mzda za odpracované hodiny v tomto 6. měsíci?

Společnost s. r. o., soukromé zdravotnické zařízení, bude vyplácet odměny zdravotníkům na základě kompenzační vyhlášky. Kompenzační vyhláška kompenzuje dopady koronavirové pandemie na zdravotnická zařízení, určuje mimořádné odměny zdravotníkům za práci při druhé vlně pandemie COVID-19. Ve vyhlášce je, že pro získání plné kompenzace musí poskytovatel splnit produkční podmínku, která je stanovena tak, že musí za období čtvrtého kvartálu 2020 vykázat alespoň 75 % produkce v porovnání s čtvrtým kvartálem roku 2018, takže se to bude vztahovat asi k 4Q/2020. Naše otázka: Dalo by se na tyto odměny pohlížet jako na mimořádné, které by nevstupovaly do průměru? Případně, pokud mají odměny vstupovat do průměru, dá se ta celá odměna rozpustit do několika kvartálů kvůli průměrům?

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Prosím o potvrzení výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a ZP), kdy zaměstnanec při pracovním úrazu dostává náhradu mzdy, která se vypočítá jako rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem a náhradou od zaměstnavatele a výši nemocenské. Tato náhrada nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, jen dani, tudíž zaměstnanec dostane více, než kdyby byl v práci. Je to tak správně?

Příspěvková organizace se mnou uzavřela nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku , jejímž prostřednictvím jsem provedl sjednaný úkol, odměna byla stanovena hodinou sazbou. 1. Jaké jsou hranice pro výši příjmu? 2. Kdy je nutné odvést daň z příjmu? 3. Může fyzická osoba (bez IČO) vystavit na základě nepojmenované smlouvy fakturu (doklad) o uskutečnění sjednané aktivity?

Může být v pracovní smlouvě uvedena jako funkce - činnost: administrativní pracovník? A pak zvlášť by byla rozepsána náplň práce k této pozici?

Zaměstnanec má termín na očkování proti covid-19. Termín na očkování mu vyšel v době pracovní doby. Jedná se o placenou překážku v práci nebo neplacenou? Je rozdíl, zda ho bude očkovat lékař či bude očkován v očkovacím centru?

V prosinci roku 2018 mělo dojít k platovému postupu učitelky mateřské školy. Z platového tarifu 9/3 do 9/4. Tato skutečnost byla přehlídnuta a tím došlo k předběžnému nedoplatku ve výši 8300 Kč (učitelka má zkrácený úvazek). Je možno doplatit uvedenou částku zpětně za celé období?  Platový výměr se správným platovým zařazením mám vystavit zpětně a nebo s platností od 1. 5. 2021 (nejbližší termín dalšího zpracování mezd) s doložením doplatku mzdy za dlužné období?

Na naší škole zaměstnáváme školníka, který má pracovní dobu stanovenou od 6,00 do 10.00 hodin. Pak dojde k přerušení a směna pokračuje od 12.00 hodin do 16,30 hodin. Mezitím má 0,5 hodiny přestávku na oběd. Ve dvou dnech v týdnu vykonává v době od 10.00 hodin do 12,00 hodin jinou činnost, na kterou má uzavřený další pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Náleží mu za tyto dny příplatek za dělenou směn?