Ing. Zdeňka Hušáková - strana 1

ještě k předchozímu dotazu doplňuji situaci, kdy by byl dodavatel česká firma, od kterého koupíme zboží opět např. v ceně 500 tis. bez DPH a toto zboží prodáme slovenskému subjektu. V tomto případě, u nákupu od českého subjektu je odvod DPH jasný a v případě prodeje na Slovensko, vystavíme fakturu bez DPH a povinnost odvést DPH má slovenský plátce v hodnotě 20% z ceny naší vystavené faktury. Je to takto v pořádku? A při této situaci, kdy my kupujeme zboží od českého dod. a prodáváme slovenskému odběr. nemáme povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, ať by objem za rok byl třeba 10 milionů nebo i více?

Pokud plátce DPH pořizuje nemovitou věc na klíč, nejedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Jak má plátce postupovat, když má krátící koeficient (pronajímá nemovitou věc i neplátcům) v případě pořízení faktur za stavební práce. Předpokládám, že se jej bude týkat přenesená daňová povinnost, kdy DPH musí odvést v plné výši a nárok pak krátí dle aktuálního krátícího koeficientu v daném roce. Příklad: Odběratel obdrží v roce 2015 fakturu na 100 000 Kč na stavební práce za výstavbu základu na nemovitou věc (např. pohostinství). Odběratel odvede 21 % DPH, tedy 21 000 Kč a při krátícím koeficientu 50 % si uplatní 10 500 Kč. V roce 2016 obdrží další fakturu na 100 000 Kč např. na elektrické rozvody. Odvede tedy 21 000 Kč a při koeficientu 60 % si uplatní nárok 12 600 Kč. Jde mi tedy o to, že zde neplatí, že musí uplatňovat plný nárok na DPH a v roce zařazení nemovité věci do užívání odvede daň dle § 13 odst. 4 a uplatní dopočet v částečné výši v závislosti na účelu použití majetku.  

Společnost přijala fakturu z EU za IT služby, které bude dále přefakturovávat firmám v ČR a EU. Všichni zúčastnění jsou ve své zemi plátci DPH. Služba byla vykonána pro firmy, Společnost je de facto jen prostředníkem. Jak má Společnost z hlediska DPH naložit s fakturou přijatou z EU a následně s fakturami vystavenými pro firmy do ČR i EU.

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila hrubou nezkolaudovanou stavbu bytu v roce 2018. Do roku 2019 zde probíhaly ještě další práce jako vícepráce stavebního charakteru, elektromontážní práce, dodání a montáž vestavného nábytku. Byt byl zkolaudován a uveden do stavu způsobilého k užívání v srpnu 2019. Firma měla původně v plánu využívat byt jako služební pro své zaměstnance na pracovní cestě, proto ze všech přijatých plnění uplatňovala plný odpočet DPH na vstupu. K tomuto užití vůbec nedošlo, oproti plánu došlo ke změně a byt bude pronajímán od 1. 10. 2019 fyzické osobě neplátci. Nájem je tedy osvobozen a zaniká tím také nárok na odpočet u všech složek vstupujících do pořizovací ceny bytu. Na základě jakých ustanovení zákona o DPH se provede úprava odpočtu daně, když dle § 78 zákona o DPH se provádí úprava odpočtu daně až v dalších letech po uplatnění odpočtu a § 76 zákona o DPH řeší případy, kdy je plnění používáno jak pro osvobozené tak neosvobozené ekonomické činnosti? V jakém období a v jakých řádcích a kolonkách přiznání k DPH se objeví úprava odpočtu? Je byt považován za dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností dle § 4 odst. 4 písm. e) zákona o DPH s použitím § 13 odst. 4 písm. b) a § 78b zákona o DPH, pokud by hrubá stavba byla koupena od jednoho subjektu a další zmíněné subdodávky prováděli různí dodavatelé? 4. Kdyby dodavatelem hrubé stavby a i další práce prováděl tentýž subjekt, nepůjde zřejmě o majetek vytvořený vlastní činností. Kdy začne běžet 10letá lhůta pro úpravu odpočtu daně? V roce 2019, tj. uvedení bytu do užívání nebo se bude lhůta počítat pro každou subdodávku zvlášť? Co je okamžikem pořízení dle § 78 odst. 3 zákona o DPH? S.r.o. obchoduje také pravidelně s cennými papíry na vlastní účet, nejde o doplňkovou činnost. S.r.o. bude v roce 2019 poprvé počítat koeficient dle § 76 zákona o DPH. Zajímá nás, zda výnosy z držby cenných papírů (ne z jejich prodeje) jako úroky z dluhopisů a úroky ze směnek jsou předmětem DPH a jsou od daně osvobozeny jako finanční činnosti (tudíž vstoupí do výpočtu koeficientu) nebo zda nejsou vůbec předmětem DPH, a tím pádem do výpočtu koeficientu nevstoupí.

Fyzická osoba vede daňovou evidenci, je plátce DPH. V Česku vyrobí výstavní stánek, který převeze do Německa, kde provede montáž a posléze i demontáž na veletržních akcích. Veškerá výroba i práce je fakturována japonskému odběrateli. Domnívám se, že plnění je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet. Do jakého řádku v přiznání DPH se bude tato fakturace uvádět?

K 1. 1. 2019 došlo z hlediska účetního k rozdělení firmy C na základě projektu notářským zápisem 12. 8. 2019, kdy došlo k rozdělení majetku. Firma C (plátce DPH) platila daňové zálohy za plyn od 1. 1. 2019 i doplatek z vyúčtování. Firma C nyní v září fakturuje firmě P tyto platby. Firma P se stala plátcem DPH až 14. 8. 2019. Jaké bude účtování u firmy P (resp. uplatnění DPH na vstupu)? Příklad: Faktura přijatá od fy C za období leden - srpen: základ 10 000 + 21% DPH 2 100 = 12 100.

Společnost s r. o. se v červenci 2019 stala plátcem DPH. Do té doby byla identifikovanou osobou. V dubnu 2019 společnost nakoupila zboží od čínského dodavatele. Zboží bylo propuštěno do volného oběhu, firma uhradila DPH celní správě. Zboží měla firma k datu registrace k DPH stále na skladě. Je možné provést zpětný odpočet DPH z tohoto zboží (§ 79 zákona o DPH)? 

Můžete mi prosím sdělit váš názor, zda laboratorní rozbor biologického materiálů dárců spermatu, vajíček... zatěžovat 15% DPH, či účtovat jako osvobozené plnění? Nejsme si jisti, zda to je, či není léčebný cíl.

Česká firma „A“ prodává veterinární léčiva firmě v Azerbajdžánu. Tato česká firma „A“ léčiva nakoupí od jiné české firmy „B“. Česká firma „B“ zboží pro firmu A doveze přímo do Azerbajdžánu s dodací podmínkou CIP na adresu zákazníka firmy „A“ v Azerbajdžánu. Česká firma „B“ tedy prodává zboží české firmě „A“ bez DPH jako osvobozené z důvodu vývozu. Podléhá transakce mezi firmou A a jejím zákazníkem v Azerbajdžánu české DPH? Pokud fakturovaná hodnota pro zákazníka v Azerbajdžánu přesáhne 1 mil. Kč za 12 měsíců je firma A povinna se registrovat k DPH? 

Firma, plátce DPH, pouze české DIČ, nakupuje zboží ve třetích zemích. 1. Český plátce zakoupí zboží ve třetí zemi. Toto zboží je dopraveno plátci registrovanému v jiné zemi EU (doprava lodí, nikoliv přes jinou zemi v EU přímo od výrobce) a zboží je českou firmou odběrateli fakturováno na jeho DIČ vydaném v JČS EU. Kupující se zavázal k proclení v jeho státě provést sám na své jméno. Dodací podmínky jsou ve smlouvě stanoveny dle podmínky CFR: a) Dle našeho názoru se sice jedná o dovoz, ale v tomto případě se netýká českého DPH a do formuláře nepatří. B) Bude faktura vystavená na odběratele osvobozená od DPH? c) Jaký řádek v přiznání k DPH? d) Má český plátce v zemi dodání nějaké další povinnosti, např. registrace jako plátce v JSČ EU? 2. Obdobná situace jako v bodě 1: Zboží je ze třetí země, dodáno plátci registrovanému v JČS EU. Česká firma zařizuje dopravu od výrobce až k odběrateli v JČS EU ovšem silniční přepravou přes jiné státy v EU. Dodací podmínky jsou shodné jako v bodě 1. a) Nemá se česká firma registrovat jako plátce v zemi kupujícího? b) Lze řešit tak, aby nemusela? 3. Zboží zakoupené ve třetí zemi je dodáno odběrateli ve třetí zemi, zboží vůbec nepřechází přes státy EU - dle našeho názoru se nejedná o dovoz, nepatří do přiznání k DPH, následný prodej (fakturace) osvobozený od DPH, na řádek 26? Je to správně?

Jsme plátci DPH a vystavili jsme fakturu s daní za pronájem kanceláře jinému plátci DPH. My jsme přiznali uskutečnění tohoto plnění, nájemce si DPH uplatnil. Nyní k dané faktuře budeme vystavovat dobropis (opravný daňový doklad), jenže nájemce se mezitím stal NEPLÁTCEM. Jak v takovém případě postupovat? 

Poplatník podniká jako pojišťovací zprostředkovatel, tato činnost je osvobozena od DPH, jinou činnost zatím nevykonává, takže není plátcem DPH, i když jeho obrat je kolem 2 milionů. Nyní by tento pojišťovací zprostředkovatel chtěl pronajímat byt v osobním vlastnictví a chatu. Tyto příjmy by zdaňoval v § 9 zákona o daních z příjmů a výdaje uplatňoval paušálem. Stane se touto činností plátcem DPH? Domnívám se, že nikoli, protože i pronájem je činnost osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, ale chci mít jistotu, že to tak skutečně je. Pokud by pojišťovací zprostředkovatel začal poskytovat ubytovací služby, což je živnost, tak podle mého názoru od první poskytnuté ubytovací služby by splnil podmínky pro registraci k DPH.

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

Jak je to s platbou-ručením DPH u konečného spotřebitele? Pokud si zákazník koupí zboží v jakémkoliv obchodě – hračky, nábytek – na fakturu, není schopen v daný moment zjistit, zda prodávající je nespolehlivý plátce. Mělo by se jednat dle § 109 zákona o DPH jen o podnikatele. Může finanční úřad vyzvat kupujícího k úhradě DPH (podle paragonu kupujícího nezjistí)? Je tam nějaké omezení částky? Jaká je právní cesta odvolání pro nevymáhání a neplacení této částky?

Pokud slovenská společnost plátce DPH nakupuje zboží od italské společnosti plátce DPH, a toto zboží je přepraveno do ČR a umístěno do skladu sesterské české společnosti, jakým způsobem se bude řešit a vykazovat DPH?

Českému plátci DPH přišla faktura od dodavatele - společnosti z Arabských emirátů - za poskytnutou reklamní plochu. Kam patří tato služba do přiznání k DPH? Patří do řádku 12 daňového přiznání, nebo do přiznání DPH se faktura uvádět nebude?

V dubnu jsme vyvezli zboží na opravu do USA v celním režimu 2100 (dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku) v hodnotě 500 USD. V květnu se zboží z USA vrátilo po neplacené opravě (záruka) ve stejné hodnotě, ve které bylo vyvezeno, a to v režimu 6121 (zpětný dovoz po pasivním zušlechtění). Je správné vykázat v dubnovém přiznání k DPH na ř. 22 hodnotu vyvezeného zboží? Jak se v tomto případě postupuje z hlediska DPH při dovozu zboží zpět z USA do ČR, když nedošlo ke změně hodnoty zboží v USD, ale zároveň došlo již ke změně kurzů? A jak se vypořádat se souvisejícími náklady na dovoz zboží (přeprava apod.), musí být v tuzemsku daněny?

Společnost s r. o., plátce DPH, nakupuje od českých dodavatelů (plátců DPH) osiva a prodávají je do EU či do 3. zemí. Jak se bude nákup a prodej chovat z hlediska DPH? Existují v souvislosti s tímto obchodováním ještě nějaké jiné povinnosti vůči státu z hlediska oznamovací povinnosti či daní (vyjma daně z příjmu)?

Česká s. r. o., plátce DPH, v tuzemsku nakoupila zboží na Slovensku. Jelikož zboží neopustí území Slovenska, přijatá faktura je se slovenskou sazbou DPH. Pokud bude česká firma dále prodávat zboží na území Slovenska slovenskému plátci, musí se registrovat k dani na Slovensku?

Česká s. r. o. (plátce DPH) obchoduje s použitými stroji v rámci EU a kupuje tyto od zahraničních plátců DPH. Nyní je třeba koupit stroj v Německu a prodat ho obratem rovněž zákazníkovi v Německu (EU) případně ve Švýcarsku (mimo EU). S ohledem na velikost a náročný a nákladný transport je nutné, aby stroj zůstal v zahraničí, tj. nebyl klasicky zakoupen, dovezen do ČR a následně prodán a vyvezen do zahraničí. Jak bude taková transakce vypadat z hlediska DPH, když se stroj v žádném výše uvedeném případě nedostane do ČR?