Ing. Zdeňka Hušáková - strana 2

K 31. 12. 2018 ukončí jeden z účastníků účast ve společnosti (sdružení) s tím, že odchází do důchodu, a přenechá svůj podíl na zásobách včetně DPH druhému společníkovi, který bude v podnikání pokračovat. Jak tomu bude s DPH, musí jeden účastník odvést DPH ze zásob a má druhý účastník nárok na odpočet z těchto přenechaných zásob?

Jsme právnická osoba - s. r. o., plátci DPH a budeme dodávat službu. Službou se rozumí dodání našeho SW, který vyvíjíme, včetně instalace tohoto SW u zákazníka: 1. osobě ze Slovenska-neplátci (jedná se o státní instituci, resp. krajský úřad). Tato osoba nemá přiděleno DIČ (VAT). Místo plnění SR, instalace bude provedena vzdáleně z České republiky. V tomto případě nelze uplatnit reverse charge, odběratel nemá přiděleno DIČ(VAT) není plátce. Budeme tedy fakturovat dodání této služby s českou DPH (21%), kterou odvedeme v ČR? Nemusíme se registrovat jako plátci DPH na Slovensku? Celková cena dodávky cca 50 000 Kč. Do kterého řádku daňového přiznání (kontrolního hlášení) vstupuje toto uskutečněné plnění? 2. osobě – firmě ve třetí zemi (Latinská Amerika), místo plnění mimo území EU, dodání SW včetně instalace proběhne vzdáleně z České republiky. Je toto dodání služby osvobozeno od DPH tzn., bude fakturováno s nulovou sazbou DPH? Do kterého řádku daňového přiznání (kontrolního hlášení) vstupuje toto uskutečněné plnění? 

Firma A (slovenský plátce DPH) provedla jako subdodavatel na území ČR firmě B (slovenskému plátci DPH) stavební práce. Firma B tyto práce vyfakturovala českému plátci DPH. Má firma A a B povinnost zaregistrovat se v ČR jako plátce DPH? Byl by rozdíl, pokud by firma A nebo B nebyla plátcem DPH ani na Slovensku?

OSVČ vede DE se dnem 8. 11. 2018 stal identifikovanou osobou § 6g ZDPH - pořídil zboží z EU za více než 326 000 Kč. Co s přiznáním DPH? Dát do ř. 3 - pořízení zboží z jiného členského státu a vypočtenou DPH na výstupu odvést? Jako identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet. A pokud ano, bude daňová povinnost u identifikované osoby daňovým nákladem? Stejně asi budu řešit i to, že OSVČ používá k propagaci zboží i reklamu na Google AdWords, z přijaté faktury od Googlu k ZD vypočítám DPH, kterou odvedu a zase nemohu nárokovat. Dotkne se tato situace nějak souhrnného hlášení? Kontrolní hlášení vím, že se nepodává.

Prodáváme stroj tuzemskému plátci DPH v EUR, požadujeme částečnou zálohu. Postup: 1. Úhrada zálohy v EUR a vystavení daňového dokladu o přijaté platbě: 1.000 EUR + 210 EUR DPH (přepočet kurzem 26 Kč - 26.000 + 5.460 DPH). 2. Vystavení konečné faktury: 2.000 EUR + 420 EUR DPH odečtení uhrazené zálohy 1.000 EUR + 210 EUR DPH (přepočet celkové částky kurzem 27 Kč - 54.000 + 11.340 DPH). 3. Sumarizace DPH v Kč: základ 54.000 – 26.000 = 28.000, DPH 11.340 - 5.460 = 5.880. Je výše uvedený postup správný? Tj. odvod DPH z konečné faktury se získá odečtením již odvedené DPH ze zálohy od vypočteného DPH z celkové fakturace? Kurzy pro přepočet jsou použity z ČNB v den, kdy mám povinnost přiznat DPH, tj. v případě úhrady zálohy datum přijetí platby, a v případě konečné fakturace datum dodání stroje.

Provozuji e-shop a jsem plátce DPH. Začali jsme zasílat zboží na Slovensko. Nyní jsme se přiblížili na hranici povinné registrace k placení DPH na Slovensku.  1) Chápu dobře, že po registraci začnu Slovákům vystavovat faktury s jejich DPH, tedy s 20 % a 10 %? 2) Pokud zasílám plátcům DPH, tak budu vystavovat faktury jako dosud? Tedy bez DPH a oni jsou povini poté DPH odvést sami? 3) Jak to je s mými odpočty DPH při nákupu zboží od dodavatelů? Rozlišuje se nějak, jestli bylo zboží dodáno českému zákazníkovi, nebo slovenskému? Nebo DPH za nákup zboží odečítám pouze v českém přiznání k DPH a nijak se nerozlišuje, kam bylo zboží prodáno? 4) V českém přiznání k DPH budu vývoz evidovat na řádku 24? 

OSVČ začne prodávat jídlo v restauračním voze vlaku, který jezdí mezi ČR a Německem. Prodává buď nápoje (které si cestující odnese do kupé), nebo jídla ke konzumaci v jídelním voze. Není plátcem DPH. 1) Vzhledem k tomu, že má tržby na území ČR i Německa - které tržby se počítají do obratu pro povinnou registraci k DPH? 2) Prodej nápojů nespotřebovaných přímo v restauračním voze se považuje za prodej zboží a prodej jídla ke konzumaci v restauračním vlaku se považuje za službu? Jaká výše DPH by se u těchto prodejů vyčíslovala, a je nutné sledovat zvlášť prodej na území ČR a Německa? Nebo by se DPH ze všech prodejů odvádělo českému finančnímu úřadu? 3) Vyplývají podnikateli nějaké povinnosti vzhledem k německému finančnímu úřadu?  

Právnická osoba hodlá prodat nemovitost, kterou vlastní již cca 20 let, fyzické osobě. Fyzická osoba je plátcem DPH a podniká na základě § 7 ZDP. Nemovitost, kterou od právnické osoby koupí, nechce vložit do obchodního majetku, ale chce ji pronajímat plátcům DPH a zdaňovat dle § 9 ZDP. Může právnická osoba prodat tuto nemovitost s DPH fyzické osobě (uplynula již lhůta a nemovitost lze již od DPH osvobodit, ale to záměrně nechceme), která příjmy z pronájmu této nemovitostí bude zdaňovat dle § 9 ZDP? Bude mít FO nárok na odpočet DPH z pořizované nemovitosti a z jejích následných oprav i v rámci § 9 ZDP? Pronájem nemovitostí bude ve 100 % jen plátcům DPH. 

Pokud s. r. o. český plátce DPH, v ČR nakupuje přepravu zboží (služba - spediční činnost) z EU v režimu reverse charge, je považováno za datum zdanitelného plnění datum nakládky, nebo datum přepravy?  Pokud dále nakupuje služby z EU od plátce DPH, tzn. opět v režimu reverse charge, ke kterému datu má vyměřit DPH? Na faktuře je: datum vystavení 16. 8., datum zdanitelného plnění 10. 8. Kterým datem vyměřit DPH a kterým provést propočet pro daň z příjmu a které datum uvést do kontrolního hlášení?

Jsme s. r. o., plátci DPH, a chtěl bych se zeptat, jestli máme nárok na odpočet DPH u vrtulníku, který chceme pořídit jako firemní dopravní prostředek. Tento vrtulník bude pořízen také od plátce DPH, bude používán pouze pro naši podnikatelskou činnost a bude převážně sloužit k přepravě našeho jednatele nebo zaměstnanců na služební cesty. 

Firma, plátce DPH, dodává zboží včetně dopravy plátci DPH v České republice. Zboží dodává pouze na základě objednávky – není uzavřena žádná kupní smlouva. Zajímá mě datum zdanitelného plnění – je to datum skutečného převzetí zboží odběratelem (např. 20. 8. 2016) - podepsaný předávací protokol, nebo je DUZP den předání dopravci (19. 8. 2016)? Dále má český plátce uzavřenou smlouvu o dílo s jiným českým plátcem, že pro něho na území jiného členského státu postaví – smontuje vyhlídkový posed – dřevěný domek na stromě (materiál dodává objednatel – předmětem smlouvy je pouze stavba). Jak správně naložit s DPH? Je tato služba předmětem daně na území ČR? Nebo je bohužel i posed brán jako nemovitá věc a místo plnění je tedy v jiném členském státě? Domek není připojen na elektřinu, vodu ani odpady.

Jsme česká firma, plátce DPH, nakupujeme službu od neplátce DPH ze Slovenska. Jedná se o službu zákonného zástupce, tedy jakási plná moc pro právnickou osobu, která nás zastupuje při poplatcích za odpady na Slovensku. Jak s tím máme naložit v českém DPH hlášení? Vykázat vstup/výstup, i když dodavatel není plátce DPH? Pokud poskytuje dodavatel službu osvobozenou od DPH (což pravděpodobně služby zákonného zástupce jsou?) spadá to vůbec do režimu DPH?

Jak je to s DPH při internetovém prodeji zboží? Klient má e-shop na hudební nástroje. Klienti jsou fyzické osoby, většinou neregistrované k DPH, z celého světa. Jde o tuzemské plnění, takže pokud nepřekročí 1 mil. Kč, tak je to bez DPH? Klient zatím registrován k DPH není. A jakým způsobem podléhají DPH licence? Můj klient prodává na internetu práva na používání hudebních motivů, které složil on, či někdo jiný. Jde o klasické plnění na území ČR? Klienti jsou nepodnikající fyzické osoby z celého světa.

Jsme český plátce DPH se sídlem v tuzemsku, všechny zmiňované subjekty nemají provozovny ani registraci k DPH mimo „mateřský“ stát. Dokumenty prokazující výstup nebo vstup zboží z EU respektive do EU jsou v pořádku. 1. Fakturujeme dopravu zboží z Německa do Švýcarska českému plátci se sídlem v tuzemsku. Fakturujeme se základní sazbou DPH. Nejedná se o službu vázanou na vývoz, protože vývozem se dle ZDPH rozumí pouze dodání zboží, které je přepraveno z tuzemska do třetí země. Místo plnění dle § 9 odst. 1 je v tuzemsku. 2. Fakturujeme dopravu zboží z Německa do Švýcarska osobě registrované k dani v jiném členském státě. Místo plnění dle § 9 odst. 1 je ve členském státě, kde má tato osoba sídlo (tedy jiný členský stát). Fakturujeme bez DPH, v přiznání k DPH uvedeme na řádek 21. 3. Český plátce DPH nám fakturuje dopravu zboží ze Švýcarska do Německa. Místo plnění je dle §9 odst. 1 v tuzemsku. Dle § 20 ZDPH se jedná o dovoz. Český dopravce by nám tedy měl fakturovat bez DPH, v souladu s § 69 ZDPH jako přepravu vázanou na dovoz. V přiznání K DPH toto vůbec neuvádíme. 4. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nám fakturuje dopravu zboží ze Švýcarska do Německa. Fakturuje bez DPH. Místo plnění je dle § 9 odst. 1 v tuzemsku (máme zde sídlo) a dle českého ZDPH se jedná o osvobozenou přepravu vázanou na dovoz. V přiznání k DPH vůbec neuvádíme.

Fyzická osoba vlastní budovu, nemá jí v obchodním majetku, je plátce DPH, v této budově pronajímá byty, garážová stání a nebytové prostory, v katastru je tato budova zapsána jako jiná stavba, ovšem zkolaudována je převážná část bytových jednotek (nepřesahujících 120m2), zbytek nebytové prostory a garážové stání. Nyní se rozhodl na této budově pro novou fasádu. Stavební firma chce účtovat s 21 % sazbou DPH, my se domníváme, že by měla být 15 % sazba. Jak je to správně?

1) Vlastníme dům, ve kterém je v přízemí naše prodejna. Jsme plátci DPH, takže v prodejně provádíme zdanitelná plnění dodání zboží v tuzemsku. V prvním patře domu je nebytový prostor pro ordinaci, kterou pronajímáme, a dále jsou v domě 3 byty, které také pronajímáme. Všechny pronájmy jsou pro nás osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Na domě jsme si nechali udělat opravu střešní krytiny od plátce DPH, fakturu nám vystavil v režimu přenesení daňové povinnosti, jen sazbu uvedl 21 % (nikoliv výši daně). V katastru nemovitostí máme dům uvedený jako "objekt pro bydlení". Máme tedy pro výpočet DPH v režimu přenesené daňové povinnosti použít sníženou sazbu 15 % s kráceným nárokem na odpočet? Pokud ano, je nutné, aby dodavatel sazbu na faktuře opravil, nebo to není důležité? 2) Občas také musíme vystavit za stavební a montážní práce faktury. Je pro určení sazby (pokud se nejedná o režim PDP) rozhodující to, co je o dané stavbě uvedeno v katastru nemovitostí bez ohledu na to, jak osoba objekt zrovna využívá?  

Klient provozuje flyboarding na Vltavě. Dáva školení ohledně zacházení, předvádí to klientům a klienti to poté sami zkouší. Můj klient je plátce DPH, OSVČ. Jak je to s DPH v případě, že: klient je česká osoba, neplátce DPH klient je zahraniční osoba, neplátce DPH, klient je firma z EU (např. francouzská cestovní agentura), plátce daně, která si toto objednala pro své klienty, kteří od francouzské agentury nakoupili vše v rámci nějakého balíčku služeb. Jde o § 10b – sportovní akce?

Český plátce zajistil pro dalšího českého plátce služby ve třetí zemi. Jedná se o práci českého montéra ve třetí zemi včetně cestovních náhrad a také o ubytování, taxi ve třetí zemi, PHM čerpané ve třetí zemi, pronájem auta tamtéž, o přefakturaci letenky a víza. Český plátce fakturuje vše včetně české DPH, na faktuře je zvlášť práce včetně cestovních náhrad a zvlášť pod názvem ostatní všechny výše vyjmenované služby s tím, že doklady ze třetí země s místní DPH jsou k faktuře přiloženy. Je správně na faktuře česká DPH, když některé služby z vyjmenovaných mají místo plnění ve třetí zemi, tedy se místo plnění neřídí § 9 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty? Myslíme si, že pokud by byla poskytována služba jako celek, bylo by možno vše zdanit českou DPH, ale v případě, že je rozepsáno na faktuře zvlášť, měly by se služby s místem plnění ve třetí zemi fakturovat s DPH té země, případně být osvobozeny od DPH (letenky).

Dle stávajících smluvních podmínek byla našemu odběrateli vystavena fakturu na prodloužení odběru služeb na další 2 roky dopředu na 1. 3. 2016-28. 2. 2018. DPH jsme z této faktury odvedli v 3/2016. Odběratel se v 5/2016 ozval, že tyto služby už na další 2 roky nechce a požaduje storno faktury. Právník nedoporučuje tuto fakturu vymáhat, protože původní smluvní podmínky nezavazovaly klienta k dalšímu odběru. Je správný postup, když vystavíme opravný daňový doklad na zrušení celého zdanitelného plnění dle § 42 zákona o DPH, který zašleme odběrateli poštou s dodejkou, dodejka bude potvrzení o převzetí a k tomu datu si DPH nárokujeme zpátky?

Pro následnou otázku je nutné nejdříve označit firmy: ALFA = česká firma, plátce DPH BETA = dodavatel materiálu (Zboží) pro českou firmu ALFA, sídlo Německo GAMA=firma se sídlem ve Španělsku DELTA = firma se sídlem ve Francii. Firma DELTA má nemovitou věc, k jejíž rekonstrukci či modernizaci má kontrakt s firmou GAMA. GAMA následně objednává u české firmy ALFA dodávky zboží, materiálu, včetně přepravy a montáže pro rekonstrukci či modernizaci nemovitých věcí společnosti DELTA. Česká firma k zajištění této zakázky objednává zboží u společnosti BETA, která fakturuje vždy dodávku zboží bez DPH na české DIČ - tedy společnosti ALFA. Nastávají 2 cesty dodávek: A) dodávka je přepravena přímo z BETA do místa nemovité věci firmy DELTA, B) dodávka je přepravena nejdříve na území CZ a následně do místa nemovité věci firmy DELTA. Česká firma ALFA dokončí dle objednávky zakázku u společnosti DELTA, ale ta pro ní není smluvním partnerem, té nefakturuje. ALFA vždy fakturuje společnosti GAMA = ta objednává zhotovení zakázky (zboží, materiál, včetně montáže) fakturace je bez DPH (dle směrnice EU). Společnost GAMA je zaregistrována k DPH ve státě spol. DELTA - Francii. 1) Jaký má být postup u přijatých faktur při vyměření DPH (reverse charge či jinak?) při dodávkách zboží přímo na místo, kde se nemovitost nachází? 2) Jaký má být postup u přijatých faktur – vyměření DPH, pokud zboží se přepravuje přes území CZ do místa realizace zakázky= tam, kde je nemovitá věc? 3) Jakým způsobem se prokazuje, zdali zboží bylo přepravováno přímo nebo bylo přepraveno přes území CZ (přitom nemuselo být skladováno), když faktura obsahuje specifikaci zboží a žádný další údaj, ze kterého by šlo dovodit, že zboží je přepravováno přímo. Navíc může být použita vlastní přeprava. 4) Pokud by platilo, že místem plnění je místo, kde se nemovitá věc nachází, jak je to pak s registrací k DPH v jiných státech EU? Je povinností české firmy ALFA, aby se musela registrovat k DPH např. ve Francii, když firma DELTA není pro ní smluvním partnerem ( ale ALFA tam dodala zboží, včetně montáže) i přes skutečnost, že smluvní partner, který fakturuje firmě DELTA je společnost GAMA a ta je ve FR registrována k DPH a DPH odvádí v tomto státě. Prosím o co nejkonkrétnější odpověď. Potřebujeme s určitostí vědět, zdali při dodávkách zboží, včetně montáže a dalších služeb, ve vazbě na nemovitou věc, je povinnost registrace k DPH ve státě realizace zakázky aniž by se do tohoto státu fakturovalo. Pokud ano, jakým způsobem se DPH tam odvádí?