Ing. Pavla Hadrabová

Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás? 

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Klient A prodal firmě ze 3.země 3D tiskárnu. Prošlo celnicí, vykázali jsme jako vývoz. Zanedlouho vrátili vadnou část stroje, prošlo to přes celnici, kde vykázali přibližnou cenu dílu, v ČR došlo k opravě a zdarma bylo posláno zpět. Jak toto vykázat v DPH prosím? Prvotní vývoz je jasný, ale jak dále? 

Již několikrát se nám u klienta stalo, že dodavatel (hlavně se to děje u polských plátců přes nákupy na portálu Allegro) nebere ohledy na to, že odběratel je český plátce a na fakturu si uplatní polskou DPH. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o nízké sumy, tak náš klient to nechce řešit a faktury opravovat, protože tvrdí, že s ním na konci dne stejně nikdo nekomunikuje. Dotaz zní, zda můžeme jako základ daně pro vyměření DPH v ČR brát celou fakturovanou sumu včetně polské DPH, protože to je reálně to, co náš klient zaplatil a vyměřit tak DPH z této částky a zároveň nárokovat odpočet? Nebo je nutné jako základ brát částku bez daně a vyměřovat z ní? V tomto případě by nám ale vznikl z polské DPH, kterou klient zaplatil, přeplatek, který reálně nikdo nevrátí. Bez ohledu na variantu, lze uhrazené polské DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů? 

Firma poskytla dary zboží jiné firmě v hodnotě 22 000 Kč (bez DPH v hodnotě skladových cen), které není předmětem spotřební daně. Prodejní ceny by byly dle jejich eshopu celkově 30 000 + DPH. Při nákupu si firma uplatnila DPH, protože standardně toto zboží prodává nebo dává jako reklamní dárek k objednávce z eshopu. Konkrétně se jedná se o 100 ks reklamních předmětů (náramek) s logem eshopu za 20 Kč (které běžně dává zákazníkům k objednávce jako pozornost a propagaci eshopu) a po další kusy zboží, kde je jednotková cena za 200 - 1000 Kč za kus, které běžně v eshopu prodává zákazníkům. Kromě reklamních náramků má logo pouze na krabici jako nálepku u ostatního zboží. 1) Je možné využít ustanovení darování na předměty za 1 kus do 500 Kč a dát jako daňově uznatelné ty druhy zboží, které mají nižší cenu než 500 Kč, nebo to není možné a je nutno počítat limit jako souhrnný dar zboží ze skladu (celé dohromady přesahuje 500 Kč) a musí to jít celé nedaňově? 2) Musí firma odvést DPH zpět státu u všech u všech zboží, protože jejich souhrnná hodnota značně přesahuje 500 Kč, nebo může využít ustanovení par 13/7 c) a u artiklů zboží, které mají hodnotu méně než 500 Kč nemusí DPH státu vracet? 3) Pro účely vrácení uplatněného DPH z těchto darovaných zboží odvede DPH k datu skutečného daru (nikoliv k datu příslibu v darovací smlouvě) a to na základě ustavení par 77/2 v pořizovací (skaldových cenách) na ř. 45 s mínusem, NEBO se o 13/4)a) a 5) a tento dar by měl být na řádku 1. v prodejní ceně např. 30 000 + 6300 DPH? Není jasné, které z těchto ustanovení má přednost (vyrovnání uplatněného odpočtu daně vs obvyklá cena na trhu a odvod na ř. 1) ?

Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?

Česká firma, s.r.o., plátce DPH, prodala osobní automobil fyzické osobě na Ukrajinu. Při předání vozu 10.01.2024 byl vystaven daňový doklad s DPH a celá cena ihned zaplacena. Se zákazníkem bylo domluveno: když dodá doklady o vývozu mimo EÚ, včetně přihlášení automobilu na Ukrajině, bude mu DPH vráceno. Doklady o vývozu máme zatím zaslané emailem (na naší faktuře razítka na hranici a někde na území Ukrajiny, technický průkaz vystavený na Ukrajině). S prokázáním vývozu nemáme problém, ale nevíme jak správně vrátit DPH, do kterého řádku přiznání se vrácení promítne. Lze postupovat podle § 84 odst. 2 písm. ZDP? V bodě c) se píše o osobním zavazadle.

Firma se mimo jiné zabývá výstavbou sportovních areálů. Při provedení výstavby sportovního areálu podléhá tato dodávka režimu přenosu daňové povinnosti (v závislosti na situaci u odběratele). V rámci těchto dodávek dodává i některé předměty, které nejsou montovány do stavby, např. některé sportovní nářadí. Na celou dodávku je obvykle sepsána jedna smlouva, popřípadě objednávka odběratele. Někdy je na tato plnění inkasována záloha a někdy jsou uplatňovány i pozastávky na celé plnění. Je nutné tato plnění rozdělovat zvlášť na plnění v přenosu DP a zvlášť na plnění podléhající DPH? Nebo je možné posoudit dodávku samostatných předmětů jako plnění vedlejší k plnění hlavnímu, které je v režimu přenosu DP, a zahrnout i tyto předměty v rámci přenosu DP? 

Společnost s ručením omezeným poskytující dopravu má doklady o zaplaceném mýtném na Německých dálnicích. Dochází v tomto případě k samovyměření - přijetí služby z JČS nebo jsem mimo předmět českého DPH? Případně na základě jakého paragrafu zákona o DPH?

Společnost, plátce DPH, staví rodinné domy pro společnost, plátce DPH. Ten následně domy prodá. Nicméně, jaký režim DPH použije první plátce k druhému? Od roku 2024 se mění sazby DPH. Prosím i o režim v roce 2024. U rozestavěných rodinných domů, které se fakturují neplátcům, se již bude používat sazba 12 %? Nemohu nikde dohledat.

Pronajímatel na základě nájemních smluv pronajímá byt a kancelářské prostory plátcům a neplátcům DPH. Nájemné bytu a kancelářských prostor neplátcům není zatíženo DPH, nájemné kancelářských prostor plátcům zdaněno je. V rámci roku pronajímatel hradí za nájemníky různé služby (pojištění, daň z nemovitosti, elektřinu, vodu, teplo, údržbu, recepci, úklid, odpad a jiné), které účtuje rozvahově a jednou ročně tyto služby na nájemníky přefakturuje. Při účtování došlých faktur za služby dodržuje detailní pohled na to, za jakého nájemníka/nájemníky je služba poskytnuta a dle toho účtuje položky bez nároku na uplatnění DPH, s možností uplatnění DPH nebo DPH krátí, pokud se jedná o kombinaci služeb pro nájemníky plátce a neplátce DPH. Přefakturace pojištění a daně z nemovitosti pak probíhá ve stejném režimu DPH, ve kterém je nájemné konkrétního nájemníka (bez daně, s daní) a ostatní služby přijaté za nájemníky jsou přeúčtovány v takovém režimu DPH, ve kterém jsou přijaty. To znamená, služby od plátců DPH jsou přefakturovány s daní (plátcům i neplátcům) a služby od neplátců jsou dle §36 odst. 13 zákona o DPH přeúčtovány bez DPH (plátcům i neplátcům), jelikož se nejedná o předmět DPH. Je tento postup správný, pokud vždy dodržujeme podmínku, že na nájemníky přeneseme v součtu maximálně částku přijatou od poskytovatelů služeb, tj. 1:1, nikdy ne více? A je tento postup správný v případě, že pronajímatel má v rámci nemovitosti taktéž kancelářské prostory a dle jeho koeficientu služeb přeúčtuje část těchto položek z rozvahy do svých nákladů, jelikož se jedná o jeho spotřebu?

Jak je to s určením sazby dle § 48 ZDPH, pokud je v katastru v kolonce způsob užití „objekt k bydlení". Není tam tedy uvedena stavba bytového domu ani stavba rodinného domu, jak je definováno v § 48 odstt. 2. Dle katastru jde již o neplatný způsob užití, takže fakticky půjde o stavbu bytového domu. Je to problém pro aplikaci snížené sazby při rekontrukčních pracech na objektu? Majitel by si asi měl zajistit opravu v katastru, nevím, ale jestli toto je na závadu pro užití snížené sazby. 

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU? 

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

Dodavatel ze 3. země dodal zboží do tuzemska. Dodací podmínka DAP. Dodavatel hradil náklady na přepravu. Na JSD dokladu je ale uvedena podmínka FCA. Přepravce na JSD uvedl cenu přepravy, kde částku rozdělil na přepravu mimo EU v EU a v tuzemsku. Vstupuje cena přepravy do výpočtu daně, i když byla přeprava hrazena dodavatelem? 

Jaká sazba DPH má byt využitá v těchto třech variantech: 1. Lidi přišli do restaurace a dali si jídlo v restauraci. DPH bude 15 %? 2. Restaurace připravila jídlo a odvezla ho do firmy, kde ho snědli zaměstnanci. DPH bude 21 %? 3. Restaurace nachystala večírek pro zákazníka u sebe v restauraci. Bude sazba také 15 %? Pokud tam bude alkohol, tak DPH bude 21 %, pokud budou další služby, jako například ozdoba místností, tak DPH bude také 21 %? 

Jak postupovat v případě, že vystavíme zálohové faktury na předplatné časopisu ještě v prosinci tohoto roku s aktuální sazbou 10 %, kdy některé budou uhrazeny ještě letos, tudíž daňový doklad bude s 10% sazbou, ale některé budou uhrazeny až po 1. 1. 2024, kdy už bude platná daň 12 %, a daňový doklad tedy bude na vyšší částku? Bude tento postup vůbec správný, a budou tak tedy zákazníkům z tohoto vznikat doplatky?

OSVČ, plátce DPH, pravidelně nakupuje pro svojí ekonomickou činnost zboží v Německu. Německý dodavatel, kterému poskytl svoje DIČ, je také plátce DPH. Tato plnění se uvádí na ř.3 a ř.43 přiznání k DPH. V r.2021 nakoupil zboží pro svoji osobní potřebu. O tomto nákupu vůbec neúčtoval. Ovšem doklad byl vystaven se všemi náležitostmi bez DPH. Německý dodavatel tento prodej uvedl v jejich daňovém přiznání jako běžný prodej plátci DPH v jiném členském státě EU. Nyní český FÚ po OSVČ požaduje, aby podal na příslušné období r.2021 dodatečné přiznání k DPH, plnění uvedl na ř.3 a odvedl v ČR DPH. Je postup FÚ správný? 

Plátce DPH, FO, který vlastní bytový dům,(dům je zapsán v katastru jako RD), si nechal na nemovitosti vyměnit výlohu + vchodové dveře do bytového domu (společné prostory do domu). Nemovitost má v obchodním majetku, ve spodním patře má obchod, kde prodává zboží, byty v horních patrech pronajímá pouze neplátcům v §7. Stavební práce na zhotovení výlohy a dveří byly dodavatelem,plátcem, fakturovány v přenesené daň.povinnosti. Byly vystaveny 2 samostatné faktury - tj. na výlohu u prodejny a na montáž/opravu vchodových dveří. Dotaz zní, zda je možno u vyměřené daně použít sazbu sníženou 15%, či na výlohu v prodejně musí být sazba základní 21%, a zda je správně, že u nároku na odpočet pro vchodové dveře bude použit koeficient (společné prostory jak prodejny, tak bytů) a u nároku na odpočet pro výlohu bude uplatněno DPH v plné výši (prodejna uskutečňuje pouze zdanitelná plnění).

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?