Ing. Pavla Hadrabová - strana 4

Mám fakturu za ubytování našich zaměstnanců od české firmy (plátci DPH). Ubytování bylo v zahraničí, takže faktura je s 0% DPH. Část nákladů musím přefakturovat na českou firmu (plátce DPH). Předpokládám, že faktura bude také s 0% DPH (vše přes účet 315). Je tento postup správný? Pokud spadá do daňového přiznání, tak na jaký řádek DPH?

Klient, plátce DPH, fakturuje české firmě montáž na elektrickém zařízení a telekomunikační práce. Práce byly provedeny na území EU v Dánsku. Faktury vystavuje s 21% daní. Neměl by fakturaci řešit v rámci přenesené daňové povinnosti?

Nakoupili jsme notebooky, které budou prodány do školy. Od dodavatele jsem obdrželi fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92 zákona o DPH. My i dodavatel notebooků jsme plátci DPH. Notebooky budou prodány škole - neplátci DPH. Jak máme uplatnit DPH v režimu přenesené daňové povinnosti a následně jakým způsobem vystavit fakturu škole, co se týče DPH?

Český OSVČ přepravce (plátce DPH) A, který má smlouvu s dalším českým přepravcem (plátcem DPH) B, převážel zboží ze Slovenska. Slovenská firma vyfakturovala škodu na přepravovaném zboží firmě B, (kde na slovenské fa je napsáno: uvedená škoda není předmětem DPH, protože se nejedná o zdanitelné plnění podle § 2 zákona o DPH). Firma B refakturovala firmě A škodu na zboží s 21% DPH. Neměla být česká faktura bez DPH, o který paragraf zákona DPH se jedná? 

Tuzemská OSVČ, neplátce DPH - provádí práce charakteru odstraňování kameninových bariér a sanace skal - a tyto služby fakturuje rakouskému odběrateli (plátce DPH v Rakousku). Lze tuto činnost s ohledem na zákon o DPH považovat za práci na nemovitostech v jiném členském státě z hlediska stanovení místa plnění (§ 10 zákona o DPH), nebo se jedná o poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH a měla by se tato osoba stát tzv. identifikovanou osobou? Jaké případné povinnosti v této souvislosti mohou připadat v úvahu?

Přepravní společnost pronajímá druhé přepravní společnosti nákladní automobil. V rámci pronájmu přeúčtovává též náklady na mýto. Má být toto mýtné za pronajatá vozidla účtováno s DPH nebo bez DPH?

Česká společnost má ve vlastnictví drážní vozidla, která nyní pronajímá plátci DPH, slovenské společnosti, vozidla jsou využita a nachází se na Slovensku. Česká společnost nemá na Slovensku provozovnu. Stroje jsou na Slovensku již více než rok v pronájmu. Česká společnost chce uvedená drážní vozidla prodat na území Slovenské republiky, a to slovenskému plátci DPH, přičemž se nejedná o současného nájemce. Může česká společnost uplatnit osvobození při dodání zboží, když drážní vozidla jsou již nyní na Slovensku fyzicky? Ke dni prodeje nebude možné splnit požadavek a prokázat přepravu drážních vozidel z ČR na Slovensko. Nejde použít přepravní doklady z období, kdy stroje byly na Slovensko dopraveny v rámci nájemní smlouvy jako důkazní prostředek, že opustily ČR. Může česká společnost za daných podmínek uplatnit osvobození dle § 64 zákona o DPH a přenést daňovou povinnost na kupujícího – slovenskou společnost?

Česká společnost má ve vlastnictví drážní vozidla, které nyní pronajímá plátci DPH, slovenské společnosti, vozidla jsou využita a nachází se na Slovensku. Česká společnost nemá na Slovensku provozovnu. Stroje jsou na Slovensku již více než rok v pronájmu. Česká společnost chce uvedená drážní vozidla prodat na území Slovenské republiky, a to slovenskému plátci DPH, přičemž se nejedná o současného nájemce. Může česká společnost uplatnit osvobození při dodání zboží, když drážní vozidla jsou již nyní na Slovensku fyzicky? Ke dni prodeje nebude možné splnit požadavek a prokázat přepravu drážních vozidel z ČR na Slovensko. Nejde použít přepravní doklady z období, kdy stroje byly na Slovensko dopraveny v rámci nájemní smlouvy jako důkazní prostředek, že opustily ČR. Může česká společnost za daných podmínek uplatnit osvobození dle § 64 zákona o DPH a přenést daňovou povinnost na kupujícího – slovenskou společnost?

Jakou sazbou DPH je zatížen poplatek za uložení odpadu na skládce, rozlišuje se uložení komunálního odpadu nebo skládka vždy zatěžuje základní sazbou DPH? -Existuje poplatek za uložení odpadu, který není zatížen DPH, tzn. sazba DPH 0, pokud ano, předpokládám, že jde o správní poplatek odváděný státu nebo využitelné odpady, rekultivace? S. r. o. - komunální služby - platí skládce za uložení odpadu a potom fakturuje za svoz a uložení odpadu městu, předpokládám, že fakturuje městu za své služby s různou sazbou daně, podle toho, zda jde o komunální nebo jiný odpad a to i přesto, když skládka fakturuje vše s DPH 21 % Doplnění a upřesnění dotazu: Existují 2 faktury o uložení odpadu na skládku od skládky A   a skládky B.  Příjemce faktur  „Komunální služby“ – sro založená městem. skládka A fakturuje:   uložení odpadu a zdaňuje příslušnou sazbou DPH (21 % většina, komunální odpad 15 %) a za každou  t využitelných nebo zbytkových odpadů účtuje samostatně poplatek (správní) dle zák. o odpadech 541/2020 §103  ve výši 800,- a 500,- Kč /1t. Správní poplatek dani nepodléhá.. skládka B fakturuje:    uložení odpadu za 1t …, vše zdaňuje vždy sazbou 21/15 %. V ceně za tunu má zakalkulován i správní poplatek (dle zák. 541/2020). V ceníku uvedeno, že poplatek je součástí ceny. Tedy je součástí kalkulované ceny za službu/likvidaci za 1t. Dotaz:  je správný postup skládky B, která všechny poplatky zahrnuje do svého hlavního plnění nebo skládky A  nebo jsou schůdné oba Komunální služby  sváží a odváží odpady, platí faktury skládkám a následně přefakturují  městu za odvoz na skládku a za uložení odpadu.  Možné jsou 3 varianty přefakturace městu: komunální služby fakturují městu každý měsíc stejnou částku bez ohledu na objem svezeného a uloženého odpadu (paušál), správní poplatek samostatně  přefakturovat nelze  NEBO komunální služby fakturují  za uložení odpadu  1:1, ale mají stanovenou svoji cenu,  pak přefakturují  samostatně  správní poplatek také  bez DPH  nebo dtto  b), ale správní poplatek zakalkulují do své ceny obdobně jako skládka B a  vše zdaní příslušnou sazbou DPH.  

Firma, plátce, CZ DIČ, poskytne služby (např. balení) osobě registrované k dani v jiném členském státě (firma x). Jak postupovat při volbě mezi § 9a a § 9 zákona o DPH? Je nutné zjišťovat organizační strukturu této společnosti, tj. zda se nachází jednotky v zahraničí? Co se myslí „spotřebou“? Je nutné zjišťovat od společnosti v jiném členském státě „firmy x“ zda je plátcem v ČR? Je možné zjistit z registru plátců DPH zda je „firma x“ plátcem DPH v ČR?

1. případ: Česká společnost, plátce DPH, nakoupila zboží od švýcarské společnosti, plátce DPH. Zboží bylo do Čech zasláno z Rakouska rakouskou společností. 2. případ: Česká společnost, plátce DPH, nakoupila zboží od francouzské společnosti, plátce DPH. Zboží bylo do Čech zasláno ze Švýcarska švýcarskou společností. Jak bude česká společnost v obou případech řešit otázku DPH?

Jak postupovat v případě, kdy plátce DPH - s. r. o. bude pronajímat garáž podnikateli, který ji bude využívat jako dílnu. Nájem je osvobozen od DPH, ale v případě nájmu prostor a míst k parkování vozidel se toto nevztahuje. V katastru je nemovitost vedena jako garáž, ale nájemce bude skutečně využívat jako dílnu. Jak správně zařadit příjem z pronájmu do sazby 21% nebo může spadat do osvobozených plnění (z hlediska účelu užívání)? 

Firma, s. r. o, plátce DPH, autodoprava, fakturuje práci svého zaměstnance - práce strojníka, ale bez použití stroje. Lze to vyfakturovat jako službu s příslušnou DPH?

U zahraniční faktury za zboží se DUZP považuje datum vystavení faktury (např. 1. 5. 2021) a za toto období tj. 05/2021 dám do přiznání k DPH. Když mám na zahraniční faktuře datum odeslání zboží 30. 4. a datum vystavení 1. 5., fakturu dám do přiznání za 05/2021. Je to tak? U služby se řídím buď datem vystavení faktury nebo datem uskutečnění plnění, záleží, které je dříve. Podle toho dám do přiznání. Takže pokud mám datum vystavení u služby 1. 5., ale datum uskutečnění 30. 4., tak dám do přiznání za duben. Je to tak správně? 

a) Fyzická osoba nepodnikající (neplátce DPH) prodává stavební pozemek právnické osobě. b) Fyzická osoba podnikající (OSVČ - plátce DPH) prodává stavební pozemek právnické osobě. Bude v obou případech prodej zatížen DPH? Zatížení DPH bude stejné i v případě prodeje pozemku vč. budovy? Nebo je nutné rozdělit pozemek na zahradu - zeleň, pozemek pod budovou a samostatnou budovu a k tomu přidělit patřičnou sazbu DPH, případně je možné některou z částí od DPH osvobodit?

Společnost s r. o., plátce DPH, nakupuje zboží od polské osoby registrované k dani. Toto zboží je na náklady české společnosti, která zajišťuje dopravu, přímo přepraveno kupujícímu, slovenské osobě registrované k dani. Faktura od Poláka na Čecha a od Čecha na Slováka. Každá z těchto osob je registrovaná k dani jen ve svém státě. Pokud se jedná o třístranný obchod, je problém s tím, že dosud byly tyto transakce vykazovány v přiznání k DPH na řádcích 3 a 43 místo 30 a 31? Doplňující otázka: Přostřední osoba, plátce DPH v České republice, z důvodu dlouhodobého kontraktu a stanovení prodejní ceny pro kupujícího na Slovensku, přefakturuje dopravu, jenž uhradil zmocněné osobě(objednal a zaplatil dopravu u přepravní firmy),kupujícímu na Slovensko? Zboží je přepraveno z Polska přímo na Slovensko. Ostatní podmínky stanoveny v § 17 zákona o DPH jsou splněny. Má přefakturace přepravy vliv na správnost uplatnění § 17 zákona o DPH? 

Jsme s. r. o., plátce DPH se sídlem v ČR. Pro švýcarskou firmu, která sídlí ve Švýcarsku, jsme pracovali na vývoji nových kontejnerů pro PET láhve a udělali jsme k tomu také technickou dokumentaci. Všechny vývojářské práce (včetně zpracování technické dokumentace) probíhaly v tuzemsku. Teď máme tyto vývojářské práce i technickou dokumentaci fakturovat (v ceně 32008,0 CHF) výše zmíněné švýcarské firmě. Musíme na tyto práce vystavit fakturu, kde bude uvedeno i česká DPH 21% (a toto DPH pak odvést na FÚ), nebo je tato činnost osvobozena od DPH, nebo vůbec nepodléhá DPH? A případně do kterého řádku v přiznání k DPH je potřeba tuto fakturu uvést? 

Dne 1. 4. 2021 jsme zaplatili do USA platební kartou za článek v časopise 25 USD. Obdrželi jsme fakturu na 25 USD s datem vystavení 31. 3. 2021. Je DUZP 31. 3. 2021? Jeden školitel na DPH nám totiž zdůrazňoval, že DUZP u služby je podle data úhrady.

Fyzická osoba, neplátce DPH, stěhuje nábytek pro nepodnikatele z ČR do Anglie a Belgie. Může se stát, že přijme zakázku z těchto zemí pro odvoz do ČR, od firmy nebo nepodnikatele. Musí být plátcem DPH v ČR nebo v zemi, kam nebo odkud stěhuje? 

Dopravce si sjednává na splnění svých zakázek smluvní dopravce a po obdržení faktury od nich následně fakturuje konečnému zákazníkovi. Vzhledem k tomu, že součástí faktury od smluvního dopravce jsou různá potvrzení a přílohy, stává se, že fakturu obdrží dopravce pozdě. Je možné toto ošetřit tak, že by bylo ve smlouvě s uvedeným dopravcem uvedeno, že zdanitelné plnění je uskutečněné po obdržení všech zákonem stanovených podkladů dle § 21 odst. 4a zákona o DPH?