Ing. Pavla Hadrabová - strana 1

Společnost A – plátce DPH, jejíž podnikání nesouvisí s výstavbou ani realitní činností, postavila nemovitost – RD, kterou původně zamýšlela jako sídlo společnosti, ale nyní se rozhodla pro prodej. V 5/2025 RD zkolaudovala a nyní tuto nemovitost nabízí k prodeji. Při výstavbě si uplatňovala DPH z materiálu a prací na nemovitosti. O nemovitost má zájem společnost B, která je také plátcem DPH. Společnost A by při prodeji uplatnila přenesenou daňovou povinnost (se souhlasem společnosti B). Je postup společnosti A v pořádku – Odvod DPH, případně přenesená DPH při prodeji plátci do 2 let od kolaudace? Pokud by společnost B při následném prodeji této nemovitosti již neměla povinnost odvést DPH z prodeje, jak by se řešilo DPH, které si uplatnila na vstupu? Respektive na vstupu byla přenesená daňová povinnost, jaké by z toho vyplývaly povinnosti pro společnost B?

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

Jedná se o opravu plynového kotle - diagnostika a kalibrace. Bude se tato služba účtovat s DPH nebo v režimu přenesení?

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Česká s. r. o., plátce DPH uzavřela smlouvu mimo EU, v třetí zemi na dodání zboží vč. instalace. Dle smlouvy bude česká s. r. o. fakturovat s DPH třetí země. Následně bude v třetí zemi odvedeno DPH dle smlouvy přes zprostředkovatelskou firmu. Je tento postup možný, případně jak máme správně postupovat.

Česká s.r.o. organizuje svatby v Dánsku. Zajistí veškeré potřebné doklady a povolení pro svatebčany z celého světa, pronajme místo pro konání svatby, některým svatebčanům pronajme hotel na dobu svatby, zaplatí za catering na svatbě, koupí a nechá na svatbu dopravit kytice, dort a víno. Občas si pronajme i pracovníky (dánské OSVČ), co pomáhají na svatbě. Samotný vlastník a ředitel společnosti je osobně přítomen po čas konání svatby a dohlíží na svatbu. Jedná se o cestovní službu a místem plnění je ČR nebo Dánsko?

Jsme plátci DPH, dne 9. 1. 2025 jsme obdrželi zálohovou fakturu z USA za zboží, úhrada 15. 1. 2025 (kurz 24,368). Konečná faktura přišla 5. 2. 2025 (kurz 24,125). JSD od celního úřadu dne 7. 5. 2025 (Kurz 21,916). Zajímá mě: 1) Jaký kurz kde použít. Na konečné faktuře se započtením zálohy použiji kurz z úhrady zálohové faktury a kurz ze dne přijaté faktury nebo kurz z JSD od celního úřadu? 2) Faktura z USA obsahuje zboží zdarma, Celní úřad vyměřuje clo z celkové hodnoty zboží, jakým způsobem se zahrne rozdílná hodnota do faktury, ze které pak musím vyměřit DPH? 3) Vyměření DPH bude k datu JSD? Členění DPH a čísla řádků v přiznání k DPH, první bude dovoz zboží s řádky č. 7,8 a druhé nevím, zda použít na ř. č. 42 (Celní úřad) nebo ř.43,44 (plátce)? 

Česká s. r. o., neplátce DPH, koupila zboží v Číně. Zboží dovezla do přístavu v Belgii, kde teď leží na skladě. Kde by firma měla zaplatit DPH: v ČR nebo v Belgii? 

Čtvrtletní plátce DHP - řemeslník. Pro dalšího plátce v jednom měsíci vykoná 3 dny v měsící tesařské práce a vždy vystavuje pouze jednu fakturu za měsíc. Na fakturu uvádí: Fakturuji Vám tesařské práce. Dále na tři řádky dle dohody s odběratelm vždy rozepíše dle data a místa: 3.3. Praha, 5.3. Plzeň, 28.3. Turnov. Může nebo musí dát na fakturu DUZP 31.3.? Nebo musí uvést vždy poslední datum práce jako DUZP, tj. 28. 3. ? Nebo je to jedno? Na fakturu uvádí pouze základ daně v základní sazbě daně a na faktuře uvádí "daň odvede zákazník". Více k té činnost neuvádí - stačí takto co se týče obsahu prácí, tj. uvést fakturuji Vám tesařské práce? Nebo to nějak více musí být specifikováno nebo záleží na dohodě s odběratelem? Děkuji za upřesněné této problematiky. Rádi bychom, aby faktura měla všechny náležitosti dle zákona.

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Nakoupila zboží v Číně, zboží dorazilo do přístavu v Belgii, tam ho zpracovala místní celnice. A leží teď na skladu v Belgii, čeká na prodej v budoucnosti. Jaké má v tomto případě povinnosti česká s. r. o., které je identifikovanou osobou?

V únoru 2025 bylo dovezeno zboží do ČR z Číny. Zajišťující společností vše proclila, zaslala faktury k dopravě v USD /Čína -ČR/, a fa k hodnotě cla v Kč. DPH – jako plátce mám povinnost při propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku přiznat daň z dováženého zboží na ř. 7 nebo 8 daňového přiznání k DPH (nárok na odpočet daně pak na ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání k DPH). Základem daně u dovozu je podle § 38 zákon a o DPH součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropské unie, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. Daňovým dokladem při dovozu zboží je podle § 33 odst. 1 zákona o DPH, a) rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň, nebo b) jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Mám v ruce Platební výměr celního úřadu a i celní doklad /JSD/. Na celním platebním výměru je u Druhu kód A00 hodnota zboží 95 8015 Kč a sazba cla 6,5 % (ta odpovídá tomu, co platíme). Dále je tam Druh: DPH hodnota zboží 105 9047 Kč + 21 % DPH vyčísleno. Pokud budu vycházet z výše uvedeného: tak základ pro vyměření cla je druh: A00 hodnota a dále k tomu připočtu dopravu, clo. Jiné výdaje nejsou. Jak správně postupovat při samovyměření DPH?

Naše společnost by ráda uzavřela kontrakt s tuzemským plátcem na prodej zboží. Zboží bychom tedy prodávali tuzemskému plátci. Zboží se pro nás vyrobí v Indii. V Indii sídlí výrobce našich dílů a materiálu. Tuzemský plátce, náš smluvní odběratel zboží, ale hodlá zboží ihned prodat dál svému egyptskému odběrateli. Kvůli výši nákladů na dopravné, neekologičnosti a době trvání, které by znamenalo dopravit zboží z Indie do Čech a následný transport do Egypta, vznikla otázka, jestli zboží může jít z Indie přímo do Egypta. Jaký by byl prosím v této situaci dopad na DPH zúčatněných stran? Neměla by se naše společnost registrovat k dani v Indii a zde daň odvést? V místě zahájení přepravy? Zřejmě by pak šlo o řetězový obchod.

Česká s. r. o., neplátce DPH, plánuje vyrábět elektrické a elektronické zařízení a zahájit prodej do členských států fyzickým a právnickým osobám. Z pohledu prodeje fyzickým osobám po překročení limitu 10 000 EUR se česká s. r. o. registruje k OSS, podává čtvrtletní přiznání. Jak to bude z pohledu prodeje / dodaní výrobků (zboží) právnickým osobám, které mají sídlo a registrace v jiných členských státech? Existuje nějaký limit prodeje výrobků (zboží) právnickým osobám v jiných členských státech? Nebo se má česká s. r. o. registrovat jako identifikovaná osoba, podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení? 

Český přepravce, plátce DPH, obdržel fakturu od jiné české firmy, na které jsou fakturovány náklady za opravu poškozené vjezdové brány této firmy, kterou poškodil řidič kamionu českého přepravce. Fakturováno je v přenosu daňové povinnosti dle § 92a zákona o DPH. Jak se nyní tuhle záležitost vyřešit, co se týče DPH? Český přepravce musí vyměřit DPH a vykázat ji na řádku 10 daňového přiznání, ale jak je to s nárokem na odpočet? Má nárok na odpočet?

OSVČ je identifikovanou osobou a nyní fakturuje české firmě (DIČ CZ) instalaterské práce, ale místo plnění je v Nizozemí. Jak máme správně postupovat z pohledu DPH?

Česká společnost, plátce DPH, prodává online licence svého softwaru (platnost licence 1 rok) do zemí EU a třetích zemí. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv služby a při prodeji do zemí EU (plátcům dph) vykazuje na ř. 20, neplátcům do EU na ř. 1 a zdaňuje 21% DPH na území ČR. Při prodeji do třetích zemí vykazuje na ř. 22 pro plátce i neplátce?

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně stanovení místa plnění při poskytnutí služby průvodce. Jedná se o komentovanou prohlídku českého zámku, přičemž služby průvodce se prodávají přes online platformu samostatně. Na online platformě lze tedy zakoupit samostatně: - vstupenku na prohlídku zámku, - službu průvodce, - audioprůvodce. Pokud by si zákazník koupil pouze službu průvodce, musí si následně zakoupit i vstupenku na prohlídku zámku, která opravňuje ke vstupu do areálu. Tu lze však zakoupit i přímo na zámku - na pokladně. Stanoví se místo plnění při zakoupení samostatné služby průvodce dle § 9 odst. 1 ZDPH anebo dle § 10 či § 10b ZDPH?

Naše organizace (s. r. o.) vlastní budovu, zkolaudovanou jako multifunkční objekt. Jsou v ní dvě místnosti (tělocvičny), určené primárně k pronájmu zájemcům zabývajícím se bojovými sporty. V obou tělocvičnách jsou na podlaze tatami, jsou zde posilovací stroje, žíněnky, boxovací pytle apod. Tělocvičny slouží k opakujícím se krátkodobým nájmům. V příloze č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. je uvedeno, že snížené sazbě podléhá i použití krytých a nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem. Naše tělocvičny si pronajímá: 1. oddíl boxu, 2. oddíl sportovního šermu, 3. skupina historického (divadelního) šermu, 4. divadelní společnost na zkoušky divadelních představení, 5. filmová produkce na nácvik bojových scén s herci a kaskadéry. Je správná moje úvaha, že sníženou sazbu můžeme použít pouze v 1. a 2. případě, neboť se jedná o sportovní činnosti a ve 3., 4. a . případě musíme použít základní sazbu DPH, neboť se nejedná o sportovní činnosti?