Ing. Pavla Hadrabová - strana 2

Jak se posuzují tržby z prodeje vstupenek na akci, která se bude konat až po ukončení prodeje vstupenek v jiném měsíci (případně i roce)? Počítají se tyto úplaty za prodané vstupenky do obratu v okamžiku prodeje vstupenky, anebo až při konání samotné akce (kdy teprve dojde k uskutečnění plnění)? Trochu matoucí může být, že v účetnictví se prodej vstupenky zpravidla účtuje jako výnosy, případně jako výnosy příštích období, a ne jako přijaté zálohy.

Plátce DPH obdržel od svého dodavatele (také plátce DPH) opravný daňový doklad k faktuře, která byla vystavena více než před 3 lety. Původní faktura obsahovala DPH, opravný daňový doklad ne. Je správné tvrzení dodavatele, že na opravném daňovém dokladu nevyčísluje DPH proto, že uplynuly více než 3 roky od DUZP na původní faktuře?

Český plátce DPH na území Německa poskytuje pro jiného českého plátce servis klimatizací a montáž nových klimatizací. Je servis (údržba) klimatizace služba, která je spojená s nemovitostí stejně jako montáž nových klimatizací? Pokud poskytuje CZ plátce dalšímu CZ plátci služby spojené na nemovitosti v Německu, jaký z těchto dvou plátců se musí v Německu registrovat a odvést DPH?

Plátce DPH, s. r. o., vlastní tři budovy. Dvě jsou pronajaty plátcům i neplátcům (budova 1 a 2), a je tedy určitý poměr plnění s/bez nároku (řešíme přes krátící koeficient). Poslední, nová budova 3, má pouze bytové jednotky, a je na ní tedy jen plnění bez nároku na odpočet. Plán je následující: Na budově 1 a 2 budou přijatá plnění s kráticím koeficintem (na konci roku se přepočte). Na budově 3 budou veškerá plnění  bez odpočtu - zde nikdy nebudeme pronajímat s nárokem na odpočet. Na konci příštího roku (pronájem budovy 3 bude až od roku 2024) systém přepočte koeficient. Vezme všechna plnění s nárokem a poměří je proti úplně všem plněním (tedy i nájmům z budovy 3). Tím pádem se poměr zhorší, protože plnění bez nároků bude více. Ale já jsem nikdy odpočet na plnění související s touto budovou 3 neuplatnila. Připadá mi proti smyslu daňové neutrality, aby se zhoršilo procento pro odpočet pro budovy 1 a 2, kde se poměr plnění s/bez nezměnil. Dá se to nějak vyřešit?

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy. 

Klient (plátce DPH) prodal s instalací 3D tiskárnu do Rumunska. Tiskárna je veliká, kotví se do země. klient tuto tiskárnu sám smontuje a zabuduje v Rumunsku. Bude toto plnění na řádku 26 DPH přiznání? Vzniká povinnost v Rumunsku se kvůli tomuto plnění registrovat a je zde případně nějaký limit pro registraci? Má na výše uvedené nějaký vliv, že přepravu tiskárny zařídí kupující z Rumunska na svůj účet a odpovědnost?

Naše IT česká společnost (plátce DPH v ČR) prodává zboží/služby na Slovensko, kde je fyzicky předáno na základě předávacího protokolu slovenské společnosti A (plátce DPH v SR). Daňový doklad je na leasingovou společnost B se sídlem na Slovensku se slovenským VAT. Tato společnost B pak následně prodává zboží na základě leasingové smlouvy společnosti A. Postupuje naše česká společnost správně, pokud fakturuje zboží popř. služby v režimu osvobození společnosti B a ta DPH odvádí na Slovensku?

Firma – plátce DPH uzavřela koprodukční smlouvu, kde vystupuje jako koproducent. Firma dostala od producenta fakturu: koprodukční vklad – financování nákladů na výrobu filmu. Ve faktuře je uvedené základ DPH, částka DPH a částka celkem s DPH. Natáčení filmu bude dokončeno v roce 2023, ve stejném roce film bude v kinech. Z pohledu účetnictví základ DPH bude nákladem příštích období? Firma má nárok na odpočet DPH? 

Osoba povinná k dani (usazená a registrovaná k DPH v Německu, nikoliv v ČR) přemístí zboží v režimu skladu do ČR pro jinou zahraniční společnost (usazenou na Slovensku a registrovanou k DPH na Slovensku i v ČR), která toto zboží pořídí na české DIČ a převeze následně na Slovensko. Otázkou je, zda má německá společnost povinnost registrovat se k DPH dle § 6c odst. 3, neboť dle § 13 odst. 2 se se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, které však nesplňuje podmínky osvobození § 64 (zákazník uvede české DIČ), nebo prodej slovenské společnosti lze považovat za tuzemské plnění, kdy povinnost přiznat daň má kupující plátce bez povinnosti registrace prodávajícího dle § 6c odst. 2. Přeprava je organizována kupujícím.

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Firma potřebuje zaměstnance vyslat na školení, které je nutné k výkonu práce zaměstnance. Nabízí zaměstnanci buď levnější školení, které zaplatí celé firma, nebo dražší školení s tím, že na část ceny přispěje zaměstnanec. Zaměstnanec si zvolil dražší školení. Zároveň se domluvili, příspěvek zaměstnance bude 50 % ceny školení. Jak se v tomto případě řeší DPH? Dle mého názoru by se mělo účtovat: 50 % ceny MD 518/D 321, 50 % ceny MD 335/D 321, DPH 21 % ze 100 % ceny MD 343/D 321. Firma neposkytuje zaměstnanci žádnou službu, nejedná se ani o přefakturaci, proto na výstupu žádná DPH nebude. Přirovnávám to ke stravenkám, na které si zaměstnanci též přispívají, ale nic se jim vč. DPH nepřefakturovává. Vnímám to správně? 

Rakouská firma (plátce DPH) má ještě české a německé DIČ. Nyní nakoupila zboží od české firmy (plátce DPH) s českým DIČ, které následně je fakturováno do Německa konečným zákazníkům. (Konečný zákazník si zařizoval dopravu a pro zboží si jel sám). Ale to zboží bylo vyfakturováno s německým DIČ, německým zákazníkům s německou daní. Je to takto možné? Nemusejí být faktury na výstupu s českým DIČ? U českého finančního úřadu vznikne nadměrný odpočet, ale nebude k tomu žádný výstup.

Je plátce DPH povinnen na konci roku vracet DPH z přijatých neuhrazených faktur po splatnosti? Pokud ano, jakým způsobem se to provádí? Na jaký řádek v přiznání se tato částka uvádí? V případě úhrady si jej může nárokovat zpět? V jakém okamžiku? A jak se postupuje v případě, že faktura bude uhrazena jen částečně?

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Firma nakupuje zboží od německého dodavatele plátce DPH a prodává bulharskému odběrateli. Zboží jede z Nizozemí do Bulharska. Německý dodavatel na faktuře uvádí větu: VAT-exempt intra-community delivery; Shipping from: (konkrétní adresa),NL; VAT No.: (konkrétní VAT no). Bude se jednat o třístranný obchod?

Český plátce DPH přijal 15. 2. opravný daňový doklad k faktuře za zboží z 12. 1. Postupuje správně, když pro účely DPH použije kurz z 12. 1. a pro účely daně z příjmů kurz z 15. 2.?

Český plátce DPH (CZ1) nakoupí zboží od polského plátce DPH (PL). CZ1 dodává zboží dále dalšímu českému plátci CZ2. Zboží jde ale fyzicky přímo od PL k CZ2, místo ukončení přepravy je v tuzemsku. Dopravu zajišťuje ve většině případů PL, výjimečně CZ1 jakožto prostředník. Je to tak, že u obou možností zajištění dopravy bude přeprava přiřazena k prvnímu dodání, tedy mezi PL a CZ1 a tedy: 1. CZ1 tak pořizuje zboží z jiného členského státu(od PL), faktura bude vystavena bez DPH, CZ1 provede samovyměření uvádí v CZ přiznání na řádku 3 a 43 (pokud má nárok na odpočet)? 2. CZ1 poté dodává zboží bez dopravy a jelikož se zboží nachází v tuzemsku, vystavuje pro CZ2 doklad na klasické tuzemské plnění, tedy s českým DPH?

Česká společnost, plátce DPH s českým DIČ, se zabývá revizemi požárních systému včetně jejich dodání, oprav a instalací převážně na území Polska. Materiál a stroje, které si firma objednává z Německa, jde však rovnou k zákazníkovi do Polska, kde tento materiál využijí zaměstnanci české společnosti při opravách systémů, někdy je to však dodání zboží vč. instalace (u strojů). Vznikne české společnosti povinnost registrovat se k DPH v Polsku z toho důvodu, že pořídí zboží na území Polska (zboží jde z Německa přímo do Polska)? Pokud by se jednalo jen o dodání zboží, pak se domníváme, že se dá využít „trojstranného obchodu“ a povinnosti registrovat se v Polsku by nám nevznikla. Nejsme si však jisti, jak postupovat, pokud polskému odběrateli není vyfakturováno pouze dodání zboží, ale je to dodání zboží (které dojde z Německa) s instalací, případně je materiál použit na opravy systémů.

OSVČ, plátce DPH v tuzemsku, dělá subdodavatelské práce pro tuzemskou firmu(plátce DPH v tuzemsku, má tuzemské a snad i zahraniční DIČ), ale místo plnění je v DE (montáž LPG stanice). Jak to bude s DPH a případnými povinnostmi? On fakturuje pouze české firmě, zahraničního objednatele nezná.