Ing. Pavla Hadrabová - strana 2

Česká společnosti nakoupí zboží od polské společnosti, zboží následně prodává společnosti do Rumunska. Přeprava probíhá přímo z Polska do Rumunska (přes území Slovenska). Můžeme v tomto případě fakturovat prodej zboží jako standartní osvobozené dodání zboží do jiného členského státu? (tj. osvobozené dodání zboží rumunské společnosti? Nebo musíme toto plnění vykazovat jako třístranný obchod? Tyto tři strany, ale nemají mezi sebou vzájemnou třístrannou dohodu. Kupující v Rumunsku nesmí vědět o tom, kdo české společnosti z Polska zboží dodává. Je podmínkou třístranného obchodu dohoda všech tří smluvních stran? 

Právnická osoba, plátce DPH, pořídila (koupí) v dubnu 2024 nebytový prostor za účelem pronájmu a uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši (DPH 4/2024), neboť předpokládala, že nájemcem bude plátce DPH. Nájemní smlouva však s plátcem nakonec uzavřena nebyla a v listopadu 2024 byla uzavřena smlouva s neplátcem DPH. Nájemné tak bylo osvobozené bez nároku na odpočet, tj. za listopad a prosinec 2024. Jakým korekčním mechanismem, tj. na základě jakého ustanovení zákona o DPH je nutné provést prakticky vrácení odpočtu daně za zdaňovací období prosinec 2024, když se úprava odpočtu podle § 78 zákona o DPH provádí až následující rok po roce, ve kterém byl odpočet uplatněn?

CZ DIČ prodá zboží CZ DIČ, tuzemské DPH, zásilka je odeslána z jiné EU země. Dodavatel má sídlo v Číně, v České republice je registrovaný jako plátce bez sídla a provozovny v tuzemsku. Má odběratel nárok na odpočet daně, když zboží bylo přepraveno z Německa?

Fyzická osoba, OSVČ, splňuje podmínky pro zrušení registrace k DPH. V období od 2015-2017 prováděna přístavba pronajímaného výrobního prostoru. Část za pomoci dodavatelů (v režimu RPDP), část svépomocí, tzn. kupovaný jen materiál s uplatněnou DPH. V letech 2017-2019 zároveň ještě úpravy na původní budově jako výměna oken, malování fasády, terénní úpravy, většina opět svépomocí a jen se kupoval materiál. Od roku 2020 se již nic neuplatňovalo. Je čtvrtletní plátce DPH, zrušení by bylo tedy k 31. 3. 2025. Lze provést úpravu odpočtu za jednotlivé roky (faktury z 2015 by již byly po testu), nebo až po dokončení té přístavby jako celku v tom roce 2017? A u těch jednotlivých úprav též dle roku uskutečněné dané úpravy? 

Společnost zabývající se výstavbou a provozováním komerčních a logistických parků za účelem jejich pronájmu jednotlivým zákazníkům (plátcům DPH) byla v k datu 16. 12. 2024 zaregistrovaná jako plátce DPH. V období 08/2024 až 6. 12. 2024 přijala společnost plnění od plátců DPH. Konkrétně, provedení kontaminačního průzkumu, právní a technická prověrka (due diligence). Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotní náklady budoucího obchodního případu, je účtováno na účtu 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Bude mít v tomto případě společnost nárok na zpětné uplatnění DPH z těchto přijatých plnění za měsíc 12/2024?

Pronajímatel, plátce DPH, pronajímá kanceláře plátcům (zdaňuje sazbou 21 %) a neplátcům, kdy se jedná o osvobozené plnění. U přijatých zdanitelných plnění souvisejících s pronájmem(energie, svoz odpadu, úklid) je uplatňován plný nárok na odpočet, protože následně je přefakturován na všechny nájemce jako zdanitelné plnění, s daní na výstupu. U přijatých zdanitelných plnění, která nejsou přefakturována, jako například opravy společných prostor, je DPH kráceno zálohovým koeficientem. Jak postupovat u přijatých zdanitelných plnění, která nesouvisejí s pronájmem, například faktura za zpracování účetních dokladů externí společností? Podléhá toto plnění krácení DPH?

Podle § 109 zákona o DPH se mění od roku 2025 podmínky pro ručení za DPH, kterou dodavatel neodvede. Jedna z dřívějších podmínek – „úplata je zaplacena na nezveřejněný účet“ už nemá žádný limit (dříve byl v zákoně limit nad 540 000 Kč). Spoustu firem nemá zveřejněny všechny své účty. Jaké má odběratel povinnosti a jak má postupovat, když na dodavatelské faktuře je uveden účet, který není zveřejněný v ARES, čímž se odběratel stává potencionálním ručitelem za DPH?

Prosím o radu s fakturací přepravy vztahující se k dovozu zboží ze 3. země. Společnost A (plátce DPH) objednala u společnosti B (plátce DPH) zajištění přepravy zboží, které si společnost A objednala v Číně. Společnost B dopravu objednala a zařídila. Zboží bylo procleno a přepravní společnost C vystavila fakturu za přepravu zboží společnosti B jako osvobozené poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží par. 69 ZDPH. Společnost B nyní potřebuje vystavit fakturu za přepravu společnosti A. Domnívám se, že se již nejedná o službu přímo vázanou na dovoz a faktura bude vystavena s 21% DPH.

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme ojetý automobil v Německu od společnosti X. Ještě před dovozem auta do CZ, jsme v DE on-line nakoupili pneu za 1 000 eur+ DPH od jiného plátce Y a firma, která nám prodávala automobil je zrovna na auto obula. Německý plátce Y nám za pneu fakturu vystavil s německým DPH i přes to, že jsme mu dali VAT ID , fakturu již opravovat nebude. Prosím o informaci, na jaké řádky toto zaúčtovat v přiznání DPH, kontrolním hlášení (s jakými cenami)? Lze hodnotu DPH získat zpět z Německa a co pro to udělat? 

Klinický psycholog - poskytovatel zdravotních služeb, odbornost 901 bude poskytovat služby jak zdravotní (placené přímou platbou od klientů a časem i od pojišťoven), tak doplňkové (školení atd.). Co vše se bude počítat do obratu pro plátcovství DPH? Platby za služby psychologa nebo jen doplňková činnost - tedy školení?

V souvislosti s novou změnou pravidel pro DPH, která má platit od 1. 1. 2025, bych ráda ověřila správný postup pro úpravu DPH u nezaplacených faktur a faktur v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP). Mám následující otázky: Úprava DPH u nezaplacených faktur: Pokud mám fakturu, která měla splatnost například 1. 2. 2023, a faktura není uhrazena více než 6 měsíců po splatnosti (tedy už je po 1. 8. 2023), bude podle nové legislativy nutné provést opravu DPH v rámci dodatečného přiznání k DPH. Jaký je správný postup pro tuto opravu? Musím opravit nárok na odpočet DPH zpětně za období, kdy uplynulo více než 6 měsíců od splatnosti faktury (tedy od 1. 8. 2023)? Jaký termín pro podání dodatečného přiznání je správný, pokud se oprava provádí až po 1. 1. 2025? Faktury v režimu PDP: Jaký je postup pro opravu DPH u faktur v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP), pokud odběratel neprovede platbu za více než 6 měsíců? Zůstává postup stejný, tedy oprava DPH u odběratele, nebo je nějaký rozdíl v přístupu u těchto faktur? Platnost změny od 1. 1. 2025: Platí, že tato změna pravidel týkající se opravy DPH u nezaplacených faktur začne skutečně platit od 1. 1. 2025 a bude se týkat všech faktur po splatnosti více než 6 měsíců, včetně těch, které jsou už nyní po splatnosti?

Provádíme práce bagrem, jedná se o odklízení nánosů po povodních, čištění koryt řek. Nejedná se o stavební práce. Je správná fakturace s 21% DPH?

Jsem český plátce, který pořídil zboží z Velké Británie a bude jej následně fakturovat odběrateli na Ukrajině. Pohyb zboží je následující: zboží je odesláno z Velké Británie na celní sklad v Litvě a odtud je následně dodáno na Ukrajinu. Jak se s tím mám vypořádat z hlediska DPH? Domnívám se, že vykážu dovoz zboží, který bude v českém daňovém přiznání k DPH uveden v řádku 7 a následně vykážu vývoz, ale tento nebude osvobozený, protože přeprava nezačíná v ČR. Bude tedy zdaněn českou DPH a vykážu jej na řádku 26 českého daňového přiznání. Je můj názor správný, nebo tomu je jinak?

Firma A (plátce DPH) pronajímala od roku 2022 dva nebytové prostory. 1x kavárna pronajata subjektu B (neplátce DPH) 1x obchod pronajat subjektu C (plátce DPH) V roce 2022 bylo provedeno v těchto nebytových prostorech technické zhodnocení, které bylo v roce 2022 zařazeno do majetku. Z důvodu pronájmu kavárny subjektu B (neplátci DPH) byla provedena k 31.12.2022 úprava odpočtu dle § 78. K 20.12.2023 došlo k odštěpení sloučením obou nebytových prostor do subjektu D (plátce DPH od 20.12.2023). Mezi subjekty D a A vznikla 20.12.2023 nájemní smlouva (oba plátci DPH) a mezi subjekty A a B,C vznikly 20.12.2023 dvě podnájemní smlouvy. Kdo bude k 31.12.2023 provádět úpravu odpočtu DPH dle § 78 a v jaké výši? Jak tomu bude v dalších letech?

Firma chce vyfakturovat polské logistické společnosti službu za zprostředkování přepravy zboží ze Švýcarska do ČR. Jedná se osvobozené plnění s odkazem na par. 69, které se vykazuje na ř. 26 v přiznání DPH? Nebo se má vystavit v režimu reverse charge - daň odvede příjemce?

Nerozumím, co v zákoně o DPH § 2a odst. 2 písm. a) znamená věta: „Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč..“. Proč je tam „v bezprostředně předcházejícím“? Chápu, že jako neplátce DPH počítám zvlášť každý kalendářní rok, a pokud v něm překročím hodnotu nakoupeného zboží z EU od plátců, stanu se tím dnem překročení identifikovanou osobou. Nemůže se mi tedy stát, že v předcházejícím roce limit překročím a nic neudělám.. Slyšela jsem názor, že se počítají ty dva roky dohromady součtem a platí pro ně hranice 326 000 Kč, ale to se mi zdá špatně. Nesouvisí to sousloví spíš s dobrovolnou identifikovanou osobou podle § 6k zákona o DPH?

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

OSVČ je plátce DPH a fakturuje Vinařskému spolku (není plátce DPH) prodej 159 ks kupónů v hodnotě 100 Kč na akci "Otevřené sklepy". Účastnící za kupony kupovali lahve s vínem. Budu fakturovat s DPH?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)? 

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?