Ing. František Louša - strana 8

Firma s. r. o., plátce DPH vyřadila staré obrazy, které byly v účetnictví zařazeny na účtu 032 - Umělecká díla a sbírky v částce 31 800 Kč. Obrazy si rozebrali domů společníci firmy. Je nutný znalecký posudek na nynější hodnotu, kterou by měli zřejmě za obrazy firmě zaplatit a bude se muset z dané částky odvést DPH? Jaké bude účtování při prodeji a následném vyřazení?
Vydáno: 15. 02. 2011
V roce 2007 jsme pro zahraničního zákazníka (Egypt) začali vyrábět strojní zařízení. Před dokončením realizace se rozhodl zákazník strojní zařízení neodebrat. Strojní zařízení je nyní ve stavu rozpracované výroby a firma hledá nového zákazníka, který by zařízení zakoupil. Na konci roku 2010 by jsme chtěli přeceněním trvale snížit cenu této rozpracované výroby, protože za vlastní náklady, za které bylo strojní zařízení v roce 2007 oceněno, není nyní prodejné, a to z důvodu nasycenosti trhu a uplynutím dlouhé doby od výroby zařízení (zastaralosti některých součástek). Dotaz zní, zda v tomto případě je trvalé snížení ceny nedaňovým nákladem, které se zaúčtuje na účet manka a škody a zda z ceny o kterou bude snížena hodnota rozpracované výroby se odvádí Finančnímu úřadu daň z přidané hodnoty.
Vydáno: 28. 01. 2011
Firma má velké množství pokladních dokladů od zaměstnanců. Pokladní firmy vystavuje jeden souhrnný výdajový doklad s různými dodavateli, většinou denně. Zaměstnanec předá pokladní firmy třeba 5 dokladů na benzin, na materiál, na parkovné a pokladní firmy udělá jeden doklad. Mě jako dodavateli účetních prací pak předá vše sešívačkou spojené se svým výdajovým dokladem. Musím jako dodavatel účetních prací účtovat o každém paragonu samostatně nebo lze udělat souhrnný doklad, kde by byl ZD+DPH, cena celkem a do software by nebyl zadáván dodavatel, ale jméno zaměstnance, který si za doklad zodpovídá? Vím, že je to dost primitivní dotaz, ale je to opravdu hrozná a neúměrně málo honorovaná práce s ohledem na množství stráveného času, tak hledám radu.
Vydáno: 24. 01. 2011
Firma si půjčila v roce 1998 peníze od společníka, manželky jednatele a zaměstnance. Smlouvou jsou určeny úroky, které jsou nyní výhodnější pro FO a ne pro firmu. Smlouvy však nebyly nikdy měněny, pouze u zaměstnance došlo k dodatku smlouvy v roce 2003. Dodatkem byly sjednány nové úroky po zaplacení části půjčky a to ve výši, která odpovídala úrokům banky v místě. Věřitelům jsou vypláceny půjčky každý rok, ve firmě účtováno do daňových nákladů, Fo podávají DP k DPFO ve stejném roce. Půjčka byla vrácena z části zaměstnanci, ostatní půjčky v plné výši trvají. 1) Je třeba účtovat do účetních nákladů o úrocích (věrný obraz) a daňově vyloučit, kdyby nebyly úroky zaplaceny? 2) Jsou ve správné výši vypláceny a tedy daněny u FO (v nákladech PO) úroky podle smlouvy z roku 1998 nebo je povinností ze zákona takovou smlouvu přepracovat? Úroky banky jsou v této chvíli menší, ale banka by firmě z různých důvodů nepůjčila. 3) Mohou být úroky vyplaceny pokladnou na konci roku až dle možností?
Vydáno: 21. 01. 2011
Jsme stavební firma, vedeme účetnictví, právnická osoba, plátci DPH. Na podzim roku 2010 jsme začali provádět celkem větší stavbu (cca 20.mil.). Jeden z našich největších dodavatelů - práce i materiál, nám vždy vystavil zálohovou fakturu, po naší úhradě ihned vystavil fakturu-daňový doklad. My jsme jej zaevidovali do účetnictví, uplatnili odpočet DPH. Při poslední fakturaci to uděl také tak, ale problém je v tom, že dílo už je hotové - viz předávací protokol z 12/2010 a on nám na zbytek opět vystavil zálohovou fakturu, že až ji uhradíme, vystaví daňový doklad. My jsme již celou stavbu v prosinci 2010 museli vyfakturovat našemu odběrateli a zaplatit DPH - daňový doklad na odpočet nemáme. Zajímalo by nás, jestli má na to náš dodavatel nárok vystavit daňový doklad až po zaplacení zálohy, když je dílo hotovo-převzato odběratelem. Dále by nás zajímalo účtování na konci roku 2010: 518 - 383 částka podle smlouvy, až vystaví dodavatel daňový doklad , provedu odpočet DPH a zaúčtuji 383-321.
Vydáno: 21. 01. 2011
Jaký je správný postup účtování recyklačních poplatků a autorských odměn u počítačových komponentů, když firma nakoupí díl, uhradí oba poplatky a ty jsou uvedeny na faktuře samostatně a díl prodá s marží a oba poplatky jen přeúčtuje. Já účtuji nákup recyklačního poplatku 518,343/321 a při prodeji 311/648, 343 u autorských odměn (tiskárny apod.) 538/321 a při prodeji dílu 311/662,343. Nikde se mi nepodařilo najít, jak je to správně.
Vydáno: 17. 01. 2011
V říjnu 2010 jsme vyhráli soudní spor o úhradu faktury + příslušenství. Poté se obě strany dohodly na splátkovém kalendáři, kdy nejdříve bude uhrazena v několika splátkách dlužná faktura, pak úrok z prodlení. Ten není předem stanoven, bude počítán procentem z dlužné částky dle postupných úhrad faktury, předpokládaný počátek úhrad úroku bude v březnu. Otázka zní: mám spočítat úrok z prodlení dle předpokládaných úhrad faktury dle splátkového kalendáře a udělat k 31. 12. 2010 nedaňovou dohadnou položku, zaúčtovanou 388/644? Doplňující otázka: Po obdržení odpovědi se situace zcela změnila - dlužník smlouvu o splátkách, kterou sám navrhl již nepodepsal a následně jsme se dozvěděli, že je v insolvenci. Nebo-li z jeho strany to byla hra o čas, nikdy zaplatit nechtěl. Rovněž jsme se připojili k insolvenčnímu řízení. Předpokládáme, že výsledkem bude 0 Kč.Prosím proto o laskavou odpověď, jak toto řešit. Předpokládám, že se výsledkem původního soudního sporu a úroky viz předchozí odpověď již nebudu zabývat a budu řešit jen nově nastalou situaci, tj. k 31. 12. 2010 udělám 100% zákonnou opravnou položku k pohledávce 558/311 a po ukončení insolvenčního řízení, pohledávku odepíšu.
Vydáno: 17. 01. 2011
Společnost s r. o. má v účetnictví plně odepsané zřizovací náklady. Je možné tuto položku vyřadit z evidence? Kdysi jsem slyšela názor, že zřizovací náklady se nechávají v evidenci po celou dobu existence firmy.
Vydáno: 17. 01. 2011
Mám zákazníka, který si koupil za firemní peníze myčku na nádobí. Přestože jsem tyto náklady zaúčtoval jako nedaňové náklady, nejsem si jist, zda je to dostačující. Nevím jak postupovat, tedy zda jsem vůbec měl o tomto dokladu účtovat. Faktura byla uhrazena z firemního účtu, takže pokud bych vůbec neúčtoval o této faktuře, pak bych neměl platbu s čím spárovat. Hrozí účetní jednotce nějaký postih? Tedy postih za to, že odčerpala peníze z firemního účtu pro soukromé účely?
Vydáno: 21. 12. 2010
PO, plátce DPH. Nedopatření nebylo provedeno časové rozlišení pojistné smlouvy za rok 2009. Jedná se o částku do 3.500 Kč, která měla být zúčtována do nákladů až v roce 2010. Za rok 2009 byla firma v zisku, uplatnila ztrátu z předchozích let a daň neplatila. Ztráta za předchozí roky nebyla vyčerpána celá, zbývá cca 10.000 Kč. V roce 2011 firma končí svoji činnost. Při podání dodatečného přiznání za rok 2009 bude zisk vyšší, tím pádem uplatníme vyšší ztrátu za předchozí roky. Je to tak správně? Musí se podávat znovu Rozvaha a výsledovka? A jak se provede oprava správně účetně?
Vydáno: 16. 12. 2010
Obdrželi jsme fakturu: - předplatné na divadelní představení. Na faktuře nejsou uvedena jména zaměstnanců pro které předplatitelské lístky jsou. Stačí, když doložíme zápis o předání předplatitelských lístků zaměstnancům s jejich podpisem o převzetí? Účtuje se pak na účet 528 (nedaňový)? - za rekreační pobyt zaměstnance (a jeho manželky), na faktuře je uvedeno pro kterého zaměstnance, ve výši 24.000 Kč. Firma 24.000 Kč uhradí, ale zaměstnanec 4.000 Kč vrátí do pokladny. Je tento postup možný bez důsledku dodanění zaměstnanci? Jak se o tomto správně účtuje?
Vydáno: 16. 12. 2010
Naše firma, plátce DPH, se zabývá zpracováním dřeva. Surové dřevo zpracováváme na pile na hranoly, které se prodávají odběratelům. Vedeme dva sklady. Na jednom je materiál - surové dřevo nakupované od dodavatelů a na druhém výrobky - nařezané hranoly na pile. Prodané hranoly jsou vyskladněny a účtovány na účet 501 a proti tomu jsou tržby od odběratelů na 601. Jak ale účtovat pohyby mezi skladem materiálu a výrobků, což je asi nedokončená výroba? Prosím o konkrétní příklad účtování.
Vydáno: 16. 12. 2010