Ing. František Louša - strana 7

Můžu výrobu www stránek, kterou jsme si nechali provést pro naši firmu zaúčtovat ihned do nákladů? Jedná se asi o 200 000 Kč. O majetek se nejedná, ale nejsem si jistá, zda tuto službu nějak časově rozlišovat, např. jako reklamu. Pokud bych měla časově rozlišovat, tak na jak dlouhou dobu?

Účetní jednotka zakoupila po poruše nový díl stroje za 82 000 Kč. Stroj je v používání od roku 2008. Původní díl dodavatel vzal zpět a na jeho hodnotu 18 000 Kč vystavil opravný daňový doklad k faktuře dodávky nového dílu. Účetní jednotka dodávku proúčtovala jako technické zhodnocení v částce rozdílu ve výši 64 000 Kč. Je tento postup správný?

Jsem s. r. o., vedu účetnictví a jsem měsíční plátce DPH. Mám smlouvu na dodání služeb s odběratelem na 8 let, máme smluvně dohodnuté čtvrtletní fakturační období - fakturuji ke konci čtvrtletí zpětně za celé čtvrtletí, podle skutečně provedené práce. Práce (službu) provádím průběžně, alespoň 1x v každém týdnu - dle potřeby. Je to tak prosím správně? Mohu skutečně fakturovat v tomto případě kvartálně, i když jsem měsíční plátce DPH?

Společnost má uzavřenou s odběratelem smlouvu na odběr zeminy. Maji ve smlouvě sjednanou cenu. Ústně si dohodnou slevu, pokud bude dodržena splatnost 21 dnů. Odběratel splatnost nedodržel. Majitel společnosti chce slevu dofakturovat, jelikož nebyly dodrženy podmínky. Provede se to normální fakturou, nebo je nutno vystavit opravný daňový doklad na zvýšení základu daně?

ÚROK Z PRODLENÍ Dotaz 745/11 František Louša Dodavatel nám vyčíslil za naši úhradu faktury po termínu splatnosti úrok z prodlení. Na tomto úroku jsme se smluvně nedohodli, ani výše...

Zápočet mezi firmami Dotaz č. 807/11 František Louša Společnost s ručením omezeným vytvořila zápočet s jinou s. r. o následovně. Pohledávky 7 154 Kč, 12 880 Kč (vydané faktury)...

Pod pojmem „výrobek“ si můžeme představit jakýkoliv hmotný či nehmotný výsledek činnosti účetní jednotky, který je určen k prodeji nebo ke spotřebě (vyhláška č. 500/2002 Sb., § 9 odst. 3 ). Účtování a oceňování výrobků vychází především ze zákona o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb. a z Českých účetních standardů pro podnikatele. V následujícím příspěvku se budeme problematice výrobků podrobně věnovat.

Společnost s ručením omezeným vytvořila zápočet s jinou s. r. o následovně. Pohledávky 7 154 Kč, 12 880 Kč (vydané faktury) 18 299 Kč hotovost za prodané zboží v den zápočtu. (Bohužel bylo namarkováno na pokladnu, ale je uvedeno v zápočtu.) Závazky 72 000 Kč a 72 194 Kč. Firmě, bylo hotově vyplaceno 105 861 Kč a zápočet vyrovnán. Zápočet je z dubna - dodán k zaúčtování v červnu. Nevím si rady s částkou 18 299 Kč, která byla namarkována a DPH tedy bylo odvedeno v termínu (za duben) a částka je v příjmu v pokladně. Jak s tímto naložit?

Dodavatel nám vyčíslil za naši úhradu faktury po termínu splatnosti úrok z prodlení. Na tomto úroku jsme se smluvně nedohodli, ani výše úroku není dle obchodního zákoníku. Přesto souhlasíme s částkou, je naším daňovým nákladem na účtu 544?

Rekonstrukce účetnictví Dotaz č. 515/11 František Louša Firma si najala novou účetní firmu. Ta zjistila, že v minulých létech nebyla v účetní jednotce prováděna inventarizace a zcela chybí stavy...

Společnost A má podíl na společnosti B představující podstatný vliv. Podíl měl být u společnosti A přeceněn k 31.12.2010 ekvivalencí (protihodnotou), což nenastalo, protože nebyla k dispozici informace o výši vlastního kapitálu společnosti B. Nyní již výše vlastního kapitálu společnosti B k 31.12.2010 známa je, společnost A by tedy ráda podíl ocenila ekvivalencí, nechce však již zasahovat do uzavřeného účetního období 2010. Může tedy společnost A ocenit podíl v ekvivalenci i k jinému okamžiku, než je rozvahový den, aniž by byla porušena platná účetní legislativa? Tj. může se ocenění v ekvivalenci aplikovat i v průběhu účetního období 2011?

Společnost s r. o. (plátce DPH, PÚ) má vytvořen fond 427-Ostatní fondy. Z něj hradí např. rekreace ve výši max. 20 000 Kč na zaměstnance ročně. Je to tedy v tomto případě náklad, který nezvyšuje výsledek hospodaření a nemusí být uváděn v přiznání na ř. 40?

a) reklamní agentura nakoupí přes internet ze zahraničí fonty písma v hodnotě do 10 tis. Kč. Nákup zaúčtuje na účet 518 a dále vede v operativní evidenci. Po skončení zakázky fotn písma (licenci) prodá zákazníkovi. Jak zaúčtovat tento prodej - na účet 648? b) dále vytvoří vlastní písmo, které použije na zakázku a také po skončení zakázky prodá licenci na toto písmo zákazníkovi. Jak účtovat o tomto software?

Firma používá vypůjčené vozidlo (vozidlo si vypůjčila firma, nikoliv zaměstnanec). Podle § 24/2/k) zákona o daních z příjmů (ZDP) bod 3) může u vypůjčeného vozidla uplatnit do daňových nákladů pouze náhradu za spotřebované PHM, buď vypočtenou nebo doloženou doklady. Protože však auto poskytla firma, neproplácí náhrady za PHM zaměstnancům, ale přímo hradí nákupy pohonných hmot. Ve výsledku se ale projeví rozdíl oproti uznatelným nákladům dle ZDP. Jak účtovat o nákupu PHM a nákladech a rozdílu pokud: 1) cena nakoupených PHM převyšuje vypočtenou náhradu za PHM? 2) cena nakoupených PHM je nižší než vypočtená náhrada za PHM?

OPRAVNÁ POLOŽKA K POHLEDÁVKÁM Dotaz 357/11 František Louša K 31. 12. 2009 byla v účetnictví pohledávka ve výši 70 805 Kč, splatná 17. 2. 2009. Vytvořila jsem k ní...

Jsme SRO, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Vytváříme-vyrábíme mapy do GPS navigací. Dosud jsme je prodávali tak, že jsme je nahráli na nosič dat a expedovali zákazníkům. Toto jsme prodávali, fyzicky inventovali a účtovali jako zboží. Nyní mapy budeme prodávat po internetu a to tak, že pouze zákazníkovi udělíme licenční číslo a on si na jeho základě mapu stáhne-nahraje. Nebudeme tedy posílat žádný nosič. Vyplývá z toho, že při takovém prodeji budeme účtovat službu a inventovat již nebudeme? Co bude proti tomuto výnosu jako náklad?

Prosím o pomoc se sestavení likvidační rozvahy s následujícími daty. Pokladna: 211 = 21 595 Kč Kapitál: 411 = 200 000 Kč Rezervní fond : 421 = 20 000 Kč Neuhrazené ztráty: 429 = 465 811 Kč Nerozd. zisk: 428 = 264 778 Kč Nevím jestli to mám správně, ale měl by tam být v konečné fázi zaúčtován závazek vůči společníkům sice malý, ale nějaký mi vychází. Jak se to řeší, kdyby finance v pokladně žádné nebyly? Pořád jsou ještě náklady spojené s likvidací. Rozvaha k ukončení musí být nulová? Nebo tam ten závazek zůstane? Předpokládám, že v případě vyrovnání je částka od daně osvobozená do výše vkladu.

Firma si najala novou účetní firmu. Ta zjistila, že v minulých létech nebyla v účetní jednotce prováděna inventarizace a zcela chybí stavy hmotného a nehmotného majetku (účetní jednotka vůbec neúčtovala na majetkových účtech). Karty majetku jsou zcela ztraceny. Jak má nyní účetní jednotka postupovat? Vzhledem k tomu, že se jedná o budovy, které jsou staré víc jak 50 let, nevíme, zda již byly účetně a daňově odepsány. Jak nyní postupovat abychom mohli majetek znovu zaevidovat na majetkových účtech (pozemky, budovy, hmotný majetek)? Dohledat chybějící doklady nebude možné. Minulá účetní vůbec nekomunikuje. Je to tedy obdobný případ, jako by se účetnictví zcela ztratilo.

Účetnictví o nákladech vlastní výroby je velmi důležitou součástí vnitropodnikového informačního systému, protože zjištění nákladů na výrobu, tedy zjištění toho co stála výroba toho kterého výrobku, je pro účetní jednotku velmi důležité. V následujícím příspěvku se budeme zabývat převážně problematikou nedokončené výroby.

Prosím o radu - k 31. 12. 2009 byla v účetnictví pohledávka 70 805 Kč spl. 17. 2. 2009, vytvořila jsem k ní opravnou položku ve výši 20 % 14 161 Kč, jakou výši opravné položky mám vytvořit k 31. 12. 2010 ? Z jaké částky nyní budu vycházet?