Ing. Martin Novák - strana 21

Pokud prodávám českému zákazníkovi zboží a zajištuji mu také dopravu a zákazník chce zboží zavést na Slovensko, mohu mu to prodat s českou DPH a máme za to nějakou odpovědnost? Kdyby si dopravu zajišťoval sám tak o tom nevím, že veze na SK a nemusí mě to zajímat.

Česká společnost, plátce DPH nakoupila od DE společnosti vstupenky na veletrh, daňový doklad je včetně německé DPH. Česká společnost tyto vstupenky nakoupila pro CZ zákazníka, plátce DPH a bude mu tyto vstupenky fakturovat. Budou tyto vstupenky v nulové sazbě, jelikož místo plnění je místo konání akce (i pokud by byla cena vstupenek při fakturaci vyšší)? A jak postupovat z hlediska DPH pokud v této faktuře bude položka zprostředkování? A jak případně postupovat pokud by tyto vstupenky byly fakturovány ne samostatnou fakturou, ale v rámci zajištění stardartních služeb pro zákazníka které spadají do základní sazby DPH (byly by potom vstupenky které nejsou významnou částkou součástí základu DPH)?

Dle nájemní smlouvy máme sjednáno za užívání pronajatých prostor vedle nájmu hradit paušální částku za služby spojené s užíváním pronajatých prostor. V nájemní smlouvě je vyjmenováno, že se jedná o úhradu za dodávky elektrické energie, tepla, vodného a točného a údržbu zeleně. Paušální úhrada není rozdělena na jednotlivé služby, je účtována jednou částkou a k ní je přičtena sazba DPH základní. Je možné tímto způsobem postupovat? Není povinností pronajímatele rozdělit platbu dle sazeb DPH, abychom neměli problém s uplatněním odpočtu DPH ze základní sazby, když se jedná o poskytnuté služby ve snížené sazbě?

Český OSVČ elektrikář pracuje pro českou firmu v Rakousku. Dělá na elektroinstalaci průmyslové haly. Fakturuje české firmě, která práci zprostředkovala. Vstupuje toto do obratu pro české plátcovství DPH? Stává se plátcem v té dané zemi, kde pracuje. Místo i země práce se v průběhu roku mění, nikde není déle než půl roku. Pokud je český OSVČ plátce DPH, bude fakturace české společnosti v režimu reverse charge jako práce v EU?

Právnická osoba, neplátce DPH, pořizovala v roce 2019 zásoby zboží od českých (s českou 21% sazbou DPH) a slovenských plátců DPH. Nakupovala nejdříve se slovenskou sazbou DPH a od 1. 11. 2019, kdy se stala identifikovanou osobou, již bez DPH, přičemž v českém přiznání k DPH vykázala (z těchto nákupů bez DPH od slovenských plátců) českou DPH na výstupu. Od 1. 1. 2020 se tato právnická osoba stala plátcem DPH. Předpokládám, že si v lednovém přiznání k DPH může uplatnit DPH ze zásob, které evidovala k 1. 1. 2020 na skladě, ale pouze z těch, které nakoupila v roce 2019 od českých plátců DPH a dále z těch, které nakoupila po 1. 11. 2019 od slovenských plátců DPH? Nemůže si uplatnit DPH ze zásob, které nakoupila od slovenských plátců se slovenskou DPH, je to tak? Na druhou stranu musí tato právnická osoba po 1. 1. 2020 již prodávat všechny zásoby zboží s DPH, tedy i ty, které byly nakoupeny od slovenských plátců se slovenskou DPH, kde není možné uplatnit nárok při změně režimu, je to tak? 

Jsem OSVČ, truhlář, plátce DPH. Pro firmu v SRN (sdělili mi VAT) budu montovat terasu u nemovitosti, která je v SRN a dále budu dodávat volně stojící i vestavěný nábytek. Jedná se o osvobození od DPH? Je to reverse charge? Na přijatou zálohu vystavím daňový doklad? Na jakém řádku přiznání k DPH vykáži tato plnění?

Klient chce provozovat zprostředkování krátkodobého pronájmu lodí v Chorvatsku. Klient je českým plátcem DPH. Na každý jednotlivý případ si krátkodobě - např. na do 14 dnů pronajme loď v Chorvatsku a loď dále podnajme slovenskému plátci DPH. Kde bude z pohledu klienta místo uskutečnění zdanitelného plnění a jak se vypořádá s DPH? 

Kavárna s výrobnou zákusků prosím o stanovení sazby DPH od 1. 5. 2020 : - kavárna - posezení v kamenné provozovně - podávání kávy, čaje... zákusků.... chlebíčků - kavárna také provozuje prodej zákusků do krabičky - s odnesením mimo kavárnu, nekonzumují se v kavárně.

OSVČ, plátce DPH, který poskytuje fotografické služby, poskytuje také licence k fotografiím. V jaké sazbě DPH mají být tyto licence? Zároveň, kdy je možné oddělit službu fotografické činnosti a poskytnutí licence? Fotograf tvoří volnou formou fotografie s vlastními prostředky ve svém ateliéru.

Právnická osoba, plátce DPH v ČR, se nově zaregistruje v jako plátce DPH v Německu. Tato právnická osoba bude přemisťovat své zásoby zboží do externího skladu v Německu, aby toto zboží dále prodávala konečným zákazníkům (většinou nepodnikatelům) v Německu. Přemístění zboží uvede tato právnická osoba do řádku č. 20 českého přiznání k DPH a zároveň do souhrnného hlášení. Následné prodeje zboží z externího skladu v Německu s 19% německou sazbou DPH již nijak v českém přiznání uvedeny nebudou. Je tento postup správný? 

Společnost s r. o., tuzemský plátce DPH, prodá nefunkční kombajn do Polska neplátci DPH. Je tento prodej zdanitelným plněním osvobozeným od DPH dle § 66 zákona o DPH, nebo je nutno vystavit fakturu včetně DPH?

Jsme firma (s. r. o.), prodávající náhradní díly. Odebírá od nás i firma K z tuzemska. Nyní však chce, abychom zaslali zboží z naší firmy prostřednictvím přepravní služby PPL přímo zákazníkovi na Slovensko (plátce DPH). My budeme zboží a dopravu účtovat firmě K v tuzemsku (CZ). Jak to bude s DPH za přepravu zboží - můžeme si odečíst DPH na vstupu (česká PPL - české firmě, tj. nám) a dále při naší fakturaci firmě K (česká firma - české firmě) - všichni plátci DPH? Je třeba tuto skutečnost, že zboží je zasláno od nás do EU uvést v souhrnném a kontrolním hlášení, ev. ještě na jiných řádcích než na ř. 1 v přiznání k DPH?

Fyzická osoba OSVČ plátce DPH v roce 2011 koupila podle technického průkazu starší osobní automobil, datum první registrace vozu je 1. 10. 2007, faktura na nákup vozu byla s DPH 20 %, klient chtěl nárokovat odpočet DPH. Bylo to správně, když se jednalo o osobní automobil a odpočet DPH byl u osobních automobilů až od 1. 4. 2009? V roce 2019 klient osobní automobil prodal, mám odvést DPH z prodejní ceny?

V jaké sazbě budou projektové stavební práce, resp. dá se projektová práce považovat za stavební práci podle zákona o DPH? 

Jak správně postupovat při uplatnění DPH z pohoných hmot hrazených CCS kartou? Doposud uplatňuji DPH z daňového dokladu od CCS Česká společnost pro platební karty s. r. o. Je povinnost k tomuto daňovému dokladu přikládat jednotlivé tankovací doklady? Doslechla jsem se, že po 1. 4. 2020 bude možné uplatňovat DPH pouze na základě tankovacích dokladů. 

OSVČ, neplátce, bude podnikat v nákupu a prodeji aut. Auta bude pořizovat v EU, ale také ve Švýcarsku. Jak je to s registrací k DPH pokud bude nakupovat v EU a s registraci k DPH pokud bude nakupovat mimo EU? Auta bude opravovat a dále v ČR prodávat.

Firma (s. r. o.), mnoho let plátce DPH, s obratem nad 10 miliónů měla za rok 2019 pokles až na 7 milionů tržeb. V přiznání za prosinec 2019 firma označila kódem Q že následující rok bude čtvrtletním plátcem. Stane se čtvrtletním plátcem automaticky, nebo to musí finanční úřad ještě potvrdit nějakým rozhodnutím?

Musím dávat do kontrolního hlášení do kategorie B2 přijaté faktury za nájemné, i přesto, že hodnota faktury není vyšší než 10.000 Kč? Nejedná se o splátkový nebo platební kalendář, ale o obyčejnou fakturu - daňový doklad (například nájemné za operativní leasing). Na školeních ke kontrolnímu hlášení nás učili, že nájemné je výjimka a vždy náleží do kategorie B2, ale nevím, kde v zákoně toto najít. 

Objevila se mi v účetnictví faktura na nákup mobilní aplikace (krabicové řešení). Faktura má IE DIČ a je na ní uveden základ daně a česká 21% DPH. Mohu si DPH nějakým způsobem nárokovat? 

U vozidla používaného i pro soukromé účely jsme při pořízení stanovili poměrný koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH odhadem. Ke konci roku určíme dle evidence poměrný koeficient ve skutečné výši. Pokud se nebude lišit o více než 10 % od koeficientu stanoveného odhadem, nic opravovat nebudeme. V dalších letech se porovnává nově vypočtený poměrný koeficient s koeficientem určeným při pořízení odhadem, nebo přesně určeným ke konci roku, v němž bylo vozidlo pořízeno?