Ing. Jan Matějka - strana 2

V březnu 2022 zemřel jednatel s. r. o., pak běželo soudní řízení, které bylo ukončeno v prosinci 2022. Předpokládám, že do 3 měsíců od úmrtí jednatele mělo být podáno daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, je to tak? Budou za rok 2022 dvě přiznání k dani z příjmů právnických osob, tj. za 1 až 3/2022 a 4 až 12/2022? Jaký by měl být další postup? Jaké plynou pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Je možné podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 v listopadu 2022? Jedná se o tuto situaci: - Za hospodářský rok 1. 8. 2017 – 31. 7. 2018 byla vykázána daňová ztráta - Za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 byl vykázán daňový základ, který byl částečně snížen o daňovou ztrátu předchozího hospodářského roku. Ze zbylého daňového základu byla zaplacena daň. Přiznání bylo podáno v 5 denní toleranční lhůtě 7. 11. 2019. - Za hospodářský rok 1. 8. 2019 – 31. 7. 2020 byl vykázán daňový základ a uhrazena daň. - Za hospodářský rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 byla vykázána daňová ztráta Až nyní si společnost uvědomila, že zapomněla daňovou ztrátu za hosp. rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 uplatnit zpětně za předchozí 2 hospodářské roky. Otázka kterou řeším je, zda ještě v listopadu 2022 bude moci společnost podat dodatečné daň. přiznání za hosp. rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019? Uplynula již tříletá lhůta pro tuto možnost dnem 1. 11. 2022 podle § 148 odst. 1 DŘ a § 141 odst. 1 a 2 DŘ nebo zde platí lhůta dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů a lhůta končí až 1. 11. 2026, protože za předchozí hosp. rok (1. 8. 2017 – 31. 7. 18) byla vykázána daňová ztráta? 

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Které pokuty a úrok z prodlení jsou daňově uznatelné: a) pokuta za opožděné podání daňového přiznání, b) exekuční náklady Finančního úřadu, OSSZ, c) úrok z prodlení za pozdní platbu?

Jak postupuje FÚ při počítání lhůt pro kontrolu zdaňovacích období pro DPH a daně z příjmů? DPH za leden 2020 se podává do 25. 2. 2020, končí lhůta pro možné uplatnění DPH dne 22. 2. 2023? DPPO, DPFO za 2020 se podává do 31. 3. 2021 a základní lhůta končí 31. 3. 2024. Byl i názor, že se počítá od 31. 12. 2020, pak by byla lhůta 1. 1. 2023. V zákoně se hovoří o zdaňovacím období, ne termínu podání přiznání.

Kdo všechno musí mít zřízenou datovou schránku a je už tato zaležitost je uzákoněna? A do kdy musí být zřízena? Je v tom pořád hodně nejasností.

Při uplatnění ztráty platí pravidlo 3 + 5 pro kontrolu FÚ. Domníváme se, že vyšlo stanovisko Nejvyššího soudu, nebo jiné závazné instituce k výkladu daňového řádu. V zájmu standardního podnikatelského prostředí je i právní jistota. Pro uplatnění ztráty platí až 5 let, tedy 1 - 5. Uplatněním celé ztráty v daném horizontu 1 - 5 znamená uplatnění práva a nastupuje pravidlo + 3. Tedy výklad je 3 + (1 až 5). FÚ není krácen na právech kontrolu + 3. V neprospěch poplatníka a právní nejistoty je, že pokud uplatní ztrátu zcela v dalším roce, je uzavřeno účetní období a dle daňového řádu jsou 3 roky na provedení kontroly, takto by se doba prodloužila navíc o 4 roky a to jen z titulu, že mohl a měl právo uplatnit až 5 let, ale tím se staví nad povinnost + 3 ?

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?

Poplatník zjistil, že ve svém daňovém přiznání k DPH 5 let zpětně špatně počítal DPH. Nyní bude podávat dodatečné daňové přiznání 3 roky zpětně, aby vyčíslil vždy o cca 100 - 1 000 Kč daň vyšší. Jaký je správný postup poplatníka a správce daně. 1) Má poplatník podat všechna dodatečná daňová přiznání najednou svou datovou schránkou, tj. 36 ks (více zpětně než 3 roky podat nemůže, je to tak)? 2) V dodatečném přiznání uvedena všechna tvrzení, které uváděl + opraví tu špatnou částku (tu původní nesprávnou tam vykazovat nebude) a vykáže rozdíl třeba 100 Kč, který doplatí? Bude mu správcem daně vyměřen úrok z prodlení - četla jsem, že se úrok nepředepíše, pokud je menší než 1 000 Kč u jedná daně za jedno období, tj. pro každý měsíc (každé přiznání k DPH) by tento úrok byl nižší, pak se nepředepíše nebo pokud to bude celkově (za všechna 36 Ks přiznání) více jak 1 000 úrok se předepíše (což určitě dohromady bude)? Hrozí ještě nějaké sankce poplatníkovi dle zákona o DPH či daňového řádu?

Právnická osoba (s. r. o.) s povinným auditem podala řádné daňové přiznání za rok 2017 ve lhůtě do 1. 7. 2018. Protože neměla v roce 2017 ani v letech předchozích daňovou ztrátu, není pro ni ustanovení § 38r ZDP relevantní a lhůta pro stanovení daně uplyne 1. 7. 2021 (§ 148 odst. 1 DŘ). V listopadu 2020 podala dodatečné daňové přiznání ("DODAP") na nižší daň (§ 141 odst. 2 DŘ). Protože k podání DODAP došlo v posledních 12 měsících, mělo by dojít k prodlužení dosavadní lhůty o 1 rok, tj. do 1. 7. 2022 (§ 148 odst. 2 písm. a) DŘ). Správce daně však rozhodnutím řízení o DODAP zastavil a to z důvodu nedodržení lhůty pro podání DODAP - do konce měsíce následujícího od zjištění důvodu. Zůstává v tomto případě lhůta pro stanovení daně 1. 7. 2022 nebo se v důsledku zastaveného řízení DODAP "anuluje" a lhůta se navrací na původní 1. 7. 2021?

Jsem OSVČ-mám zřízenou datovou schránku. Prostřednictvím DS jsem podala elektronicky daňové přiznání z příjmu FO za rok 2021 dne 25.03.2022. Na dani mi vyšel přeplatek ve výši 12 000,00 Kč. Do kdy mi musí FÚ vrátit přeplatek na dani?

Jsme s.r.o. Daňové přiznání za nás zpracovává a podává daňový poradce. Našla jsem chybu v uzavřeném roce, může podat dodatečné danové přiznání jednatel společnosti anebo musí podat dodatečné přiznání danový poradce, který příslušné období zpracoval a podal?

Provedli jsme platbu korejskému obchodnímu partnerovi za zprostředkování kontraktu na provedení dodávky strojů s instalací a montáží v České republice. Korejská firma založila v ČR s. r. o., kde nyní již vyrábí, ale také rozšiřuje výrobu. Jednání o zakázce, kterou v současnosti realizujeme pro českou s.r.o. probíhala v Jižní Korei. Náš jednatel Jižní Koreu navštívil 2x osobně, kde jednal se zprostředkovatelem. Tento pro nás následně zajistil s vedením společnosti uzavření kontraktu pro českou pobočku korejské firmy. Jsme povinni při platbě korejskému zprostředkovateli zajistit daň a provést oznámení finančnímu úřadu? Částka za toto zprostředkování je vyšší než 1 mil. Kč.

U s. r. o. došlo ke snížení základního kapitálu a s. r. o. má povinnost odvodu srážkové daně. K zápisu snížení vlastního kapitálu do obchodního rejstříku došlo počátkem dubna 2022 a výplata částky ze snížení vlastního kapitálu společníkům proběhne v červnu 2022. Do jakého data je povinnost odvodu srážkové daně správci daně?

1) Student zapomněl podat daňové přiznání k dani z příjmů FO do 1. 4. 2022 - podá až 5. 5. 2022. Jeho daň je výši 0 Kč a žádá o přeplatek na dani. Hrozí mu minimální pokuta ve výši 1 000 Kč nebo je na správci daně, zda pokutu uloží? 2) OSVČ podá daňové přiznání k dani z příjmů FO pozdě a to 1. 8. 2022 a měl podat přiznání papírově do 1. 4. 2022. Daň vypočtená v přiznání je ve výši 15 000 Kč - jaká mu hrozí pokuta, resp. penále či všechny možné sankce?

FO podnikatel v portálu Moje daně pověří další osobu - role uživatele - prohlížení a odesílání všeho, prohlížení a odesílání všeho s pověřováním. (Pověřená osoba nemá na FÚ za tuto FO jinou plnou moc.) Pověřená osoba ze svého portálu Moje daně - vybere příslušnou FO s pověřeným přístupem a odešle daňové přiznání za tuto FO. Je toto podání na FÚ platné jako elektronické bez dalších potvrzovacích úkonů?

Bude-li mít poplatník daňového poradce pro zpracování přiznání k dani z příjmů FO, pak daňový poradce za něj z jeho datové schránky podaná daňové přiznání, plná moc může být předána až s podáním přiznání na FÚ, tj. do 01. 07. 2022. Jak je to s přehledy pro ZP a OSSZ? Je nutné do konce dubna hlásit, že má poplatník daňového poradce? Pokud ne. Pak může přehledy podat také daňový poradce či nesmí nebo musí být na přehledu ruční podpis poplatníka a pak by přehledy mohl daňový poradce podat? Nebo si je musí podat poplatník sám s podpisem či přes datovou schránku?

Můj klient podal začátkem února papírovou formou DPFO za rok 2021, vzhledem k tomu, že nešlo toto přiznání podat elektronicky. Zřejmě bude mít v úmyslu podat opravné přiznání, které už podáme elektronicky. Pokud bude podávat řádné opravné přiznání k DPFO za rok 2021 elektronicky, do kdy má termín podání? Do 1. 4. 2022, kdy je základní termín pro podání dle daňového řádu, nebo do 2. 5. 2022, kdy se může podávat přiznání k dani z příjmu elektronicky? 

Od 1. 1. 2022 novela exekučního řádu ukládá povinnost exekutorům, aby do tří měsíců od nabytí její účinnosti vyzvali oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce u následujících vymáhaných pohledávek: vymáhaných v exekučních řízeních podle exekučního řádu, přičemž tato řízení probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti novely, a v době zahájení řízení se jednalo o pohledávku oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, současně v těchto řízeních v posledních třech letech přede dnem účinnosti novely nebylo nic vymoženo. Oprávněný bude v takovém případě vyzván, aby složil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zálohu na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Oprávněnému za zastavenou exekuci náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada nebude poskytována v peněžním plnění, ale formou slevy na dani z příjmů. Oprávněný věřitel, kterému exekutor přizná v rozhodnutí náhradu za zastavenou exekuci, bude moci tuto náhradu uplatnit jako slevu na dani z příjmů, a to formou slevy za zastavenou exekuci. Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se sníží o slevu za zastavenou exekuci. Lze za oprávněného věřitele, který si může uplatnit slevu za zastavenou exekuci, považovat i věřitele, který v roce 2022 nabyl toto pohledávku postoupením od původního věřitele? Původní věřitel pohledávku postoupí novému věřiteli a tento nový věřitel by vedl dále exekuční řízení a potencionálně by v případě splnění podmínek pro uplatnění slevy tuto slevu uplatnil? Lze tudíž slevu použít takto rovněž i u pohledávky nabytých postoupením?

Klientka (nepodniká a nikdy nepodnikala) podala přiznání k DPFO, kde vyšel přeplatek, vyplnila žádost o vrácení. Paní z FÚ volala, že si musí účet nejprve zaregistrovat, jinak jí peníze nepošle. Má na to FÚ právo? Na základě jakého paragrafu toto je? Klientka o přeplatek úspěšně žádala už v minulých letech bez problému a nikdy neregistrovala žádný svůj účet.