Ing. Jan Matějka - strana 2

Důchodce - OSVČ zemřel v březnu 2023. V roce 2023 již nebyl schopen podnikat, ale činnost nepřerušil. Je zůstavitel povinen podat nulové přiznání za období od 1.1.2023 do dne předcházející úmrtí? Je potřeba pak podávat další přiznání za období ode dne úmrtí do dne vypořádání dědictví? Děkuji za odpověď

V listopadu 2023 zemřel nepodnikající občan. Během roku 2023 měl příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Kdo a do kdy musí podat daňové přiznání za tyto příjmy?

Poplatník neměl dodělané účetnictví za rok 2022 a z toho důvodu nepodal daňové přiznání. Daň mu byla vyměřena z moci úřední. Po zaúčtování roku 2022 subjekt zjistil, že skutečný základ daně je vyšší. Má subjekt povinnost podat dodatečné přiznání za rok 2022? 

Student dřevařské střední školy ve věku 19 let chce začít podnikat jako OSVČ v paušálním režimu. Má právo ihned vstoupit do paušálního režimu, nebo může podnikat pouze na vedlejší činnost?

OSVČ, jež má paušální režim, nastoupila dne 5. 6. 2023 do pracovního poměru. Přestala paušální daň platit, a přišla na ní do datové schránky zaměstnavatele exekuce. Musí platit paušální daň, když nastoupí do pracovního poměru? A lze nějak paušální daň v průběhu roku zrušit? Nebo co s tím dělat? 

U fyzické osoby probíhá daňová kontrola roku 2021. V rámci kontroly požaduje správce daně doložit s ohledem na uplatněné daňové odpisy vstupní cenu nemovitosti. Nemovitost byla pořízena v roce 1992 a dále na ní v roce 2003 proběhla velká rekonstrukce. Na jedné straně rozumím tomu, že FÚ vyžaduje doložit oprávněnost daňového nákladu, na druhou stranu po nás chce nemožné, 20 až 30 let staré doklady. S ohledem na skartační lhůty jsme doklady již dávno zlikvidovali, nehledě na to, v jakém by byly  stavu po 20–30 letech? Je možné nějak rozumně argumentovat, že takový požadavek je v podstatě nesplnitelný, je opora např. v nějakém judikátu? 

Odběrateli jsme vystavili fakturu, kterou uhradil kartou. Poté zboží vrátil a vystavili jsme mu opravný daňový doklad. Odběratel poté písemně požádal o vrácení částky na bankovní účet, který není na stránkách Ministerstva financí (ARES) zveřejněný. Je možné odběrateli částku vrátit na tento účet nebo je to možné pouze na účet, který je zveřejněný?

Správce daně při daňové kontrole požaduje doložení účetních dat (účetní deníky) v elektronické podobě s odkazem na § 81 odst. 2 daňového řádu. Daňový subjekt má tyto věci vytištěné papírově z minulých let od bývalé účetní a takto je předložil správci daně. Je daňový subjekt povinen doložit účetní deníky v elektronické podobě? Pokud by tímto vznikly daňovému subjektu další náklady, má možnost si je nechat uhradit od správce daně?

Společnost s r. o. podala za rok 2019 daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob k 10. 8. 2020 (plná moc daňovému poradci). Kdy končí lhůta pro doměření daně a případnou kontrolu? 

Správce daně zahájil oznámil zahájení daňové kontroly u subjektu, kdy v této písemnosti jsou uvedeny roky 2020 a 2021, kdy byly z naší strany zaslány potřebné podklady. Nyní správce daně zaslal písemnost - oznámení o pokračování daňové kontroly, kde je uvedený i rok 2019. Je možné rozšíření tímto způsobem?

U s. r. o., která je naším odběratelem, probíhá daňová kontrola. Finanční úřad jim neuznal výdaje námi fakturované za služby v roce 2019 a 2020. Jedná se o docela významnou částku, kterou naše s. r. o. v roce 2019 a 2020 zahrnula do výnosů a zdanila, daň byla v pořádku zaplacena, u nás žádná kontrola neprobíhá. Jak postupovat v tomto případě, když FÚ neuznal daňový náklad a doměřuje? Daň bude tímto odvedena dvakrát. Lze se nějak bránit? Můžeme si tedy my snížit daňový základ v roce 2019 a 2020 a argumentovat výsledkem daňové kontroly u našeho odběratele? 

OSVČ uplatňuje z podnikání v § 7 ZDP výdajový paušál 60 %. Dále má příjmy z pronájmu, u něho uplatňuje skutečné výdaje. Je možné do těchto skutečných výdajů zahrnout i paušál na dopravu na soukromé auto ve výši 5 000 Kč/měsíc? V případě daňové kontroly by dle platného znění zákona o daních z příjmů bylo důkazní břemeno, že poplatník skutečně uskutečnil cesty pro pronájem, na Finanční správě? Jakým způsobem v těchto případech FS postupuje?

Dne 17. 2. 2023 podala společnost s r.o., měsíční plátce DPH dodatečné daňové přiznání k DPH a zároveň následné kontrolní hlášení za období 10/2022. Při kontrole účtu 343 000 DPH v 02/2023 bylo zjištěno, že v řádném daňovém přiznání k DPH nebylo uplatněno DPH z přijatých zdanitelných plnění u dvou faktur a to z důvodu, že při pořízení faktur přijatých do programu, byl omylem uveden datum 12.10.2011, namísto datumu 12. 10. 2023, tudíž program nezahrnul faktury do období 10/2022 a nebyl uplatněn odpočet DPH. Původní daňová povinnost za období 10/2022 byla 1 094 Kč. Na základě dodatečného daňového přiznání by měla být původní daňová povinnost snížena. Po zjištění chyby bylo dodatečné daňové přiznání+následné kontrolní hlášení ihned odesláno na příslušný FÚ. Do dnešního dne 31. 3. 2023 nebyla společnost žádným způsobem vyrozuměna FÚ o průběhu řízení. Má FÚ stanovenou lhůtu pro vyřízení dodatečného daňového přiznání+následného kontrolního hlášení? Pokud ano, jakou?

FO podnikatel, starší generace v paušální dani za rok 2022, se rozhodl ukončit aktivní činnost, a tedy se k 31.12.2022 odhlásil na ŽÚ, proběhlo kolečko FÚ, OSSZ. Ale podle výkladu OSZZ není OSVČ již 31. 12. 2022 pojištěncem OSZZ, na to navazuje stanovisko FÚ = nejste podnikatel, nejste pojištěn k 31. 12. 2022, nesplnil jste podmínku paušální daně celý rok 2022, podejte DPFO klasicky za rok 2022. Doplatky jsou značné, protože náklady se neevidovaly a ani 60 % není to, co bylo vstupem do paušální daně zamýšleno. Pokud jsem ukončil OSVČ k 31. 12. 2022, je tím v zákoně myšlen okamžik 00:00:00 dne 30. 12. 2022 nebo 00:00:00 31. 12 .2022? Ppokud by byla ukončena činnost k 1. 1. 2023, bude OSSZ žádat zaplatit zálohu za jeden den nového měsíce, FÚ bude žádat podat přiznání na započatý rok 2023. Přece není možné se řídit v dobré víře „časomírou atomových hodin“, den končí o půlnoci. A pokud se tedy rozhodne OSVČ skončit rok 2022, končí přece 31. 12. 2022 a ne 1. 1. 2023, to nový rok začíná. 

V roce 2022 jsem měla příjmy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Musím podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Od zaměstnavatele jsem si vyžádala Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Přestože jsem již několik let nepřetržitě v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele, obdržela jsem Potvrzení za rok 2022 dvě. Za období prvního pololetí roku a za období druhého pololetí stejného roku. Bylo mi to vysvětleno tím, že se v pololetí roku 2022 změnila externí firma, která zpracovává mzdy. A každá firma vystavila potvrzení pouze za období, které zpracovávala. Je tento postup správný? Bude finanční úřad akceptovat jako přílohu mého daňového přiznání dvě potvrzení?

Odvolací finanční ředitelství zamítlo naši žádost o prodloužení lhůty z důvodu nemoci našeho zástupce k vyjádření a rozhodlo o našem odvolání částečně a změnil se tak platební výměr. Stále však trváme na tom, že mělo být rozhodnutí v náš prospěch v celém rozsahu. Místní šetření a dožádání u obchodních partnerů bylo prováděno až v rámci odvolacího řízení z místního šetření za přítomnosti daňového subjektu nebyl sepsán protokol a naším vyjádřením, ale pouze úřední záznam. Do rozhodnutí o odvolání jsme se tak nemohli dostatečně vyjádřit ke kontrolním zjištěním. Lze využít kromě žaloby ještě nějaký opravný prostředek v této věci?

Pokud poplatník v roce 2020 vykázal daňovou ztrátu a přiznání měl podat do 31. 3. 2022, pak lhůta pro stanovení a doměření daně plyne až do 31. 3. 2029 pro zdaňovací období rok 2020? A jak je to s dalšími roky - pokud poplatník může uplatnit ztrátu v následujících 5 letech, tj. v roce 2021, 2022, 2023, 2024, 2025 - pak i těmto rokům se „posouvá“ lhůta pro doměření daně na + 9 let, tj. zdaňovací období roku 2025 budeme moci správce daně doměřit ještě v roce 2034, nebo takto už to neplatí? 

 Do jaké výše (postup stanovení výše) může obecně uložit správní orgán pokutu, aby nedošlo k vážné újmě, resp. nezpůsobila hospodářské potíže, či uvažovaná pokuta neměla likvidační charakter pro pokutovaný subjekt? Jaký je postup a co se zohledňuje při stanovení výše pokuty? Je na to konkrétní algoritmus v rámci konkrétní právní normy nebo obecné univerzální posouzení napříč právními předpisy (např. nějaké procento z tržeb či nákladů, výše čistého pracovního kapitálu, průměrný zůstatek peněžních prostředků za nějaké období aj.)?

Jsem aktivní OSVČ, obdržel jsem přihlašovací údaje do datové schránky a zaktivoval jsem si datovou schránku. V jakém formátu mám odeslat: a) DPFO na FÚ - formát PDF, anebo musím ve formátu XML; b) přehledy za rok 2022 pro OSSZ a VZP mohu odeslat ve formátu PDF přes datovou schránku?

Ital, který má v ČR trvalý pobyt do 2033, státní příslušnost Itálie, zdědil v Itálii po matce byt. Jeho hodnota bude vyšší než 5 milionů. U nás celoročně podniká a podává přiznání. V Itálii další zdanitelné příjmy nemá a veškeré jeho příjmy jsou z podnikání v ČR, kde vlastní živnostenské oprávnění. Vztahuje se i něj oznamovací povinnost podle § 38 v ZDP?