Ing. Jan Matějka - strana 2

Zaměstnanec si chce zpětně 5 let uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Musí mu zaměstnavatel vyhovět? Říkali jsme mu, že mu vystavíme potvrzení o příjmech a výsledkem ročního zúčtování daně a podá si zpětně daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Je tento postup správný? Kolik let zpětně může podat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti?

Je možné, aby daňový poradce podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob již v březnu, ale aby poplatník zaplatil daň až v červnu?

OSVČ vykázala v daňovém přiznání v roce 2022 ztrátu z podnikatelské činnosti v § 7 ZDP. Zároveň tento rok měla příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. Tyto příjmy přesáhly ztrátu, takže celková daňový základ měla osvč kladný. Vztahuje se prodloužení lhůty ze strany FU pro případnou kontrolu o 5 let na každý základ daně samostatně nebo se posuzuje jako celek, a tedy v tomto případě se lhůta neprodlužuje?

Poplatník (fyzická osoba OSVČ) obdržel od správce konkursní podstaty pohledávku z pracovněprávního vztahu (náhrada mzdy + cestovné), která nebyla dříve vyplacena. Firma v konkursu. Pohledávka je z roku 2012. Bude podléhat dani z příjmů dle § 10 ZDP? 

Česká s. r. o. si půjčila peníze od belgické firmy na výstavbu výrobní haly. Nyní vyplácíme úroky do Belgie. Podléhá toto plnění srážkové dani, podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 11 je sazba 10 %? A pokud ano, pokud jsme uhradili 3. 1. 2024, tak do kdy je nutno uhradit srážkovou daň na FÚ? A do kdy je nutno podat hlášení podle § 38d na FÚ? 

Jaký je správný postup z hlediska přechodu všech práv a povinností při rozdělení nebo fúzi obchodního partnera z hlediska DPH? Mohu daňový doklad na přijatou platbu vystavený našemu obchodnímu partnerovi, na kterém bylo uvedené původní DIČ zúčtovat v novém období, když už došlo k přechodu práv na vystavené faktuře už s novým DIČ? Dále, pokud přechod práv proběhl v rámci jednoho měsíce a tedy i v rámci jednoho daňového přiznání k DPH, s jakým DIČ budu doklady uvádět do kontrolního hlášení?

Jsem OSVČ od roku 2023 v paušálním režimu. Na měsíc únor a březen 2024 nemám bohužel zatím žádné zakázky. Mohu přerušit měsíční platbu paušální daně (jsem poplatníkem v 1. pásmu) v měsíci únoru a březnu (musím přerušení nějakým způsobem nahlásit FÚ?) a mohu pokračovat v platbě paušální daně např. od dubna 2024, anebo musím platit měsíční paušální daň každý měsíc?

Fyzická osoba - nepodnikatel, měla příjmy ze starobního důchodu a z pronájmu nemovitosti, žádné jiné příjmy neměla. Příjmy z pronájmu uváděla v daňovém přiznání v paragrafu 9, k nim uplatňovala paušální výdaj 30 %. Dne 23. 11. 2023 došlo k úmrtí této osoby, k 10. 1. 2024 zatím ještě nezapočalo dědické řízení, příjem z pronájmu pokračuje i po úmrtí poplatníka. Jak nyní postupovat? Jaké typy daňových přiznání, z jakých příjmů a v jakých lhůtách je nutné nyní podat za zemřelého? Které příjmy za rok 2023 a 2024 patří do daňového přiznání zemřelého a které již do daňových příjmů dědiců? Mohou se dědicové rozhodnout, zda budou po zdědění majetku uplatňovat skutečné výdaje nebo musí převzít i dosud uplatňovaný paušál 30 %? Děkuji za odpověď.

Otec koupil v roce 2005 pozemek. V roce 2021 ho daroval dceři, ale následně využil možnosti odvolání daru a pozemek se mu vrátil. Nyní by ho chtěl prodat. Bere se pro účely DPFO odvolání daru tak, že k převodu jakoby nedošlo a tedy časový test pro osvobození od daně z příjmů běží nepřetržitě již od roku 2005?

Dodavatel nám vystavil fakturu za práce v hodnotě 40 000 Kč (není plátce DPH). Když jsme v ARESu ověřovali IČ, které uvedl na faktuře, tak jsme ho nenalezli (v minulosti ale platné bylo). On nám není schopen vysvětlit, proč tomu tak je, není moc administrativně schopný, nedaří se nám ho kontaktovat. Práce nám skutečně poskytnul - můžeme si tedy tuto fakturu dát do nákladů? Hrozil by nám případně nějaký postih?

Společnost byla založena v prosinci 2023, ale svou činnost zahájí až v novém roce. Kdy je potřeba přihlásit firmu na Finanční úřad k dani z příjmu a za jaké období se podá první daňové přiznání?

V tisku se objevil článek o nedodržení správných postupů FÚ v rámci místního šetření versus daňová kontrola v nedávné minulosti, včetně judikátu NSS na postup skryté kontroly: FÚ v rámci celostátní kontrolní akce korunových dluhopisů prováděl dlouhodobé místní šetření s negativním výsledkem, k tomu však připojil výzvu, že v rámci této analýzy vznikly pochybnosti k účtování úroků z půjček ve smyslu časové rozlišení, které zvolil poplatník. Z tohoto titulu vznikly důvodné pochybnosti o správnosti a z tohoto důvodu vyzývá k podání dodatečného daňového přiznání s poučením, pokud nebude výzva splněna, bude použito doměření daně podle pomůcek. Proti tomuto rozhodnutí nebylo možné se samostatně odvolat. Nebylo jiné cesty než podat dodatečné přiznání, byla doměřena daň, úroky z prodlení, vše zaplaceno. Nelze jistě zobecňovat judikatury NSS, ale uvedený rozsudek o nesprávném postupu FÚ kopíruje přesně naší situaci. Klientka z článku se soudila s tím, že v rámci analytické činnosti při kontrole korunových dluhopisů FÚ doměřil a vyměřil daň z jiné činnosti, aniž byla zahájena daňová kontrola se všemi právy a povinnostmi obou stran. I v našem případě proběhla analytická činnost na kontrolu dluhopisů, v rámci toho vznikla domněnka, že nebylo správně postupováno v časovém rozlišení úroků z půjčky. Obdrželi jsme výzvu, buď podáte dodatečné DPPO, nebo FÚ vyměří sám podle pomůcek (což by mělo být v případě nespolupráce s FÚ), bez možnosti odvolání. Není zde tedy naplněna skutková podstata rozhodnutí NSS, že byly překročeny hranice mezi místním šetřením a daňovou kontrolou? V článku i generální finanční úřad přiznává, že v letech 2016–2019 byla tato praxe nesprávná. Byla by možnost se odvolat proti tomuto rozhodnutí?

Důchodce - OSVČ zemřel v březnu 2023. V roce 2023 již nebyl schopen podnikat, ale činnost nepřerušil. Je zůstavitel povinen podat nulové přiznání za období od 1.1.2023 do dne předcházející úmrtí? Je potřeba pak podávat další přiznání za období ode dne úmrtí do dne vypořádání dědictví? Děkuji za odpověď

V listopadu 2023 zemřel nepodnikající občan. Během roku 2023 měl příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Kdo a do kdy musí podat daňové přiznání za tyto příjmy?

Poplatník neměl dodělané účetnictví za rok 2022 a z toho důvodu nepodal daňové přiznání. Daň mu byla vyměřena z moci úřední. Po zaúčtování roku 2022 subjekt zjistil, že skutečný základ daně je vyšší. Má subjekt povinnost podat dodatečné přiznání za rok 2022? 

Student dřevařské střední školy ve věku 19 let chce začít podnikat jako OSVČ v paušálním režimu. Má právo ihned vstoupit do paušálního režimu, nebo může podnikat pouze na vedlejší činnost?

OSVČ, jež má paušální režim, nastoupila dne 5. 6. 2023 do pracovního poměru. Přestala paušální daň platit, a přišla na ní do datové schránky zaměstnavatele exekuce. Musí platit paušální daň, když nastoupí do pracovního poměru? A lze nějak paušální daň v průběhu roku zrušit? Nebo co s tím dělat? 

U fyzické osoby probíhá daňová kontrola roku 2021. V rámci kontroly požaduje správce daně doložit s ohledem na uplatněné daňové odpisy vstupní cenu nemovitosti. Nemovitost byla pořízena v roce 1992 a dále na ní v roce 2003 proběhla velká rekonstrukce. Na jedné straně rozumím tomu, že FÚ vyžaduje doložit oprávněnost daňového nákladu, na druhou stranu po nás chce nemožné, 20 až 30 let staré doklady. S ohledem na skartační lhůty jsme doklady již dávno zlikvidovali, nehledě na to, v jakém by byly  stavu po 20–30 letech? Je možné nějak rozumně argumentovat, že takový požadavek je v podstatě nesplnitelný, je opora např. v nějakém judikátu? 

Odběrateli jsme vystavili fakturu, kterou uhradil kartou. Poté zboží vrátil a vystavili jsme mu opravný daňový doklad. Odběratel poté písemně požádal o vrácení částky na bankovní účet, který není na stránkách Ministerstva financí (ARES) zveřejněný. Je možné odběrateli částku vrátit na tento účet nebo je to možné pouze na účet, který je zveřejněný?

Správce daně při daňové kontrole požaduje doložení účetních dat (účetní deníky) v elektronické podobě s odkazem na § 81 odst. 2 daňového řádu. Daňový subjekt má tyto věci vytištěné papírově z minulých let od bývalé účetní a takto je předložil správci daně. Je daňový subjekt povinen doložit účetní deníky v elektronické podobě? Pokud by tímto vznikly daňovému subjektu další náklady, má možnost si je nechat uhradit od správce daně?