Ing. Jan Matějka - strana 3

V rámci probíhajícího odvolacího řízení proti platebního výměru na DPH jsme požádali našeho správce daně o seznam všech písemností z daňového spisu. Požádali jsme o opisy některých listin, ale bylo nám odpovězeno, že se jedná o písemnost sloužící výlučně pro potřeby správce daně, která je založena ve vyhledávácí, a tedy neveřejné části spisu. Jak prosím postupovat dále ? Přece máme právo vědět alespoň čeho se písemnost týkala a komu byla určena zvláště kdy nám Odvolací finanční ředitelství stanovilo lhůtů, abychom se vyjádřili k dosavadnímu kontrolnímu zjištění. 

V souvislosti se zaváděním datových schránek podnikatelům na IČ, bych se chtěla zeptat, zda tuto datovou schránku může používat i spolupracující osoba k odesílání tiskopisů souvisejících se společným podnikáním (daňové přizání, formuláře na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu).

Platí stále, že daňová kontrola kontroluje 3 roky zpětně a archivace dokladů je 10 let?

Za zdaňovací období roku 2021 byl termín pro podání DaP v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2022 (příjmy zdaňované v zahraničí). K DaP jsem podala oznámení o osvobozených příjmech ve výši 30 mil. Kč. V roce 2023 jsem zjistila, že poplatník měl další osvobození v podobě darovaných akcií (vlastní jmění a. s. 53 mil.) a převodu 50% podílu na s. r. o. (vlastní jmění 60 mil.). Podala jsem dvě dodatečná oznámení o osvobozených příjmech nad 5 mil. Bude i z dodatečného oznámení doměřena pokuta 0,1 % z pozdě oznámených příjmů, když bylo podáno dodatečné oznámení? Bude možné použít pokyn D-59 k žádosti o prominutí pokuty, kdy poplatník bez výzvy podal správci daně oznámení do 150 dnů po uplynutí lhůty, když pokyn platí od 1. 1. 2023? Nebo to lze řešit i nějak jinak?

OSVČ fyzická osoba má nově zřízenou datovou schránku ze zákona. Musí podávat daňové přiznání daně z nemovitých věcí výhradně elektronicky přes svou datovou schránku, když v roce 2022 prodala nemovitost, ve které nepodniká, ve které bydlela a kterou nemá zařazenou v obchodním majetku? Jinak má již za dobu podnikání více nemovitostí, které jí slouží k podnikání, ale které se v roce 2022 nezměnily. Předpokládáme, že kdyby prodala cokoliv z nemovitostí, které jí sloužily k podnikání, musí podávat daňové přiznání výhradně elektronicky.

Během roku 2022 jsem koupila garáž a teď v lednu 2023 jsem odeslala k tomu přiznání k dani z nemovitých věcí, na kterém jsem uvedla, že je za rok 2022. Teď si myslím si, že jsem udělala chybu, že přiznání mělo být (dopředu) za rok 2023. Je rok 2022 na přiznání je nesprávný a pokud ano, jakým způsobem se dá podání napravit, pokud to chci opravit ještě před termínem 31. 1. 2023? Přiznání je podané přes mou datovou schránku. 

Od ledna 2023 bude Ministerstvo vnitra dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů postupně zřizovat datové schránky všem živnostníkům a OSVČ. Pokud bude živnostník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 v lednu 2023 a v té době ještě neobdrží přístupové údaje do datové schránky (datová schránka mu bude zřízena následně, například až v koncem února 2023), může podat přiznání na příslušný finanční úřad v papírové podobě?

Může s.r.o. plátce DPH vystavovat daňové doklady na částky nad 10 000 Kč vč. DPH bez uvedení odběratele? Odběratelé takové doklady požadují, nechtějí na nich uvádět své iniciály, chtějí, aby v kolonce odběratel nebylo uvedeno nic. Pokud vyhovíme přání odběratele, dopouštíme se nějakého prohřešku a hrozí nám nějaké sankce? 

Poplatník uhradil se zpožděním DPPO, výše úroku odhadem přesáhne 1 000 Kč. Je FÚ povinen vystavit platební výměr na úrok z prodlení? Z FÚ bylo zasláno jen vyrozumění o výši nedoplatku, kde jsou uvedeny celkové hodnoty dluhu v členění podle jednotlivých daní, ale není jednoznačné, kolik činí úrok z prodlení (včetně způsobu jeho výpočtu) a kolik dlužná daň či případně jiné příslušenství. DIS + není používána. 

Firma - právnická osoba - za rok 2021 nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob v zákonném termínu. Správce daně zaslal výzvu k podání přiznání se lhůtou 15 dní od převzetí výzvy. Firma přiznání podala, ale nedodržela lhůtu 15. denní lhůtu stanovenou výzvou správce daně, přiznání podala až po dvou měsících od převzetí výzvy. V přiznání byla stanovena daňová ztráta ve výši 50 000 Kč. Nyní firma dostala platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 5% z daňové ztráty - tedy pokutu ve výši 2 500 Kč. Prosím je postup správce správný? Pokuta je vypočtena podle § 250 daňového řádu, kde je uvedeno c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.  

Společnost omylem nevykázala údaje za aktuální období v samostatné příloze k položce 12 I oddílu - Přehled transakcí se spojenými osobami. Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání k DPPO a pokud ano, má společnost vyplnit jenom tuto samostatnou přílohu a zbylé daňové přiznání nechat nevyplněné?

V březnu 2022 zemřel jednatel s. r. o., pak běželo soudní řízení, které bylo ukončeno v prosinci 2022. Předpokládám, že do 3 měsíců od úmrtí jednatele mělo být podáno daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, je to tak? Budou za rok 2022 dvě přiznání k dani z příjmů právnických osob, tj. za 1 až 3/2022 a 4 až 12/2022? Jaký by měl být další postup? Jaké plynou pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Je možné podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 v listopadu 2022? Jedná se o tuto situaci: - Za hospodářský rok 1. 8. 2017 – 31. 7. 2018 byla vykázána daňová ztráta - Za hospodářský rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019 byl vykázán daňový základ, který byl částečně snížen o daňovou ztrátu předchozího hospodářského roku. Ze zbylého daňového základu byla zaplacena daň. Přiznání bylo podáno v 5 denní toleranční lhůtě 7. 11. 2019. - Za hospodářský rok 1. 8. 2019 – 31. 7. 2020 byl vykázán daňový základ a uhrazena daň. - Za hospodářský rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 byla vykázána daňová ztráta Až nyní si společnost uvědomila, že zapomněla daňovou ztrátu za hosp. rok 1. 8. 2020 – 31. 7. 2021 uplatnit zpětně za předchozí 2 hospodářské roky. Otázka kterou řeším je, zda ještě v listopadu 2022 bude moci společnost podat dodatečné daň. přiznání za hosp. rok 1. 8. 2018 – 31. 7. 2019? Uplynula již tříletá lhůta pro tuto možnost dnem 1. 11. 2022 podle § 148 odst. 1 DŘ a § 141 odst. 1 a 2 DŘ nebo zde platí lhůta dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů a lhůta končí až 1. 11. 2026, protože za předchozí hosp. rok (1. 8. 2017 – 31. 7. 18) byla vykázána daňová ztráta? 

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Které pokuty a úrok z prodlení jsou daňově uznatelné: a) pokuta za opožděné podání daňového přiznání, b) exekuční náklady Finančního úřadu, OSSZ, c) úrok z prodlení za pozdní platbu?

Jak postupuje FÚ při počítání lhůt pro kontrolu zdaňovacích období pro DPH a daně z příjmů? DPH za leden 2020 se podává do 25. 2. 2020, končí lhůta pro možné uplatnění DPH dne 22. 2. 2023? DPPO, DPFO za 2020 se podává do 31. 3. 2021 a základní lhůta končí 31. 3. 2024. Byl i názor, že se počítá od 31. 12. 2020, pak by byla lhůta 1. 1. 2023. V zákoně se hovoří o zdaňovacím období, ne termínu podání přiznání.

Kdo všechno musí mít zřízenou datovou schránku a je už tato zaležitost je uzákoněna? A do kdy musí být zřízena? Je v tom pořád hodně nejasností.

Při uplatnění ztráty platí pravidlo 3 + 5 pro kontrolu FÚ. Domníváme se, že vyšlo stanovisko Nejvyššího soudu, nebo jiné závazné instituce k výkladu daňového řádu. V zájmu standardního podnikatelského prostředí je i právní jistota. Pro uplatnění ztráty platí až 5 let, tedy 1 - 5. Uplatněním celé ztráty v daném horizontu 1 - 5 znamená uplatnění práva a nastupuje pravidlo + 3. Tedy výklad je 3 + (1 až 5). FÚ není krácen na právech kontrolu + 3. V neprospěch poplatníka a právní nejistoty je, že pokud uplatní ztrátu zcela v dalším roce, je uzavřeno účetní období a dle daňového řádu jsou 3 roky na provedení kontroly, takto by se doba prodloužila navíc o 4 roky a to jen z titulu, že mohl a měl právo uplatnit až 5 let, ale tím se staví nad povinnost + 3 ?

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?

Poplatník zjistil, že ve svém daňovém přiznání k DPH 5 let zpětně špatně počítal DPH. Nyní bude podávat dodatečné daňové přiznání 3 roky zpětně, aby vyčíslil vždy o cca 100 - 1 000 Kč daň vyšší. Jaký je správný postup poplatníka a správce daně. 1) Má poplatník podat všechna dodatečná daňová přiznání najednou svou datovou schránkou, tj. 36 ks (více zpětně než 3 roky podat nemůže, je to tak)? 2) V dodatečném přiznání uvedena všechna tvrzení, které uváděl + opraví tu špatnou částku (tu původní nesprávnou tam vykazovat nebude) a vykáže rozdíl třeba 100 Kč, který doplatí? Bude mu správcem daně vyměřen úrok z prodlení - četla jsem, že se úrok nepředepíše, pokud je menší než 1 000 Kč u jedná daně za jedno období, tj. pro každý měsíc (každé přiznání k DPH) by tento úrok byl nižší, pak se nepředepíše nebo pokud to bude celkově (za všechna 36 Ks přiznání) více jak 1 000 úrok se předepíše (což určitě dohromady bude)? Hrozí ještě nějaké sankce poplatníkovi dle zákona o DPH či daňového řádu?