Ing. Jan Matějka - strana 3

Jsem fyzická osoba podnikající, plátce DPH. Nemám zřízenou datovou schránku a daňové přiznání mi nezpracovává daňový poradce. Mám prosím povinnost podávat přiznání - k dani z příjmů, DPH, kontrolní hlášení atd. - elektronicky? V případě, že tuto povinnost nemám, a přesto vše elektronicky podávám a budu i letos podávat elektronicky přiznání k dani z příjmů, týká se i mě, kvůli chybějícímu formuláři na stránkách www.mfcr.cz, prodloužený termín na podání tohoto přiznání na květen 2022?

OSVČ začala v roce 2020 podnikat. Tento rok se dostala do daňové ztráty ve výši 60 000 Kč, tj. v budoucnu by mohla na dani ušetřit 9 000 Kč. OSVČ samozřejmě předpokládá, že se v následujících letech dostane do zisku, tj. že bude mít příjem cca 600 000 Kč - 800 000 Kč. OSVČ by mohla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %, tj. daňová povinnost maximálně řádově v tisíci korunách. Z pohledu daňového - komplexního - je lepší uplatnit paušální výdaj a nemít jakýkoliv problém s FÚ co se týče kontrol atd. nebo využít institutu daňové ztráty s tím, že se prodlouží doba pro vyměření daně, kontrolu. OSVČ by se přiklonila k využití paušálu, aby mohla evidovat své příjmy, pohledávky a neměla další starosti např. s vedením daňové evidence a především s kontrolami z FÚ. Děkuji za nastínění praxe a dopadů na OSVČ z pohledu obou možností.

Společnost v roce 2017 dosáhla daňové ztráty. V březnu 2019 finanční úřad zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob. Ta trvá dosud. Vzhledem k tomu, že daňový řád lhůtu pro trvání daňové kontroly samotné nestanoví, lze se domnívat, že tuto kontrolu může provádět po dobu trvání lhůty pro vyměření daně, což je v uvedeném případě 5 + 3 roky, tj. v podstatě do 31. 3. 2026?

Ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ukládá poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob povinnost oznámit správci daně příjem, který je od daně osvobozený a je vyšší než 5.000.000 Kč. Součástí uložené povinnosti je i stanovení údajů, které je poplatník povinen o příjmu uvést. Tato povinnost se nevztahuje na příjem, o němž stanovené údaje, tedy výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl, může správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Podléhá oznamovací povinnosti osvobozený příjem z titulu bezúplatného nabytí obchodního podílu v obchodní korporaci na základě darovací smlouvy? Podléhá oznamovací povinnosti osvobozený příjem z titulu bezúplatného nabytí nemovité věci na základě darovací smlouvy?

Fyzická osoba vlastnila družstevní podíl více než 15 let. V roce 2020 do šlo ke zrušení družstevního vlastnictví a převodu bytu do osobního vlastnictví. Nyní v roce 2021 FO byt prodala. V bytě po celou dobu nebydlela. Osvobození podle §4/1/a není. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) není jasné, je zde napsáno, že osvobozeno je pokud doba mezi nabytím a prodejem je 5 let (resp. nově 10 let) Zároveň osvobození podle § 4 odst. 1 písm. s) také nepřipadá v úvahu, neboť již nejde o prodej družstveního podílu. Tedy přes to, že FO vlastní nemovitost více než 15 let, nemá možnost osvobození? Hledal jsem na internetu a našel jsem tento judikát, nevím zda lze použít i v současné době - 2 Afs 20/2011.

Před 2 měsíci jsem byli kontaktování našim správcem daně, že máme v oddíle kontrolního hlášení B2 přijaté faktury, které náš obchodní partner nevykázal v oddíle A4. Po doložení faktur správci daně jsme se domnívali, že je záležitost vyřešena a potvrdili jsme správnost podání. Obchodního partnera jsme kontaktovali a ten nám sdělil, že již vše dal dopořádku. Nyní nám naše správcová daně sdělila, že náš obchodní partner i přes výzvy nápravu nesjednal a od července nepodal kontrolní hlášení a daňové přiznání k DPH. Jak máme nyní postupovat? Hrozí nám, že budeme muset nárok na odpočet vrátit? V registru je náš obchodní partner stále veden jako spolehlivý.

V roce 2020 a 2021 nemáme včas podklady pro vystavené faktury, skoro každý měsíc posíláme dodatečné přiznání k DPH a doplácíme daň, za vystavené faktury. Jakmile podáme dodatečné přiznání k DPH, tak doplatíme daň. Dodatečné přiznání za leden 2020 jsme podávali v září 2020 atd., byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní úhradu. Jak je to s dodatečným přiznáním k DPH a úroky z prodlení, jsou vyměřeny vždy? Nebo když podáme dodatečné přiznání dřív, tak nebudeme muset platit úroky z prodlení?

Pozdě jsem podala daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako OSVČ. Měla jsem základ daně 103 tis. kč, daň mi po odečtu slevy na poplatníka tedy nevyšla a na mé 3 děti mi vyšel daňový bonus 58 812,--Kč. Daňový bonus mi FU vrátil, ale následně mi doměřil 0,05% pokuty z částky daňového bonusu 58 812,--Kč. Myslím, že mi to doměřili neoprávněně, z daňového bonusu nelze vyměřit pokutu, nebo snad ano?

V letošním roce si klient poprvé vyplatil podíl na zisku, včas zaplatil srážkovou daň, bohužel jsem si ale neuvědomila, že musí podat vyúčtování srážkové daně. Toto bylo podáno opožděně. FÚ samozřejmě vyměřil dost vysokou pokutu za pozdní podání. Je možné podat žádost o prominutí této pokuty, když doposud klient neměl nikdy problém s termínem podání jakékoliv daně ani s placením, vždy je vše zaplaceno v termínu. Je taková žádost spoplatněna?

OSVČ má v drobném majetku mobilní telefon, u kterého uplatnil plný odpočet DPH. V krátkém čase do 1 roku si sám způsobil škodu, kterou bohužel nikde v servisu nezdokladoval. Zakoupil nový telefon a plně uplatnil odpočet DPH, bez jakýchkoliv dalších úprav. Domnívám se, že drobný majetek "vyrovnání odpočtu daně" nepodléhá ani v případě nedoložené škody. Samozřejmě nemělo by se to již opakovat, aby to nepůsobilo na FU spekulativně, ale pro jednou, je tento postup plného DPH za mobil 2× v krátkém čase v souladu se zákonem DPH?

Správce daně vyrozuměl daňový subjekt o úroku z prodlení na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020. Daň byla daňovým subjektem zaplacena 2. 7. 2021 a připsána na účet správce daně 7. 7. 2021. Úrok z prodlení byl vypočten správcem daně za 3 dny prodlení, od 5. 7. 2021 včetně do 7. 7. 2021 včetně. Daňový subjekt podal námitku proti vyrozumění o úroku z prodlení, ve které uvedl, že podle ustanovení § 252 odst. 2 daňového řádu je čtvrtým dnem, od kterého se počítá úrok z prodlení, je den 7. 7. 2021, neboť faktickým čtvrtým dnem byl státní svátek 5. 7. 2021, a měl by tak být posunut podle ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu na 7. 7. 2021. Správce daně námitku zamítl s tím, že úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne prodlení až do dne připsání platby daně na účet správce daně. Je postup správce daně správný?

V současné době probíhá u s. r. o. daňová kontrola na daň z příjmů za rok 2014. V rámci odvolání požadujeme zohlednit daňové odpisy, které nebyly v řádném daňovém přiznání uplatněny (přerušení podle § 26 odst. 8 ZDP ). Odvolací finanční ředitelství požadavek akceptuje, ale chce doložit inventární karty majetku s průběhem odepisování (není problém, samozřejmě máme) a dále chce doložit vstupní cenu, ze které se daňové odpisy počítají. Na základě výzvy máme zaslat faktury, kupní smlouvy, protokoly o předání. Jedná se o výrobní linky nakupované v letech 2001, 2002 a 2003. Bohužel daňový subjekt má ve skartační směrnici uvedeno, že účetní doklady se archivují deset let od skončení účetního a zdaňovacího období. Doklady v archivu již nejsou a nelze je získat ani u dodavatele. Máme možnost nějaké obrany proti postupu správce daně? Bude stačit k uznání odpisů jen doložení inventárních karet majetku?

Daruji dceři darovací smlouvou pozemek (cena dle cenové mapy města je cca 20 mil. CZK). Musí dcera podat oznámení o osvobozených příjmech FÚ, i když je smlouva dostupná na KÚ?

V současné době probíhá u s. r. o. daňová kontrola na daň z příjmů za rok 2014. V rámci odvolání požadujeme zohlednit daňové odpisy, které nebyly v řádném daňovém přiznání uplatněny (přerušení podle § 26 odst. 8 ZDP). Odvolací FÚ požadavek akceptuje, ale chce doložit inventární karty majetku s průběhem odepisování (není problém, samozřejmě máme) a dále chce doložit vstupní cenu, ze které se daňové odpisy počítají. Na základě výzvy máme zaslat faktury, kupní smlouvy, protokoly o předání. Jedná se o výrobní linky nakupované v letech 2001, 2002 a 2003. Bohužel daňový subjekt má ve skartační směrnici uvedeno, že účetní doklady se archivují deset let od skončení účetního a zdaňovacího období. Doklady v archivu již nejsou a nelze je získat ani u dodavatele. Máme možnost nějaké obrany proti postupu správce daně? Bude stačit k uznání odpisů jen doložení inventárních karet majetku? 

OSVČ podala 20. 3. 2021 dodatečné daňové přiznání za rok 2019. Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny též 20. 3. 2021. V tomto dodatečném DAP došlo ke snížení daně. Kdy může OSVČ požádat FÚ o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob?

Kdy je splatná daň z příjmu, pokud přiznání odešlu: 1/ elektronicky v březnu 2021, 2/ elektronicky v květnu 2021?

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. 2021. Plnou moc stačí podat nejpozději s daňovým přiznáním, může být plná moc podána datovou schránkou daňového poradce nebo ji musí podat klient svou datovou schránkou (jak tomu bylo dříve)?

Mám plnou moc od daňového poradce na odklad podání přiznání k dani z příjmů FO do června. Nyní bych však potřebovala podat přiznání do konce března kvůli hypotéce. Je možné, aby daňový poradce podal přiznání nyní v březnu, ačkoliv s ním mám sepsanou plnou moc na odkad do června? Není to problém z pohledu daňového poradce či finančního úřadu, že by přijal přiznání dříve? Zůstane i tak zachována prodloužená lhůta pro podání přehledu pro OSSZ a ZP do konce července? 

Paušální daň, která v roce 2021 činí 5 469 Kč měsíčně. Je možné, pokud FO ukončí pracovní poměr k 01. 05. 2021 přihlásit se do paušální daně? Nebo do paušální daně se musí vstoupit pouze na začátku roku? Pokud do paušální daně FO nastoupí na začátku roku 2022, pak je možné od ní např. v půlce roce 2022 vystoupit dobrovolně nebo pouze překročením limitu či nesplněním povinnosti? Kde mohu podat přihlášku k paušální dani? A pokud je možné v průběhu roku vystoupit, tak od kterého měsíce začnu platit "klasické" zálohy na ZP a SP, vystoupím-li např. v květnu? Je možné tedy střídání režimu či nikoliv?  Doplňující otázka: Jakým způsobem mohu vstoupit či vystoupit z režimu paušální daně? Nahlášení - podání přihlášky/odhlášky přímo na územním pracovišti na FÚ nebo stačí vyplnit nějaký tiskopis on-line, podepsat a donést na FÚ? Do kdy lze vstoupit do režimu, pokud chci být v paušální dani v roce 2022? Do kdy pak oznámit ukončení tohoto režimu - budu-li ukončovat dobrovolně.

Firma má generální (neomezenou) plnou moc na daňového poradce u správce daně. Mzdy ve firmě zpracovává účetní a je zvyklá samostatně vyplňovat i navazující vyúčtování daně ze závislé činnosti (nebo srážkové daně). Daňový poradce do tohoto nezasahuje. Je platné podání, že tyto vyúčtování na finanční úřad podává firma svoji datovkou a nejde to přes daňového poradce? Nebylo by vhodnější pro tento případ, kdyby byla plná moc daňového poradce omezena o tyto vyúčtování, protože je DP nezpracovává ani nepodává?