Ing. Jan Matějka - strana 1

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Pokud daňový subjekt neuspěje s vyhověním žádosti o zaplacení daně ve splátkách, může podat žádost po nějaké době na finanční úřad znovu?

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Náš zaměstnanec byl předvolán jako svědek na finanční úřad ve věci svého příbuzného, který má daňovou kontrolu (s námi tento příbuzný nemá co do činění). Vypovídal, byl sepsán protokol, ve kterém mj. zaměstnanec na úvodní otázku správce daně, kde pracuje, uvedl nás jako svého zaměstnavatele. Druhý den jsme obdrželi výzvu správce daně podle § 57 odst. 1 písm. d) a za podmínek § 58 a § 93 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve které nás správce daně vyzývá, abychom ohledně našeho zaměstnance sdělili jeho čísla bankovních účtů, na které mu od roku 2020 zasíláme mzdu či cestovní náhrady, poskytli přehled cestovních náhrad vyplacených zaměstnanci v jednotlivých měsících a poskytli evidenci jeho pracovní doby v jednotlivých dnech od roku 2020. Podotýkáme, že u nás neprobíhá žádná daňová kontrola a ani zaměstnanec (svědek) nepodniká a nemá kromě nás žádného jiného zaměstnavatele. Ve výzvě není uvedeno, v souvislosti s jakým daňovým řízením toto správce daně požaduje, uvádí jen jméno našeho zaměstnance a co po nás chce, nic víc. Souvislost s jeho svědeckou výpovědí je zřejmá, když výzva přišla ihned po podání výpovědi. Je vůbec taková výzva zákonná? Proč si správce daně nevyžádal tyto údaje přímo od svědka - zaměstnance, proč obtěžuje nás? V odůvodnění jsou fakticky jen opsané příslušné paragrafy s citací zákona, tj. že jsme povinni údaje na vyžádání správce daně poskytnout a že jsou nezbytné pro správu daní a mohou být důkazním prostředkem při správě daní. U jakého subjektu není uvedeno a proč jsou nezbytné také není uvedeno. 

rád bych se poradil na postup v následující situaci týkající se podání kontrolního hlášení (KH) prostřednictvím datové schránky. Daňový subjekt podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak podle kontroly EPO je tento soubor nevalidní, protože došlo k překódování znaků při přeposlání XML mezi emaily (to však netušil). Finanční úřad vyzval subjekt k podání kontrolního hlášení, jelikož nic neeviduje, přičemž protistrana má stav B2. Pokud se daňový subjekt podívá do odeslaných zpráv do datovky, zjistí, že XML bylo skutečně odesláno na finanční úřad. V poznámkovém bloku je vidět, že soubor je klasický XML, avšak v důsledku nějaké chyby obsahuje nějaké nesprávné znaky (např. háčky a čárky). Je možné argumentovat tím, že podání bylo učiněno a finanční úřad měl poslat žádost o doplnění podání kvůli vadám, nebo je situace posuzována tak, jako by podání nebylo učiněno vůbec? Na tomto základě přemýšlíme, jaký zvolit postup, abychom eliminovali pokutu. Myslíme si, že by nás finanční úřad mohl měl vyzvat k odstranění vad podání, pokud je podání neúplné nebo obsahuje chyby.

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Fyzická osoba, občan nepodnikatel, prodal koncem roku 2023 pozemek, v roce 2023 obdržel pouze zálohu a zbytek kupní ceny bude doplacen až 5/2024. Současně v prosinci 2023 sepsal kupní smlouvu na nákup rodinného domu. Kdy má se hlásit, že obdržené finanční prostředky použije na nákup nemovitosti pro vlastní bydlení, a to do lhůty pro podání přiznání v roce 2024 nebo až 2025?

Společnost s r. o. v roce 2023 vyplácela svému majiteli (české fyzické osobě) podíl na zisku. Valná hromada se uskutečnila začátkem prosince 2023. Podíl na zisku byl vyplacen v průběhu prosince 2023, 15% srážková daň byla uhrazena koncem ledna 2024. Zapomněli jsme splnit registrační povinnost dle § 125 daňového řádu. Dne 7. 2. 2024 nám do datové schránky přišlo rozhodnutí o registraci dle § 129 odst. 3 daňového řádu. Vyúčtování srážkové daně jsme provedli v termínu. Může nám dát FÚ pokutu? Musí nám dát pokutu a v jaké výši? Kdybychom pokutu dostali, můžeme se odvolat, aby nám pokutu zrušili? Je to náš první přestupek. Pochopila jsem správně, že pokutu nemusí vůbec uložit? Dle § 247a daňového řádku mohou uložit pokutu až do 500.000 Kč za nesplnění registrační povinnosti. Dále je tam § 248 a 249. Nikde tam ale nevidím, že by museli uložit pokutu v minimální výši. Je nějaká minimální výše?

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?

Kdy OSVČ nemůže uplatnit paušalní daň v roce 2024 - 7 498,00Kč? OSVČ zaslala do 10. 1. 2024 přihlášku na paušalní daň, ovšem nájmy § 9 zákona o daních z příjmů má větší než 50 000 Kč za rok. Jak má postupovat – má vystoupit z paušální daně a jakým způsobem?

Jaký je termín úhrady daně DPPO za rok 2023? Daňové přiznání bude podáno 11. 3. 2024 s daňovou povinností 45 000 Kč.

OSVČ vedená v režimu paušální daně v průběhu roku 2023 porušila podmínky pro režim paušální daně tím, že měla příjmy z prodeje pozemku. Základ daně z tohoto prodeje se rovná nule, jelikož prodala za míň než pozemek v roce 2022 koupila. I když porušila podmínky pro paušální daň, z neznalosti nepodala do 15 dnů Oznámení o porušení podmínek a celý rok 2023 platila zálohy na paušální daň. Nyní udělala daňové přiznání, kde zdanila všechny příjmy podle skutečnosti a uvedla i prodej-nákup pozemku. Jak je to s režimem paušální daně? Je tato OSVČ za těchto okolností nadále v režimu paušální daně i v roce 2024? (Porušila podmínky, nepodala Oznámení o porušení, a následně do 10. 1. 2024 nepodala oznámení o vstupu do režimu paušální daně). Může jí FÚ vyloučit z režimu paušální daně? Pokud OSVČ poruší podmínky pro to, aby byla daň rovna paušální dani, přestává být poplatníkem v režimu paušální daně nebo jen podá daňové přiznání, ale stále zůstává v režimu paušální daně?

Společnost má závazky vůči jednomu věřiteli po lhůtě splatnosti 3 a více let. Tyto závazky byly postoupeny věřitelem na postupníka – tedy závazky společnosti trvají, ale vůči jinému subjektu. Závazky nejsou věřitelem vymáhány. Společnost by je tedy měla zřejmě „dodanit“, protože byla promlčena lhůta k jejich vymáhání? Nebo se tato lhůta na promlčení závazku/pohledávky počítá znovu ode dne jejího postoupení?