Ing. Jan Matějka - strana 8

OSVČ má dle výpisu z Registru ekonomických subjektů sídlo v Praze 8, avšak trvalé bydliště má v Praze 6. Dle ustanovení daňového řádu se místní příslušnost určuje podle § 13 odst.1 písm. a) - pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu. Je tedy správně, že místní příslušnost finančního úřadu je Praha 6 ?

Daňový subjekt s. r. o. podal elektronicky z datové schránky svého zástupce daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Součástí tohoto podání byly přílohy v pdf souboru - obecná příloha dle vyhlášky č. 500/2020 a žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob. Je tato zmiňovaná žádost o vrácení přeplatku platně podaná, když je pouze přílohou formulářového podání daňového tvrzení, nebo měla být podána samostatně jako obecná písemnost? Doplňuji, že zástupce daňového subjektu má neomezenou plnou moc. 

Zmocnila jsem daňového poradce plnou mocí následujícího znění: "... ke zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 v termínu do 1. 7. 2020. Zastupování je omezeno na zpracování a podání řádného daňového přiznání a zaniká ke dni podání tohoto daňového přiznání." Přiznání nebylo do dnešního dne podáno, nejpozději bude odevzdáno 18. 8. 2020. Otázkou je, zda plná moc je ještě platná a zda bude podávat přiznání mnou zmocněný zástupce?

Vyměřovací oddělení Finančního úřadu v Praze, zaslalo firmě (s. r. o.) dne 8. 7. výzvu k podání daňového přiznání za r. 2019 s tím, že zákonná lhůta již uplynula. V poučení je napsané, že se nelze proti rozhodnutí odvolat. Dle mého úřednice na FÚ nepostřehly, že je možno bez sankcí podat DPFO i DPPO do 18. 8. 2020 (nikoliv do 1. 7.). Nejsme si tedy jistí, zda nám nebudou vyměřeny sankce za pozdní podání a platbu od 1. 4. 2020 do dne podání. Jak se nyní máme zachovat - když není možno se odvolat?

Jakým způsobem máme prokázat, že jsme vymáhali nedobytnou pohledávku? Jde o pohledávky za zahraničními odběrateli v hodnotě cca 100 EUR, kde náklady na poštou zasílané upomínky jsou relativně vysoké. Stačí v tomto případě e-mailová komunikace, či záznam o telefonickém kontaktování dlužníka? Bude to dostačující pro následný daňový odpis pohledávky (předtím vytvoříme opravnou položku)? 

Do jaké míry jsou pro poplatníka/účetní jednotku právně závazné zápisy závěrů z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců, například: Dodatek ke stanovisku MF k přepracovanému příspěvku č. 243/17.09.08?

OSVČ, plátce DPH, prodává již odepsaný osobní automobil, který má zařazen v obchodním majetku. Prodává ho svému bratrovi do podnikání, který je také OSVČ a plátce DPH. Bratr ihned automobil zařadí od obchodního majetku. Má otázka je následující: Musejí bratři mezi sebou dodržet cenu obvyklou dle § 36a zákona o DPH? Pokud ano - pak si jí stanoví na základě filtrace např. na internetu - kolik přibližně stejně stará, ojetá auta stojí nebo je nutné dělat nějaký znalecký posudek? Nikde v zákoně o DPH jsme toto nenašli. Musí si prodávající i kupující připravit nějaký podklad - stačí vytištěné nabídky z internetu, aby při případné kontrole mohli dokázat, že to byla cena obvyklá? Jak se v případě kontroly z FÚ postupu v dokazování, resp. finanční úřad předloží např. znalecký posudek na onen automobil a naší cenu dle "internetu" může tak vyvrátit? Jak se řeší cena obvyklá z pohledu praxe? Doplňující otázka: V případě, že by kupující - plátce DPH - neměl nárok na odpočet daně v plné výši - pak tedy jak "dokázat" cenu obvyklou? Dle jakého postupu dokazuji cenu obvyklou? Otázka tedy zní: jak se dokazuje dle § 36a zákona o DPH cena obvyklá v praxi? Je potřeba mít znalecký posudek kdyby FÚ cenu rozporoval nebo nikoliv? Nebo stáčí mít připraveny vytištěné nabídky z internu, které jsou tam volně vloženy třeba z autobazaru? Děkuji za odpověď ohledně ceny obvyklé.

Po instalaci nového účetního SW jsme provedli kontrolu DIČ a zjistili jsme, že účtenky došlé na jízdy TAXI přes mobilní aplikaci jakou vystaveny jako "od plátců DPH s DIČ a s vyčíslením DPH" jsou doklady od identifikovaných osob, tudíž pro tuzemsko "od neplátců". Vzhledem k částkám 100-600 Kč za jednu jízdu jsme zjednodušené daňové doklady neověřili, takže je to naše chyba. Ale i tak si myslíme, že se jedná o podvodné/falešné doklady snažící se vzbudit dojem že jsou pravé a je možné uplatnit odpočet DPH. Jak správně postupovat při opravě DPH v letošním roce a létech minulých? Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi používanou aplikaci, tak dokladů mezi plátci může být opravdu velké množství. Neměli bychom to ohlásit Finanční správě?

Mohu vytvořit k 31. 12. 2019 100% opravnou položku k pohledávce, která byla splatná 28. 6. 2017? Pohledávka převyšuje částku 1mil. Kč a k této pohledávce je veden soudní spor pro neuznání. Jakým způsobem se počítá doba 30 měsíců po splatnosti? 

Společnost je dle Daňové informační schránky registrována ke srážkové dani jak fyzických, tak i právnických osob pravděpodobně již od založení společnosti. V historii ale nikdy nepodala vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, protože takovou daň nikdy nesrážela. Pravidelně podává vyúčtování srážkové daně fyzických osob, protože tyto srážky provádí. Neměla by společnost podávat prázdné vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, když je k této dani registrována?

Daňovému poplatníkovi bylo státem (Ministerstvem spravedlnosti ČR) přiznáno a poskytnuto zadostiučinění 90 000 Kč za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. Je toto zadostiučinění předmětem daně z příjmu fyzických osob? 

Co vše spadá pod oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí? Jaké jsou limity a jaký je způsob oznámení na FÚ?

Když jsem v roce 2013 začínala pronajímat byt, registrovala jsem na finančním úřadě bankovní účet, na který mi chodil nájem - příjem dle § 9 ZDP. Nyní chci tento bankovní účet zrušit. Nájem mi nájemník hradí hotově, případně vkladem na jiný bankovní účet. V DPFO za rok 2019 mi bude vycházet přeplatek a ten bych si za stávající situace musela nechat vyplatit na registrovaný účet (který bude do konce 2/2020 zrušen). Můj dotaz je - zda mám pouze zrušit registraci účtu nebo musím nahlásit účet nový. Mám příjmy pouze ze závislé činnosti a z nájmu nemovitosti dle § 9 ZDP. 

Plátce DPH přihlásil pohledávky z let 2012 – 2014 do insolvenčního řízení (přihláška z prosince 2014). Asi polovina z těchto pohledávek byla dlužníkem a správcem v přezkumném řízení nicméně popřena. V měsících květen a červen 2015 klient provedl opravu výše DPH ve smyslu § 44 ZDPH v tehdy platném znění (2015) u všech přihlášených pohledávek. Po popření pohledávek podal klient incidenční žalobu a v soudním řízení dosud pokračuje. Je možné nějak stanovit lhůtu, do kdy správce daně může provést kontrolu měsíců, kdy byla oprava provedena? Vztahuje se na danou situaci ustanovení § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu?

Společnost v.o.s. podniká v oblasti stavebnictví. V. o. s má dva společníky, v obou případech fyzické osoby, které jsou zároveň jednateli ve v. o. s. Oba jsou statutárním orgánem ve v. o. s. Obě FO mají živnostenské oprávnění na zednickou činnost. S pohledem na možnost využití paušálních výdajů by společníci rádi fakturovali své práce pro v. o. s. formou subdodávek a rádi by zachovali v. o. s. jako konečného generálního dodavatele staveb. Důvod je zřetelný, výhodnější daňové zdanění při použití paušálních výdajů u FO. Je taková praxe možná a obhajitelná, nebo jde obcházení až zneužití zákona?

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

Podnikatel - OSVČ - uplatnil dne 29. 3. 2019 u správce daně plnou moc udělenou daňovému poradci na odklad daňového přiznání do 1. 7. 2019, která měla platnost do 9. 7. 2019. Přiznání do tohoto termínu se nestihlo podat, bylo podáno až 22. 7. 2019 z datové schránky OSVČ vzhledem k omezené plné moci. Lhůta pro podání přiznání zůstává ke dni 1. 7. 2019 nebo uplynula dnem 1. 4. 2019?

U s. r. o. probíhá kontrola finančního úřadu. Ve Výzvě k prokázání skutečností správce daně uvádí: „V likvidačním protokolu není uveden čas provedení likvidace. Protokol o likvidaci tedy neprokazoval veškeré skutečnosti, které je k prokázání likvidace poplatník povinen předložit dle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů“. Jaký dopad může mít neuvedení konkrétního času (den je uveden) likvidace? Je možné dodatečně dodatkem k likvidačnímu protokolu doplnit čas provedení likvidace? Případně jakým způsobem je možné dodatečně uvést likvidační protokol do bezchybného stavu?

Jak dlouho archivovat přiznání k dani z příjmů právnických osob, přiznání k DPH, kontrolní hlášení - stačí 10 let? Pak lze skartovat?

Problematika posečkání je velmi složitá a choulostivá nejen z hlediska dokazování, ale mnohdy i z důvodů sociálních a obecně lidských, zejména v případech rozhodování o žádostech fyzických osob. Z judikatury sice vyplývá, že v případě naplnění zákonných podmínek posečkání existuje právní nárok na kladné vyřízení žádosti, avšak prokázat tyto podmínky je značně obtížné, už proto, že se týkají budoucích skutečností. K zákonným podmínkám navíc přistupují další podmínky, uvedené v metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství k posečkání. Přestože deklarovaným cílem metodického pokynu Generálního finančního ředitelství k posečkání je „sjednocení rozhodovací praxe finančních úřadů v rámci celého území státu a zajištění vyloučení diskrece při rozhodování“, jeho další praktický význam spočívá zejména ve zpřísnění podmínek posečkání, a to nad rámec stanovený daňovým řádem , o čemž pojednává následující příspěvek.