Ing. Stanislav Suchan, MBA, CA. - strana 14

V obchodní korporaci se výsledek hospodaření 431 přeúčtovává na účet 428 zisk nebo 429 ztráta. Účet 428 se využije na úhradu ztráty, případně se snižuje o podíly na zisku. Pokud se po desetiletí podíly na zisku nevyplácely a účet 428 se navyšoval, tak jakým způsobem se při ukončení činnosti spol. s r. o.  s účtem nakládá a jak se tento postup zaúčtuje?
Vydáno: 09. 06. 2021
Společnost s. r. o., plátce DPH, pro své klienty zajišťuje služby skladování, balení a zasílání jejich zboží koncovým zákazníkům v ČR a na Slovensku, včetně výběru dobírek jak v českých korunách tak v EUR (platby probíhají v malé míře v hotovosti, z větší části převodem na účet). Tyto vybrané dobírky jsou účtovány a sledovány odděleně na závazkovém účtu a následně s jistým časovým odstupem jsou klientovi v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky) buď přeposlány nebo započteny s vystavenou fakturou za poskytované služby. Vzhledem k účtování cizích měn denním kurzem vznikají jak při odesílání, tak při zápočtech dobírek kurzové rozdíly. Podrobná evidence jednotlivých dobírek není vzhledem k jejich množství v účetnictví společnosti exaktně zachycena, sleduje se podrobně v externích systémech jednotlivých přepravců (Zásilkovna, PPL a jiné). Reálně nejsme schopni vyčíslit kurzové rozdíly u každé jednotlivé dobírky, ale pouze souhrnně. Vzhledem k vysokému počtu odeslaných zásilek a vybraných dobírek se v průběhu roku jedná o kurzové rozdíly v řádech desetitisíců Kč. Je zde někde z hlediska daňové uznatelnosti těchto nákladů, respektive výnosů problém? Bylo by řešením pro další účetní období zvolit raději účtování pevným kurzem?
Vydáno: 07. 06. 2021
Společnost s r. o. se zabývá činností geologický průzkum, měření radonu ap. Zaměstnanec má přiděleno firemní auto, které používá výhradně k pracovním účelům. V pracovní smlouvě má uvedeno místo výkonu práce svoje bydliště, protože pracuje 2 dny z domova na home office a další dny vyjíždí do terénu na průzkum. Protože sídlo firmy je v jiném městě, tak je pro firmu výhodnější parkovat auto u domu zaměstnance, který pak vyjíždí na pracovní cestu. Cesta zaměstnance do sídla firmy a pak do terénu je pro firmu nevýhodná, protože výjezd přímo z bydliště zaměstnance podstatně sníží náklady na PHM a čas. Je možné náklady na provoz vozidla účtovat jako daňový výdaj? Zaměstnanec bude uvádět počátek a konec cesty ze svého bydliště. 
Vydáno: 04. 06. 2021
Jsme dceřiná společnost vlastněná 100% naší mateřskou společností. Mateřská společnost bude prodávat akcie našim zaměstnancům (zaměstnancům dceřiné společnosti). Prodej bude za zvýhodněné ceny, tj. za ceny nižší než ceny stanovené znaleckým posudkem. Bude takový příjem příjmem našich zaměstnanců, a pokud ano, jakým způsobem bude postupováno při zdanění rozdílu ceny (mezi prodejní cenou a cenou stanovenou znaleckým postupem) u našich zaměstnanců a zda tento příjem bude podléhat odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. 
Vydáno: 03. 06. 2021
OSVČ, provozovatel autoservisu, byl v části měsíce května v karanténě. Podniká bez přerušení několik let, není plátcem nemocenského pojištění. Bude se této OSVČ ještě týkat kompenzační bonus nebo jiná náhrada za ztrátu příjmů?
Vydáno: 02. 06. 2021
Jaký je rozdíl ve zdanění, pokud napíši knihu, nechám si ji vydat a budu ji prodávat sama a nebo prodej knihy bude zajišťovat jiný subjekt? Musím mít k prodeji živnostenské oprávnění? 
Vydáno: 02. 06. 2021
Prosím o aktualizaci odpovědi DAUC ID:17407, z 9. 12. 2016. Zajímá mě, zda je odpověď stále aktuální. Klient také odchoduje s bitcoiny, což jsme řešili na finančním úřadě. A pak se odhlásil jako plátce DPH. Ovšem v roce 2020 klient fakturuje jiné služby, kde příjmy činily kolem 700 000 Kč. A přijem z bitcoinu kolem 300 000 Kč. Celkový zdanitelný příjem 2020 činí přes 1 mil. Měl by se klient registorvat jako plátce DPH, nebo až hodnota fakturovaných služeb překročí 1 mil.? A příjem bitcoinu neovlivní registraci DPH?  
Vydáno: 27. 05. 2021
Osvč vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, zemřel 24. 5. 2021. Jeho manželka byla spolupracující osoba, příjmy a výdaje si dělili 50:50. Manželka bude zřejmě dál pokračovat v činnosti. Jaký bude následující postup u spolupracující manželky? Musí i ona podat daňové tvrzení stejně jako OSVČ (resp. osoba spravující pozůstalost)? Tedy do dne předcházejícímu úmrtí, dále pak ode dne úmrtí do konce kalendářního roku a pak po skončení daňového řízení? Ve kterém daňovém přiznání se zvyšuje základ daně o neuhrazené závazky? Jaký je postup z hlediska DPH? Může spolupracující manželka pokračovat v činnosti manžela a odvádět DPH a uplatňovat nárok na odpočet na DIČ zemřelého manžela? Nebo se musí sama registrovat jako plátce DPH? Jaký je postup u přehledů OSVČ? 
Vydáno: 26. 05. 2021
Naše firma nakupuje autorská práva ze zahraničí. Z úhrady provádíme srážku daně z příjmů dle zvláštní sazby (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění), a na základě Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí odvedeme uvedenou daň na finanční úřad. Velmi často bývá majitelem autorských práv zahraniční fyzická osoba, kterou zastupuje agentura – právnická osoba. Tato agentura také vystavuje fakturu na autorská práva klienta, kterého zastupuje. My hradíme tuto fakturu. V Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí uvádíme v těchto případech v kolonce Příjemce: právnickou osobu a daň platíme na účet s předčíslím 7712 – Daň z příjmů právnických osob vybíraných srážkou dle zvláštní sazby. Je tento postup správný? Nebo máme uvádět jako Příjemce: fyzickou osobu a daň platit s předčíslím 7720?
Vydáno: 26. 05. 2021
Ukrajinka žije v ČR, ale živnostenský list má vydaný na Slovensku. Poskytuje služby hlavně v ČR. Momentálně se na Slovensku zaregistrovala k DPH a dani z příjmů. Bude odvádět daně pouze na Slovensku?
Vydáno: 22. 05. 2021
Zdravotní pojišťovny v současné době poskytují zaměstnavatelům a OSVČ finanční příspěvky na nákup antigenních testů, které musí zaměstnanci a OSVČ podstupovat na základě opatření MZ. Jsou tyto finanční příspěvky zdanitelným příjmem nebo se jedná o příjem osvobozený u fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů jako plnění z veřejného zdravotního pojištění a u právnických osob o příjem zdanitelný? Finanční příspěvek by měl být poskytován z fondu prevence. Zdravotní pojišťovny z těchto fondů fyzickým osobám poskytují i jiné příspěvky, např. na očkování, sportovní aktivity apod. Jsou tedy i tyto příspěvky od zdravotních pojišťoven osvobozené podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů nebo se jedná o zdanitelné příjmy?
Vydáno: 21. 05. 2021
Slovenský občan je zaměstnán u české akciové společnosti v tuzemsku a pracuje na území ČR. Nyní uzavřel DPČ se slovenskou společnosti, činnost pro ni bude vykonávat na území tuzemska. Zdanění i odvody podlehnou tuzemské legislativě, slovenská společnost se zaregistrovala u příslušných úřadů jako zahraniční zaměstnavatel. Odměna v pracovní smlouvě se slovenskou společnosti je uzavřena v EUR. Jaký kurs pro přepočet mzdy se má použít, aby odvody z mezd byly vypočteny správně?
Vydáno: 15. 05. 2021
Občan se rozhodl, že si koupí nemovitost na Kanárských ostrovech a tam se přestěhuje. V ČR vlastní byt, který poté plánuje pronajímat. Kde bude podávat daňové přiznání k příjmům z pronájmu? Předpokládá se, že kromě těchto příjmů bude pobírat jen důchod z ČR nebo možná bude na území Kanárských ostrovů podnikat či bude zaměstnán.
Vydáno: 13. 05. 2021
Fyzická osoba, plátce DPH, vedení daňové evidence platí občas své výdaje platoncoiny. Příklad: faktura za materiál 15 200,- Kč + 3 192 Kč DPH, placeno platoncoiny 14 000 Kč, zbytek zaplaceno z podnikatelského účtu 4 392 Kč. Je částka 14 000 Kč předmětem daně z příjmů? Jak je to s DPH? Předpokládáme, že to nepodléhá DPH, ale nevstupuje to např. do koeficientu jako osvobozené plnění?
Vydáno: 13. 05. 2021
OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?
Vydáno: 13. 05. 2021
V roce 2019 jsem k příjmům z pronájmu v § 9 uplatnil 30% paušální výdaje. V roce 2020 budu uplatňovat skutečné výdaje, chci si uplatnit daňové odpisy bytu. V roce 2020 se bude jednat o odpis jako v 1. roce odpisování, nebo jako v dalších letech odpisování a za rok 2019 povedu odpis jen evidenčně? Obdržel jsem potvrzení o zaplacených úrocích 2020 z úvěru. Můžu si uplatnit tuto částku do daňových výdajů v § 9 ZDP? Jako odpočet z daní nelze, neslouží mi byt k bydlení. Je to tak?
Vydáno: 13. 05. 2021
IT společnost nakupuje od tuzemského dodavatele antivirové a jiné licence, které následně prodává tuzemským odběratelům. Jedná se z hlediska zákona o daních z příjmů o nákup a prodej zboží nebo služeb? Jednatel má názor, že pro firmu jde o zboží, přikládá k PFA i příjemky na sklad. Jak tedy správně zaúčtovat vystavenou fakturu, ve které je zahrnut prodej licence, příslušentví k PC a zároveň IT služby (podpora atd...)? 
Vydáno: 11. 05. 2021
Pokud v současnosti uzavře podnikatel smlouvu o finančním leasingu, obdrží fakturu s celkovým vyčíslením všech splátek + příslušné DPH včetně odkupní ceny za předmět leasingu. Současně obdrží splátkový kalendář bez vyčíslení DPH. Jakým způsobem po novu účtovat finanční leasing?
Vydáno: 08. 05. 2021
Majitel firmy má trvalé bydliště v SR, v ČR se zdržuje denně kvůli práci. Ve své firmě pobírá jednatelskou odměnu a uplatňuje ze mzdy základní slevu na poplatníka. Nyní se mu narodilo dítě a on se ptá, zda může ve mzdě uplatnit slevu na dítě? Jeho rodina nyní žije na Slovensku. A dále pronajímá v ČR byt, tzn. bude muset podat daňové přiznání a je otázka, ve které zemi a jaké všechny příjmy zahrnout? A když se přesune i s rodinou do ČR, bude to jinak? 
Vydáno: 07. 05. 2021
Fyzická osoba nepodnikající těžila 4 roky bitcoiny. V roce 2021 tyto bitcoiny směnila na EUR na účet, který je vedený v Německu. Účet byl založen u německé banky. Jak bude řešeno daních? Jedná se o příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 03. 05. 2021