Dokumenty - strana 48

Jednatel s. r. o. se smlouvou bez nároku na cestovní náhrady pozve na služební cestě obchodního partnera na večeři. Může být jednateli proplacena jako reprezentace celá večeře (pro dvě osoby jednatel + obch. partner), nebo můžeme proplácet jen to, co zkonzumoval obchodní partner? Musí nutně jednatel k předložené účtence za večeři předložit i záznam o tom, kdo se večeře účastnil, aby doložil realizaci pracovní večeře, nebo to striktně vyžadováno není?

Společnost A (CZ) uskuteční vývoz na společnost B (Ukrajina) Incoterms FCA. Přepravu zajišťuje kupující firma B. Část zakázky bude vyrobena firmou C v jiném členském státě EU. Odběratel B požaduje přepravit přímo z jiného členského státu C na Ukrajinu firmě B. Incoterms FCA. Firma C bude fakturovat firmě A(FCA) a firma A firmě B. Dodací podmínka bude opět FCA. Dle informací firma C proclí zboží jako zástupce A v DE a vykáže jako vývoz. Na JSD bude uvedena firma A. Dodavatel firma C tvrdí, že půjde o nepřímý vývoz a bude mít osvobozeno. - Za jakých podmínek je možné tzv.nepřímý vývoz uskutečnit? - Pokud firma C bude mít osvobozeno jako vývoz, v jakém režimu dph se ocitne firma A, rovněž vývoz? Předpokládáme, že tato transakce nevstoupí do tuzemského DPH, takže bude uvedena na řádku č.26 DPH. Co pořízení zboží od našeho dodavatele v DE? Nepůjde o tuzemské plnění v DE ani o dodání do EU. Vzniká nám povinnost registrace v DE? - Jaký by byl správný postup, pokud by obdobný situace nastala v tuzemsku? Firma A (CZ) by prodala firmě C (DE) a ta by vyvezla z CZ na Ukrajinu.

Partneři si v r. 2017 pořídili nemovitost (bytovou jednotku splňující nové podmínky bytové potřeby), v KN zapsaný každý zvlášť, jedná se o podílové vlastnictví (každý vlastní 1/2), účastníky smlouvy o úvěru jsou oba dva. V r. 2022 uzavřeli manželství, nemovitost ale dále zůstává vedena v podílovém vlastnictví. Byt užívají ke svému trvalému bydlení. Chápu § 15 odst. 4, že každý může uplatnit pouze polovinu úroků (je vlastníkem pouze 1/2)?

OSVČ, fyzická osoba má v obchodním majetku zařazenou nemovitost od roku 1995. V katastru nemovitostí je zapsaná jako víceúčelová stavba. V této nemovitosti se nachází kanceláře, dále jsou zde 3 obchody, restaurace a diskotéka. Nemovitost je zařazena v 5. odpisové skupině. Daňově je odepisována 26. rokem, 16. rokem ze zvýšené zůstatkové ceny. Nemovitost je odepisována zrychleně. Lze tento způsob akceptovat nebo měla být přeřazena do 6. odpisové skupiny? Evidujeme jí tak dávno, že už nevím jestli někde v přechodných ustanoveních nebylo, že tyto staré nemovitosti se nemusí přeřazovat.

Otec daruje synovi obchodní podíly v několika s. r. o. a akcie a. s. Bude darováním přerušen časový test pro následné osvobození prodeje obchodního podílu (5 let) a akcií (3 roky), nebo může syn následně do jednoho roku tato aktiva prodat a jeho příjem bude osvobozen? Otec před darováním splňoval všechna kritéria pro osvobozený prodej. 

Jak mám prosím zařadit projektovou dokumentaci a revizi k FVE?

S. r. o., plátce DPH, při inventuře zboží k 31. 12. zjistil: A) u určitého druhu zboží, že došlo k prokazatelné záměně (podobný název, stejné balení a u jednoho zboží manko a u druhého přebytek, se stejným počtem kusů) a B) manko u jiného druhu zboží. Co se týká záměny: v rámci inventury jsme vyrovnali na správný počet kusů dle skutečnosti, takže kusově je to plus 1 kus a mínus 1 kus, ale z důvodu rozdílné ceny za jednotku zboží celkově z této záměny vychází „finanční manko“. Např.: 1 ks manko zboží v hodnotě 3 tis. a 1 ks přebytek zboží v hodnotě 2 tis., rozdíl -1 tis. Má se udělat korekce DPH i z tohoto rozdílu, anebo do korekce DPH započítat pouze opravdové (čisté) manko - viz případ B)?

Zaměstnavatel se rozhodl hradit pojištění odpovědnosti (tzv. pojitku na blbost) za zaměstnance. Předpokládám, že u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad. Lze toto pojištění zahrnout do benefitů nebo půjde u zaměstnance o příjem podléhající zdravotního a sociálního pojištění?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vede daňovou evidenci, pracuje jako elektrikář. Nyní chce od občana koupit byt, provést v něm rekonstrukci a byt do 6 měsíců prodat. Tato činnost bude častější, takže ji bude provádět v rámci § 7. 1) Bude prodej bytu podléhat DPH nebo bude osvobozen? Je rozdíl , pokud byt koupí občan nebo firma, plátce DPH? 2) Má nárok na na odpočet DPH z nákladů na rekonstrukci, případně budou stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti? 3) V rámci daňové evidence budu vést nákup bytu jako nákup dlouhodobého majetku? Náklady na rekonstrukci budou technické zhodnocení?

Společnost poskytne hasičům hmotný dar, který před tím zakoupila. Hodnota daru je tedy ve výši finanční částky, kterou zaplatila dodavateli? Jaké jsou daňové důsledky?

OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Maďarská společnost nám fakturuje za technologie pro výrobu a neoddělitelné technické know-how, za tímto účelem poskytla odborníky, kteří u nás zajistili odbornou přípravu pro výkon práce a používání technologií. Vztah mezi společnostmi není matka x dcera. Je správný náš předpoklad, že toto technické poradenství vykonávané v ČR podléhá srážkové dani ve výši 10%? Vzhledem ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Maďarskem? Současně nám stejná společnost poskytla zápůjčku. Je správně, že z úroku hrazeného do Maďarska nebudeme hradit srážkovou daň ani nebudeme podávat hlášení jelikož měsíční úroky nepřesáhnou částku 300 000 Kč?

Jakou částku mám uvést do Přiznání k DPFO - přílohy č.3 u přijaté dividendy za rok 2022, která byla připsaná na účet v roce 2023. Dividenda byla 57 Euro x 23,97 (jednotný kurz dle Pokynu GFŘ D-63) = 1.366 Kč. Na účet byla ale připsána částka jen 980,60 Kč s poznámkou (po zdanění, daň 27,5%). Žádné potvrzení o sražených úrocích z Rakouska nemám. Předpokládám, že zaplacenou zálohu, na kterou nemám doklad nelze započíst. Je to tak? 

S. r. o., plátce DPH, zaplatila energetické společnosti poplatek ve výši 240 Kč s DPH za vymáhání pohledávky. Je tento náklad daňový s možnosti odpočtu DPH? 

Firma s.r.o. má v rozvaze v aktivech v položce C.II.2.4. 3. Stát - daňové pohledávky v běžném účetním období: 0 Kč a v minulém období 1 000 000 Kč a dále v pasivech v položce C.II.8.5. Stát - daňové závazky a dotace v běžném období částku s minusem: -1 400 000 Kč a v minulém období částku s plusem: 200 000 Kč. S.r.o. je plátcem DPH, zároveň zatím vždy jí vznikla povinnost platit daň z příjmů právnických osob a platila vždy v průběhu roku i zálohy na daň. V pasivech má znaménko s mínusem - je/může to být správně (neměla by spíš být tato částka s plusem na řádku C.II.2.4. 3. v aktivech) ? Jaké konkrétní účetní případy si mohu pod těmito dvěma položkami v rozvaze představit, resp. co je/může být obsahem? Děkuji za vysvětlení pro začínajícího účetního, který vidí částku v pasivech s mínusem. Dále jak to bude pro s.r.o. v případě, že např. v roce 2023 zaplatila na zálohách 1 000 000 Kč, ale daň v přiznání nakonec vyjde 250 000 Kč, tj. bude tam v roce 2024 přeplatek 750 000 Kč - ten se uvede v Oddílu V. jako přeplatek na řádku 4. - lze zažádat o vrácení přeplatku, jak je tomu u fyzických osob nebo nikoliv a případně jakým způsobem? V přiznání se o přeplatek nežádá (tak jak je tomu u fyzických osob)?

Tuzemská společnost s ručením omezeným vystavila opravný daňový doklad k DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení a při splnění všech zákonných podmínek uplatnila nárok na vrácení DPH v rámci přiznání v roce 2012 ( tedy před více než 10 lety). Letos v 2023, kdy stále probíhá insolvenční řízení, postoupila tuzemská společnost za úplatu tuto pohledávku, ke které byl vystaven opravný daňový doklad. Plyne společnosti nějaká povinnost ( vrácení DPH) z titulu postoupení pohledávky?

Česká firma, s.r.o., plátce DPH, prodala osobní automobil fyzické osobě na Ukrajinu. Při předání vozu 10.01.2024 byl vystaven daňový doklad s DPH a celá cena ihned zaplacena. Se zákazníkem bylo domluveno: když dodá doklady o vývozu mimo EÚ, včetně přihlášení automobilu na Ukrajině, bude mu DPH vráceno. Doklady o vývozu máme zatím zaslané emailem (na naší faktuře razítka na hranici a někde na území Ukrajiny, technický průkaz vystavený na Ukrajině). S prokázáním vývozu nemáme problém, ale nevíme jak správně vrátit DPH, do kterého řádku přiznání se vrácení promítne. Lze postupovat podle § 84 odst. 2 písm. ZDP? V bodě c) se píše o osobním zavazadle.

Zaměstnancům platí firma celou stravenku 200,-, dodaňujeme jim částku nad 116,20, tj. 83,80. Na faktuře od stravenkové firmy je ještě 5 000 Kč provize. 1) Musím zaměstnancům také dodanit? 2) Jak zaúčtovat - daňově s odpočtem s DPH nebo nedaňově. 

Společnost "A" poskytuje na základě smlouvy správce budovy pro vlastníka této nemovitosti - společnost "B", která je zároveň spojenou osobou. Společnost "A" zaměstnává pracovníky údržby, managementu, ostrahy, úklidu a společně poskytují komplexní službu správy nemovitostí a hledání a obsazování prostor nájemci. Na základě požadavku nájemníka byla nakoupena přes "Společnost A" volně stojící myčka do nových prostor nájemce "Společnosti B" - přeúčtování mezi firmami A a B se provedla čistě za cenu vinotéky bez marže - je to správně s ohledem na to, že jde o spojené osoby?