Dokumenty - strana 46

Je nutno zdůraznit, že byť rozhodnutí trestního soudu není v dané věci rozhodnutím o předběžné otázce, a žalovaný jím tedy není vázán ve smyslu § 99 odst. 1 věty první daňového řádu , platí, že se jedná o rozhodnutí orgánu veřejné moci o otázce, která je podstatná i pro rozhodnutí žalovaného. Už jen s ohledem na princip právní jistoty nelze aprobovat situaci, kdy orgán veřejné moci zcela ignoruje učiněné závěry jiného orgánu veřejné moci o stejné věci. Naopak je jeho povinností se s existencí dřívějšího rozhodnutí vypořádat a reagovat na jeho obsah a z něj plynoucí závěry.

...stěžovatelka nepředložila jednotlivá potvrzení o převzetí zboží zaměstnanci skladu ani nedoložila nic, z čeho by vyplývalo, že prováděla kontrolu zboží – předložila v podstatě jen instrukce zaslané skladu a sdělení skladu, že bylo zboží vydáno odběrateli (nikoliv přijato od dodavatele). S tím souvisí rovněž závěr žalovaného, že stěžovatelka zaplatila za dodané zboží, aniž by měla doloženo, že již bylo doručeno. Podle žalovaného se přeprodej zboží v řetězci jevil jako předem připravený vzhledem k tomu, že za zboží zaplatil prvně stěžovatelčin odběratel stěžovatelce a teprve poté ona svému dodavateli, přičemž k platbám docházelo ve velmi krátkých intervalech. Podle zdejšího soudu sice taková posloupnost plateb společně s jejich rychlostí může svědčit o obchodování podle připraveného scénáře, k prokázání vědomého podvodného jednání však nepostačuje. S ohledem na to NSS nepovažuje za nezbytné ani detailní zkoumání obchodních zvyklostí na relevantním trhu.

Stavíme výrobní halu částečně svépomocí. K tomu používáme bagr, který jsem asi chybně zatřídila do 3. odp. sk. 28.92.26. Dle CZ-CPA jsou tam i stavební stroje, proto jsem takto zvolila. Účtuji aktivaci stavby - kam patří mimo jiné i odpisy tohoto bagru 042/588. Pokud měl být bagr zařazen ve 2. odp. skupině, mohu opravit odpisovou skupinu, doúčtovat odpisy a aktivovat do stavby? Budou odpisy daňově účinné?

Eshop plátce DPH má v sortimentu i použité zboží, na který používá zvláštní režim dle par. 90. Eshop prodává dárkové poukazy a zdaňuje je jako víceúčelový poukaz (protože v momentě prodeje neví, zda bude využito na použité zboží nebo prodej na SK v režimu OSS). Kromě prodeje dárkových poukazů občas dá zdarma obdobný poukaz (slevový kupon) zákazníkovi z důvodu jeho nespokojenosti s objednávkou, aby se předešlo negativní recenzi. Někdy takový kupon dá zákazníkovi i v rámci marketingové akce např. za příspěvek/like na facebooku (marketingové oddělení takto motivuje potencionální zákazníky sledovat eshop). Jak s takovým kompenzačním kuponem za 500 Kč naložit? Může se to brát jako v obou případech jako sleva ceny - zákazník pak při uplatnění udělá objednávku na nákup zboží za 2000 Kč a použitím takového poukazu 500 Kč se celková cena sníží na 1500 Kč. Tzn. v případě, že nakoupí nové zboží (které není ve zvláštní režimu) zaúčtuje základ daně 1240 Kč zaúčtuje na 604 a DPH 21% 260 Kč (500 Kč sníží ZD o 413 Kč a dph o 86 Kč) . V případě uplatnění za použité zboží zaúčtuje 1500 Kč na 604. A poté počítá přirážku jako rozdíl mezi prodejní 1500 Kč (nikoliv 2000 Kč) a nákupní cenou. Je tato metodika v pořádku?

Zpracovávám daňové přiznání spolku včelařů, který měl tyto výdaje a příjmy: příjmy z hlavní činnosti (dotace, příspěvky na činnost, členské příspěvky) Kč 56 456,- výdaje z hlavní činnosti (dotace členům na činnost, léčivo na včely, odvod členských příspěvků do centrály) Kč 64 912,- zároveň v roce 2023 pořádal ples, který není uveden v účelu hlavní činnosti spolku ve stanovách: příjmy z vedlejší činnosti (vstupné) Kč 13 460,- výdaje z vedlejší činnosti (nájem sálu, kapela) Kč 14 821,-. Celkem za obě činnosti: příjmy Kč 69 916,- výdaje Kč 79 733,-. Na řádku 10 DPPO má být uvedena částka - 9 817,- (79 733-69 916)? řádek 62 částka 64 912,-; řádek 110 částka 56 456,-; řádek 200 částka 13 460,-; řádek 251 částka 14 821,-? 

Vinařka prodává láhev vína za 250 Kč maloodběratelům, 100 Kč z každé prodané láhve dá jako dar psímu útulku - podepíše se darovací smlouva na tento finanční dar. Má vinařka nárok na vrácení DPH z tohoto finančního daru? Případně jak postupovat? Nebo prostě toto DPH odvede a hotovo? 

partneři, fyzické osoby, pořídili v únoru roku 2022 RD za 8 500 000 Kč, který následně prodali v říjnu roku 2023 za 9 870 000 Kč. Nesplnili tedy ani časový test 10 let ani 2 roky bydlení. Lze v rámci uspokojení vlastní bytové potřeby doplatit hypotéku ve výši 1 500 000,- jednoho z partnerů? Prosím o informaci jak zdanit prodej, zda každý z partnerů svoji polovinu nebo je možné zdanit vše u jednoho a dále prosím jaká částka se bude danit v případě doplacení hypotéky a oznámení FÚ. 

Má s. r. o. povinnost srazit srážkovou daň 15 procent, když vyplácí licenční poplatky za využití ochranné známky fyzickým osobám, daňovým rezidentům v ČR? Předpokládám, že srážková daň se neuplatní, jelikož u fyzické osoby se následně příjem daní jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti s uplatněním výdajového paušálu. Pokud by však bylo podle Vašeho názoru nutné srážkovou daň uplatnit (srazit a odvést FÚ), jak se následně uplatní v daňovém přiznání fyzické osoby?

Pokud má zaměstnanec dva pracovní úvazky u jednoho zaměstnavatele – Pracovní smlouvu na HPP a k tomu DPP na jinou činnost, posuzují se tyto dva úvazky odděleně z hlediska pracovní doby? Respektive může být činnost na DPP vykonávána v době, kdy má zaměstnanec na HPP čerpat 30 min přestávku na jídlo a oddech? Konkrétní příklad je pedagožka, která v době obědové pauzy otevírá školní knihovnu a funguje jako knihovnice na DPP. Na HPP si v evidenci pracovní doby vykáže pauzu, ale k tomu dodá výkaz k DPP, kde je vidět, že v tomto čase vykonávala práci v knihovně.

Může podnikatel, OSVČ, převést na spolupracující manželku max. částku, tedy 540 000 Kč, i když manželka byla 6 měsíců v daném roce nemocná a pobírala nemocenské z titulu OSVČ? Nebo pouze 6 × 45 000 Kč?

Společnost s r. o. (fungující) na základě podaného přiznání k dani z příjmů PO, vykázala přeplatek na dani ve výši 20 000 Kč za rok 2015. V roce 2016 zaplatila další 2 zálohy. Společnost za rok 2016 byla ve ztrátě. Následné roky byla ve ztrátě , nebo v zisku a ztrátu z minulých let uplatňovala. Žádnou daňovou povinnost neměla. O přeplatek na dani za rok 2015 a zaplacené zálohy v průběhu roku 2016 nepožádala dosud o vrácení. Je možné, že tyto přeplatky propadly státu? Jedná se o fungující firmu. Pokud to je takto dle zákona, prosím podle jakého § a jakého zákona? Jak se v účetnictví vypořádat s takto propadlým přeplatkem na dani?

Může fyzická osoba nepodnikající uplatňovat odpisy bytu a dávat je do do nákladů, nebo to lze pouze u podnikatele? 

Zaměstnanec (Čech žijící na Slovensku) pracoval po část roku na Slovensku a od 1.9.2023 pouze v ČR. Zaměstnavateli v ČR předložil potvrzení, že je daňovým rezidentem Slovenské republiky a zároveň podepsal prohlášení poplatníka. Nyní žádá o roční zúčtování. Máme provést roční zúčtování pouze z příjmů v ČR a poté vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, kde bude uvedeno, že bylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem?

A) Máme pohledávky přihlášeny do úpadku ve výši 900 000 Kč a jsou i řádně zveřejněny na justici. K těmto pohledávkám jsme vytvořili v roce 2020 zákonné opravné položky dle § 8 ZDP. ) Další pohledávky máme za majetkovou podstatou ve výši 800 000 Kč. K těmto máme vytvořeny jen účetní opravné položky také v roce 2020. Pohledávky jsme zaslali insolvenčním správci. Tyto pohledávky, jak jsem pochopila se nezveřejňují na justici Dne 6. 10. 2023 nám přišlo od insolvenčního správce 500 000 Kč. Dle vyjádření insolvenčního správce se jedná o úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Tedy jak jsem pochopila, tak jsou to pohledávky z bodu B). Mám dotaz. Má se k bodu B) v roce 2023 vytvořit a následně v roce 2023 zrušit zákonná opravná položka a pohledávky ve výši 800 000 Kč daňově odepsat? Odpis pohledávek a zrušení zákonných opravných pohledávek ve výši 900 000 Kč z bodu A) bude možný až skončí konkurz? 

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 3/2024 ze dne 28. února 2024, který obsahuje Seznam států uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie .

Sledujeme za vás: Finanční správa spustila pilotní projekt pro posuzování výzkumné a vývojové činnosti firem, které uplatňují daňový odpočet. Povinné datové schránky se nově týkají i dalších profesí, například autorizovaných architektů nebo inženýrů. Byla podepsána smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Černou Horou. Chystá se novela zákona o DPH s účinností od roku 2025.

Poplatník, FO, rezident Č,R má příjmy za rok 2023 z ČR (§ 6 až § 9 ZDP), od roku 2023 vlastní a pronajímá byt v Anglii, kde má příjmy z pronájmu. Jak zdanit příjmy z pronájmu, když v Anglii je daňový rok jinak – od 6. dubna 2023 do 5. dubna 2024. Z čehož plyne, že z Anglie nedostanu potvrzení o zaplacené dani pouze z příjmů za rok 2023, ale až po podání daňového přiznání za 5. 4. 2023 – 5. 4. 2024. Jak postupovat v případě příjmů z pronájmu z Anglie? Za rok 2023 zdanit příjmy z Anglie v rámci DPFO za rok 2023 v ČR a nezapočítávat žádnou daň z Anglie (protože žádná ještě nebyla vyměřena a uhrazena) a teprve za rok 2024 v DPFO zdanit opět příjmy z Anglie za kalendářní rok 2024 a zde započíst daň uhrazenou v Angli za období 6. 4. 2023 – 5. 4. 2024? Která metoda se použije – metoda prostého započtení, nebo vynětí? 

Fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, pronajímá byt v Česku. Její dcera, která je občanka ČR, pronajímá svůj byt a podává DP z příjmů fyzických osob. Na základě plné moci dcera řeší různé starosti/záležitosti, které se týkají bytu její matky. Na základě plné moci dcera podepsala smlouvu s nájemci. Jakým způsobem bude fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, zdaňovat svoje příjmy z najmu? Může uplatňovat slevu na poplatníka, pokud není rezidentem ČR, ale je rezidentem Ruské federace?