Dokumenty - strana 47

Od dodavatele jsme obdrželi fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti (stavební práce), kde je chybně uvedena sazba DPH 12% místo 21%. Dodavatel sazbu na faktuře odmítá zpětně opravit. Vím, že sazbu DPH by na faktuře ani nemusel uvádět a že za stanovení a odvedení správné výše daně odpovídáme my, nicméně neměli bychom potom problém s nárokem na odpočet, pokud si budeme nárokovat 21% a na faktuře bude uvedeno 12%? Nebo v tomto případně opravdu není podstatné jaká sazba je na faktuře uvedena a pokud odvedeme správně 21%, můžeme si stejnou částku nárokovat zpět?

Společnost s r. o. měla dne 12. 12. 2023 pojistnou událost na autě (totální škoda). Dne 6. 1. 2024 společnost s r. o. obdržela informaci o vyřízení pojistné událost s datem vzniku pojistné události 12. 12. 2023. Půjde výnos (pojistné plnění od pojišťovny) do roku 2023, nebo až ke dni vyjádření o vyřízení pojistné události v roce 2024?

Dobrý den, klient má příjmy pouze z §6 a nyní mi předložil tabulku, ve které má ze Zonky shrnuty následující údaje: Do 31.12.2022 Výdaje 28943,21 (z toho investice 28600,- Kč, poplatky 343,21 Kč), Příjmy 19238,78 Kč 2023: Výdaje 69,43 Kč (z toho investice 0,- Kč, poplatky 69,43 Kč), Příjmy 4444,81 Kč. V roce 2022 jsme v přiznání tuto záležitost vůbec nepodchytili, bude potřeba podávat dodatečné přiznání? Pokud ano, jaká částka přijde do ZD §8? Obdobně prosím v roce 2023, bude třeba příjem 4444,81 Kč zahrnout do přiznání? Děkuji

Solečnost se specializuje na výrobu elektronických součástek. Jako zaměstnanecký benefit definovaný vnitropodnikovou směrnicí proplácí svým zaměstnancům kupony na MHD (měsíční, čtvrtletní, roční). Tyto kupony jsou zaměstnancům zdaňovány ve mzdě (daň z příjmů, ZP, SP). 1) Je z hlediska daní z příjmů i nadále možné tento náklad považovat za daňově uznatelný? 2) Je možné z těchto kuponů na MHD uplatňovat 100 % nárok na odpočet DPH, když zaměstnanec neuvádí při jakých příležitostech kupon využívá (zda jen pro jízdu do práce a zpátky nebo i soukromě)?

Jakkoli orgány činné v trestním řízení a především soudy nemohou při rozhodování o daňových trestných činech bez dalšího vycházet z rozhodnutí správce daně, naopak to vždy neplatí. Pokud je totiž někdo pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, rozhodující skutkový stav je i pro účely daňového řízení v takovém rozsudku vymezen ve výroku o vině. Považuji pak za nemyslitelné, aby byl výsledek daňového řízení s takovým výrokem o vině v rozporu. Správce daně by neměl být schopen či dokonce nucen rozhodnout ve věci stanovení daně tak, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, bude mít v rovině daňového práva účinky zamýšlené pachateli tohoto trestného činu. V takovém případě by se ochranná funkce trestního práva rozplynula, neboť hodnoty, které má chránit, by byly pošlapány doslova navzdory současnému uplatnění trestní represe. Judikatura správních soudů se přiklání k závěru, že správní orgány a (v případě soudního přezkumu jejich rozhodnutí) správní soudy jsou zásadně povinny respektovat výrok o vině pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání trestného činu i pro účely jimi vedených řízení o souvisejících otázkách. Formuje se pak i judikatura ve vztahu k otázkám, za jakých podmínek lze závěry orgánů činných v trestním řízení využít jako důkazu v daňovém řízení v případech, kdy nejsou okolnosti rozhodné pro stanovení daně v trestním řízení obsaženy ve výroku o vině. Tento trend považuji za obecně pozitivní, neboť předchází nežádoucím situacím, kdy je státní moc uplatňována chaoticky a různé orgány veřejné moci zakládají svá rozhodnutí na vzájemně neslučitelných závěrech. Tento článek jsem proto koncipoval jako příspěvek do diskuse nad tématem závaznosti rozhodnutí o daňových trestných činech pro daňové řízení, kdy jsem se pokusil objasnit základní východiska vzájemného vztahu obou rozhodnutí a osvětlit jejich vztah v praxi, a to zejména na základě dostupné judikatury správních soudů k souvisejícím otázkám.

Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal v roce 2012 magisterský titul ve studijním programu Právo a právní věda. Od roku 2013 je zaměstnancem Finanční správy České republiky, od roku 2015 působí na Odvolacím finančním ředitelství. Profesně se zabývá zejména problematikou daňového řízení a správního soudnictví. V současnosti je studentem doktorského studia v oboru Finanční právo a finanční vědy na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

V měsíčním přehledu nové legislativy pro vás máme několik informací GFŘ, které se týkají: pravidel a přístupů ke stanovení základu daně při změně sazeb daně z přidané hodnoty, principů stanovení lhůty pro podání přiznání k dani z neočekávaných zisků, způsobu ocenění benefitu vznikajícího zaměstnanci z využívání tzv. firemní školky, žádostí o závazné posouzení sazby DPH. Dále došlo ke změnám v pravidlech či způsobech vyplácení důchodů: účastníkům odboje, osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Polský podnikatel OSVČ, plátce PLDPH, začal podnikat jako OSVČ, neplátce české DPH, v ČR na základě českého živnostenského oprávnění. Pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. V roce 2024 je podnikatel daňovým rezidentem v ČR – přestěhoval se sem s celou rodinou, bydlí v pronajatém bytě a děti zde chodí do školy. V roce 2023 měl příjmy jako OSVČ v Polsku, kde také s rodinou bydlel. Jelikož v ČR bude mít pouze příjmy z § 7 ZDP, budou se tyto zahrnovat do limitu pro určení pásma paušální daně. Prosím o zhodnocení situace z pohledu splnění podmínek paušální daně a daně z příjmů vůbec. 

Klientka obdržela náhradu za zrušení věcného břemene užívání nemovitosti, jde o zrušení smluvní, zřejmě tedy není možno uplatnit žádné osvobození. Je možno uplatnit nějaké náklady, např. obvyklý nájem za 5 let, nebo je nutné zdanit příjem v plné výši, přestože jde reálně o ztrátovou situaci?

Jsme česká firma s.r.o., plátce DPH. Vlastníme nemovitost v Chorvatsku. V Chorvatsku nejsme plátci DPH. Část nemovitosti pronajmeme jinému českému s.r.o., plátci DPH,bude fakturace s českou DPH? Část nemovitost dále pronajmeme chorvatské firmě, plátci DPH, jak to bude s fakturací DPH? 

Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Je správné fakturovat toto zboží se sníženou sazbou DPH 12% (Příloha č. 3 k zákonu 235/2004 Sb. - krmiva pro zvířata) pro odběratele, který jej použije jako palivo do BPS (bioplynové stanice). Je správné stanovisko, že nelze zohledňovat účel použití zboží? Prosím, jak postupovat, když BPS nakoupí zboží (kukuřičnou siláž) a na faktuře je vyčíslena DPH 21%? Je možné opravdu nárokovat odpočet v této výši?

Zaměstnanec si chce zpětně 5 let uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Musí mu zaměstnavatel vyhovět? Říkali jsme mu, že mu vystavíme potvrzení o příjmech a výsledkem ročního zúčtování daně a podá si zpětně daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Je tento postup správný? Kolik let zpětně může podat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti?

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně zaměstnanci, kterému byl vyplacen podíl na zisku rodinné s. r. o., ve které je jednatelem? Výplata podílu byla zdaněna srážkovou daní.

Manželé žijí ve společné domácnosti a mají společné jmění. Potvrzení o finančním daru je vystaveno na manželku (dar odeslala ze svého účtu). Může si ho uplatnit manžel ve svém Přiznání k DPFO? (Manželka ho nepotřebuje kvůli nízkému daňovému základu.)

V listopadu 2023 byla vystavena vydaná faktura na službu a nyní se firma ozvala, že cena je chybná. Po prověření bylo firmou uznáno, že tomu tak skutečně je a vystavili opravný daňový doklad s dnešním datem zjištění důvodu pro opravu. Pokud by se jednalo o opravný daňový doklad v témže roce bylo by účtováno snížením na účtu výnosů 602, ale jedná se o snížení výnosů minulého roku. Běžnou vydanou fakturu s výnosem minulého roku bych účtovala 311/385 Příjmy příštího období. Mám tento opravný daňový doklad také účtovat -311/385 nebo použít jiný účet pro časové rozlišení, abych účet 385 neměla záporný. Žádné jiné účtování tam nemáme.