Dokumenty - strana 49

firma dostala daňově neuznatelnou pokutu. Bude ji přeúčtovávat na svého zahraničního dodavatele. Na jaký účet správně zaúčtovat? Mínusem na účet 545, nebo vytvořit nedaňový podúčet k účtu 644?

Jak je to s nárokem na paušál u 3 automobilů? Během roku se veškeré PHM u těchto aut účtovalo na analytický účet 501031-nedaňový náklad. V roce 2023 bude účetní zisk nízký a v případě uplatnění celého paušálu, tedy 3x60.000=180.000 by se firma dostala do daňové ztráty, což není úplně žádoucí. Má otázka tedy je, zda je obecně vůbec správně účtování na nedaňový náklad a neuplatňování nároku na odpočet DPH, a pak druhá věc, když se neuvede (teda pokud to vůbec lze neuvádět, když je to takto ve firmě stanoveno) v daň.přiznání paušál, těch 180.000, jestli musím doklady na tom nedaňovém účtu 501031 nějak přeúčtovat na daňové nebo to na tom účtu nechám a "pouze" o to uplatnění paušálu přijdu. Případně si uplatním třeba jen na dvě auta. D

Zaměstnavatel umožňuje některým zaměstnancům používat služební vozidlo i k jejich soukromým účelům. PHM spotřebované pro soukromé účely dosud zaměstnanci hradili (měsíčně srážkou ze mzdy), nyní by chtěl tyto PHM zaměstnavatel poskytnout jako další benefit. 1. Bude se z pohledu zaměstnavatele jednat o daňový náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4? 2. U zaměstnance bychom tento nepeněžní benefit dodaňovali – jak správně stanovit hodnotu PHM spotřebovaných soukromě? Je možné pro výpočet použít např. metodiku stejnou jako pro výpočet náhrady výdajů za PHM při užití vlastního vozidla zaměstnance pro pracovní účely?

Dobrý den, žádám o zatřídění zda příbalový leták lze prodat se sazbou osvobození od 1.1.2024 jako brožuru. V zákoně je osvobození u knih, brožur, ale leták pod 4901 zde výslovně není uvedený.

FO koupila před 6 lety byt za 4,5 mil Kč. Byt začala pronajímat v rámci §9. Od samého začátku uplatňovala a uplatňuje skutečné výdaje, tedy vč. odpisů z kupní ceny. Nyní si uvědomila, že součástí kupní ceny bytu byla i cena za spoluvlastnictví pozemků náležejících k bytové jednotce, a tedy že částka, ze které jsou vyčíslovány odpisy je nesprávná. Jak nyní postupovat a chybu napravit? V době, kdy FO byt koupila, nebyl zpracován znalecký posudek. Předpokládám, že i kdyby by byl zpracován posudek nyní, nebylo by již možné stanovit znaleckou cenu z období před 6 lety, vycházel by ze současné situace. Bylo by tedy možné vyjít například z cenové mapy pozemků před 6 lety a stanovit přibližnou hodnotu pozemku vycházející z ceny za metr čtvereční a celkové plochy pozemků náležejících k bytové jednotce a ty pak poměrem přepočítat? Nebo existuje nějaká jiná cesta jak situaci, minimálně do budoucna, napravit?

Česká firma má půjčku od své německé sestry. Německá společnost vystaví fakturu za úroky dle smlouvy o půjčce. Na faktuře je text: Tax free intracommunity delivery. Jak česká firma zaúčtuje DPH na faktuře (reverse-charge nebo bez DPH) a na jakém řádku přiznání k DPH by se měla tato faktura vykázat?

Chtěla bych se zeptat, jak je to, když OSVČ uplatňuje výdaje procentem a na podnikatelském účtu má v plusových položkách kromě úhrad faktur také různé vratky peněz. Konkrétně mi jde 1) o vratku pojistného Kooperativa (z důvodu pozdní platby vrátili pojistné za pojištění podnikatelských rizik a bylo nahrazeno novou smlouvou a platilo se znovu) a 2) o vratku peněz za dobropis k dodavatelské faktuře. Počítá případ 1) nebo 2) do příjmů z podnikání nebo do jiných zdanitelných příjmů? 

Který z postupů je správný? Jedná se o případ, kdy základ daně na faktuře je vyšší než vyúčtovaná a zdaněná záloha. První způsob vypořádání je ten, že se celý základ daně na faktuře převede do české měny kurzem faktury, záloha se také odečte kurzem faktury a rozdíl základů daně vzniklý díky různým kurzům při úhradě zálohy a vzniku faktury se zaúčtuje na účty kurzových rozdílů, takže se v konečném důsledku bude nyní danit jen kladný rozdíl základů daně. Jen na dokladu o přijaté platbě bude jiný základ daně než bude uveden na faktuře při vyúčtování zálohy. Druhý způsob vypořádání je, že na konečné faktuře bude uveden základ daně odečtené zálohy kurzem, kterým byla přepočtena úhrada a pouze rozdíl základů bude přepočten kurzem faktury. Tedy nebude vznikat ani žádný kurzový rozdíl. 

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

Poplatník si koupil malý byt v roce 2020 za částku 1 200 000 Kč. Tento byt zatím ani sám, ani pro nikoho nevyužil - nebydlel v něm. V březnu 2023 tento byt prodal za 3 300 000 Kč. Zároveň si od rodičů v květnu 2023 vzal zápůjčku 800 000 Kč (rodiče mu půjčili bez jakéhokoliv papíru, bez úroků) a splácí jim dle ústní dohody od srpna měsíční částku 25 000 Kč hotově, tj. za rok 2023 jim splatil jistinu 5 x 25 000 = 125 000 Kč. V srpnu 2023 si koupil nový byt za 3 800 000 Kč, v kterém ihned začal bydlet (k převodu práv došlo již v v srpnu) - platil ho ze zápůjčky 800 000 Kč, ze svých peněz + si vzal hypotéku a v roce 2023 odešlo na splacení jistiny hypotéky 82 000 Kč + úroky. Jakou částku příjmu za prodej z bytu v roce 2023 může osvobodit? Lze využít i zápůjčku od rodičů, které je bez papíru a peníze jsou spláceny hotově?

S. r. o. , které vede účetnictví a je plátce DPH, prodává mimo jiné omalovánky. Toto uskutečněné plnění je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Objeví se toto plnění za prodej omalovánek v přiznání k DPH a pokud ano, tak na kterém řádku? 

Naše společnost si nechala vytvořit nové webové stránky. Webové stránky byly vytvořeny v anglické verzi za 29 000 Kč, za překlad jsme uhradili dalších 15 000 Kč. Dále jsme zaplatili za licenci šablony pro doménu, celkově 45 000 Kč. Předpokládám, že toto by měla být celková vstupní pořizovací cena pro stanovení hranice pro odpisování nehmotného majetku, jestliže máme ve směrnici hranici pro odpisování nehmotného majetku ve výši 80 000 Kč. Pokud ano, pak tento majetek můžeme zaúčtovat do nákladů. Jak to bude v případě, že jsme uhradili za vytvoření webových stránek v českém jazyce ve výši 40 000 Kč, cca o 6 měsíců dříve? Je každá tvorba webových stránek samostatný nehmotný majetek? Nebo se tyto sčítají?

Zaměstnanec koupil v březnu 2023 byt za 1,5 mil. Kč, který od září 2023 začal pronajímat. Příjmy za nájem za rok 2023 činí 40 000 Kč. Jako výdaj bychom chtěli uplatnit odpisy pořizovaného bytu. V katastru nemovitostí je napsáno, že podíl na společných částech domu a pozemku činí MD 595/D 18500. Zastavěná plocha má 393 m2. Je správný výpočet (595 : 18 500) × 393 m2 = 13 m2. Poté bychom se podívali, za kolik se prodávají v naší lokalitě pozemky a touto cenou bychom vynásobili našich 13 m2. Tuto část nebudeme odpisovat. Je možné takto postupovat nebo musíme mít znalecký posudek?

Firmy s. r. o. jako nájemce v nemovitosti dvou vlastníků fyzických osob (osoby blízké vůči s. r. o.), má platit za pronajímatele daň z nemovitosti, revize požární, elektrické a kotle, pak ještě pojištění majetku-budovy. Ptám se jsou tyto náklady daňově uznatelné pro firmu s. r. o.? Právník jim tuto smlouvu sepsal a řekl, že není problém tyto náklady ponechat na nájemci. Co se týče daně z nemovitosti, tak s tím vůbec nesouhlasím, že by v s. r. o. mohla daňově ponechat úhradu za vlastníky. Přímo dali do smlouvy, že nájemce zajišťuje a hradí ekonomicky oprávněné náklady nemovitosti, co do druhu, které výše popisuji. Jak mám zaúčtovat tyto náklady? A jsou to náklady daňové nebo nedaňové?

Řešíme otázku, jak nejlépe právně ošetřit problém společného vlastnictví v případě nemovitosti. Rodinný dům je 1/2 jednoho člověka a 1/2 druhé člověka, přičemž pozemek, na kterém nemovitost stojí, patří jen jednomu. Dům má jedno číslo popisné a na stavebním odboru je zkolaudován s dvěma bytovými jednotkami. Je v ČR možné, popřípadě jakým způsobem, aby oba vlastníci mohli vlastnit jednu bytovou jednotku a tu svoji vlastní polovinu nedělit jako dům děleno 2, ale dům děleno 2 bytové jednotky s vlastními vchody? Otázka spočívá hlavně v budoucí dohodě o nákladech na opravy, protože střecha je společná a společných nákladů je tam více, například voda není z veřejného vodovodu, ale z vlastní studny, která však patří pouze jednomu vlastníkovi - tomu, na jehož pozemku dům stojí. Je možné toto řešit "pouhým" zápisem u notáře ve formě dohody obou vlastníků, že trvají na tom, že dům bude navždy rozdělen takto a v případě prodeje se bude prodávat na bytové jednotky, přičemž každá musí mít svůj odhad a kupní cena pak náleží právě tomu z nich? Popřípadě jeden by v budoucnu rád nemovitost pronajímal, jak by pak měl řešit pronájem, když by nepronajímal celý dům, ale jenom ten svůj byt. 

Sdílená ekonomika má řadu podob. Obecně se dá říci, že se jedná o ekonomický trend 21. století, kdy vlastníci předmětů, které využívají pouze příležitostně, poskytnou danou věc k užívání i těm, kterým se nevyplatí daný předmět koupit, nebo si jej nemohou finančně dovolit, a rozmělnit tak i své vlastní náklady spojené s vlastnictvím daného předmětu (či případně dosáhnout i zisku). Významnost sdílené ekonomiky v poslední době neustále narůstá, a to mimo jiné díky soustavnému rozvoji a rozšiřujícímu se využití digitálních technologií, internetu a mobilních platforem. Její nástup v posledních letech jde ruku v ruce s trendy cirkulární ekonomiky, udržitelnosti, všeobecně rostoucích nákladů, a v neposlední řadě též ekologie.

Současná právní úprava ŽZ člení živnosti na: – ohlašovací, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě ohlášení, těmito jsou živnosti řemeslné, vázané a živnost volná, – koncesované, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě koncese. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ . Podnikatel (živnostník) může mít více živnostenských oprávnění, v případě ohlašovací živnosti volné může oznámit či změnit více oborů činností této živnosti. V úvodu ŽZ je vymezeno, které činnosti nejsou živností podle tohoto zákona, ať už to jsou činnosti fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů, nebo činnosti vyhrazené zákonem pro podnikání výlučně právnickým osobám.