Dokumenty - strana 69

E-shop prodává knihy, které jsou od 1. 1. 2024 osvobozeny od DPH, a zároveň i zboží, u kterého je DPH 21 %. Na jedné faktuře tedy bývají oba druhy zboží a zároveň je na ní položka „poštovné“. Poštovné by mělo jako vedlejší plnění mít shodnou DPH jako hlavní plnění. Za rozvoz zboží dostává e-shop faktury od PPL s DPH. 1) Jak určit v případě zasílání zboží s různými sazbami, co je na faktuře hlavní a co vedlejší plnění? Jak určit, jaká sazba DPH má být použita u poštovného? 2) Může si e-shop uplatnit celou DPH na vstupu z faktur od PPL?

Fyzická osoba koupila nemovitost na hypotéku do osobního vlastnictví. Zároveň podniká jako OSVČ. Když by chtěla využívat nemovitost k podnikání a nechtěla by je vložit do obchodního majetku, může si udělat nájemní smlouvu mezi sebou? Nebo může vlastní majetek využít k podnikání, aniž by ho měla vložený do obchodního majetku? Jak je to pak s náklady na opravu nemovitosti, může si je jako OSVČ uplatnit?

Advokát (OSVČ, plátce DPH) uhradil jménem svého klienta (neplátce DPH) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále odměnu znalci ve výši 10 000 Kč + 21 % DPH (tedy 12 100 Kč). K těmto platbám byl povinný klient. Podle dohody mezi klientem a advokátem má klient advokátovi tyto částky uhradit, a to bez navýšení. Jak bude advokát správně postupovat? Musí klientovi vystavit fakturu (daňový doklad) a pokud ano, co do ní uvede - za soudní poplatek jenom 10 000 Kč bez navýšení o DPH a za odměnu znalci 12 100 Kč rovněž bez další navýšení o DPH (předpokládejme, že advokát si za odměnu znalci neuplatní DPH na vstupu) nebo o „svoji“ DPH zvyšuje v každém případě? Co advokát s obdrženými penězi udělá - musí z nich odvést daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, jako kdyby se jednalo o jakýkoliv jeho jiný příjem (z výkonu advokátní činnosti), nebo je cesta, jak se tomu vyhnout a nechat si celou částku?

Potřebuji si ujasnit, zda mohu úroky z úvěru na výstavbu výrobní haly dát do nákladů a nebo musí být součástí pořizovací ceny nemovitosti? Dočetla jsem se, že se může účetní jednotka rozhodnout. To znamená, že pokud dám do nákladů, nemůže mi to správce daně zpochybnit, že by to mělo být součástí stavby? 

Řešíme, jak nastavit stravné zaměstnancům od ledna 2024. Od dodavatelské firmy kupujeme obědy s DPH na vstupu. Snaha je poskytovat zaměstnancům obědy tak, že by za oběd zaměstnanci platili pouze 1 Kč, zbytek by uhradil zaměstnavatel. Cena oběda se bude pohybovat mezi cca 100 až 150 Kč včetně DPH. Setkali jsme se se stanoviskem, že pokud bude zaměstnanec hradit byť jen 1 Kč, bude mít zaměstnavatel plný nárok na odečet DPH. V praxi se domníváme, že by měly existovat následující varianty: Pokud bude cena jednoho jídla do 117 Kč bez DPH (14,04 DPH, celkem vč. DPH oběd 131,04 Kč) a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH) je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 0,80 Kč daňově uznatelné, kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance 343/321 14,04 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance¨. U zaměstnance se nebude nic v rámci daně z příjmů fyzických osob nic zdaňovat, jelikož není překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud bude cena jednoho jídla více než 117 Kč bez DPH a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH): V příkladu je níže použita cena jednoho jídla bez DPH 120 Kč (14,40 DPH, celkem vč. DPH oběd 134,40 Kč), je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 3,80 Kč daňově celé uznatelné, je kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance a také bude daňově uznatelné, jelikož budou dodaněny 3 Kč zaměstnanci jako nepeněžité plnění v rámci mezd. 343/321 14,40 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance. Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance U zaměstnance se bude v rámci daně z příjmů fyzických osob zdaňovat jako nepeněžité plnění ke mzdě částka 3 Kč, jelikož je překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud to zrekapitulujeme, a bude zaměstnanec hradit aspoň 1 Kč, je nárok na plné uplatnění DPH z ceny oběda, jelikož zaměstnanec a zaměstnavatel nejsou spřízněné subjekty dle zákona. Pokud bude cena oběda bez DPH do 116,20 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se účtuje jako daňově uznatelný náklad a není nutno nic zaměstnanci dodaňovat jako nepeněžité plnění ve mzdě. Pokud by ale jednoho jídla bez DPH byla více než 116,2 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se rozdíl zdaňuje zaměstnancům ve mzdě jako nepeněžité plnění. Cena jednoho jídla je však stejně celá daňově uznatelná, jelikož je rozdíl vyšší než 116,20 zdaněn zaměstnancům ve mzdě nebo krytý úhradou od zaměstnance. Je náš názor správný?

FO, měsíční plátce DPH, uskutečňuje zdanitelná plnění - ubytovací služby. Od září 2023 k tomu začal pronajímat jinou nemovitost - osvobozené plnění. Od září jsme tedy začali rozdělovat náklady pro krácený koeficient (100 %). Jak vypočítám v prosinci vypořádací koeficient a následně nový zálohový koeficient na rok 2024? Za celý rok 2023, nebo jen za období kdy osvobozené příjmy byly, tedy 1-9/2023? 

Společnost vyšle na pracovní cestu do zahraničí svého zaměstnance před koncem roku a ten požádá o přerušení pracovní cesty z osobních důvodů s tím, že se bude vracet až po Novém roce. Tzn. 27. 12. 2023 se uskuteční pracovní cesta mimo území ČR a v tento den a 28. 12. 2023 zaměstnanec na místě jedná. Zaměstnanci se proplatí letenka. Zaměstnavatel souhlasí s přerušením pracovní cesty a s nárokem zaměstnance na návrat zpět v roce 2024 letadlem. Druhá letenka je však datovaná až do roku 2024. Jedná se pouze o cestu zpět bez jednání v roce 2024. Do jakého období patří náklad na zpáteční letenku? Má být zaúčtována do roku 2023, protože souvisí s cestou, která se uskutečnila v roce 2023? 

Chápu správně, že od 1. 1. 2024 musí firma všechny drobné dary zaměstnancům dodaniť? Např. řezaná růže k MDŽ?

Jak stanovit, nebo nestanovit pracovní dobu u 3 jednatelů (a zároveň společníků) s.r.o.? Pracují zároveň na HPP jako kovoobraběči. Jako kovoobraběči mají pevně stanovenou pracovní dobu 8-14: 30 hod. denně s TPD 40hodin týdně. A jednatelskou práci musí dělat až po skončení pracovní doby na HPP? Nebo dělají práci jednatele souběžně s HPP? A u HPP se pak krátí pracovní doba? Skutečnost je taková, že práci jednatele vykonávají když je to potřeba. Dosud bezplatně. Ale od 2/2024 chtějí odměnu 3999,- Kč měsíčně.

S. r. o. měla v majetku osobní automobil, na který byl v minulých letech uplatňován paušál. Automobil byl v 4. 10. 2023 prodán. Je v tomto případě možné uplatnit paušál pro rok 2023?

S. r. o., plátce DPH, koupila do kanceláře zvlhčovač vzduchu s různými aroma olejíčky. Jedná se o daňový náklad s odpočtem DPH (jak zvlhčovač, tak i aroma oleje)? 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak dlouho je zaměstnavatel povinen archivovat předložené docházky od zaměstnanců (evidenci odpracované doby). Na mzdovém semináři lektorka řekla, že na základě GDPR je to pouze 3roky a pak je musíme skartovat. Je to tak správně? A jak je to se skartací exekučních příkazů na zaměstnance, které jsou již zastavené (bylo splněno oddlužením). Můžeme již skartovat? Děkuji za odpověď.

FO, daňová evidence, plátce DPH má na skladě zásoby prošlého zboží. Pokud v roce 2023 dojde k likvidaci toho zboží, musí se odvést DPH? A musí se tyto zlikvidované zásoby zboží dodanit v dani z příjmu v pořizovací ceně?

V restauraci podáváme kohoutkovou vodu s citronem. Dle informace GFŘ k aktuálním sazbám platným od 1. 1. 2024 po dochucení vody ovocem by se uplatnila sazba 21%. Ve stejném odstavci je ale uvedeno, že přidání dekorace do nebo na sklenici v podobě např. máty nebo ovoce nebrání použití snížené sazby. Považuje se tedy plátek citronu ve sklenici nebo džbánu s kohoutkovou vodou za dekoraci a je možné uplatnit sníženou sazbu daně?