Další oblasti - strana 2

Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje? 

Jak se správně vkládají výkazy do obchodního rejstříku? Má mikro účetní jednotka za rok 2023 vložit rozvahu a přílohu každou zvlášť nebo v jednom Pdf? Musí být tyto dokumenty podepsány? Jak je to správně? 

Když si studentka vysoké školy (19 let) studující v prezenčním (denním) studiu zároveň přivydělává na základě standardní pracovní smlouvy (cca 15 hodin týdně) má nějaké výhody, co se týče odvodů sociálního, zdravotního pojištění a daně? Nebo odvádí vše ve stejné výši jako běžní (nestudující) zaměstnanci? A mohou si rodiče na ni stále mohou uplatňovat slevu na studenta, i když částečně pracuje na základě pracovní smlouvy?

Fyzická osoba s daňovou evidencí provozovala pivovar. V roce 2023 ho jako nepeněžní vklad podniku vložila do s. r. o., kde byla jediným společníkem. Pro účely vkladu byl zpracován znalecký posudek. V účetnictví s. r. o. byl vklad podniku zachycen na účtech majetku - dlouhodobý hmotný majetek + dlouhodobý drobný hmotný majetek, na účtech zásob - materiál a výrobky a na účtech pohledávek a závazků, a to vše dle ocenění u vkladatele. Rozdíl do výše znaleckého posudku byl kladný a byl zaúčtován na oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nyní se FO chystá 50% podíl na s. r. o. prodat. Předpokládáme, že prodej podílu bude podléhat DPFO v § 10 ZDP (není osvobozen) a proti příjmům z prodeje se bude moci do výdajů zohlednit 50 % z nabývací ceny podílu dle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP = 50 % z majetků a závazků uvedených v prvním odstavci dotazu. Chceme se však ubezpečit, zda i 50 % oceňovacího rozdílu bude výdajem proti příjmům z prodeje poloviny podílu? Vede nás k tomu skutečnost, že oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku u vkladu podniku nejsou daňově relevantní. Dále oceňovací rozdíl představuje významný podíl k hodnotě posudku (59 %) a neradi bychom udělali chybu.

Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?

Dne 26. 8. 2024 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga. V roce 2017 dostudovala střední školu, nikde nepracovala a 2. 10. 2019 se jí narodilo 1. dítě, 16. 9. 2021 se jí narodilo 2. dítě. Odkdy jí budeme započítávat mateřskou dovolenou pro stanovení platového tarifu, když před porodem nikde nepracovala, a nepamatuje si, zda-li vůbec na sociálku nějaký datum nástupu na mateřskou nahlašovala nástup? Byla bych toho názoru, že jako nástup na MD bych posuzovala den porodu.

Chtěli bychom zaměstnat účetní na DPP, jejím úkolem by bylo zpracování účetnictví a podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení. Je to práce na cca 1 - 2 hodiny denně. DPP bychom chtěli uzavřít s úkolovou odměnou (za odvedenou práci, nikoliv za odpracované hodiny). Pokud budou zaúčtovány za měsíc všechny doklady a podané přiznání k DPH, dostane účetní plnou odměnu 10 000 Kč. Musíme v takovém případě sledovat skutečně odpracované hodiny a evidovat je? Může být DPP uzavřena s úkolovou odměnou s tím, že časová norma na činnost je 1,5 hod. denně? Můžeme pak tuto časovou jednotku uvádět i ve mzdovém listu jako odpracovanou dobu nebo opravdu musíme sledovat i při úkolovém odměňování přesně odpracovanou dobu?

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Vyjasnění kompetencí mezi vedením školy a jejím zřizovatelem je vždy cestou k vytvoření dobrých vztahů mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem školy. Vztah mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy je komplikovaný, upravený několika právními předpisy. Mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem proto často vznikají spory, kdy ani jedna strana nemá úplně jasno v tom, jaké jsou její kompetence a kde jsou hranice jejích pravomocí. Ze vzájemného zasahování pak vznikají zbytečné konflikty.

Vnitřní předpisy jsou pevnou a nedílnou součástí každého zaměstnavatele. V případě veřejnoprávních zaměstnavatelů, kterými jsou i obce, je jejich význam ještě posílen zákonem stanovenou povinností vydat vybrané vnitřní předpisy. Přinášíme komplexní pohled na problematiku vydávání vnitřních předpisů se zaměřením na obce.

V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?

Dodavatel se dostal do insolvence. Informoval nás, že původní účet je zablokovaný. Máme k němu dluh. Máme čekat na výzvu k úhradě dluhu od insolvenčního správce, na jaký účet máme hradit, nebo se o to máme aktivně zajímat, abychom neplatili úroky z prodlení?

Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?

Školská právnická osoba (soukromá) plánuje přístavbu školy. Potřebuje získat finanční prostředky na překlenutí určitého období – je možné uzavřít bezúročné půjčky s rodiči žáků či jiných třetích osob (FO nebo PO)? 

Školská právnická osoba (soukromá) uzavřela v roce 2023 smlouvu o poskytnutí neinvestiční dotace z programu rozvoje venkova ve výši 474 000 Kč na vybavení tříd (dotace schválena) a toto vybavení bylo v roce 2023 pořízeno. O dotaci bylo účtováno: Nárok na dotaci 378 / 346 Čerpání dotace 346 / 691 Žádat o platbu bylo možné až v roce 2024, kdy na základě fyzické návštěvy úředníka SZIF bylo rozhodnuto o snížení dotace o 40 000 Kč. Platba byla připsána na účet právnické osoby v roce 2024. Jakým způsobem účtovat o rozdílu mezi přiznanou dotací a faktickou platbou? 

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

Se zaměstnancem jsme rozvázali pracovní smlouvu dohodou. Je možné, aby tento zaměstnanec u nás opět nastoupil na pracovní poměr, nebo je zde nějaké omezení (např. časové – mezi datem ukončení a nástupem). Dále pokud by zaměstnanec sám vypověděl pracovní smlouvu např. k 1. 9., je možné ho znovu vzít do pracovního poměru např. k 1. 10.? Jsou zde nějaké možná omezení? 

Je správný níže uvedený výpočet nároku na dovolenou zaměstnankyně po mateřské dovolené, když požádala o poskytnutí dovolené po skončení mateřské dovolené? Nepřítomnost rok 2024: rodičovská dovolená (1. dítě) 6. 4. 2022 – 10. 2. 2024, od 11. 2. 2024 - 24. 8. 2024 mateřská dovolená na 2. dítě, TPD 40 hodin / týden. Po přepočtu nároku 1 120 + 800 + 154 + 32 = 2.106/ 40 52 40/52 × 52 × 4 = 160 hodin

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?