Daně a pojištění - strana 151

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Česká společnost, plátce DPH s českým DIČ, se zabývá revizemi požárních systému včetně jejich dodání, oprav a instalací převážně na území Polska. Materiál a stroje, které si firma objednává z Německa, jde však rovnou k zákazníkovi do Polska, kde tento materiál využijí zaměstnanci české společnosti při opravách systémů, někdy je to však dodání zboží vč. instalace (u strojů). Vznikne české společnosti povinnost registrovat se k DPH v Polsku z toho důvodu, že pořídí zboží na území Polska (zboží jde z Německa přímo do Polska)? Pokud by se jednalo jen o dodání zboží, pak se domníváme, že se dá využít „trojstranného obchodu“ a povinnosti registrovat se v Polsku by nám nevznikla. Nejsme si však jisti, jak postupovat, pokud polskému odběrateli není vyfakturováno pouze dodání zboží, ale je to dodání zboží (které dojde z Německa) s instalací, případně je materiál použit na opravy systémů.

Spolek provozuje činnost na kterou má akreditaci MŠMT udělenou na dobu tří let. Jedná so o činnost osvobozenou od DPH dle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. „Pod svým názvem a značkou XXXXX spolek zajišťuje, pořádá a organizuje nepravidelné i pravidelné školení, lekce, výukové kurzy a workshopy zejména, nikoli však výlučně, z oblasti terénní cyklistiky a cyklistiky obecně, a to zejména za účelem školení a vzdělávání profesionálních instruktorů a průvodců, kteří provozují výuku jízdy na horském kole. V této souvislosti spolek pořádá a organizuje vzdělávací kempy a další související akce a po splnění podmínek účastníků uděluje příslušné licence." Na tyto kurzy se přihlašují i účastníci ze Slovenska - osoby nepovinné k dani a dále i s. r. o. ze Slovenska - osoby povinné k dani. Musí se spolek registrovat jako osoba identifikovaná k dani?

Pokud mám dva příjmy z pronájmu, kdy jeden má výdaje vyšší než příjmy a druhý má jen příjmy, jak správně vyplnit do přílohy 2 přiznání DPFO. Mohu na jednu nemovitost uplatnit skutečné výdaje a na druhou výdaje procentem? Do přílohy 2 pak příjmy a výdaje sečtu, nebo budu vyplňovat dvě přílohy?

Firma v roce 2022 vytvořila zákonnou opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách ve výši 1500 Kč. K 31. 12. 2022 byla pohledávka odepsána a opravná položka byla rozpuštěna. V daňovém přiznání bude částka 1500 Kč jen v příloze II. oddíl C řádek 6? Opravná byla položka byla pouze tato jediná. V tom samém roce firma odepsala nedaňově pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Opravná položka vytvořena nebyla. V daňovém přiznání bude tato částka na řádku 40 a v příloze II. oddíl C řádek 12?

Fyzická osoba, která vede dobrovolně účetnictví, přešla na paušální výdaje od r. 2021, v té době měla v majetku automobil, již odepsaný, který doposud používá výhradně pro podnikání. Je plátce DPH, u auta byl uplatněn odpočet DPH při nákupu a nyní je uplatňováno DPH z PHM a oprav. V roce 2023 plánuje auto vyřadit z obchodního majetku do soukromého užívání - první varianta a nebo automobil prodat - druhá varianta. Jak správně postupovat z hlediska DPH i z hlediska daně z příjmu v obou případech?

Klient má pronajatá vozidla, pronajímatel mu přefakturovává náklady na provoz např. PHM, opravy a mimo jiné i pokuty a s tím spojený poplatek za zpracování pokuty. Pokuta je nedaňový náklad. Lze uplatnit poplatek za zpracování pokuty jako daňový náklad?

Společnost prodává licence na software, které jsou zpravidla na rok. Je nutné tento výnos časově rozlišovat nebo je možné účtovat o výnosech z prodeje těchto licencí bez časového rozlišení?

V roce 2021 jsme pořídli novou technologii krmení kde byla možnost zažádat na část ceny dotaci z PRV v rámci MAS. S dotací jsme nakonec nepočítali jelikož se vyskytli nějaké problémy. Majetek jsme celý zaúčtovaly podle pořizovací ceny. V roce 2022 došlo ke změně a dotace nám byla na konci roku 2022 poskytnuta, a teď nevím, jak zaúčtovat dotaci v rámci majetku a co s odpisy za rok 2021? 

Cílem této informace je seznámení subjektů účastnících se transakcí, v rámci kterých jsou poskytovány ubytovací  služby  prostřednictvím  internetových  platforem (např. Airbnb, Booking a další) s daňovými povinnostmi (z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p., zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění p. p.). 

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Poplatník začal od 01/2022 pronajímat byt, který pořídil v roce 2015 za 3 mil. Kč. V průběhu roku 2016-2021 v bytě provedl úpravy za 500 000 Kč, které měly charakter oprav i technického zhodnocení. V roce 2022 by chtěl poplatník uplatňovat skutečné výdaje. Může si jako náklad uplatnit odpis bytu ve výši 1/30 z pořizovací ceny (tedy 3 mil. Kč)? Nebo z jaké ceny může stanovit odpis (z ceny 3,5 mil. nebo musí mít znalce)?

Zaměstnanec si v roce 2022 uplatňoval daňové zvýhodnění na dceru. V červu 2022 mi donesl potvrzení, že dcera ukončila státnicemi studium na vysoké škole dne 24. 5. 2022 a v červnu již pracuje. Zrušila jsem daňové zvýhodnění od 6/2022. V měsíci 8/2022 mi donesl nové potvrzení o studiu od 3. 8. 2022 - dcera nastoupila na další vysokou školu. Daňové zvýhodnění jsem obnovila od 8/2022. Mohu teď při ročním zúčtování daní poskytnout daňové zvýhodnění i na měsíce 6 a 7/2022? Mám za to, že se jedná soustavnou přípravu na budoucí povolání. 

U osobního auta zakoupeného 15. 5. 2022 v osobním vlastnictví se bude podle § 9 ZDP uplatňovat 80 % z paušálu, tj. 4 000 Kč měsíčně. Za květen se bude uplatňovat jen polovinu paušálu? 

Firma s. r. o., plátci DPH, se zabývají nákupem zboží ze třetí zemí. V současné chvíli řeší zaplacenou zálohu na zboží cca ve výši 500 000 Kč. Protistrana se neozývá a není s ní žádná komunikace. Pokud by se stalo, že zboží ani peníze nedostane nazpět, jak by se situace měla zaúčtovat a jaký by to měl dopad z hlediska daňového?

Je možné směnit měnu mezi sesterskými společnostmi? Jedna společnost má díky své obchodní činnosti nadbytek EUR, druhá společnost naopak nedostatek EUR. Činnost by byla sice prováděna opakovaně, ale nikoliv za účelem zisku, proto se domnívám, že by nebylo nutné získat povolení k činnosti směnárníka podle zákona o směnárenské činnosti. Bylo by případně možné konvertovat měnu na základě nějaké smlouvy? Případně jaký kurz používat pro nákup měny? Budou daňově uznatelné kurzové rozdíly, které vzniknou v momentě účetní operace? 

Jsme domov se zvláštním režimem, příspěvková organizace, jehož zřizovatelem je Krajský úřad. Máme vlastní jídelnu, kam se chodí stravovat pouze naši uživatelé a naši zaměstnanci. Ve výjimečných případech se stane, že si zaměstnanec nahlásí na poslední chvíli dovolenou nebo nečekaně onemocní a oběd si na první a druhý den nestihne odhlásit. Ve vnitřních směrnicích máme, že zaměstnanec má nárok na jeden oběd za sníženou cenu po odpracování nejméně 3 hodin za směnu. Jak máme tedy postupovat, pokud se nám stane takovýto případ? Oběd uvařen, zaměstnanec si ho včas neodhlásil. Máme chtít po zaměstnanci plnou cenu oběda 105 Kč - což je cena potravin + režijní náklady (u nás je to 44 Kč potraviny a 61 Kč režie)? Nebo máme chtít po zaměstnanci doplatit do pokladny pouze cenu potravin 44 Kč? Jelikož se nám to stalo právě nyní po několika letech, nejsme si jistí, která varianta platí. 

Jakou sazbou daně z nemovitosti se daní Bioplynové stanice, jestliže jsme akciová společnost zabývající se zemědělskou činností?

Společnost A (neplátce DPH) se domluvila se společností B (neplátce DPH), že společně v r. 2021 zahájí výstavbu RD na pozemku společnosti B (personálně spojené společnosti) s tím, že po dokončení stavby bude RD prodán, případně bude sloužit jako sídlo obou společností. V r. 2021 obě společnosti účtovaly o nákupu materiálu a stavebních pracích na účtu 041. V 9/2022 se společnost A dostala do finančních problémů a z toho důvodu na část stavebních prací vč. materiálu (které ještě probíhaly) vystavila společnosti B zálohovou fakturu ve výši 500 000 Kč. Mezi tím se společnost A rozhodla zcela odstoupit od výstavby RD a všechen materiál včetně stavebních prací účtovaných na účtu 041 odprodat společnosti B. V 12/2022 vystavila společnost A společnosti B fakturu na částku 2,5 mil. Kč s odpočtem zálohové faktury. Vystavená faktura bude účtována MD 311/D 041 nebo musí být proúčtován materiál a stavební práce vedené na účtu 041 nákladově a fakturace bude účtována MD 311/D 641? Touto jedinou fakturou společnost A překročí v 12/2022 limit 2 mil. Kč a stává se tím od 2/2023 plátcem DPH nebo při fakturaci MD 311/D 641 se skutečně jedná o prodej majetku a ten do obratu pro DPH nevstupuje?