Daně a pojištění - strana 152

Společnost s r. o., plátce DPH, v roce 2022 získala dotaci od MPO na pořízení movitého majetku. Před čerpáním dotace se rozhodla odstoupit od projektu. Rozhodnutí o odnětí dotace doručeno v 2/2023. Od roku 2021 byly za tímto účelem hrazeny náklady na získání dané dotace (konzultace při výběrovém řízení atd.), které byly účtovány na účet 042, zároveň byl uplatněn nárok na odpočet DPH z vynaložených služeb. O dotaci je do jejího čerpání, které nenastane, účtováno jako o nároku a ostatní pohledávce na účtech 3. skupiny. Jelikož vzniklé náklady s ohledem na odnětí dotace jsou nyní nedaňové, uvedené na účtu 042, jakým způsobem částky přeúčtovat z účtu 042? Vzniká společnosti povinnost vrátit uplatněnou DPH z poskytnutých služeb na získání dotace? Pokud ano, formou dodatečných přiznání za dané období, nebo v měsíci 2/2023 na základě oznámení o odnětí dotace? 

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,

Společnost s r. o. pořídila v roce 2021 pozemky od jednoho prodávajícího za celkovou cenu 6,7 mil. Kč. Jde o několik parcel s různou klasifikací (zahrada, zastavěná plocha, trvalý travní porost a orná půda). V roce 2022 navíc došlo ke změně klasifikace zastavěná plocha na ostatní plocha (budova která původně na pozemku stála byla zbourána). Jakým způsobem lze stanovit cenu cenu jednotlivých parcel - lze přepočíst celkovou kupní cenu z r. 2021 na m2 a při následném prodeji části parcel uplatnit proti prodeji odpovídající částku?

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?

Odvolací finanční ředitelství zamítlo naši žádost o prodloužení lhůty z důvodu nemoci našeho zástupce k vyjádření a rozhodlo o našem odvolání částečně a změnil se tak platební výměr. Stále však trváme na tom, že mělo být rozhodnutí v náš prospěch v celém rozsahu. Místní šetření a dožádání u obchodních partnerů bylo prováděno až v rámci odvolacího řízení z místního šetření za přítomnosti daňového subjektu nebyl sepsán protokol a naším vyjádřením, ale pouze úřední záznam. Do rozhodnutí o odvolání jsme se tak nemohli dostatečně vyjádřit ke kontrolním zjištěním. Lze využít kromě žaloby ještě nějaký opravný prostředek v této věci?

Fyzická osoba koupila pozemek v roce 2007. Datum nabytí pozemku je v roce 2007 (zápis do KN). Na pozemku vznikla rozestavěná stavba – před 1. 1. 2021. Nejedná se o obchodní majetek. V roce 2023 dojde k prodeji uvedené nemovitosti. Časový test pro osvobození posuzuji podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP – lhůta 5 let. Před přijetím NOZ v roce 2012 bylo důležité u rozestavěné stavby datum zápisu rozestavěné stavby do KN, dům byl považován za samostatný objekt – se samostatným dnem nabytí. Nyní stavba přebírá lhůtu daného pozemku, není rozhodné, kdy byla stavba zapsána do KN. Bude při prodeji v roce 2023 osvobozen prodej i rozestavěné stavby, když k zápisu rozestavěné stavby do KN dojte v letech 2018 – 2020?

Jsme společnost s. r. o. provozující zemědělskou výrobu, plátci DPH. Pro své dodavatele pořádáme hon - lov bažantů formou nákupu tohoto honu též od plátce DPH. Můžeme tyto výdaje uplatnit jako daňové? Tato akce je pořádána za účelem zlepšení obchodní spolupráce.

Zaměstnankyně požádala o daňové vyrovnání za rok 2022, k žádosti přiložila potvrzení o úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby - zaplacené úroky za rok 2022. Do 4. 9. 2022 byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytu, od 5. 9. 2022 je vlastníkem dle výpisu z KÚ její syn. Smlouva o úvěru je psána pouze na zaměstnankyni. Pokud není zaměstnankyně vlastníkem bytu, můžu jí odečíst celou částku zaplacených úroků, nebo pouze poměrnou část po kterou byla vlastníkem bytu? 

Fyzické osobě, která má již 2 roky pozastavené podnikání, byla ze zákona zřízena datová schránka. Je tato osoba povinna podat daňové přiznání jen přes datovou schránkou, pokud příjmy, ze kterých podává daňové přiznání plynou pouze ze závislé činnosti? Nebo lze podat přiznání i v listinné podobě (datová schránka je zřízena na IČO a nikoli na rodné číslo). Podnikající fyzické osobě ke dni sestavení daňového přiznání ještě nebyla zřízena datová schránka, ale tato datová schránka bude zřízena mezi okamžikem sestavení daňového přiznání a jeho podáním, je nutno přiznání podat datovou schránkou?

Věděli jste, že i účetnictví může mít chyby, a neznamená to hned nemožnost uplatnění daňového nákladu? Nebo že zajišťovacího příkazu nelze využít v případě nepodložených obav z vyvádění peněžních prostředků? Nebo že se Nejvyšší správní soud zastal podnikatele a vyjádřil se, že smyslem podnikání není sbírat důkazy pro případné daňové řízení? Vše naleznete v našich minutových judikátech JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského.

Společnost vykupuje pohledávky tím způsobem, že kupní cena (úplata) ve smlouvě o postoupení pohledávky není mezi postupitelem a postupníkem stanovena jako pevně dohodnutá částka, nýbrž je stanovena jako procento (např. 75 %) z postupníkem vymožené pohledávky. Víme, že postoupení pohledávky není klasifikováno jako služba a jako takové není zdanitelným plněním (viz. koordinační výbor 040/23.03.05). Otázka zní, zda lze tento postup aplikovat i v daném případě, kdy je úplata za postoupení stanovena takto specifickým způsobem (pro postupníka v podstatě bezrizikově - když nic nevymůže, postupiteli nic nezaplatí) a nebo by se v daném případě jednalo (bez ohledu na pojmenování smlouvy) spíše o službu vymáhání pohledávek, kterážto by byla předmětem daně a neuplatňovalo by se zde ani osvobození (dle § 54). Tzn. že z té části postupníkem vymožené pohledávky připadající jako úplata postupníkovi (v našem případě 25 %) by postupník odváděl DPH 21 %.

Společnost s r. o. uzavřela smlouvu o nájmu dopravního prostředku s následným odkupem s prodejcem vozů. Nákladní automobil byl touto smlouvou přenechán do užívání od 20.10.2022 do 30.05.2023. Bylo stanoveno 8 splátek ve výši 100 000 Kč + DPH (od 10/2022 - 05/2023) a následný odkup za 5 000 Kč, na zaplacenou částku 100 000 chodí pravidelně daňové doklady k přijaté platbě. Při odkupu společnost nedodrží ustanovení § 21d, cenu ani minimální dobu odpisu. Bude nájem daňové neúčinný a musím zaúčtovat tedy splátku na 518 nedaňově a v roce 2023 zařadit účetně NA za 50 00 Kč a daňově za 805 000 Kč, nebo mohu zaúčtovat platby za vůz na 042 a v roce 2023 zařadit do majetku? 

Fyzická osoba, plátce DPH, fakturuje SVJ za revizi hromosvodu a el. instalace společných prostor plus cestovné. Jakou sazbu DPH má použít? Dále fakturuje SVJ za výměnu světel, které jsou umístěny ve společných prostorách. Děkuji

Plátce DPH poskytuje službu ve formě leštění nerezových dílů (tím provádí jejich povrchovou úpravu). Zákazník, plátce DPH přinese nerezové dílce na vyleštění. Bude poskytovatel služby, plátce DPH tuto službu fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti zákazníkovi, plátci DPH? 

Spolek zaměstnává zahraniční lektory, kteří vyučují na krátkodobých vzdělávacích seminářích. Jedná se zpravidla o víkend, druhem pracovního poměru bývá DPP. Při zpracování „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ vykazujeme tyto pracovníky v příloze č. 2. V této příloze je i sloupec č. 9 s názvem „Číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence“. Zahraniční pracovníci nám říkají, že se u nich nepoužívají rodná čísla (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Když necháme sloupec č. 9 prázdný, hlásí nám portál Moje daně při odesílání závažnou chybu. Můj dotaz zní, zda je možné nechat tento sloupec prázdný? Pokud nikoliv, co máme od zahraničních zaměstnanců na DPP vyžadovat za údaj? 

Firma, s. r. o., plátce DPH, si pronajímá vozidla na operativní leasing. Jako benefit chce zaměstnancům nabídnout možnost vypůjčit si vozidlo na dovolenou v tuzemsku i zahraničí. Jaký je dopad do DPH a daně z příjmů zaměstnance?

Ustanovení § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech, stejně jako § 45 odst. 4 daňového řádu , § 24 odst. 1 správního řádu , § 49 odst. 4 o. s. ř. a § 64 odst. 4 trestního řádu , je tedy třeba vykládat tak, že úložní doba podle těchto ustanovení (i její elektronický ekvivalent při doručování do datové schránky) končí podle pravidel pro lhůty upravených příslušnými procesními řády. Doručuje-li se dokument při správě daní, je proto pro oblast doručování do datové schránky rozhodný § 33 odst. 4 daňového řádu , podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny. Rozšířený senát nad rámec argumentačně nezbytného dodává, že s ohledem na požadavek právní jistoty, jehož součástí je i zásada, že podobné právní instituty mají být vykládány pokud možno podobně, platí výše uvedené pravidlo i pro doručování veřejnou vyhláškou či vyvěšením na úřední desce (zejm. § 49 odst. 3 daňového řádu , § 25 odst. 2 věta třetí správního řádu , § 42 odst. 4 s. ř. s. a § 50l odst. 1 o. s. ř. ).

Lze tak uzavřít, že žalovaný a krajský soud neodůvodněně po stěžovatelce požadovali předložení jmenného seznamu pracovníků podílejících se na uskutečnění zdanitelných plnění, aniž by zároveň dostatečně zvážili, zdali byl takový požadavek fakticky proveditelný či je-li vedení obdobných seznamů v obchodní praxi obvyklé. Nejvyšší správní soud nadto v posuzovaném případě dospěl k závěru, že žalovaný a krajský soud neodůvodněně za předmět zdanitelných plnění považovali výlučně poskytnutí pracovních sil, respektive tento závěr spolehlivě nevyplýval ze zjištěného skutkového stavu. Ačkoli pak krajský soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že správci daně vznikly rovněž další pochybnosti, jež řádně popsal, zároveň dospěl k závěru, že již pouhá pochybnost ohledně nedostatečné personální kapacity dodavatelů stěžovatelky v souvislosti se skutečností, že neprokázala, kteří pracovníci se podíleli na uskutečnění zdanitelných plnění, byla sama o sobě dostačujícím důvodem pro odepření odpočtu na DPH. Z napadeného rozsudku je současně zřejmé, že se krajský soud dále nezabýval skutečností, zdali stěžovatelka předložením ostatních daňových dokladů, soupisů provedených prací a jejich příloh případně dalších podkladů unesla své důkazní břemeno. Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval, krajský soud dovodil, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno již nepředložením jmenného seznamu, z něhož by vyplývala konkrétní identifikace pracovníků podílejících se na provedení deklarovaných prací a jejich příslušnost k dodavatelům či případným subdodavatelům. Dospěl-li současně Nejvyšší správní soud k závěru, že z relevantních skutkových okolností případu přesvědčivě nevyplývala skutečnost, že předmětem posuzovaných zdanitelných plnění nebylo poskytování výlučně pracovních sil stěžovatelce, je nutno požadavek na předložení předmětného jmenného seznamu pracovníků považovat za bezpředmětný.

Krajský soud proto logicky usoudil, že aby správci daně tvrzená možnost uzavřít reklamu „napřímo“ byla skutečně reálná, mělo být také zřejmé, kolik reklamní plochy bylo pronajato zprostředkovatelům a kolik zbývalo k dispozici pro sjednání reklamy „napřímo“. Takový požadavek je zcela namístě, protože vědomost žalobkyně o účasti na podvodu se v žalobou napadeném rozhodnutí odvíjí mj. od úvahy, že žalobkyně uzavřela smlouvu s reklamní agenturou za nepřiměřeně vysokou cenu, ačkoli mohla a měla uzavřít smlouvu na stejnou reklamu za cenu mnohonásobně nižší přímo s fotbalovým klubem.

Kasační soud souhlasí s krajským soudem, že nekontaktnost dodavatele je pouze prvotním zdrojem pochybností správce daně. Sama o sobě však nepředstavuje tak závažnou skutečnost, která by bez dalšího mohla vést k nepřiznání nároku na odpočet DPH.