Daně a pojištění - strana 153

Byť tedy na první pohled postupoval správce daně správně, pokud v souladu s § 152 DŘ použil platbu stěžovatele směřující k úhradě DPH za leden 2018 na úhradu nedoplatků na DPH za předchozí období, ve světle následného shledání této předchozí daňové povinnosti jako nezákonné musí být exekuce vedená k vymožení nedoplatku na DPH za leden 2018 posouzena jako neoprávněná ve smyslu dle § 254 odst. 2 DŘ . Pojem „neoprávněné vymáhání“ je však nutno chápat šířeji, než pouze v případě zrušení exekučního příkazu soudem. Aplikovat jej lze tedy také v nynějším případě, kdy se vymáhání stalo neoprávněným v přímém důsledku nezákonného stanovení daňových povinností, byť za jiné zdaňovací období. Jak bylo výše vyloženo, v posuzovaném případě Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem shledal přímou souvislost mezi prováděnou exekucí a nezákonností rozhodnutí o stanovení daně, která vede k závěru, že se jednalo o nezákonné vymáhání ve smyslu citovaného ustanovení. Jeví se poněkud absurdní, že se stěžovatel dovolává zásady nemo turpitudinem suam allegare potest, neboť sám tuto zásadu popírá, když upírá žalobci nárok na odškodnění vlastního protiprávního jednání prostřednictvím úroku ve smyslu § 254 odst. 2 DŘ .

Stěžovatel totiž zcela opomíjí skutečnost, že u podvodu na DPH je třeba odlišovat trestněprávní a daňovou rovinu účasti na podvodu. Skutečnost, že se na daňový subjekt, který věděl nebo vědět měl a mohl, že se účastní řetězce zatíženého podvodem na DPH, hledí v rámci daňového řízení jako na spolupachatele podvodu, nezakládá bez dalšího jeho trestní odpovědnost, důsledkem je pouze ztráta nároku na odpočet.

V projednávané věci se tedy stěžovatelka dopustila jen jednoho pochybení, které však mělo za následek nejen doměření dříve nezaplacené daně (a úroků z prodlení), nýbrž i nutnost podat dodatečná daňová přiznání za některá předchozí zdaňovací období. Za těchto okolností není možné, aby se na pokutu uloženou za toto dílčí pochybení nahlíželo jako na přitěžující okolnost spočívající ve zvýšené četnosti porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. V projednávané věci se totiž jednalo pouze o jedno pochybení. Skutečnost, že dílčí aspekty tohoto pochybení byly sankcionovány samostatně, z nich tak nedělají samostatná (nesouvisející) pochybení, neboť jejich hlavní příčina je stále stejná. Jak přitom správně uvedla stěžovatelka, institut prominutí příslušenství je koncipován tak, že dává jisté beneficium subjektům, které spolupracují se správcem daně a vystupují ve vztahu k orgánům státní správy čestně, poctivě a s upřímnou snahou o nápravu svého pochybení. Pokud by však měl platit výklad krajského soudu, pak by stěžovatelka byla postavena na roveň subjektům, které si své povinnosti systematicky neplní a čekají až na případná zjištění správce daně, a to jen proto, že její materiálně jediné pochybení bylo formálně sankcionováno několika samostatnými rozhodnutími. Takový výklad a aplikace právních norem by přitom zakládal nepřijatelnou nerovnost mezi stěžovatelkou a daňovými subjekty, které se dopustily obdobně závažného (či dokonce závažnějšího) pochybení, jež však bylo řešeno a následně sankcionováno v rámci jediného daňového řízení.

Povinnost sepsat protokol, tzn. vytvořit listinu, která věrně zachycuje obsah jednání, seznámit s ní účastníky jednání a nechat je protokol podepsat (viz § 60 a § 62 daňového řádu ), je důležitá zejména proto, aby měl protokol výpovědní hodnotu ohledně obsahu a průběhu jednání. Domluva, že část jednání bude „neoficiální“, tudíž „nezaprotokolovaná“, může ve svém důsledku zpochybnit jakékoli pozdější zaznamenání průběhu a obsahu ústního jednání, které nemá povahu protokolu. Smyslem protokolace je právě zachytit ústní jednání, jak skutečně proběhlo. V opačném případě, kdy se na základě vzájemné dohody obou zúčastněných stran protokoluje něco jiného, než skutečný a úplný průběh jednání, se všichni účastníci ústního jednání vystavují ztížené situaci při budoucím prokazování obsahu jednání, ale především tím popírají samotný smysl protokolace.

Nejistota o dodavateli narušuje neutralitu DPH. Je tomu tak proto, že právě ztotožněním konkrétního dodavatele coby osoby povinné k dani se potvrzuje, že konkrétní zboží dodala osoba, která je součástí systému DPH. Daň na výstupu osoby povinné k dani se „páruje“ s daní na vstupu jiné osoby povinné k dani. V opačném případě by osobě povinné k dani postačilo tvrdit, že za dané zboží zaplatila, použila ho k deklarovanému účelu a sama je osobou povinnou k dani; přitom by však plnění mohla nabýt od neplátce. Tím by se narušila neutralita DPH – nebyla by odvedena část DPH na výstupu, ačkoliv by stejná část později byla uplatněna na vstupu při odpočtu daně.

Jste zaměstnancem, tedy máte příjmy ze zaměstnání a zároveň jste své úspory investovali do koupě bytu a nyní si jím přivyděláváte prostřednictvím jeho pronájmu? Právě na tyto případy a otázky s nimi související se zaměřím v následujícím příspěvku. Jeho čtenář by tak měl získat ucelené informace, jak správně postupovat při plnění svých daňových povinností, tj. mimo jiné zda vůbec, kdy a jak správně vyplnit daňové přiznání a na co dalšího si dát pozor?

Společnost s. r. o., čtvrtletní plátce za 4.Q v přiznání uvedla, že chce nadále zůstat čtvrtletním plátcem, teď by to pan jednatel chtěl změnit od ledna na měsíčního, je to ještě možné, když termín pro podání přiznání za leden ještě neproběhlo? Pokud to možné je jak to provést. 

Jaké DUZP bude na naší vydané faktuře při přeúčtování služeb (skartace), pokud já obdržím fakturu za skartaci dne 7. 2. 2023 s DUZP 30. 1. 2023? My vystavíme fakturu hned 7. 2. 2023, protože dříve jsme ani neznali cenu za službu.  Je v pořádku text na vydané faktuře : Přeúčtování služeb - skartace?

Společnost s. r. o., plátce DPH, spravuje nemovitosti a byty ostatním vlastníkům, převážně podnikajícím osobám a právnickým osobám. Jedná se o nebytové prostory, určené k podnikání. Majitelé nemovitostí hradí náklady na provoz a pak přispívají do tzv. fondu oprav (zdůrazňuji, že se nejedná o SVJ, ale o s. r. o., právnickou osobu, která jim tyto služby zajišťuje a spravuje, jedná se o byty a domy, kde v katastru stojí - objekt k podnikání, ). Z přijatých záloh na služby společnost DPH normálně odvádí. Ale vůbec nevím, co s tím „fondem oprav“. Vzhledem k tomu, že se jedná vpodstatě o „dlouhodobou zálohu“, měla by se z této částky v okamžiku přijetí peněz na účet také DPH odvádět, dle mého názoru. Nebo se jedná o částku osvobozenou od DPH, ze které bude odvedena DPH až v okamžiku čerpání z fondu? Musí se z přijatého příspěvku do fondu oprav v okamžiku přijetí peněz musí odvádět DPH, či nikoli?

S naší společností (PO, plátce DPH) bylo z důvodu plánované výstavby provozní haly smluvně zřízeno s městem (v místě výstavby haly) věcné břemeno - služebnost na sjezd z dálnice. Věcné břemeno je na základě smlouvy zřízeno úplatně, na dobu neurčitou. Jedná se o jednorázový poplatek ve výši 10 000 Kč. Poplatek naše společnost městu uhradila. Předmětné věcné břemeno již také bylo zapsáno do KÚ. Jak toto věcné břemeno účtovat?

Poplatník pořídil v 08/2021 osobní automobil, uplatnil odpočet DPH v plné výši, protože osobní automobil předpokládal využívat a v roce 2021 skutečně využíval pouze v rámci své ekonomické činnosti. V období od 06/2022 do 12/2022 poskytl osobní automobil zaměstnanci pro jeho soukromé využití, tím došlo ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Vozidlo bylo využíváno pro ekonomickou činnost 80% a pro soukromé účely 20% . V 12/2022 byla provedena úpravu odpočtu DPH. V 01+02/2023 využíval vozidlo pouze v rámci své ekonomické činnosti. V 03/2023 dojde k prodeji vozidla. DOTAZ: Bude se na tento případ prodeje vztahovat povinnost provést jednorázovou úpravu odpočtu podle § 78d ZDPH a to v 03/2023 za r.2023 a zbývající 2 roky t.j. r.2024 a r.2025 (lhůta pro úpravu odpočtu daně je 5 let)?

Koupili jsme virtuální brýle, jejichž pořizovací cena nedosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Spolu s brýlemi bylo pořízeno i roční předplatné licence, bez níž brýle nejsou funkční, následné prodloužení licence již ale není podmínkou pro jejich funkčnost. S licencí částka pořízení dosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Lze takto postupovat a licenci považovat za součást brýlí? 

Koupili jsme lis LTC 250 v roce 2021, rok výroby 1992(do zahájení opravy byl lis v provozu). V roce 2022 jsme provedli opravu beranu lisu, stolní desky a zhotovení nového elektrorozvaděče. Žádná z těchto oprav nevedla k technickému zhodnocení, jednalo se pouze o odstranění fyzického opotřebení nebo výměně poškozených dílů. Samozřejmě, že na opravu byly použity jiné součástky a technologie než původní, ale nedošlo tím ke změně technických parametrů. Domnívám se správně, že se jedná o opravu a ne o technické zhodnocení?

Dodavatel provedl diamantové jádrové vrtání otvoru na kotvení stojanu vrtačky. Jedná se o otvory vyvrtané do podlahy nemovitosti, kterou máme v majetku. Jedná se o technické zhodnocení nebo opravu nemovitosti? 

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v roce 2022 fakturu na Slovensko plátci DPH, která byla součástí souhrnného hlášení k DPH. V lednu tohoto roku bylo z důvodu neuhrazení faktury zboží slovenskému plátci a byl vystaven opravný daňový doklad. Oba doklady byly s nulovou sazbou DPH s dovětkem, že DPH platí 2. strana na Slovensku. Nyní při odeslání souhrnného hlášení, které je díky vystavenému opravnému dokladu záporné se při exportu souhrnného hlášení objevuje hláška, že se jedná o závažnou propustnou chybu. Jak postupovat? Odeslat souhrnné hlášení i přes uvedené upozornění a očekávat kontrolu? Nebo se měla DPH z opravného dokladu řešit jinak?

Fyzická osoba zakoupila v červnu 2022 byt s příslušným spoluvlastnickým podílem na pozemku. Byt od 1. 11. 2022 pronajímá. Chce uplatňovat skutečné výdaje a v jejich rámci i odpisy. Víme, že ke dni zahájení pronájmu musí pronajímatel stanovit vstupní cenu dle § 29 ZDP. Byt nabyl v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, vstupní cenou je tedy kupní cena plus případné náklady na opravy a technické zhodnocení do doby zahájení pronájmu. Pozemek nelze odepisovat, proto si pronajímatel pro tyto účely nechá vyhotovit znalecký posudek. Znalec nabízí variantu, kdy stanoví pouze cenu pozemku bez bytu. Tuto cenu si pak odečteme od kupní ceny a dostaneme tak vstupní cenu bytu bez pozemku. Je tato varianta možná? Byli jsme zvyklí na variantu, kdy znalec určil cenu bytu i pozemku, poměr znaleckých cen byl pak použit pro rozdělení kupní ceny na byt a pozemek.

Provozujeme lyžařský vlek. V jaké sazbě DPH máme prodávat skipasy?

Máme slouvu o zajištění lyžařského kurzu, součástí smlouvy je i půjčovné lyží a bot: S jako sazbou DPH toto fakturovat? Jizdné na vlecích fakturujeme s 10% sazbou DPH.

Pokud se poplatník rozhodne, že by přešel ze zdanění příjmů v pronájmu v § 9 do § 7 ZDP, co by to obnášelo?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč.