Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 3

Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Faktura je základ daně 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. My jsme hradili autoservisu pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás rovnou servisu poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B2?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, koupil v roce 2020 malotraktor a ten zařadil do obchodního majetku. Malotraktor byl používaným majetkem, byl pořízen od fyzické osoby-také plátce dph a zaplacen hotově. Nebyl proto v záruce a nelze ho nijak reklamovat. V letošním roce byl traktor kvůli závadě na elektroinstalaci zcela zničen. Traktor nebyl pojištěn. Policie vyloučila cizí zavinění. Vrak bude odvezen k likvidaci. Je možné uplatnit v letošním roce poloviční odpis a je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem? Je nutné upravit uplatněný nárok na odpočet DPH?

Fyzická osoba, daňová evidence, si pořídila v roce 2020 bagr za 1 000 000 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla schválena dohoda o poskytnutí dotace ve výši 500 000 Kč. Tato dotace byla zaplacena až v roce 2021 na běžný účet podnikatele. V roce 2021 se bude jednat o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Snížili jsem tedy již v roce 2020 vstupní cenu o poskytnutou dotaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. i) ZDP a § 29 odst. 1 ZDP a daňově odepisovali z této snížené ceny. Je to takto v pořádku nebo jsme měli vstupní snížit až v roce 2021?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci eviduje nezaplacené pohledávky z roku 2007, 2008. Každý rok kontrolujeme jednotlivé firmy a některé jsme již nenašli na ARESu. Na peníze.cz je u těchto firem napsáno - vymazáno z obchodního rejstříku. Pohledávky nebyly přihlášeny ani vymáhány soudní cestou. Můžeme je z daňové evidence nedaňově vyřadit dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP? Myslela jsem si, že dle tohoto paragrafu lze postupovat pouze při přerušení, ukončení, přechodu na paušál atd. [§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, kde je přímý odkaz na § 24 odst. 2 písm. y] ZDP]. Takže se takovéto pohledávky každý rok zinventarizovaly a dále se vedly v daňové evidenci v pohledávkách a nic se s nimi nedělalo.

Fyzická osoba, daňOtázkaová evidence, má finanční leasing na auto v EUR. Auto využívá na 100 % v podnikání. První jednorázová splátka byla zaplacena 12/2020. Auto bylo uvedeno do provozu 1/2021. FO osoba používá měsíční kurz. Jakým kurz použít na přepočet poměrné části leasingu do výdajů - kurzem k 31. 12. 2021? Nebo sečíst splátky v Kč / počet EUR, které zaplatil v daném roce a použít ten kurz? A jakým kurzem přepočítat první splátku - kurzem zaplacení nebo ČNB k 31. 12. 2020?  Doplnění dotazu: Splátky, které se platí průběžně přes rok bohužel nebyly rovnoměrné. Musím časově rozlišit celkovou částku leasingu i s navýšením děleno počet měsíců a to dát jednou za rok do výdajů a na tento kurz se ptám. Mám použít kurz 31. 12. 2021 a nebo spočítat všechny splátky za rok 2021 a vydělit celkovou sumou EUR a tím získat kurz pro přepočet?

OSVČ, český daňový rezident, má také v Polsku zavedenou OSVČ (jednoosobowa dzialalnosc gospodarcza). V Polsku má podnikatelský bankovní účet polské firmy. Česká firma nakupuje zboží od polských dodavatelů, kteří fakturují na české DIČ (plátce DPH) a toto zboží platí z polského bankovního účtu, na který převádí z české firmy peníze přes bankovní služby. Zboží se prodává českým klientům. Může tak postupovat, nebo si musí  česká firma založit svůj bankovní účet v Polsku?

Fyzická osoba podnikající vede daňovou evidenci. V době podnikání pořídila majetek. Jelikož byla ve ztrátě, neprováděla odpis majetku (i když je to povinnost). V letošním roce odchází do starobního důchodu a bude ukončovat podnikatelskou činnost. Pokud by majetek správně odpisovala, byl by teď plně odepsán. Jak by měl správně majetek teď vykázat za rok 2020 a při ukončení podnikatelské činnosti v roce 2021?

Osvč vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, zemřel 24. 5. 2021. Jeho manželka byla spolupracující osoba, příjmy a výdaje si dělili 50:50. Manželka bude zřejmě dál pokračovat v činnosti. Jaký bude následující postup u spolupracující manželky? Musí i ona podat daňové tvrzení stejně jako OSVČ (resp. osoba spravující pozůstalost)? Tedy do dne předcházejícímu úmrtí, dále pak ode dne úmrtí do konce kalendářního roku a pak po skončení daňového řízení? Ve kterém daňovém přiznání se zvyšuje základ daně o neuhrazené závazky? Jaký je postup z hlediska DPH? Může spolupracující manželka pokračovat v činnosti manžela a odvádět DPH a uplatňovat nárok na odpočet na DIČ zemřelého manžela? Nebo se musí sama registrovat jako plátce DPH? Jaký je postup u přehledů OSVČ? 

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazů. OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce dph, se rozhodl pořídit nemovitost, kterou zařadí do obchodního majetku. Tuto nemovitost bude ze 3/4 využívat pro ekonomickou činnost (kancelář, zázemí pro zaměstnance, skladovací prostory) a z 1/4 k soukromým účelům (vlastní bydlení). S prodávajícím (firmou s.r.o, rovněž plátce dph) uzavřeli na dobu 6 týdnů nájemní smlouvu z důvodu časové prodlevy než bude vyhotovena kupní smlouva a kupující chtěl co nejdříve na nemovitosti provést nutné opravy. Prodávající (pronajímatel) umožnil kupujícímu v době trvání nájmu provádět na nemovitosti opravy. Tyto opravy nebudou zahrnuty v kupní ceně, ta byla předem dohodnuta. Mohu opravy provedené na nemovitosti v době trvání nájemní smlouvy, tedy před zařazením nemovitosti do obchodního majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů? Stačí k tomu jasně deklarovaný závazek obou stran nemovitost prodat a koupit?

Moje klientka (OSVČ) uzavřela v roce 2012 u pojišťovny investiční životní pojištění, které v dubnu 2021 předčasně vypověděla a obdržela „odkupné". Jaký dopad to bude mít na její daňovou povinnost a jaké použít pro tento případ formuláře, případně jaké jsou zákonné termíny?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, eviduje několik pohledávek a má zároveň také závazek z obchodního styku – tj. dodání a poskytnutí služby vůči právnické osobě - s. r. o. z roku 2015. Zjistili jsme, že tato právnická osoba nevedla účetnictví, tak jak ukládá zákon, měli dluhy vůči finančnímu úřadu a zřejmě i vůči dalším institucím. Finanční úřad provedl daňovou kontrolu a za roky 2015 a 2016 vyměřil daňové povinnosti dle pomůcek. Tato firma tyto své problémy ustála a dál je aktivní, provozuje svou činnost. Nebyla a není v insolvenci, nezanikla, nebyl prohlášen konkurz. Jednatel odmítá se vůbec bavit o svých závazcích z těchto let, zřejmě vůbec tyto závazky neeviduje. Vyměřením daňových povinností ex-offo tuto kapitolu uzavřel. Pohledávky fyzické osoby za touto firmou nebudou nikdy uhrazeny a fyzická osoba (logicky) nechce uhradit svůj závazek. Jak postupovat dál u fyzické osoby v daňové evidenci?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, ale výdaje uplatňuje paušálem, prodává osobní automobil. Při nákupu v 2015 bylo uplatněno DPH ve výši 90 %, 10 % pro osobní spotřebu neuplatněno. Prodej je nyní v roce 2021. 1) Před prodejem vyjmu automobil pro osobní spotřebu, prodej bude zdaněn podle § 10 ZDP, je osvobozen, nikde neuvádím? 2) Jak je to s DPH při prodeji nebo vyjmutí do osobní spotřeby?

OSVČ (daňová evidence) přechází v roce 2021 do paušálního režimu. Chtěla by již v roce 2020 v řádném daňovém přiznání provést úpravu dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V roce 2021 má vystavené, jak vydané, tak přijaté faktury, které se vztahují k roku 2020 (např. u přijatých faktur - telefon, vedení účetnictví, u vydaných faktur služby, které ještě byly provedeny v 2020 atd.). Jedná se i v těchto případech o pohledávky a zavázky, které budou upravovat základ daně? V prosinci 2020 bylo zažádáno v COVID-nájemné. Vstupuje tato pohledávka také do zdanění? Dále bylo zažádáno v 2/2021 (vycházelo se z pronájmů 10-12/2020) v programu COVID-nájemné. Bude toto také předmětem zdanění? Týká se úprava základu daně i přehledu zdravotní pojiťovny (myslím, že byla změna až od r. 2021)?

Musí drobný podnikatel, který vede peněžní deník, ve kterém jsou uvedeny veškeré příjmy a výdaje, vést i knihu: 1) pohledávek – vystavených faktur, 2) knihu závazků – přijatých faktur? 

Do jaké odpisové skupiny zařadit tuto budovu? Dle katastru nemovitostí se jedná o tzv. budovu občaského vybavení. Jedná se o jednopodlažní zděnou budovu pevně spojenou se zemí. Cca 1/3 plochy tvoří byt, 2/3 plochy 2 kanceláře a šatny. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci má v obchodním majetku nebytový prostor ve kterém je umístěna prodejna – poslední odpis nebytového prostoru bude v roce 2027. Podnikateli byl poskytnut účelový úvěr (jako občanovi na rodné číslo) – přístavba bytové jednotky, která bude pod stejným číslem popisným jako stávající nebytový prostor. Přístavba bydlení ještě není doposud dokončená. 1) Lze uplatnit úroky z úvěru v daňovém přiznání? Jaké dokumenty je potřeba doložit FÚ? 2) Bude v tomto případě přístavba bydlení, také spadat do obchodního majetku nebo v obchodním majetku bude jen nebytový prostor (prodejna)? 3) Lze v odpisech nebytových prostor pokračovat beze změn? K podnikání bude využíván pořád stejný nebytový prostor. Úvěr je použit pouze na přístavbu bydlení. Pokud musí být přístavba také zahrnuta do obchodního majetku, jaké dopady to bude mít na daňovou evidenci? OSVČ je plátce DPH.

Fyzická osoba (dále jen FO), plátce DPH, pronajímá nemovitost k provozování stavební firmy. Stavební firma je s. r. o. a plátce DPH. FO bude nájem zdaňovat podle § 9 zákona o dani z příjmů a výdaje uplatní ve výši 30 %. U nájmu podle § 56 odst. 3 zákona o DPH bude uplatněna daň z přidané hodnoty. V nájemní smlouvě je ujednání o rekonstrukci pro provozování činnosti nájemce v hodnotě 150 000 Kč s tím, že jako protihodnota za provedenou rekonstrukci je nájemci sníženo nájemné. Nájemné bude sníženo od počátku po dobu 30ti měsíců o částku 5 000 Kč na 25 000 Kč měsíčně. Po ukončení smlouvy nemá nájemce právo na úhradu za investované finanční prostředky. Jak bude příjmy z nájmu danit FO?: 1) Bude od počátku trvání nájmu počítat FO do příjmu 30 000 Kč měsíčně? 2) Bude zdaňovat jen skutečný příjem, tj. 25 000 Kč měsíčně a 150 000 Kč zdaní jednorázové po dokončení rekonstrukce? 3) Bude zdaňovat jen skutečný příjem, tj. 25 000 Kč měsíčně a výdaje na rekonstrukci zdaňovat nebude? Jak bude s případnou odpovědí na body 1-3 souviset DPH?

Daňová evidence, přijatá faktura z Polska, nákup náhradních dílů a doprava v částce 1 127 Kč, VAT 0%, uvedeno DIČ polské firmy, jedná se tedy o fakturu reverse charge. Jaký uvést kód předmětu plnění do KH? Bude faktura uvedena v KH v oddílu A2 a DPH řádky 03 a 43? Mohu v daňové evidenci v členění uvést náhradní díly jako nákup materiálu a dopravné jako režii?

Podnikám v zemědělství. Vedu daňovou evidenci. Za rok 2020 uplatňuji skutečné výdaje. Manželka se mnou celoročně spolupracuje a je registrovaná jako moje spolupracující osoba, je to její hlavní činnost. Platí si zdravotní pojištění, sociální pojištění i nemocenské. Od 15. 1. 2020 do 12. 3. 2020 byla na neschopence. Při sestavování daňového přiznání za rok 2020 můžu na ni můžu rozdělit příjmy a výdaje za celý rok 2020? Je tam nějaké omezení, když měla neschopenku? Pokud ano, jak to mám propočítat.