Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 4

Pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s tímto typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností) pohledávky, tzn. v technickém průkazu je dlužník zapsán jako majitel i provozovatel, je možné využít v tomto případě výdajový paušál na dopravu? Doplňující otázka: Prosím o upřesnění odpovědi z dotazu DAUC ID: 28307 tzn. možnosti uplatnění paušálního výdaje na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností). Z odpovědi není jasné, jestli autor vylučuje možnost využití paušálního výdaje na dopravu v případě, že věřitel využil zajišťovací převod práva ve smyslu uzavření smlouvy o úvěru, kde je využit typ zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s okamžitou účinností nebo se jedná o porušení smlouvy (např. splátky po splatnosti) při využití typu zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností. Tj. dotaz zní, jestli lze uplatnit paušální výdaj na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva s typem zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností -> kde nedojde k porušení smluvních podmínek.

OSVČ uplatňovala do roku 2020 paušální výdaje, k 31. 12. 2020 žádné pohledávky ani závazky, pouze zůstatek zásob v pořizovací ceně 100 000 Kč. Od roku 2021 přechod na skutečné výdaje - daňová evidence. V roce 2021 OSVČ prodala zásoby z roku 2020 v pořizovací ceně 100 000 Kč, prodejní cena 120 000 Kč. Jakému zdanění podléhá prodej zásob pořízených v době uplatňování paušálních výdajů?

V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?

Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 

Můj zákazník OSVČ mě požádal o radu ohledně fakturace. V daňovém přiznání si chce uplatňovat výdaje paušálem. Jedná se mu konkrétně o fakturaci dopravy. Například bude dělat komplexní činnost elektro, na faktuře tedy bude: projekt elektro - volná - 60%, náklady práce elektro - řemeslná - 80%, materiál elektro (rozepsané položky) - volná - 60%, revize elektro - řemeslná - 80%... Neví, do jaké kategorie zařadit cestovné/dopravné - většinou se jedná o několikasetkorunové položky. Je vůbec obvyklé a správné takhle rozpitvávat fakturu na jednotlivé fáze a uplatňovat rozdílnou procentní sazbu paušálních výdajů? Pracuje na seznamu faktur s rozpisem činností, abych měl podklady pro účetní, anebo pro případnou kontrolu.

OSVČ již svou živnost několik let vykonává, je řemeslník a zároveň má živnost i nákup a prodej. Je možné, aby tato OSVČ sbírala borůvky po lese a následně je prodávala a evidovala ve své evidenci pro zdanění? Je ke sběru a prodeji borůvek potřeba nějaká speciální živnost? Stačí živnost na nákup a prodej borůvek? OSVČ by si příjmy z borůvek bude evidovat v EET. Pak zdaní s ostatními příjmy ze živnosti a z nákupu a prodeje s paušálem ve výši 60 %, je to tak správně?

Jedná se u fyzické osoby (lékař není s. r. o.) o daňový či nedaňový příjem u kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky v roce 2020 vyplacené v roce 2021?

Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Faktura je základ daně 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. My jsme hradili autoservisu pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás rovnou servisu poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B2?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, koupil v roce 2020 malotraktor a ten zařadil do obchodního majetku. Malotraktor byl používaným majetkem, byl pořízen od fyzické osoby-také plátce dph a zaplacen hotově. Nebyl proto v záruce a nelze ho nijak reklamovat. V letošním roce byl traktor kvůli závadě na elektroinstalaci zcela zničen. Traktor nebyl pojištěn. Policie vyloučila cizí zavinění. Vrak bude odvezen k likvidaci. Je možné uplatnit v letošním roce poloviční odpis a je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem? Je nutné upravit uplatněný nárok na odpočet DPH?

Fyzická osoba, daňová evidence, si pořídila v roce 2020 bagr za 1 000 000 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla schválena dohoda o poskytnutí dotace ve výši 500 000 Kč. Tato dotace byla zaplacena až v roce 2021 na běžný účet podnikatele. V roce 2021 se bude jednat o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Snížili jsem tedy již v roce 2020 vstupní cenu o poskytnutou dotaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. i) ZDP a § 29 odst. 1 ZDP a daňově odepisovali z této snížené ceny. Je to takto v pořádku nebo jsme měli vstupní snížit až v roce 2021?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci eviduje nezaplacené pohledávky z roku 2007, 2008. Každý rok kontrolujeme jednotlivé firmy a některé jsme již nenašli na ARESu. Na peníze.cz je u těchto firem napsáno - vymazáno z obchodního rejstříku. Pohledávky nebyly přihlášeny ani vymáhány soudní cestou. Můžeme je z daňové evidence nedaňově vyřadit dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP? Myslela jsem si, že dle tohoto paragrafu lze postupovat pouze při přerušení, ukončení, přechodu na paušál atd. [§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, kde je přímý odkaz na § 24 odst. 2 písm. y] ZDP]. Takže se takovéto pohledávky každý rok zinventarizovaly a dále se vedly v daňové evidenci v pohledávkách a nic se s nimi nedělalo.

Fyzická osoba, daňOtázkaová evidence, má finanční leasing na auto v EUR. Auto využívá na 100 % v podnikání. První jednorázová splátka byla zaplacena 12/2020. Auto bylo uvedeno do provozu 1/2021. FO osoba používá měsíční kurz. Jakým kurz použít na přepočet poměrné části leasingu do výdajů - kurzem k 31. 12. 2021? Nebo sečíst splátky v Kč / počet EUR, které zaplatil v daném roce a použít ten kurz? A jakým kurzem přepočítat první splátku - kurzem zaplacení nebo ČNB k 31. 12. 2020?  Doplnění dotazu: Splátky, které se platí průběžně přes rok bohužel nebyly rovnoměrné. Musím časově rozlišit celkovou částku leasingu i s navýšením děleno počet měsíců a to dát jednou za rok do výdajů a na tento kurz se ptám. Mám použít kurz 31. 12. 2021 a nebo spočítat všechny splátky za rok 2021 a vydělit celkovou sumou EUR a tím získat kurz pro přepočet?

OSVČ, český daňový rezident, má také v Polsku zavedenou OSVČ (jednoosobowa dzialalnosc gospodarcza). V Polsku má podnikatelský bankovní účet polské firmy. Česká firma nakupuje zboží od polských dodavatelů, kteří fakturují na české DIČ (plátce DPH) a toto zboží platí z polského bankovního účtu, na který převádí z české firmy peníze přes bankovní služby. Zboží se prodává českým klientům. Může tak postupovat, nebo si musí  česká firma založit svůj bankovní účet v Polsku?

Fyzická osoba podnikající vede daňovou evidenci. V době podnikání pořídila majetek. Jelikož byla ve ztrátě, neprováděla odpis majetku (i když je to povinnost). V letošním roce odchází do starobního důchodu a bude ukončovat podnikatelskou činnost. Pokud by majetek správně odpisovala, byl by teď plně odepsán. Jak by měl správně majetek teď vykázat za rok 2020 a při ukončení podnikatelské činnosti v roce 2021?

Osvč vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, zemřel 24. 5. 2021. Jeho manželka byla spolupracující osoba, příjmy a výdaje si dělili 50:50. Manželka bude zřejmě dál pokračovat v činnosti. Jaký bude následující postup u spolupracující manželky? Musí i ona podat daňové tvrzení stejně jako OSVČ (resp. osoba spravující pozůstalost)? Tedy do dne předcházejícímu úmrtí, dále pak ode dne úmrtí do konce kalendářního roku a pak po skončení daňového řízení? Ve kterém daňovém přiznání se zvyšuje základ daně o neuhrazené závazky? Jaký je postup z hlediska DPH? Může spolupracující manželka pokračovat v činnosti manžela a odvádět DPH a uplatňovat nárok na odpočet na DIČ zemřelého manžela? Nebo se musí sama registrovat jako plátce DPH? Jaký je postup u přehledů OSVČ? 

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazů. OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce dph, se rozhodl pořídit nemovitost, kterou zařadí do obchodního majetku. Tuto nemovitost bude ze 3/4 využívat pro ekonomickou činnost (kancelář, zázemí pro zaměstnance, skladovací prostory) a z 1/4 k soukromým účelům (vlastní bydlení). S prodávajícím (firmou s.r.o, rovněž plátce dph) uzavřeli na dobu 6 týdnů nájemní smlouvu z důvodu časové prodlevy než bude vyhotovena kupní smlouva a kupující chtěl co nejdříve na nemovitosti provést nutné opravy. Prodávající (pronajímatel) umožnil kupujícímu v době trvání nájmu provádět na nemovitosti opravy. Tyto opravy nebudou zahrnuty v kupní ceně, ta byla předem dohodnuta. Mohu opravy provedené na nemovitosti v době trvání nájemní smlouvy, tedy před zařazením nemovitosti do obchodního majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů? Stačí k tomu jasně deklarovaný závazek obou stran nemovitost prodat a koupit?

Moje klientka (OSVČ) uzavřela v roce 2012 u pojišťovny investiční životní pojištění, které v dubnu 2021 předčasně vypověděla a obdržela „odkupné". Jaký dopad to bude mít na její daňovou povinnost a jaké použít pro tento případ formuláře, případně jaké jsou zákonné termíny?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, eviduje několik pohledávek a má zároveň také závazek z obchodního styku – tj. dodání a poskytnutí služby vůči právnické osobě - s. r. o. z roku 2015. Zjistili jsme, že tato právnická osoba nevedla účetnictví, tak jak ukládá zákon, měli dluhy vůči finančnímu úřadu a zřejmě i vůči dalším institucím. Finanční úřad provedl daňovou kontrolu a za roky 2015 a 2016 vyměřil daňové povinnosti dle pomůcek. Tato firma tyto své problémy ustála a dál je aktivní, provozuje svou činnost. Nebyla a není v insolvenci, nezanikla, nebyl prohlášen konkurz. Jednatel odmítá se vůbec bavit o svých závazcích z těchto let, zřejmě vůbec tyto závazky neeviduje. Vyměřením daňových povinností ex-offo tuto kapitolu uzavřel. Pohledávky fyzické osoby za touto firmou nebudou nikdy uhrazeny a fyzická osoba (logicky) nechce uhradit svůj závazek. Jak postupovat dál u fyzické osoby v daňové evidenci?