Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 6

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, má z hlediska pojistného plnění vyčíslenu pohledávku, 10 000 Kč zaplatila pojištovna a 100 000 Kč má zaplatit obchodní partner který škodu způsobil. FO v rámci udržování dobrých obchodních vztahů ovšem navrhuje a chtěla by zcela tuto pohledávku v hodnotě 100 000 Kč obchodnímu partnerovi odpustit. Jak prosím postupovat dle zákona aby bylo vše v pořádku? Na doplnění jen uvádím, že se jednalo o hmotný majetek FO a škodu na něm celkově vyčíslenou pojištovnou si zcela opravil na vlastní náklady. 

OSVČ (plátce DPH) provedl na budově - penzionu - opravu fasády a zateplení, odstanění nalepení a začištění včetně dodávky materiálů. Předpokládám, že se jedná o technické zhodnocení - částka 138 400 Kč. Problém je, že jsem daňovou evidenci převzala před rokem a budova v majetku vložena není - FO patří a není pronajata. Mohu zadat technické zhodnocení na samostatnou kartu majetku a odepisovat v odpisové skupině 5 - tedy 30 let? Je zde třeba nějaký souhlas vlastníka, když jde o stejnou osobu? 

Praktická lékařka na základě smlouvy o koupi závodu si koupila ordinaci. Lékařka vede daňovou evidenci. Koupě byla realizována za 1 mil. Kč , součástí kupní ceny byl jmenovitý seznam majetku, vybavení, lékařské přístroje, kancelářská technika, zdravotnický materiál, léky, smlouvy se zdravotními pojišťovnami, závazky, pohledávky za pojišťovnami, avšak bez uvedení cen. K majetku bude zpracován znalecký posudek. Předpokládá se, že hodnota majetku dle znaleckého bude cca 200 tis. Kč. Jak postupovat v daňové evidenci pro uplatnění daňově uznatelných výdajů při koupi závodu? Jak to bude s DPH, nestává se lékařka plátcem DPH? Doplňující otázka: Vzhledem k tomu, že se jedná o daňovou evidenci, nemělo by se v tomto případě postupovat dle § 7b odst. 3 ZDP: "V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23)."? Jakým způsobem provést ten poměrný rozpočet?

Dobrovolný hasič mající příjmy ze samostatné činnosti byl vyslán na nařízenou odbornou přípravu. Jakým způsobem vyčíslí náhradu ušlého příjmu k proplacení? Příjem ze samostatné činnosti je velmi kolísavý. Pro účely daně z příjmu je tato náhrada zdanitelným příjmem?

Zákon 563/91 Sb. o účetnictví (dále jen ZÚ) umožňuje některým typům neziskových organizací účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví (dále jen JÚ). Mezi těmito účetními jednotkami se hojně vyskytují veřejně...

Podnikatel OSVČ, plátce DPH vede DE. Pronajímá v objektu (nevedený v obchodním majetku) nebytové prostory. Fakturuje nájemné, zálohy na energie a služby. Je nutné vést evidenci odděleně od DE podnikatelské?

OSVČ (neplátce DPH) si založil s. r. o., také neplátce DPH. Příjmy z nově vzniklého s. r. o. avšak chodí na bankovní účet OSVČ. Jak se s danou věcí vypořádat? Může OSVČ peníze přeposlat na s. r. o, aniž by je musel zdanit jako OSVČ?

Manželé, oba OSVČ hlavní (zedník a uklízečka). Manželka je ještě spolupracující osobou manžela, pod jeho IČO jsou fakturovány úklidy ve firmě, kde manžel pracuje. Jedná se o úklid po zednících. Zedník (řemeslná živnost) daní příjem s využitím paušálu 80 %, manželka zdaňuje u sebe i jako spolupracující osoba 60 %. Manželka měla v minulém roce pozastavenou živnost. Domnívám se, že může dostat pokutu za neoprávněné podnikání a může uplatňovat paušál jen 40 %. Není možné, že by byla doměřena do příjmu dle § 10 ZDP, kde by mohla uplatnit výdaje jen dle skutečnosti a max. do výše příjmů?

Na dodanění závazků v daňové evidenci jsem četla 2 protichůdné názory. Jeden byl, že fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dodaňuje veškeré své závazky 30 měsíců po splatnosti s několika výjimkami, druhý názor, který jsem četla zde, je, stručně řečeno, že fyzická osoba dodaňuje jen závazky, které zanikly jinak než započtením, splacením, splněním, narovnáním a také závazky, z jejichž titulu byly uplatňovány výdaje, tj. pořízení dlouhodobého majetku a finančního leasingu. Par. 23 a odst.11 je z mého pohledu také matoucí, v první části se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj, dále se ovšem píše, že poplatníci mající příjmy dle par.7-9 zvyšují základ daně o neuhrazené dluhy s výjimkou dluhů, které při úhradě nejsou daňovým výdajem. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si tento paragraf vysvětlit, a jak to tedy s dodaňováním závazků v daňové evidenci je? Mám na mysli poplatníka vedoucího daňovou evidenci, který neukončuje ani nepřerušuje činnost a neuhrazené závazky jsou závazky, které by při uhrazení byly daňovým výdajem. 

Jsem OSVČ, která vede daňovou evidenci. Provozuji restauraci, stravovací služba je hrazena hotově, stravenkami nebo platebními kartami. Stravenky jsem poslal k proplacení na konci roku 2019. Peníze za stravenky přišly na účet až v lednu 2020. V jakém období budu vést zdanitelný příjem - v roce 2019, kdy přijetím stravenek už mám zdanitelný příjem nebo až v roce 2020. A co platby platební kartou, úhrada platební kartou byla 30. 12. 2019, ale peníze byly připsány až v lednu 2020? 

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje veterinární živnost ve svém vlastním rodinném domě, který je v katastru nemovitostí veden jako objekt k bydlení. V přízemí je ordinace, v patře byt, kde podnikatel bydlí, ale nemá zde hlášen trvalý pobyt. Na tento dům platí hypotéku. Je přípustné 50 % zaplacených úroků uplatnit jako odčitatelnou položku dle § 15 a o 50 % zaplacených úroků zvýšit daňově uznatelné výdaje? Bude muset podnikatel nějakým způsobem dokazovat, že byt užívá k bydlení? Jak? Nebo je možné uplatnit 50 % zaplacených úroků jako daňově uznatelný výdaj a odčitatelnou část zaplacených úroků neuplatnit?

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle KN 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle KN?

Fyzická osoba, plátce DPH, si nechal zhotovit stavební úpravy na svém rodinném domě, který nemá zařazený v obchodním majetku, nemá zde provozovnu, ale má zde trvalé bydliště. Dodavatel stavebních a montážních prací vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je přípustné zavést tuto fakturu do evidence pro účely DPH, použít režim přenesení daňové povinnosti odběratele, tedy přiznat daň na výstupu, uplatnit nárok na odpočet, ale zároveň nezahrnout do daňových výdajů?

OSVČ, plátce DPH, obdržel fakturu od České pošty, vystavenou v lednu 2020, zdanitelné plnění 31. 12. 2019. Faktura byla vystavena za služby provedené v prosinci 2019. DPH z přijaté faktury OSVČ má nárok uplatnit v lednu 2020, doklad byl vystaven a přijat v lednu 2020. Fakturu OSVČ uhradí v lednu 2020. Může si uplatnit poštovní služby provedené v prosinci 2019 jako náklad roku 2020?

Klient vede daňovoui evidenci, fakturuje za své služby částku v EUR. K 2. 1. 2020 si vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz od tohoto data. Ke konci roku přeúčtuji jednotným kurzem (pokud je částka vyplacena v EUR) a tato částka vstupuje do DPFO. Jak postupovat, pokud fakturovanou částku v EUR pošle odběratel na účet v Kč? Přímo tato částka zaplacená na účet vstoupí do DP a nepřepočítává se na konci roku jednotným kurzem? Doplnění dotazu: Klient vede DE, fakturuje za své služby částku v EUR. Vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz.( např. fa 2.1.2019 = 100 eur kurz 25,75 = 2575 Kč. Na EUR účet zasláno 100 EUR dne 31.1.2019. Přepočtu pevným kurzem 25,75 ??? a na konci roku přeúčtuji jednotným kurzem rok 2019 = 25,66 = 2.566 Kč a tato částka vstupuje do DP ) ? Faktura vystavena v EUR bude placena na EUR účet. Kdy mohu použít jednotný kurz stanovený dle pokynu č. GFŘ - D - 42

OSVČ vedla v r. 2018 účetnictví a do DPFO uplatnila výdaje paušálem, tzn. že pro výpočet procenta výdajů byl základem součet skutečně přijatých částek za služby v r. 2018. K 31.12.2018 evidovala nezaplacené pohledávky ve výši 80 tis. Kč. V r. 2019 vedla OSVČ daňovou evidenci, 80 000 Kč za FV z r. 2018 přijala. Bude muset při sestavování DPFO za r. 2019 dělat dodatečné přiznání za r. 2018, nebo se příjem 80 000 Kč pouze projeví v DPFO za r. 2019?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci používá pro podnikání dva bankovní účty u téže banky, jeden v EUR, druhý v Kč. Na eurový účet přijímá platby od zahraničního odběratele, následně provádí převod těchto prostředků na účet v Kč. Při každém takovém převodu dochází ke kurzové ztrátě. Je možno ji v DE uplatnit do daňových výdajů? - chápala bych to spíš jako režijní výdaj při převodu prostředků než jako kurzovou ztrátu. Jak správně postupovat? Příklad: Účet v cizí měně - odchozí platba 2000 EUR (kurz banky 25,865) při přepočtu denním kurzem ČNB 25,83 = 51.660,- Kč Běžný účet v Kč - příchozí platba 50.466,- (kurz banky 25,233) rozdíl z převodu - ztráta 1194,- Kč (při četnosti 6-7x měsíčně může činit až cca 100 tis. za rok)

Společnost nakupuje zboží a zásoby účtuje způsobem A na účet 132001. Ostatní pořizovací náklady (dopravné) ke zboží účtuje na účtě 132002. Na konci roku byla provedena inventura zboží a zjištěn přebytek zboží na skladu. Jak se vypočítá koeficient rozpuštění ostatních pořizovacích nákladů - konečný stav účtu 132 002? Má se inventurou zjištěný přebytek skladu zaúčtovat až po výpočtu a zaúčtování koeficientu, nebo před výpočtem?

Manželé vlastní 2 byty, každý podílem 50 %. Mají zrušené BSM v roce 1992. Jeden z bytů pronajímají. Je možné, aby výdaje vynaložené pro získání příjmů uplatňovali každý jinak? Manželka by chtěla uplatnit výdaje paušálně 30 % a druhý z manželů skutečnými výdaji (např. rekonstrukci bytu ve výši 50 % z celku, odpisy atd). Je případně možné, aby podával přiznání k DPFO - § 9 zákolna o daních z příjmů jen jeden z manželů, i když nemají SJM?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, někdy obdrží úhradu za vystavenou fakturu zaokrouhlenou na koruny, či desetikoruny. Zahrnuje se tento „přeplatek“ ve výši do 10 Kč do základu daně z příjmu a je zdanitelným plněním?